Elapheg komentáře u knih
Po delší době jsem sáhl po knize od Patricie Gibneyové: Ukradené životy. Věděl jsem, že autorka oproti první knize: Andělé smrti v druhém díle přitvrdí a byl jsem jednak zvědav, zda to dám a za druhé mě téma černý obchod s lidskými orgány a bílým masem zajímalo a byl jsem zvědav, jak ho autorka hodlá zpracovat. Kniha je opravdu ostřejší, atmosféra ponurá, kterou zlidšťují střípky ze soukromého života Lottie a její rodiny a jejího partáka Boyda, ale kvalita detektivky je opravdu vysoká a mě těší, že i když autorka přitvrdila, měl jsem ještě nějakou odolnost nazbyt, takže s Lottie budu moct pokračovat. Lotiie se v této knize bude muset potýkat s nalezenými těly, které se někdo snaží schovat. Ze začátku se nemají Lottie a její tým vůbec čeho chytit, ale postupně začínají odkrývat nitky temného obchodu s lidskými orgány a prostitucí. Podaří se Lottie motiv odhalit a pachatelé zastavit včas, než dojde k dalším vraždám? To si přečtěte sami. Kniha se mi velmi líbila a myslím, že autorka téma zpracovala dost obratně. Jen mi místy přišlo ulítlé, jak se Lottie snaží ochránit především svou rodinu a pak zapomene třeba nařídit hlídat svůj dům a děti v něm policejní hlídkou. Nicméně i tak to na pět hvězd pořád je a možná, že to k Lottie prostě patří. Za mne maximální spokojenost, pět hvězd a doporučení. :-) Děkuji také rovněž všem mým knižním přátelům, kteří mě k Patricii Gibneyové přivedli. Děkuji vám všem. :-)
Kniha Falknovská huť je me první setkání s Vlastimilem Vondruškou, přidávám ho mezi své oblíbené. Ignác Heřman je sklář a naučí se tavit křišťálové sklo. Se svou manželkou Aničkou putuje nejříve do Křížové a pak do Falknovské huti, kde se se svou rodinou usadí. Své tajemství výroby křišťálu si Ignác chrání. Je to kniha, která se nenáročně čte. Dozvídáme se hodně o sklářství té doby, ale hodně i ze života v době v 17. století v Čechách, ale i jinde ve světě, kde se se sklem obchoduje. Je to první díl tetralogie. V knize je hodně postav, ale to mi nevadilo. Kniha se mi dost líbila, dost popisný náhled na cechy té doby, život chudých poddaných, ale i maloměšťáků, především však do života celé rodiny Heřmanů a Reilichů, majitelů Falknovské huti. Místy děj nicméně trochu ztrácel na dramatičnosti. Věřím ale, že další díly to vynahradí. Jsem zvědav, jakým směrem bude rodina Heřmanů pokračovat v druhém díle, ale ten si nechám na jindy. Knihu doporučuji a dávám pět hvězd. :-)
Já půjdu proti proudu, ale pro mne je to velice povedený thriller. Souhlasím s uživatelem rodak, že knize nic nechybí. Ze začátku a uprostřed knihy je kniha děsivá, popisné scény jsou dost hrůzné, naštěstí se to od třetiny překlápí v lidský příběh, kde je otázkou, zda Sarah Bakerová alis Olivia Westová může najít cestu k muži, po tak strašném zážitku, kdy byla zajatkyní řezníka z Watt Lake. Není to žádná červená knihovna. Jistá podobnost se Sandrou Brown tu je, ale autorka je mnohem ostřejší. Sandra Brown by do tak některých popsaných hrůz ve svých knihách nešla. Naopak linka Olivie a Colea je velmi dobře vystavěná a tady je to možná ještě lepší než u Sandry Brown, realističtěji popsáno. Místy to pro mne bylo dost ostré, na hraně, ale ta linka Olivie a Colea mi učarovala a vyvážila drsnost knihy, stejně jako otázka, dopadnou skutečného vraha? Jaké oběti budou všichni muset položit na oltář utrpení, aby skutečný vrah byl dopaden? Jen jsem jaksi nepochopil, proč se série jmenuje Dark Lure. Toto jméno nefigurovalo v knize ani jednou. Nemám rád příliš popisné brutální scény, které v knize jsou, ale za ten příběh a konec dávám přeci jen pátou hvězdičku a doporučuji k přečtení. Za mne povedená kniha.
