drakamena komentáře u knih
Jedna z našich nejslavnějších básnických sbírek. A osobně se mi moc líbí, protože obsahuje básně různých žánrů, od náboženských, přes mýtické až po historické. Kupříkladu Romanci o Karlu IV. četli nebo slyšeli aspoň jednou v životě snad úplně všichni.
Král Karel s Buškem z Vilhartic
teď zasedli si k dubovému stolu —
ti dva už pili mnohou číši spolu
a zapěli si z plných plic.
»Nuž dej sem zlaté číše, páže,
a nalej vína — dolej výš —
dnes, pane Bušku, čehos zvíš!«
král Karel vesel káže.
Moc se mi líbil konec a to, jak Oldřich převezl olomouckého biskupa. To bylo skvělé. A taky Šonka a Wolfgang! Wolfgang je vždycky k popukání a já doufám, že mu to s Šonkou vyjde. Možná je tak trochu ufňukaný mrzout - ne bezdůvodně! - ale zasloužil by si najít štěstí.
Skvělá kniha. Pět hvězdiček dávám málokdy, ale tahle kniha si je rozhodně zaslouží. Pokrytectví Německa - i Evropské Unie všeobecně - v celé nádheře a pěkně naostro. Tuvia Tenenbom přesně ví, na co se zeptat, aby objekt svého zájmu přivedl k upřímné odpovědi - a jako bonus ho i pořádně vytočil. Konečně správný novinář, který se nebojí klást politicky nekorektní otázky a zveřejňovat politicky nekorektní odpovědi. Škoda té příšerné hrubky v názvu, cuká mi z toho oko!
Příběh písaře a jeho milé sice byl tak trochu jako z červené knihovny, jinak ale byl příběh skvělý. Ty veletoče s nastraženými důkazy a pečetěmi a tajnými chodbami byly bezvadné. A zamilovala jsem si Vencla. Moc dobrý přírůstek "do rodiny"!
Skvělá kniha. Některé otázky byly skutečně velmi absurdní - a některé souvislosti z nich vyplývající by mě nikdy ani nenapadly! Poučná a přitom velmi zábavná kniha, a to díky autorovu způsobu podání a taky jeho legračním obrázkům. Rozhodně stojí za to!
Tolik cvoků na jednom místě aby člověk pohledal. Po většinu knihy mi vlastně nikdo nebyl ani za mák sympatický, líbilo se mi ale rozuzlení. Hlavně to, kdo se nakonec ukázal být vrahem.
Zábavný příběh, ačkoli ne tak zábavný, jak jsem si pamatovala. Myslím, že dávám přednost filmové verzi, která je "učesanější", má méně postav, a celá zápletka díky tomu tak nějak líp "odsejpá".
Kniha, která mi opakovaně vnesla úsměv na rty. Jednoduše dílko pro dobrou náladu. Skvěle napsáno, humor laskavý a milý. Poslouchala jsem jako audiobook a byl to vskutku zážitek. Určitě si poslechnu i další díly!
Tak tohle nebyl můj šálek kávy. Samotný případ byl celkem zajímavý, i když dost přitažený za vlasy. Ale postavy dvou hlavních detektivů? Ne, prostě ne. Ti dva měli být za mřížemi nebo přinejmenším ve svěrací kazajce. Policejní brutalita, napadení, krádeže, vraždy... V čem se ti dva lišili od darebáků, které honili? Jenom v tom, že je chránil policejní odznak. Dobrá detektivka zruinovaná (zbytečným) machismem.
Řekla bych, že zatím nejslabší díl série. Převážná část knihy mi připadala trapná, ne humorná. Navíc se mi vždy líbil kontrast velmi rozumné Marie a uhozeného osazenstva Kostky, jenže v této knize se Marie chovala jako nána utržená ze řetězu. Mariin úspěch u dvora byl takový záchranný kruh, díky němuž jsem v konečném důsledku nedala knize jen 2 hvězdičky. Přesto velké zklamání.
S Václavem Klausem v mnohém nesouhlasím, ve věci masové imigrace do Evropy však uhodil hřebíček na hlavičku. Kniha je velmi stručná a výstižná, pojmenovává věci pravými jmény bez falešné politické korektnosti a upozorňuje na nesrovnalosti politiky EU ve věci přistěhovalectví.
Příběh o nesmyslné nevraživosti dvou mužů, za kterou zaplatilo celé město. Přiznávám, že jsem chování Ramba ani Teasla nechápala, možná proto, že nejsem ani chlap, ani veterán, ani Američan. Žádný z těch dvou u mě sympatie nevzbudil, přesto to bylo zajímavé a napínavé vyprávění. Jak se ale blížilo ke konci, nabývalo čím dál víc na absurditě. Teasle se choval jak trucovité děcko a bylo pro mě těžko uvěřitelné, že mu to jeho kolegové tolerovali, a Rambovo demoliční tažení už bylo za hranou úplně. Takže zajímavý začátek, naprosto absurdní závěr.
