Eevina komentáře u knih
Po Leově šanci mi tohle přijde jako druhý nejslabší román. Nevím, přišlo mi to takový odbytý, nereálný,divný. Ale jinak zase dobře napsaný.
Jsem nadšenou fanynkou Sherlocka Holmese, takže když jsem si přečetla, že tato kniha je na způsob právě Sherlocka a doktora Who (kterého jsem teda nikdy neviděla), tak jsem si řekla, že to si musím přečíst. Hned prvních pár kapitol ale ve mně vzbudilo dojem, že autor se rozhodl okopírovat Doyla a jít v jeho stopách. Když už jsem začala být rozčarovaná, tak naštěstí autor zasáhl a začal do příběhu přimíchávat kouzla, čáry a mystické bytosti a hned to vypadalo jako neokopírované dílko.
Nu a teď k samotnému ději. Nu jsem z toho taková rozčarovaná. Na jednu stranu musím říct, že se mi to líbilo, ale bylo to takové jednoduché, nepromyšlené do detailu a i když si ve svých sedmadvaceti letech nepřipadám nijak stará a čtu i knihy pro mladé, tak tahle kniha mi přijde napsaná pro náctileté slečny a je to hrozně moc poznat. Mě pořád na mysl přichází slovo jednoduché, ale nechci se tu opakovat, takže to shrnu tak, že je to taková pohádka pro mladé.
Kniha se čte rychle i díky větším písmenkám a velkými mezerami mezi kapitolami. A já bych klidně brala více stránek s více rozvinutým dějem a detailnějším popisem postav. Je to velká škoda, protože tohle mohlo být fakt skvělý dílo.
Milá oddechovka, která neurazí, ale krásně zahřeje. Člověk se u ní pobaví, uvolní a nemusí nad ničím přemýšlet. V době erotických romancí je to příjemná změna, kdy v knize nejde o sex, ale o přátelství a lásku k druhému.
Kniha se čte sama, je výborně a vtipně napsaná, a skončila tak, jak je už jasné od začátku, ale skoro až pohádkově.
Nedočteno... prostě to nešlo... Hodně je to podobné Zmizelé, kterou jsem taky nezvládla dočíst. Na rozdíl ale od Zmizelé tohle má aspoň hlavu a patu a je to realistické, navíc je to čtivé, talent se autorce upřít nedá, ale není to prostě můj šálek kávy.
Nu tak na Archerův hlas to nemělo, ten byl daleko lepší. Já nevím, mě prostě Evie přišla jako naivka, která se nechala tahat za nos. Pořád jsem čekala, co z toho vyleze a i když byl konec dobrý, prostě tomu něco chybělo. Já vlastně celou knihu čekala, co vlastně je Jake zač a docela mě překvapilo, že to není žádný parchant za jakého jsem ho celou dobu měla.
Já myslela, že celá série s touto agentkou je založená na umění kineziologie, ale ta někam zmizela. Jinak musím říct, že povedená knížka, je to zase nový nápad a rozhodně se to autorovi povedlo. Asi bych nikdy nechtěla uvíznout v davu uprostřed paniky. Akorát si myslím, že Deaver mohl ubrat pár stránek a něco vynechat, např. druhou dějovou linku týkající se jiného vyšetřování, to mi tam přišlo zbytečný.
Delší recenzi najdete u mě na blogu evinyknihy.blogspot.com.
Rozhodně lepší než jednička, tam byl velmi pomalý rozjezd, tady se hned jelo od začátku. Žádné dlouhé úvody nebo dlouhé vysvětlování děje z minulého dílu. Je super, že se zde promítla i minulá dějová linka a stejně tak i úterý je velmi depresivní a temný jako pondělí. Už se těším na středu:) Jenom nedoporučuju číst nejdříve úterý než pondělí, lehce by se v tom člověk ztratil.
Do půlky děje jsem čekala, co z toho vlastně teda vyleze, ale pak se to konečně rozjelo. Za rozvleklý začátek snižuji hvězdičku, jinak dobrá britská detektivka s dobře napsaným koncem (i když už jsem za půlkou tušila, jak to dopadne).Jsem zvědavá na další díl.