Moje první setkání s Kenem Follettem a dopadlo to na jedničku. Follett na začátku čtenáře navnadí důležitou událostí, vpádem Vikingů, což ovlivní životy všech. Edgar stavitel je nucen odstěhovat se s rodinou do Drengova Přívozu, chudé vesnice, do které zavítá i mnich Aldred a nakonec i šlechtična Ragna. Prvních 250 stran, je takový rozjdezd. Folett nás seznamuje s každou z postav a velmi umně splétá osudy všech tři jmenovaných postupně dohromady. Oproti Rebecce Gablé, jsou zde boje popisovány vlažně. Vystupují zde taky jiné postavy Biskup Wynstan, jeho bratr Wigelm a nevlastní bratr Wilwulf, kteří jsou mocní, ale baží po větší moci a nezastaví se před ničím a napáchají moc zla, nezastaví se ani před králem. Zvláště od druhé poloviny knihy, je zde plno intrik, což knihu činí místy neodložitelnou. Dokáže někdo biskupa a jeho spolek zastavit v jejich špatném konání, když o něm ani král, ani poddaný lid neví? Kniha mě zaujala, ale nadchla hlavně od druhé poloviny. Krom více valčení, nemám co bych knize vytknul. Je zde vše, historie, láska, přátelství, snaha o konání dobra, avšak ještě větší intriky a podvody, popisy životů mnichů a církevních mocnářů, stavitelství, ale i život šlechty té doby a hlavně život poddaných a otroků. Jestli je tohle kniha, která není podle některých uživatelů Follettovou největší perlou, pak se těším na jeho další knihy od něj bez ironie, které mám. Pro mne ale tato kniha perlou byla, dávám pět hvězd a doporučuji. :-)
Nádherný název knihy, krásná obálka a nádherná kniha. Kniha Dívka, která se dotkla nebe mi naprosto vyrazila dech příjemným způsobem. Tak poutavě psaný historický román jsem už dloho nečetl. Ani chvíli jsem se nenudil, naopak příběh mě naprosto pohltil. Román nás zavádí do Říma a do Benátek v roce 1516. Autor naprosto brilantně propojil osudy snad 10 hlavních postav. Takže, ať už čtete příběh doktora Isacca di Negroponteho, který se stará o nemocné, či Mercuria, podvodníka se vším všudy, který je zamilovaný do Giuditty di Negroponte, nebo ať čtete o chudině dané doby, se kterou se život opravdu nemazlil, máte pocit, že se ocitáte opravdu v 16. století. Kniha je plná zvratů, neustále se něco děje a každému zde jde o život. Je zde také vyobrazena část inkvizice, kde je vidět, jakou moc tenkrát nad životem měla římskokatolická církev. Román mi poskytnul vše, co jsem si mohl přát. Lásku, nenávist, žárlivost, život podsvětí a chudiny dané doby, přátelství, lékařství té doby, ale i strach a bezmoc, to vše jsem prožíval s hlavními postavami a napjatě jsem četl dále, abych se dozvěděl, jak to nakonec se všemi dopadne. Máte-li jen trochu romantickou duši, tato kniha je pro vás jako dělaná. Ač se jedná o rozsáhlý román, nejsou zde prakticky hluchá místa, kniha je plná zvratů. Nechám ten příběh v sobě ještě doznít, dávám plný počet hvězd a knihu doporučuji všem romantickým duším.
Možný spoiler:
Kniha: Vypravěčka byla jedním slovem skvělá. Myslím, že mohu říci, že je to možná její nejlepší kniha, právě proto, že je tak kontroverzní. Téma je jako vždy u Jodi skvělé zpracováno, ano jsou tam možná nějaké drobnosti, které nebyly až tak pravděpodobné, ale mnoho z toho, co tam zaznělo, bylo velmi reálně popsáno. Jinak je to beletrie, ne biografie. O knize: Začíná přítomností, kdy Sage, která dochází na terapie, protože má své vlastní trauma, se setká na skupině s velmi starým člověkem Josefem Weberem. Josef se se Sage snaží seznámit a pak na ni jednoho dne vyhrkne prosbu, jestli by mu pomohla zemřít. Sage z prvu odmítá a tak, aby se jí zprotivil, jí začne vyprávět o své minulosti, kdy byl členem SS a také o jeho působení v koncentračním táboře Osvětimi. Sage se to bude snažit vyřešit tím, že Josefa nahlásí na patřičných úřadech jako možného válečného zločince, čímž se rozjíždí další linka příběhu. Sage se však s Josefem