e.llis komentáře u knih
Tahle kniha... nemůžu vám říct jaká je. Na to neexistují slova. Nejbáječnější, nejůžasnější a nejlepší stále nevystihují co vám o ní chci říct.
Upřímě nenávidím ale spíš nechápu lidi co ji odsuzují. Bud nejsou obecně na tyto knihy, nebo mají špatný věk.....mě tato knížka jednoduše ohromila.
Stephanie je jedna z mála, které se mezi mořem spisovatelů a spisovatelek, podařilo to, o co se snaží snad všichni. Dokázat že U LÁSKY NA VZHLEDU NEÁLEŽÍ....... nebo to alespon popsat tak pravdivě jako se to snad ještě nikomu nepodařilo.
U JINÝCH KNIH-Spisovatelé si mohou DONEKONEČNA popisovat jak je jejich hrdinka obyčejná, až hnusná-má tlustý nos, malé oči, moc malou pusu nebo obyčejné hnědé oči, odstáté uši a buclaté tvářičky-ale dohromady to třeba dává docela milý obličej.... a pak jsou tu jejich kluci-dokonalí, nádherní, všechny holky po nich šílí a naprosto nepřipadá v úvahu, že by si vybrali právě ty "obyčejné" holky... A ZÁZRAK!!!
U TÉTO KNIHY-Wanda má chyby-např. přehnanou obětavost
-Ian má chyby-např. předsudky
SPOILER!!!! Ian Wandu málem udusí (má chyby) a pak si uvědomí že ji miluje. Wanda se proplete mezi složitostmi jejích citů a zjistí že ho taky miluje, ale Melanie jí brání se tou možností zaobírat. A pak tu byla zkouška pro Iana, když uviděl Wandu-její pravou podstatu-jako malou chobotnici. Zamiloval se i do oné opravdové Wandy a když jí ostatní lidé jeli vybrat tělo, řekl že s nimi nepojede, protože je mu jedno jaké bude mít Wanda tělo. JAK BUDE VYPADAT...BYLO MU TO FUK..........
A TOMUHLE, DÁMY A PÁNOVÉ, TOMUHLE ŘÍKÁM LÁSKA!!!!!
MIMOCHODEM: MILUJU IANA (JAK UŽ JE ASI VŠEM JASNÝ) A VE WANDĚ JSEM SE VIDĚLA JAKO MÁLOKDO V MÁLOKOM.
Myslím, že toto dílo je tak známé, že naše názory na něj jsou přinejmenším hodně zkreslené.
Těžko říci, jestli by se mi dílo líbilo více či méně, ale určitě bych z něj měla silnější pocity.
Je nevýslovná škoda, že každé dítě již od útlého věku zná příběh o páru jemuž nebylo souzeno býti spolu. O chlapci a dívce, kteří byli tak zoufale zamilovaní, že jeden bez druhého žíti nemohli.
PS: Má řeč nechť omluvena jest. Neboť knižní mluva vskutku návyková zdá se býti.
Bohužel nemůžu dát více hvězdiček s klidným svědomím.
Děj byl vleklý, pravda občas se i rozjel ale..
Dál mi přišlo, že ani autorka sem tam nevěděla jak vypadají její budovy..
Přeskakování v textu.. Stál daleko od nich a najednou ho chytili? Wutt?
Má autorka nějakou úchylku na psychické poruchy?
Snad žádné dvě (dobře možná dvě ano) postavy se nedaly charakterově rozdělit!
A to bych napsala jako poslední ještě jednou a jasně..
ZATRACENĚ ŠPATNĚ VYKRESLENÉ POSTAVY
Můžu si jedině ODDECHNOUT, že jsem si knihu koupila v Levných knihách a NE v knihkupectví kde jsem původně zamýšlela.
U této knihy mě zaujala česká spisovatelka.
Nejdříve mě naštval způsob, jakým je kniha napsaná. Nejdřív se to tváří na ichformu a pak je tam věta ze spisovatelčina pohledu.... to jako CO?
To by ale nebylo nejhorší. Nehorázně mě naštvala směsice všech čtyř dílů Stmívání. Kdyby se mi chtělo, mohla bych tu napsat přesně se shodující věty.