Ještě větší slaďárna než první díl, který byl o trochu lepší. Lehká oddechovka po těžkým dnu v práci, ale třetí díl snad už radši ne:)
Jsem milovník krváků a detektivek a čím víc mrtvých, tím lépe. Takže když už je té krve moc, tak si čas od času přečtu nějaké takovéhle kraviny. Nu už jsem četla mnohem mnohem mnohem lepší knihy, tohle je takový klasický průměr, možná trochu podprůměr. Přesto romantická slaďárna s jasným koncem, ale na oddych a odpočinek ideální. Když od ní nebude očekávat bůh ví co, tak to zas tak hrozný nebude:)
Akorát bych poradila autorce, aby více promyslela děj a dala tam trochu dramatickou zápletku, on ten důvod útěku trvajícího 7 let byl hodně ubohý.
Dokonalý... Adler Olsen ječím dál lepší, s každou další knihou mě baví víc a víc. Marco je to nejlepší, co jsem o něho zatím četla.
Ačkoliv mě Hypnotizér velmi zklamal a nelíbil se mi, tak jsem teď z nouze, kdy jsem nevěděla, co číst, šáhla po téhle knize, že to ještě jednou zkusím. A musím říct, že jsem byla velmi mile překvapená a jdu se pustit do další knížky. Je to super kniha, skvělý thriller a s výborným koncem.
Miluju Sparkse a ani takhle kniha mě nezklamala, úžasná oddechovka, dobře napsaná, jenom ne takový silný příběh, ale to vůbec nevadí, skvěle jsem si u knížky odpočinula.
Myslela jsem si, že jsem si v knihovně půjčila detektivku, začínalo to velmi slibně, ale záhy se z toho vyklubal román. Ale to nevadí, je to velice zajímavý příběh se zajímavou zápletkou, ale jenom co vytknu je, že některé pasáže bych úplně vypustila a některé zdlouhavé popisy bych srazila na míň a kdyby byla kniha tenčí, vůbec by to nevadilo. Ale byl to příjemný příběh.
Rozhodně lepší než Spící panna, ta sice nebyla špatná, ale mě více baví zápletky, kdy do konce nevím, kdo je vrah a tady mě teda čekalo pořádné překvapení. Takže kvůli příběhu je pro mě tahle kniha lepší, ale co se týče knihy samotné, myslím si, že napsáno stejně dobře jako Spící panna, Jeffery Deaver prostě umí:)
Ke knize jsem přistupovala s odstupem, zase velká reklama a u názvu Thriller roku a to pro mě znamená po několika zkušenost odrazující dvoujsloví, ovšem klobouk dolů, kniha mě překvapila, chytla a jsem nadšená z prostředí Afriky, úplný konec ale je už pro mě trochu rozpačitý, ale přesto dávám knize 5 hvězdiček a těším se na pokračování.
Vrchol slátaniny, který jsem neměla ani sílu dočíst, po prvním díle téhle úspěšné kraviny jsem myslela, že mě už nic nepřekvapí, ale překvapil mě druhý díl, který jsem jen ze zvědavosti přečetla (jak tahle kravina bude pokračovat), který byl celkem ucházející s nějakou rádoby dramatickou zápletkou, ovšem třetí díl je už vrchol všeho, napsáno jak jinak pro peníze bez jakýkoliv snahy o smysluplné dílo. Takže co k tomuhle dílu mohu říct? Hrůza a nevěřila jsem vlastním očím, co ze sebe tahle autorka dokázala vyplodit. A asi nikdy nepochopím, jak se tahle série může takovým způsobem prodávat a co na tom ženský vidí. A z celého srdce doufám, že autorka už nikdy nic nenapíše!
Stejně skvěle napsaný a úžasný, jenom se v příběhu někde stala chyba, už to prostě není tak dobrý jako Dítě č.44 nebo Utajovaný projev. Knížka stojí za přečtení ale člověk si z ní bohužel na zadek nesedna, jako to bylo u dvou předešlých.
Jak tady čtu,nejvíce si chválíte poslední dva příběhy tedy Sonmi a Zacharyho, za sebe musím říct, že právě tyhle dva příběhy mě absolutně nebavily a četla jsem je jen z povinnosti, abych se dopátrala návaznosti. Kniha je velmi zajímavá, ale první poloviny příběhů mě tolik nebavily, ale jejich druhá polovina byla super. Za mě je nejlepší Luisa Reyová.