pravidelně schází a Josef jí stále více a více o své minulosti vypráví. Sage má navíc žijící babičku Minku, která byla v Osvětimi za války a přežila holokaust. Sage přesvědčí svou babičku, aby jí o své minulosti rovněž vyprávěla a Minka jí vyhoví. To je hlavní dějová linka knihy: Minka. Je možné, že Minka Josefa Webera v Osvětimi zažila? Mohla by pak proti němu svědčit? A co Josef, je to stará kreatura, nebo člověk, který prošel těžkou katarzí a svých zločinů lituje? Má mu Sage vyhovět, nebo má být Josef předán úřadům? Otázek na toto téma je zde spousta a možných kontroverzních odpovědí na ně ještě více. Jak to všechno dopadne, to už si přečtěte sami. Je to velmi poutavá kniha, i když o těžkém tématu, ale neměl jsem s tím problém to číst, ač je to místy velmi realistický popsáno. Kniha: Černá a purpurová, která se rovněž zabývá holokaustem, je ještě více ostrá a podle skutečné události. Líbí se mi, že autorka čtenáři předestře, co se stalo, ale ponechává ně něm, aby si čtenář v souladu se svým svědomím, zodpověděl, jak by to mělo dopadnout. Bylo to skvelé čtení, Mince i Sage jsem držel palce, je to sice kniha z druhé světové války, ale i zde se míjí linka přitomná a minulá, v obou je zde krom utrpení i dobré přátelství, rodinná soudržnost, láska a nenávist ve velkém, zločin a jistým druhem i trest, touha vytrvat a přežít. Jednoznačně pět hvězd a velké doporučení všem čtenářům. Jsou zde na DK čtenáři Chrise Cartera a měli problém z popisovánými událostmi v knize. Nic proti nim. Já zase nevezmu zatím Cartera, ale číst o holoucastu, tedy alespoň tuto knihu, jsem neměl problém. Jak se různíme. :-) Jako vždy je i v této knize třešnička na dortu na konci. :-) Paní autorce tleskám. :-)
Chtěl jsem si přečíst kvalitní thriller a tak volba byla Jeffery Deaver: Kamenná opice. Opět zde máme tým Lincoln Rhyme, Amélie Sachsová a jejich spolupracovníky od policie a FBI, kteří se na Lincolna obrací opět s prosbou, aby nyní zaměřil svou pozornost na čínského mezinárodnícho zločince, který si nechává říkat Duch a který připlouvá k americkému pobřeží na lodi, kde jsou ukryti nelegální čínští imigranti. Než se však stačí dostat člun americké pobřežní stráže k lodi, na které je Duch, loď s imigranty záměrně exploduje. Na americké pobřeží se dostávají přeživší Duch na voru a ještě dvě rodiny na dalších dvou vorech. Duch začne pátrát po těchto přeživších, aby je následně zlikvidoval. Dvěma rodinám se podaří uprchnout na americkou půdu do čínské čtvrti, kde je Duch rovněž pronásleduje a chce je zabít do posledního. A tady nastupují Lincoln s Amélií, aby zachránili přeživší z lodi dřív, než je dostane Duch a hlavně, aby Lincoln odhalil identitu Ducha, chytil ho a předal ho americkým úřadům. :-) Podaří se mu to? Duch je totiž velmi mazaný a doposud ho žádný kriminalista neodhalil. Jisté je, že se rozehrává hra o čas přeživších a půjde taky o nesmiřitelný boj dobra a zla, kde Lincoln představuje dobro. Kniha je napínavá od prvních stránek a když už si čtenář myslí, že ví, jak to asi dopadne a kdo je Duch, přijde zvrat na zvrat a nezůstane u jediného a autor mě i tentokráte na posledních stránkách ještě jednou dokázal překvapit svým wau efektem, že se mi otevírala pusa. No byl to prostě po čertech dobrý thriller, kterému dávám pět hvězd a dopručení všem thrillerovým fandům na sérii s Lincolnem Rhymem. Tato by vás neměla minout. Zároveň bych chtěl poděkovat všem oblíbeným uživatelům, kterých jsem se na tuto sérii dotazoval a kteří mě k ní přivedli. Velké díky vám všem. :-)