Skvělá kniha. Úžasně jsem se u ní bavila. Byly to takové normální příhody ženy bydlící na samotě na kopci se spoustou zvířectva a se svéráznými sousedy dole pod kopcem. Dýchla na mě z nich pohoda a dobrá nálada.
Zajímavá kniha, jen trochu... "neučesaná". Zasloužila by si projít ještě jedním kolečkem editování, aby se vychytaly všechny překlepy a další chyby, a poněkud se utřídila fakta, někdy jsem se totiž v záplavě jmen, která byla vršena jedno na druhé, poněkud ztrácela a bylo snadné zapomenout, kdo je kdo.
Tak tady jsem pachatele vůbec ale vůbec neodhadla. Hm. Zajímavé. Mám ráda, když mě detektivka dokáže překvapit. Na druhou stranu mě první půlka knihy dost nudila a Poirotovo zarputilé odmítání sdílet, co ví, mi postupně začalo jít hodně na nervy. Odmítal své jednání vysvětlit, a přitom očekával, že všichni budou skákat, jak píská. Hrdina může být výstřední, ale nemá být protivný.
Tak tahle kniha byla skvělá. Myslím, že zatím můj nejoblíbenější příběh o Oldřichovi z Chlumu. Připomínal mi složitě tkanou tapisérii, vrstvenou a propracovanou, kdy jednotlivé události byly velice umně propojeny. Líbil se mi odkaz na dřívější Oldřichův případ a taky to, že tentokrát byli dění účastni všichni, Ota, Diviš, Ludmila, Vencl, Wolfgang, Marta, Šonka i jejich děti. Navíc je vždycky fajn, když se objeví postavy známé z předchozích dílů, jako třeba Anežka a Eliška, Přemyslovy dcery.
Nerada to říkám, protože seriál Castle jsem milovala, ale tahle kniha byla prostě nudná. Nejzábavnější asi bylo představovat si Beckettovou/Stanu Katic a Castla/Nathana Filliona jako Heatovou a Rooka, ale jinak nic moc. Přiznávám, že nemám ráda současný trend psát ženské hrdinky ve stylu "moje koule jsou větší než tvoje" a Heatová měla ty největší a nejchlupatější koule v celém New Yorku a ukazovala je všem na potkání. A Rook byl prostě neschopný hňup, který dělal jenom potíže. Tahle postava že má Pulitzera? Ech.
Brilantní kniha. Zcela absurdní, přesto brilantní. Kdykoli jsem ji musela odložit, myšlenkami jsem byla stále u ní. Ani nevím, proč na mě tak zapůsobila, ale bylo tomu tak. Bariccova kniha Třikrát za svítání mě rovněž zaujala, ale ne tak jako tato. Pan Gwyn, jeho příběh, jeho neortodoxní chování a rozhodnutí... Kniha ve mně vyvolávala naprosto nepopsatelné pocity. Prostě... mě dělala šťastnou, jinak to říct neumím. A její závěr byl... dokonalý.
Zajímavá kniha, ale tak trochu na depresi. Po jejím vyposlechnutí jsem, upřímně řečeno, těžko hledala světýlko na konci tunelu. Umělé inteligence, které připravují lidi o práci. GAFAM monopol, ze kterého nevede cesta ven. Naprostá ztráta soukromí a soukromého vlastnictví. Kryptoměny, jejichž jediným účelem je, ve své podstatě, jejich těžení, protože na nic jiného se prakticky použít nedají, takže se zcela zbytečně plýtvá energiemi a dalšími zdroji proto, aby si hrstka pošuků mohla hrát. Tenhle svět se mi opravdu nelíbí.
Moc dobrá knížka, která by bývala skvělá, kdybych neměla celou dobu pocit, že čtu pamflet Ligy za svržení patriarchátu. Či spíše kultu.
Nebo jinak řečeno: Kniha měla být kombinací Pacific Rim a Příběhu služebnice. Pacific Rim miluji. Příběh služebnice nenávidím. Ne-ná-vi-dím. Nenávidím, když autorky - a kupodivu to skoro vždy jsou autorky - nechávají ženské plémě jako celek trpět, aby jedna extra spešl hrdinka mohla povstat, odvrhnout okovy ženství a rozdrtit patriarchát. Myslela jsem - doufala jsem - že podobné excesy už jsou překonané. Očividně ne.
Samotný příběh a akce se mi ale líbily, protože čínské příběhy - xianxie, wuxie atd. atd. - mám moc ráda. Kniha je čtivě napsaná a jsem rozhodně zvědavá, jak bude příběh pokračovat.