Nevím jestli to zařadit mezi kladné nebo záporné ale knížka je sladká jako lízátko :D Dobře, asi sladší než lízátko. Tímto vyzívám milovníky postav, co jim přímo teče med z huby, aby rychle pospíšili do knihkupectví a tuto knihu si koupili.
Když se na to podívám jako na porovnávání, tak bych řekla že se mi tato kniha v jistých částech zdá lepší než Stmívání. Např. Josh není takovej svatoušek jako Edward.
Ještě jako klad bych hodnotila nápad se zrcadly. Opravdu originální.
Ke knize jsem se dostala vlivem velkého ohlasu na ni. Velice obdivuji pana Greena za výběr Margo a jejích vlastností. Hlavně proto, že mezi jejími vlastnostmi přebývá hlavně dobrodružnost. Takoví lidé bývají často nevypočitatelní a tak je velice těžké je v příběhu zachytit. S potěšením musím konstatovat, že se mu to povedlo. Konec mě ovšem zklamal. Nemám ráda spoilery ale tady musím napsat (SPOILER!!!) že bych radši aby Margo našli mrtvou. Jestli to nechápete, tak vás můžu ujistit, že já taky ne :D ale mám prostě takový pocit.
Kniha se dobře četla, ale čekala jsem od ní malinko víc.
Docela normální teen lovestory.
Podle mě bylo docela chybou hned vykřikovat do světa, že je schizofrenik, už jen tou obálkou a vším. Mohla by to být trošku lepší zápletka než ta, kterou jsem hned odhalila.
Kniha byla celkově asi tak průměrná jak jen to jde. Nic extra. Marně si vzpomínám na nějakou oblíbenou postavu.
Zkrátka průměr.
Přijde mi, že tuto knihu napsal nějaký muž a snažil se jí poukázat na ženský smysl komplikovat věci. Taková parodie typu: "Proč to dělat snadně, když to jde složitě?"
Nejspíš už byla kniha přes mou věkovou kategorii, ale v knize mě štvali asi všichni.
Musela jsem se držet, abych se nešklebila u fakt děsných rozhovorů a občas jsem s knížkou hodila o matraci (opatrně, aby se jí nic nestalo, samozřejmě) a odešla, abych ji náhodou nezneškodnila. Mluvím o rozcupování papíru, který bych samozřejmě recyklovala a snažila se nahradit tu škodu stromů, co musely trpět kvůli TOMUHLE! Uf..
Když teď dovolíte, zapomenu, že jsem tu knihu četla a vrátím se ke svému životu.
PS: Jedna hvězdička za nápad s dopisy. I když je pěkná pitomost nadepisovat i adresy apod.
Tohle není první kniha, kterou jsem od autorky četla. První bylo Jestli zůstanu, kde se patrně ještě nerozvinul její talent psaní nudně a zdlouhavě (....nebo to tam nebylo tak zřetelné) A umění useknout děj v tom nejlepším už se taky projevil.
Z mě ůžasných pár prvních stránek. Zbytek...hrůza.
Knihu bych brala jako oddychovou četbu. Nebyl to ten typ knížky co musíte číst, nebo se zblázníte a nebyl to ani ten typ knížky co se vám nechce ji znovu otevřít.
Chtěla jsem tu napsat, že mi vadí, jak je Charlie ubrečenej a stěžuje si... ale pak jsem si uvědomila že at už se mi to líbilo nebo ne, je to prostě v jeho povaze. A tak místo toho hodnotím děj a to tak že je úžasné jak autor dokázal popsat věci přesně tak jak jsou. Nesnažil se nějak zveličovat co bylo mezi Charliem a Sam.
Na druhou stranu se mi na Charliem líbila ta jeho přemýšlivost a probudilo to ve mě tuto přemýšlivou stránku mé osobnosti.
A tak jsem četla, přemýšlela o věcech co dávají smysl a co nedávají smysl, smála se a cítila se nekonečně.
Knížku jsem si přečetla na doporučení sestry. Moc ráda bych řekla že se mi knížka moc líbila...pravdou by ovšem zůstalo že jsem se v tom víceméně plácala. Možná byla knížka psaná pro více intelektuální lidi. Mě totiž přišla moc složitě napsaná. Jednoduše mě nevtáhla do děje tak, jak jsem si přála. Na druhou stranu se mi líbila vtipnost Jace a odvážnost Clary. Taky jsem se zamilovala do Simona, znám totiž někoho, kdo se mu hrozně podobá. Některé hlášky byly k nezaplacení.