Po dlouhé době jsem se rozhodnul pro Stefana Ahnhema a sice další díl: Osmnáct po nulou. Všude jsem četl, že vraždy zde jsou hodně brutální, tak jsem se tomu dlouho vyhýbal a nyní jsem si řekl, že to zkusím. No nakonec se mi dostalo velmi povedeného thrilleru, který je dost ostrý, ale celkově se mi to hodně líbilo a musím říci, že Helen Fieldsová umí být ještě ostřejší. Mrtvých je v knize dost, stupeň brutality je v průměru zvládnutelný, ale hlavně se mi líbilo, že autor se snažil vědomě ukázat na skutečnosti, které jsou díky celosvětově zavedenému systému, možné. Ano vyšetřování krádeže identit a způsob vraždění je podle toho, jak je to popisováno, možné. Darknet taksamo a ten hlavně, způsob vyšetřování a jeho mezery, rovněž možné. Ano tento thriller od pana autora je můj třetí v pořadí, ale líbil se mi zatím asi nejvíce. Konec je otevřený pro další pokračování, a na Motiv X také dojde. Novodobý způsob krádeže identit mě velmi zaujal, způsob vražd také, ale i autorovo propojení na darknet, to vše se autorovi podařilo umně skloubit a vznikl z toho velmi kvalitní thiller, který bych tímto rád doporučil všem thrillerovým fandům a detektivkářům. Líbíla se mi hodně i osobní linka kriminalistů a jejich rodin, která příjemně zpestřovatala vyšetřování. Všem knižním přátelům děkuji za jejich cenné recenze ke mně, díky kterým jsem se osmělil zkusit tvorbu tohoto autora. Všem vám moc děkuji. :-) Knihu jsem si užil, doslova užil. To vyšetřování, ty zvraty v ději, osobní peripetie, motiv vraha, ale i vraždy a byl jsem velmi zvědavý, jak to celé dopadne a taky, kdo je ten tajemný vrah. Za mě velmi povedené. :-)
S chutí jsem se vrhnul na další díl od Louisy Pennyové a sice na Dlouhou cestu domů a musím přiznat, že ze začátku se mi zdálo, že se bude jednat o slabší díl, snad srovnatelný se Zátiším. Nakonec jsem byl ale po dlouhém studiu malovaných obrazů, které Peter Morrrow nakreslil, zavlečen konečně do zcela jiného levelu příběhu, samozřejmě vyššího, který eskaloval na samotném konci ve výjimečný příběh, takže zase mistrovské dílo z péra mojí oblíbené autorky. Ke knize: Armand Gamache se se svou ženou přestěhoval do Three Pines a Armand doufá, že se tady dokáže zrehabilitovat z utržených ran coby bývalého policisty. Jeho sousedka Clara Morrovová má však problém. Uběhl právě rok, co se měl ke Claře vrátit její manžel Peter, jenže se nevrátil. Čas běží a nepřišel ani Peter, ani dopis od něj. Clara si dělá starosti o Petera a požádá nyní již svého souseda Armanda, aby jí pomohl zjistit, co se s Peterem stalo. A tak se vydá Armand s Clarou a ještě několika sousedy ze Three Pines a se svým zetěm Jeanem Guyem Beauvoirem, který je rovněž policista, hledat stopy, které by je přivedly k Peterovi. Bude to dlouhá cesta hledání, kde nikdo z nich neví, co na konci najdou. Je Peter ještě stále naživu? A proč se nevrátil a ani nenapsal? Stalo se mu něco? No chci říci, že se jedná opět o velmi kvalitní díl, který opět obsahuje zvraty na konci a jak je to už u paní autorky zvykem, řekl jsem si jako čtenář na konci, wau, tohle jsem nečekal. Její příběhy nejsou jen detektivkou, jsou zároveň protkány velkou životní pokorou ze strany hlavních hrdinů knihy, tedy některými. Pro čtenáře, kteří se na tento díl chystají: Nedejte se odradit zdánlivě obyčejným příběhem a podrobným studováním obrazů a malířství jako takového. Na konci je velký wau efekt. Pět hvězd a doporučení a poděkování paní autorce za skvělý počin. :-)
(SPOILER) Možný spoiler:
Ve třetím díle je Casteel, manžel a král Atlantie zajat Krvavou královnou a Poppy se snaží v tomto díle se svými přívrženci Casteela osvobodit, čímž však vzniká válka mezi Poppy, královnou Atlantie a Krvavou královnou, královnou soliského království. Do poloviny knihy se toho zase tolik neděje. Kniha začíná nabírat na grádech až od druhé poloviny knihy. Znovu se od polobožských bytostí dozvídáme něco o Poppyině původu a jako obvykle se u Poppy nadále rozvíjejí božské schopnosti. Avšak ani to není vším k poražení Krvavé královny. Ze začátku knihy je to opravdu válka mezi královstvím atlanským a královstvím Solis, ale Krvavá