divisova.majja komentáře u knih

Po dlouhé době kniha, kterou jsem přečetla s nevídaným zájmem od začátku až do konce.

08.12.2014

Tak jsem ji dostala od mámy. :)
Přes počáteční skepsi pramenící z názvu jsem se postupně prokousala (a to doslova!) až k nadšení.
Těm, kterým je určená, nám dcerám, poslouží jako žádná jiná kuchařka. Líbí se mi věty typu: "Tohle je nejlepší knedlík, ale pokud si na něj netroufáš, zkus tenhle, není sice tak senzační, ale zase máš jistotu, že ho zvládneš." Nikdo nás nepřesvědčuje, že knedlík z kypřícího prášku bude chutnat stejně jako kynutý, ale naopak nám věří, že pro tentokrát ho zkusíme a příště si už troufneme na ten klasický. Tahle kuchařka si na nic nehraje, jen stojí při vás a vůbec se nestydí vám poradit i s tou největší banalitou.

6 21.08.2013

"Některá jídla mají kromě výživových hodnot i hodnoty emoční."
.
A pro mě je emočně výživná celá tahle kniha... Poněkud málo receptů při tak velkorysém formátů, mohlo by se zdát, ale kdo chce Kuchařko-bibli, ať hledá jinde. Kdo touží vařit s láskou, slintat nad voňavými obrázky a nahlédnout do Ditina života, tak je na správné adrese.
.
Já jsem natolik nadšená, že jsem se rozhodla celou kuchařku "uvařit" - více na http://house-putking.blog.cz/1307/varim-ditu-p

3 21.08.2013

Když jsem knihu začala číst, byla jsem nadšená - prvních deset stran vypadalo naprosto senzačně. Jenže můj zájem začal postupně upadávat. Od knihy, kterou nám třídní tolikrát doporučoval, jsem čekala víc než jen ódu na reinkarnaci a nesmrtelnost duše. I to bych ale byla schopna překousnout, protože množství životů nabízí obrovské spektrum možností, jak čtenáři sdělit různé myšlenky. Právě to spektrum jsem ale v knize postrádala. Vlastně jsem kolikrát ani nedokázala rozluštit poselství, které mělo z minulého životy vyplynout.
Navzdory tomu popis východní kultury, kdy jako se jako námořník dostane do přízně paní Om mě uchvátil a osudy ztroskotance, pojídajícího tulení maso, jsem přečetla doslova jedním dechem.
Poslední část knihy se mi stejně jako začátek opět moc líbila. Lhostejnost nad smrtí a pohled na popravčího jako na státního zaměstnance, který je na tom vlastně hůř než popravovaný sám, mě překvapil.
Celou knihu bych si už asi znovu nepřečetla – myslím, že bych se spokojila se začátkem a koncem a za středem bych se vydala toulat na své vlastní hvězdy.

6 23.03.2013

Kniha, díky které jsem pochopila, jak je důležitá minulost a vzpomínky. Kniha, díky níž mi došlo, že neexistuje pocit/postoj/smýšlení, které nelze uměle vyvolat… Kniha odhalující schopnost člověka přijmout jakoukoli pravdu….
.
"Nejlepší knihy, uvědomil si, jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví."

11 26.02.2013

Kniha, která na první pohled vypadá jako každý jiný román pro ženy, ale překvapí svou zápletkou a humorem...
Kapitola o mušlích svatého Jakuba je bezkonkurenční... :D
Nicméně k Amélii, bych to nepřirovnávala, přestože obálka podobnost slibuje...

2 02.01.2013

Přečetla jsem do strany 44, zjistila že to asi nepůjde... a pak až od stránky 135 dokonce do konce přeskakovala :) . Nicméně zajímavej závěr, takovej reálnej, možná až přespříliš lidskej... Kniha mě trochu zklamala... tak neobvyklý nápad by si zasloužil čtivější zpracování. Nicméně pár vět mi dalo víc, než některé jiné knihy, které jsem četla celé.

1 07.12.2012