Nakonec jsem se knihou nějak přelouskala a výsledkem je, že si z ní skoro nic nepamatuju. :D Asi si skusím přečíst další díly a snad to bude lepší.
Skvěle sarkastická, humoruplná kniha.
Nemám k tomu co dodat. Snad jen, že konec byl opravdu krásný a Martin je skvělá postava, která se nedá nenávidět. Je úžasné jak moc se dokáže obětovat pro lidi jako celek.
Love Story. Hm... vidím tu nějakou velice pěknou Story. Bohužel jen náznaky Love.
SPOILERY
Jednoduše nechápu, co má láska společného s tím, co jsem právě přečetla. Možná je to jen další možnost jak se zamilovat... ale notak. Vždyť to by mohla být láska podle receptu..
1. vyprovokuj ho aby tě někam pozval
2. v podstatě ho zmanipuluj
3. vymysli si pokračování a pak mu prostě oznam že tak to bude
Nepřijde mi, že ji miloval. Nepřijde mi, že ona milovala jeho.
Ona jim prostě vymyslela život a on se jím řídil. End of story.
No.. bylo to dobře napsané a zdá se, že jim to vyšlo. Ať už je to jakkoliv.
Jednoduše krásná kniha.
Autor nás nechává se zaplést do tolikrát probírané témy (lásky) avšak tentokrát to staví na zhola jiný level. Tři různí umělci. Snaží se nám zpodobnit lásku v tolika možných vzezřeních, že vás to nechá jen zírat. Možná i nadávat.
Konečně kniha kde jsou postavy živé - mají své pohnutky, povahy a vlastnosti.
Kniha velmi milá, částmi srdcervoucí, ale plná života.
Je pravda že občas se děj vleče ale z mého pohledu to za to opravdu stálo.
Zkrátka jsem se tam našla.
Této úžasné spisovatelce se povedlo zachytit "ART" (marně hledám dokonalý překlad) v tom pravém slova smyslu.
Knihu jsem chtěla na základě jejího uměleckého zaměření, které spolu s postavami (a snad i s autorkou) sdílím.
A NEMŮŽU jinak, než s otevřenou pusou dokořán děkovat, za něco tak úžasného. Spisovatelka musela vědět o čem mluví, protože samo zachycení umělecké duše... no, jen málo lidí si na něco takového troufne. A jí se to SAKRA povedlo (pardon, jsem krapet unešená). Já se tam prostě viděla!!!
Je těžké být milován umělcem, avšak těžší je, ho milovat. Zamilovat se do rozpolcenosti rozbitých duší, do nepořádku zamilovaných myslí, do spousty a další spousty nepořádku. Do barev. A hlavně do upřímnosti, protože většina umělců po ní prahne.
Popisovat svět očima umělců je rovněž složité. Ale ano, všude jsou barvy. Spousta barev. A občas ty barvy explodují a stane se z nich vnitřní vesmír.
Mimochodem, když vidíte umělce na vás nepokrytě zírat, nemusí to znamenat, že se do vás zamiloval. Možná vás jen v duchu maluje.
Když jsem četla, ve vzduchu bylo cítit napětí. Bylo cítit, že se něco stane.. to mě občas i rušilo ve čtení. Nakonec jsem byla se zápletkou spokojená. (Ale od té doby co jsem četla Nocte už mě nic nepřekvapí.)
Trošku mi vadila časová zmatenost. Kvůli stylu psaní. Také musím konstatovat, že mi sem tam chyběla občasná "se, si" v důsledku chyb překladu.
A přesně tohle a víc tam najdete. Já tam našla sama sebe. Co vy?
Pořád to stejné, pořád to stejné.
Jak už jsem napsala u prvního dílu.. Vždyť postavy nemají žádný CHARAKTEEEEER. FŇUK.
Zase psychicky narušená postava.. bla ... bla... pořád ten stejný příběh dokola a DOKOLAAAA.
Snad ještě horší než minule... asi proto, že už jsem věděla, že konec knihy to nespraví. Tady ne. Ani u prvního dílu. Žádné vyvrcholení.. blivajz.
Jednu hvězdičku dávám, že jsem to dokázala přečíst a za obálku, kvůli které jsem si ono neštěstí koupila.