královna Isbeth má v plánu naplnit ještě i jiné zájmy, které jsou odhaleny až na konci knihy a které jsou velmi překvapivé. Navíc i Isbeth je velmi mocná magickými schopnostmi. No zase se dozvídáme něco o tom, jak vlastně k této válce došlo a kdo ji zapříčinil a taky se mění původně známe hypotézy o původu prvotních božstev, než jak byly v předchozích dílech prezentovány. Máme tady opět bohy, lásku, sex, magii, božské schopnosti, boje, intriky a konec je jako obvykle otevřen nové sérii, tentokráte Ve stínu popela. Sérii Z krve a popela tedy dneškem dočítám a dal jsem ji celou najednou za jedenatřicet dní. Hodnotím ji velmi kladně, velmi mě zaujala a doufám, že se s jejími protagonisty setkám i v další sérii. Tuto sérii vřele doporučuji všem fantasy fandům a nejen jim. Myslím, že zaujme i zcela jiné čtenáře a starší čtenáře nejen omladinu. Knihu i celou sérii hodnotím pěti hvězdičkami a budu se těšit zase napříště. Podaří se Poppy osvobodit Castella? Je jisté, že bude potřebovat veškerou svou sílu a pomoc i jiných božstev, aby zabránila strašlivé tragédii a možná ani to nebude stačit, pokud.... a to si přečtěte sami. :-)
Knihu jsem měl doma už od roku vydání, ale děkuji zde svým kamarádkam, které mne na knihu znovu upozornily, že si ji chtějí samy přečíst, tak jsem si řekl, musím ochutnat, co mám doma. No a byl to znamenitý výběr. Je to vynikající román z prostředí druhé světové války v Itálii, moje první kniha z Itálie ve válečných časech. Autor navíc vycházel ze skutečnosti, jak to opravdu bylo a sám také ke knize přispěl nemalým dílem, co vyhledal sám. Je to skutečná a znamenitá výpověď Pina Lelly, který se v roce 1943-1945 podílel zprvu na převádění židů do Švýcarska přes Alpy, mimochodem znamenité a velmi odvážné i náročné a poté druhá část se věnuje Pinově špehování v roli osobního řidiče generálmajora Hanse Leyerse, který měl v Itálii značnou moc a spadal přímo pod Adolfa Hitlera. Je to kniha, která se zcela věnuje Pinovi a jeho účasti ve válce. Setkáváme se zde s jeho rodinou, příbuznými, kamarády, ale především s jeho osobními prožitky a odbojem ve druhé světové válce. Válka v této knize je spíše z pohledu obyčejných lidí a lidí v odboji, méně tak v části koncentračních táborů. Přesto je to kniha znamenitá a četl jsem ji s velkým zájmem, naprosto mě upoutala, jen bylo méně času na četbu. K mé radosti zde nechyběla ani velká láska, ovšem pod rouškou války, žádná červená knihovna. Obdivuji Pina Lellu za jeho odvahu a statečnost a skutky, které vykonal pro dobro vlasti. Kniha je to podle skutečné události a nevyhýbá se ani památce hrdinů knihy, kterým není dáno válku přežít. Dávám jednoznačně pět hvězd a doporučení. Je to skvělý román a drama v jednom a určitě vás nezklame.
Předně bych chtěl na začátku poděkovat mojí knižní kamarádce Šánce za recenzi, díky níž jsem knihy Gibneyové zakoupil. První díl jsem zvládnul celkem v pohodě, i když se jedná o temné vyprávění. Lottie Parkerová je přivolána k vraždě ženy, nedlouho poté, dojde k vraždě muže. Ze začátku se zdá, že nemají nic společného. Nakonec však dojde k odhalení, že oba vyrůstali v klášteře svaté Anděly a že zde je odpověď na to, proč museli oba zemřít. Zápletka je velmi dobrá a to mě ponoukalo číst dál. Líbí se mi, že paní autorka alespoň v této knize zmíní, co se stalo, ale popisné brutality zde nejsou, i když ubližování dětěm je kruté vždy. Tim Weaver je tedy pro mne ostřejší, uvidíme v druhém díle, Ukradené životy, zde autorka asi přitvrdí. Lottie i Boyd mi byly sympatičtí a psychologie všech postav je v této knize bravurně vystavěna, takže někomu fandíte a zloduchy by jste odstřelili. Líbilo se mi, že linka vyšetřovací, zde byla proložena linkou osobního života Lottie a jejích dětí. Zloducha jsem neodhalil. Doporučuji všem thrillerovým fandům. Pět hvězd a doporučení.
