douchová
komentáře u knih
Evička
Zuzana Říhová
Zvláštní kniha....zpočátku se to vyvíjí jako lehce vyfabulovaný přepis nalezeného
deníku, nutno říci, dosti banálního a postupně se z toho stane zajímavý literární
počin....čteno až po Cestou špendlíků nebo jehel a přidávám se k předešlému
komentáři, že vlci jsou autorčino téma :-).
Tato kniha není tím, čím se zdá být a tudíž není pro každého.
Je škoda, že trochu zapadla...za sebe doporučuji, velmi se mi líbila i ironie a sarkasmus, který jsem v ní cítila.
Dlouhé časy
Vladimir Rafejenko
Kolem této knihy jsem chodila dva roky....dva dny před vypuknutím šílenství jsem
po ní sáhla téměř nevědomky....a ač kniha popisuje konflikt v roce 2014, vlastně
popisuje současnou situaci....silné, občas ubíhající do surreálna, což jen dotváří skutečný stav věcí...Velmi doporučuji. Sláva Ukrajině.
Nokturna
Kazuo Ishiguro
Pro mne zatím nejslabší z autorových knih....ale vlastně velmi příjemné a pohodové čtení, které má i jistý hlubší přesah....jsem ráda, že ji mám v knihovně, ale pecka to není.
Ejo
Beata Umubyeyi Mairesse
Silné povídky....násilí se děje stále a ve všech koutech světa, Evropan je trochu zahleděný
jen do své historie, ale je potřeba dívat se i kolem. Doporučuji.
Úval mrtvého muže
Charles Nodier
Bohužel velké zklamání. Tento typ literatury mám jinak velmi ráda jako odpočinkové
čtení, kvůli atmosféře atd. Tady tedy z atmosféry nebylo nic, velmi mě to unavovalo,
protože to bylo celé velmi naivní, řekla bych až hloupé.....Srovnání s gotickým románem je bohužel úplně mimo mísu. K dočtení nejdelší povídky Inés de Las Sierass mne donutil
vlastně hlavně doslov, kde se psalo, že tato povídka mohla sloužit jako předobraz
slavnému Tajemného hradu v Karpatech J. Vernea. Na tom asi něco bude, upřímně
ještě že mám zálibu číst si sekundární literaturu, doslovy atd., jinak bych této knize
asi nedala vůbec šanci.
Doporučení: Přečtěte si raději Poutníka Melmotha.
Šest kufrů
Maxim Biller
Můj oblíbený autor, proto opět hodnotím velmi vysoko, i když už trochu vykrádá sám sebe.
Ale i tak velmi doporučuji, je to velmi svižné, ironické a kvalitní počtení :-).
A velmi kladně hodnotím i obálku, Argo po čase opět ukázalo, že ještě umí.
Temné zlo
Giuseppe Berto
Výborná věc !!! Náhodná koupě v antikvariátu a pro mě prostě objev! Kniha se tedy musí číst nejlépe doma, má věty dlouhé 30 a více stran a ten proud nelze zastavit, ale to vlastně ani nechcete...Řadím po bok titulům jako Zápisky Malta Lauridse Brigga, Portrét umělce v jinošských letech, Tragédie dětství, Dopis otci, knihám od Josefa Winklera atd.....vyšlo v roce 1969, takže náklad šel možná částečně do stoupy, protože jinak moc nechápu, že o té knize nevím :-), protože mám kde co :-))
Rozhodně 5 hvězd a doporučuju!!
Ptačí ulice
Piotr Paziński
Povídky s krásnou atmosférou, které vás vtáhnou. Téměř celou dobu jsem se tetelila blahem a užívala si ten magický svět. Doporučuji!
Klíč
Máirtín Ó Cadhain
Čtivé, absurdní a groteskní....Velmi podařené, doporučuji.
Ostatně opět se mi potvrdilo, že objevy, či spíše vydané překlady literatury, která vznikla třeba před padesáti lety má smysl a je mnohdy výstižnější a opravdovější než současné
produkty (ten příměr volím záměrně) zavánějící často lekcemi tvůrčího psaní.
DOPORUČUJI!
Chlapec, pták a truhlář
Matilda Woods
Krásná atmosféra a hluboký příběh....stvořeno pro společné čtení, užijí si to i rodiče.
Emisar
Jóko Tawada
Asi jsem k této knize přistupovala s velkým očekáváním, takže bohužel docela zklamání. Téma nosné, ale styl mi přišel nějak moc plochý, bez gradatace, bez náboje….postavy mi byly vzdálené, nijak se mě celé nedotklo a že se tam toho nestalo málo! Škoda.
Večerní prška
Jiřina Hauková
Tato sbírka mne dostala do kolen. Velmi silné. I ve stáří se zaobírat takovými věcmi....to dává naději.
Zmizelé obličeje
Tom Kristensen
Zajímavé povídky, poměrně různorodé, ale každá mě něčím zaujala. Nejsilnější byla tedy rozhodně Co je to smrt. U té se mi svíralo srdce.
Přes matný sklo
Petra Hůlová
Posloucháno jako audio....provedení výborné.
Bylo tam pár zajímavých momentů, hlavně postřehy o babičce, jak je uzavřená ve svém čtení...to se mne hluboce dotklo...
Jinak spíš smíšené pocity, všechny postavy mne něčím štvaly, což asi splnilo účel, když je to takové rodinné praní špinavého prádla.
Ale asi nebudu mít potřebu se k tomu vracet.
Z konce světa
Josef Kocourek
Téměř zapomenutý autor, který ale stojí za pozornost.
Povídky v tomto výboru jsou pro mne skvostné-směs tísně, samoty, touhy po životě....je mi to velmi blízké.
Žalostící stehlík
Anna Maria Ortese
Velmi zvláštní atmosféra a zajímavě poskládaný děj, neustálé přepisování skutečnosti. Je třeba soustředěného čtení, ale pak jste odměněni :-).
Slanečci a saxofon
Sylvie Weil
Po knize jsem sáhla, protože mne zajímá židovská tématika a zde navíc mne zaujala i autorka, protože je to neteř Simone Weilové. Měla jsem tedy asi velká očekávání.
Bohužel se kniha týkala spíš židovské rodiny manžela autorky, což nebylo špatné, ale trochu bez šťávy. A musím být spravedlivá, asi mne vlastně zajímala víc větev Weilových.