Měla to být třešnička na dortu. MĚLA. Bohužel mi tento díl pomohl uvědomit si, jak hrozný ten příběh nebo styl psaní je. Opravdu nevím, co je horší.
Hvězdičky za víceméně povedený začátek.
Dlouho jsem přemýšlela co o této knížce napíšu...A potom jsem na to přišla!
Jde o to, že pokud si chcete tuto knížku užít...NESMÍTE ji číst. Musíte ji žít. Musíte vzít Ruby ven a vyprávět jí o tom jak máte podělanej život. Musíte přijmout Katie za svou dceru, rvát se s osudem... a především - být naprostý blázen do Alexe.
Kniha do vás občas hustí tolik informací, že vám nezbývá než ji zavřít, dlouze se zadívat do zdi a urovnat si v hlavě co se vlastně stalo. Nedokážu pochopit, jak ji autorka mohla napsat. Něco tak ůžasného!
Trošku mě štval fakt, že kvůli dopisové formě se toho strašně moc vynechalo. A neměla jsem moc přehled o jejím věku.
Kniha je plná skvělých postřehů hlavně o tom, že život jde dál...a nezáleží na tom, že někdo umřel, že se někdo narodil nebo na čemkoliv. Svět se kvůli tomu nezastaví.
A poučení z téhle knihy?(Případně se omlouvám) Že život nikdy není tak podělanej, aby se nedal podělat ještě víc.
Napoprvé mě uchvátila její obálka a po tom co jsem si přečetla matoucí obsah už jsem ji nemohla nechat v knihkupectví.
Už od začátku jsem cítila že ta kniha bude zážitek. Od začátku myslím když jsem četla první slova autorky: Tento příběh nemohl být napsán jinak. Uchvátilo mě to. Jakoby tím říkala: Tuto knihu budete bud milovat nebo nenávidět ale za to nemůžu já. To ta kniha.
Probudila se ve mě morbidnní část mého já a byla jsem Callou. Nejspíš ani nenajdu situaci, kdy bych věci cítila jinak než ona. Možná mi vadilo, že je taková ubrečená, slabá.
Líbilo se mi že se píše o Finnovi, jakožto o člověku co se zbláznil. Do Finna jsem se zamilovala takovým zvláštním způsobem. líbila se mi jeho morbidnost :D Byl tak nějak dokonalý. A ta jeho posedlost mrtvým jazykem...
Udělala jsem takový "protest" že navzdory popisu na knížce nebudu překvapená :D ti co četli jistě pochopí že jsem to nemohla splnit.
Když jsem se dostala k tomu tajemství (no spoiler). Na chvilku jsem přestala dýchat, houpala jsem se dopředu a dozadu a cítila jsem se jako blázen. Nemohla jsem popadnout dech. Zírala jsem na slova v knížce, která najednou přestala dávat smysl. Jako by obrovská bomba uvnitř mé hlavy explodovala. Žádná kniha na mě ještě nikdy neměla takový ohromující, šokový dopad. Naprosto nevěřím že by někdo mohl předvídat takovýto konec.
Knížku bych popsala jako mírně depresivní, ale takovým krásným způsobem. Rozhodně si ji přečtu znovu a podívám se po dalších knížkách autorky.
Toto je velice zvláštní kniha, která vám během ani ne jednoho dne dovolí nahlédnout do života dvou teenagerů. Dá vám přehled o jejich rozpolcenosti a touze milovat a být milován.
Poví vám, jak můžeme být pitomí, když se bezhlavě zamilujeme.
Vysvětlí vám, že ne každá mrcha je doopravdy mrcha.
A pochopíte, že rozbitá srdce k lásce a takovým blbostem zkrátka patří.
Občas je i kniha krapet zmatená.
Jen tak mezi řádky jsem se zkoušela dívat na film. Protože "co se může podělat na filmu v rozmezí ani ne 24 hodin".
A odpověď zní: úplně všechno!
Z průměrného klišé udělali obrovskou patlanici plnou záporáků, kteří zde původně nebyli..? Fuj!
Nádherná knížka. Až bere dech lehkost s níž se četla.
Je na ní něco, co vás přiměje věřit na pravou lásku.
A když jsem se zrovna nedusila smíchy, na tváři mi zůstával úsměv z tak krásné četby..