Na tuto knihu jsem narazil náhodou, díky mým přátelům na DK, děkuji vám. Kniha Pět dní se mi velmi líbila, i když téma je to dost smutné. Mara a Tom a Scott a Laurie, to jsou dvě manželství, kterým zbývá pět dní do zásadního rozhodnutí, do zásádní změny života. Mara má Huntingtonovu chorobu, která ji zabíjí a má plán, že až nemoc hodně postoupí, nebude chtít být na obtíž své rodině a přátelům a hlavně dcerce a manželovi. Scott a Laurie mají rovněž pět dní, kdy budou muset vracet pravé matce jejího syna Curtise, o kterého se starali, když byla jeho pravá matka ve vězení. I když jsem se zájmem četl příběhy obou partnerství, linie s Marou a Tomem byla mému srdci bližší. Taky Harry byl sympaťák. Kniha je to velmi povedená. I když pojednává o smutku, její poselství je také pozitivní a poučné. Děláme často z prkotin velbloudy a trápíme se pro zbytečnosti, které vůbec nejsou důležité, místo abychom byli vděční za život jako takový, za lásku, kterou můžeme dávat, ale i kterou denně dostáváme a bereme to jako samozřejmost, což ovšem samozřejmé není. Nechci spoilerovat a proto nic neprozradím, ale tato kniha se dotkla mého srdce, mojí duše a proto ji doporučuji všem čtenářům a čtenářkám. Je to kniha, která dokáže nabudit emoce a hlavně zaujmout svým poselstvím. Paní autorce děkuji za skvělý počin. Jednoznačně pět hvězd.
(SPOILER) Rebecca Gablé je opravdu královna historických románů. I tuto knihu považuji za jednu z perel její tvorby. Robin z Waringhamu uprchne z klášterní školy a když se vrátí do svého rodiště, je vše jinak. Waringham už nepatří jeho rodu. Nový lenní pán Waringhamu má syna Mortimera, který se vyžívá v krutostech na poddaných a nejinak tomu bude i v případě Robina, který pracuje jako stájník ve Waringhamu. Na rozdíl od jiných knih paní autorky, je tato věnována zcela Robertovi z Waringhamu a sledujeme tak jeho dětství, první lásky, život na dvorech šlechticů a následně i na dvoře krále. Setkáváme se zde z mnoha historickými postavami, ale vždy v souvislosti s Robinem a jeho putováním po Anglii a po světě. Je to další perla, i když je zde méně bojů na bojištích, o intriky také není nouze, nechybí zde láska, ale ani nenávist, lačnění po koruně apod, mamon a také bravurně vykreslená chudoba poddaných té doby. Konec paní autorka zaonačila rovněž k mé libosti, takže dávám opět pět hvězd a doporučuji k přečtení všem milovníkům historických románů. Pevně doufám, že si budu v budoucnu moci přečíst další dílko paní autorky.
Kniha Hon na mrtvého byla moje první setkání s autorem. Začátek mě velmi zaujal a příběh Alexe se zdárně rozvíjel, střed knihy na mne byl dost drsný, ale nakonec jsem to zvládnul a konec mě dostal. Míra brutality je zde dosti vysoká, ale příběh je to dost originilní, i když taky zvrácený. Celkem se divím, že jsem to dal. Věděl jsem ale, že na konci mohu očekávat další zvrat stejně jako u Cobena a taky jsem se dočkal, konec jak vyšitý a za ten dávám plný počet hvězd. Alex Towne zmizí jako by se zem slehla a po pěti letech se na chviličku vynoří. Byl to skutečně on? Pakliže ano, proč se nevrátil domů a kde byl celou dobu? Na zodpovězění těchto otázek je naverbováno soukromé očko David Raker, který bude místy litovat, jaký že to vzal případ a vůbec netuší, do jakých míst ho pátrání zavede. David mi byl sypmatický. Příbeh místy dost drsný a ponurý až trochu zvrácený, což tak nemusím, ale až dostanu chuť na něco ostrého, určitě zkusím druhý díl, Údolí mrtvých. Doufám jen, že v dalších dílech nebude autor stupňovat brutalitu, myslím, že pro originalitu příběhu je to dosti zbytečné, příběh zaujme i tak. Harlan Coben je toho živým příkladem. Dávám pět hvězd.
Tohle byla dost depresivní kniha, místy mohla autorka na brutalitě ušetřit. Je to moje druhé setkání s autorkou a musím říci, že negativ je v knize hodně. Nicméně to byla dost napínavá kniha a zajímalo mě, jak to vlastně dopadne. Dojde k dvěma vraždám a jejich motiv, stejně jako pachatel je policii nejasný. Do posledních stran člověk neví, kdo to byl jistě, protože motiv zde mělo více účastníků. Přiznávám, že mě autorka dost překvapila tím, kdo je vrah, ale jedna věc mi v knize trochu vadila a sice, že autorka v knize nastínila ještě jednu nevyjasněnou obět a její vysvětlení je zde nejasné, protože se autorka věnovala hlavně línii příběhu zapomenutého dítěte, temnému tajemství rodiny. Příběh to je ale jinak ze života dost reálný a něco takového podobného se určitě jindy jinde stát mohlo. Není to jen detektivka, je to také hlavně výpověď o mezilidských vztazích, které mohou i přes původní dobrou snahu, mít negativní následky na všechny zúčastněné. Přes drobné námitky se mi kniha líbila a dávám pět hvězd.
Coben je prostě skvělý. Ani tato kniha mě nezklamala. Má snad jednu odlišnost od jeho knih. Není tolik vyprávěna retrospektivně. Marc Seidman je těžce raněn, probere se až v nemocnici, zjistí, že jeho žena je mrtvá a jeho půlroční dcerka zmizela beze stopy. Pustí se do pátrání po dcerce se svojí bývalou známou Rachel a snaží se dcerku najít a vypátrat i tím, co se vlastně toho dne opravdu stalo, protože Marc si to nepamatuje. I v této knize autor bravurně vystavěl originální zápletku a jako obvykle je třešničkou na dortu celkový zvrat až na samém konci. Kniha je to velmi napínavá a bez brutalit. Konec je dosti překvapivý. Děkuji pane autore za skvělý počin. Jistě se k Vám vrátím a moc rád. :-) Mohu jen doporučit. :-)
Od H. Fieldsové jsem měl přečtené předchozí tři díly s Lucem Callanachem a Avou Turnerovou. Dokonalé ticho jsem přečetl až po roce a půl od třetího dílu. Všichni tady psali: Nic pro slabé žaludky. Tento díl: Dokonalé ticho jsem zvládnul, ale občas už jsem pociťoval, že ostrost tohoto thrilleru je větší. Tento díl je zatím nejostřejší ze všech, co jsem od H.F. četl a dvakrát tak brutální jako Dokonalá kořist, ale zvládnul jsem to ještě s nějakou tou rezervou a jinak se mi to dost líbilo. :-) Tento díl se dá přirovnat ostrostí k Larsu Keplerovi. Ke knize: V Edinburgu je nalezeno tělo mrtvé dívky s vyřezanými pásy kůže na těle. O nějaký čas později je nalezen opuštěný kojenec a u něj je nalezena panenka, která je vyrobená z lidské kůže. Pachatel vyrábí z kůží svých obětí panenky. Současně s tím jsou v Edingurgu zaznamenány útoky na narkomany, kterým někdo v bezvědomí vyřezává písmeno zet do tváří. Jedná se o stejnécho pachatele, nebo zde máme pachatelů více? Jedno je jasné. Policie bude muset najít spojitost mezi zločiny, protože i když u obou línií případů je zjevné, že způsob provedení vražd a mrzačení narkomanů je stejný, motiv, podle kterého si vrah vybírá své oběti, je dlouho nejasný. I když to bylo místy bestiální, četl jsem tento thriller s napětím, jak to dopadne a kdo bude vrah a co bude spojovací můstek mezi vraždami. Helen Fieldsová je sice ostrá, ale její knihy jsou stavěny na realném základě. Upozorňuje i ze své právnické praxe, jaká úskalí ve společnosti existují, která vedou nebo mohou vést vrahy k tak krutým vraždám. Navíc její zápletky jsou velmi inteligentní, takže i když toto byla jedna z hodně ostrých knih, i tento díl jsem četl se zaujetím. Velmi kvituji i popisy z osobního života vyšetřovatelů a skvélě hlášky seržanta Livelyho. :-) Takže kniha je proložena i světlými okamžiky. :-) Pátý díl by měl být zase mírnější, takže jsem zvědav, kdy se do něj pustím. Děkuji uživatelce: moudivlacek, která mně dodala odvahy pustit se do čtvrtého dílu. Zvládnul jsem to a děkuji Ti, ještě nějaké rezervy mi zbyly. Nedoporučuji tento díl, který je krvavý a místy bestiální začátečníkům v línii thrillerů a detektivek. Zápletka byla velmi inteligentní a dle mého názoru i reálná, takže se jedná o povedený thriller. Nechybí napětí, inteligentní zápletka, zvraty, odhalení pachatele je až na konci, vtipné hlášky, sympatiční vyšetřovatelé, stupňování napětí. Za mne pět hvězd a doporučení ostřílenějším čtenářům. :-) Děkuji na konci všem svým knižním přátelům, kteří mi věnovali své recenze ke knihám této autorky. Díky vám všem, moc si vašeho času mi věnovaného vážím a každá ostřejší kniha, kterou zvládnu, mě posunuje v hranici únosnosti drsnosti dále, a to je také vaše zásluha. :-) Srdečné díky. :-)
Moje první kniha od dua Larse Keplera a chci napsat, že to byla kvalitní severská detektivka. Kniha to byla dost ostrá, někde mezi Stefanem Ahnhemem a Helen Fieldsovou, atmosféra příběhu ponurá, ale jinak jsem si čtení užil a jsem velmi rád, že jsem se do knihy pustil. Měl jsem zde ještě nějaké rezervy ohledně ostrosti, ale jinak se mi zápletka s hypnózou moc líbila a konečný dějový zvrat mě velmi překvapil. Na styl psaní v přítomném čase jsem si také zvyknul rychle. Komentáře na knihu se různí. Někdo je zklamaný, někdo nadšený. Já se řadím mezi spokojené čtenáře a jsem rád, že mám doma celou sérii. Zde děkuji za recenzi uživatelky: moudivlacek, díky které jsem si knihy zakoupil a nelituji. Děkuji Ti za Tvůj čas. :-) O knize: Psychiatr a specialista na hypnózu Erik Maria Bark má prosincové noci telefon od komisaře Joony Linny, který žádá Erika, aby se dostavil do nemocnice, kde je hospitalizovaný přeživší člen rodiny, který přežil brutální vražedný útok na svou rodinu. Přežil jen on a jeho nejstarší sestra je nezvěstná. Rozbíhá se závod s časem. Komisař Linna žádá Erika, aby pacienta zhypnotizoval, aby se dozvěděli od něj, kdo rodinu povraždil. Erik se zprvu zdráhá pacienta zhypnotizovat, protože s hypnózou před 10 lety skončil. Nakonec se však nechá umluvit a pacienta zhypnotizuje. To co se dozví, započne řetězec následných událostí. Erik se bude muset porvat se svými démony z minulosti a znovu se do ní ponořit, aby se mu podařilo s komisařem Linnou případ vyřešit. A nakonec zde půjde i o Erikovu rodinu. Za mě velká spokojenost, bylo to ostré akorát, smysluplnný děj, výborná zápletka, napětí, zvraty, démon z minulosti u Erika a komisař, který je také sympatický. Pět hvězd a dopručení spíše pokročilejším detektivkářům, kterým brutální scény a temná atmosféra příběhu nevadí.
Nemám téměř slov. Četl jsem všechny historické romány od Rebeccy Gablé, ale tady mohu směle říci, že Strážci růže jsou pro mě její nejlepší knihou. Strážci růže jsou pro mne ještě lepší než Úsměv Štěstěny a že to je pecka. Toto bylo tak úchvatné a famózní čtení, že mě kniha přikovala k otomanu a četl jsem každou volnou chvíli. Mám rád všechny knihy, ale zde alespoň za mne mohu říci, že Rebecca Gablé překonává i Kena Folletta a ač je skvělý vypravěč, musím zdůraznit třeba jeho sérii z Kingsbridge, že tato Folletova série i přes svoji vyjímečnost, mívá slabší místa. Ve Strážcích růže tomu tak není. Kniha je nabitá dějem od první do poslední stránky a je to mistrovsky zakompovaná fikce do historicky podložených skutečností. Kniha pojednává o ca posledních 40 letech stoleté války, bojů je zde hodně, nechybí rytířská hrdinství, intriky, podlost, přátelství, ale ani láska až za hrob a taky povinnost ke králi a královně a k vlasti. Robina z Waringhamu nahrazují jeho synové Jan a Raymond a oba jsou opět v královských službách a jejich oddanost je k rodu Lancasterů až za hrob. Velmi mě zajímalo i čtení o Johance z Domremi, Panně Orleánské. Postavy jsem si velmi zamiloval a autorka skvěle vylíčila i padouchy, že jsou vám prostě protivní. Velmi sympatická mi byla i skutečná postava Jinřicha Beauforta, kardinála a levobočka Jana z Gentu, který vystupuje v prvním díle v Úsměvu štěstěny, coby vévoda z Lancasteru. Waringhamové i Lancasterové jsou zde opět skvěle propojeni a je to velká historická jízda. Při čtení se ocitáte ve středověku, ať už je to na královském dvoře, či na bojištích. Toto je opravdu knižní perla, jako vše od Rebeccy Gablé, protože jsem všechny její historické knihy četl a můj knižní kamarád Nero13 ji správně tituloval císařovnou historických románů. Doufám, že se dočkáme českého překladu celé této série a jsem velmi zvědavý na třetí díl, který má pokračovat válkou růží. O tomto období zatím nic nevím, ale naštěstí mám ještě celou tetralogii od Conna Igguldena doma. Kniha Stráčci růže je pro mne knihou roku a jestli vás zaráží, počet stránek série Waringham, mohu vás uklidnit, že stránky budete otáčet s chutí a napětím, jak příběh autorka umně zakomponovala. Závidím vám všem, kdo jste její historické knihy ještě nečetli a teprve se na ni chystáte. Tady mi nestačí ani pět hvězd a doporučení, ale více dát bohužel nemohu. Zároveň je mi líto, že kniha končí a já pevně doufám, že se brzy dočkám pokračování. :-)