Elčokča komentáře u knih
Na začátku jsem nedočkavě čekala na Americké pasáže, na Slovensku se toho moc nedělo, od půlky se to otočilo a nemohla jsem se dočkat těch slovenských.
Kniha se hodně dobře a rychle čte - proto to hodnocení. Ale když se nad tím zamyslím, prostředí se mi vůbec nelíbilo. Věčně zfetované smažky, které se živí prodejem drog, kradením a zabíjením, nejsou mí favorité.
Možná jsem malinko ovlivněná druhým dílem (musela jsem ho přečíst, i když jen v amatérském překladu), kde je všechno ještě víc vyhroceno. Plno mrtvol a žádné vyšetřování a pak totálně pohádkový konec. Druhý díl hodnotím na 2* a díky němu nemám chuť znovu číst ani první... Každopádně klobouk dolů za to, jakou má autorka fantazii.
Z počátku jsem se při vcítění do hrdinky cítila dost nepohodlně, ale to byl asi záměr.
Je zajímavé číst, jak píše chlap o ženském těle, duši a pocitech.
Fajn knížka, oba hlavní hrdinové sympaťáci. Jen je trochu nepravděpodobné, že se do holky, co nakupuje v nadměrných velikostech, zamiluje nejpopulárnější a nejžádanější playboy ze školy...
Rozchody jsou náročné, i když o nich jen čtete. A pokud se jmenujete jako hlavní hrdinka, váš bývalý jako ten, kdo se v knize rozchází, a znáte taky jednu Hanu, která v tom má prsty a nemůžete jí přijít na jméno ani po těch letech, doslova se vám příběh vryje pod kůži.
Lucie nejprve jedná zoufale, pak se "najde" a začne si užívat a vynahrazovat, o co přišla. Proč ne, pokud tím nikomu neubližuje. Ale konec se mi fatk nelíbil. Život sice nekončí jako pohádka, ale já nesnáším podvádění.
I když si to kniha vůbec nezaslouží (nevyhovoval mi styl psaní- takový deník nevyspělé puberťačky, přestože to vypráví dospělá), dávám vysoké hodnocení, protože se mnou příběh zamával, nedal mi spát a vyvolal tolik emocí, že musím zatlestat.
U mě vedou první tři díly. Ale hodnotím vysoko- z úcty k Royalům;-)
Neví někdo, jestli bude i kniha o dvojčatech? Seb naznačil, že s Lauren a bratrem v autě něco řešili a už nebylo řečeno co...
Super čtení.
SPOILER!
Chybělo mi vysvětlení, jak Noční pták vypátrala Vévodu. On ji vypátrat nedokázal a nikdy si navzájem neprozradili jména ani adresy...
Příliš středoškolsko-teenagersko-americké, přesto čtivé. Mít o 15 let míň, možná dám i plný počet hvězd. Škoda, že jsem tenkrát nad takovými knihami ohrnovala nos...
(Ovšem 4. díl série- pokračování Jareda a Tate, mě doslova vtáhnul. Břicho stáhlé nervozitou, emoce ve mně vřely, i spánek jsem obětovala. To bylo poprvé, co jsem si přála mít film místo knihy, abych rychlej zjistila, jak vše vyřeší.)
Strašně nerada hodnotím knihu, kterou mám rozečtenou dlouho a u téhle se navíc nemůžu rozhodnout, jestli se mi líbila nebo ne. Nemohla jsem se do ní začíst, ani Linda mi nijak nepřirostla k srdci, ale na druhou stranu obsahuje plno hlubokých a pěkných myšlenek.
Anotace je asi zajímavější, než samotná kniha :-) A obálka je taky krapet mimo... Rozhodně se nejedná o typický dívčí román, spíš je to něco jako deník vojáka, kdy v něm každá "normální" situace vyvolá vzpomínku na nějaký zážitek z Afghánistánu. Každopádně jsem ale ráda, že jsem četla. V knize je krásně vyloženo to, jaká traumata si vojáci z války odnášejí, jak velké pouto mezi sebou mají a že k sobě mají mnohdy blíž než k vlastní rodině.
*SPOILER
Možná jsem natvrdlá, ale jak vlastně zemřel Charlie? Nejprve prý stoupl na minu, pak ho střelil Talibánec, potom byl popisován sen, jak zase stoupl na minu a na konci se vypráví, jak ho rozstříleli...
Zpočátku trochu zdlouhavé, ale ke konci se příběh rozjede a je moc napínavý. Škoda jen toho otevřeného konce. Aspoň, kdyby třetí díl už vyšel...
Nebudu hodnotit hvězdami, páč nemám ráda fantasy (mám ráda autorku), takže bych knize zbytečně srazila body. Moje jediné doposud čtené fantasy byla Twilight sága a tahle kniha mi ji dost připomíná - jiné "příšerky", ale obsah podobný... Nicméně hlavní hrdinové jsou sympatičtí.
Zatnout zuby, přečkat prvních 100 stran (bohužel třetina knihy) a nakonec se z toho vyloupne příjemné čtení.
Asi SPOILER?
Nejspíš za tu prvotní nudu může název knihy, protože už když čtete o smrti tety, je vám jasné, že Evie zdědí kavárnu. A pak, když zvažuje prodej, je vám jasné, že si ji nechá - protože "Kavárna na pláži"...
Tak bohužel. Po 30. straně jsem skoro 200 stran přeskočila a i tak jsem se do čtení nutila- ať to mám konečně za sebou a můžu se pustit do knihy, která mě bude bavit.
Druhý a třetí díl jsem vynechala (některé souvislosti jsem pochopila z textu, jiné z anotací knih) a vůbec mi nechybí:-)
Tohle mi vážně nesedlo. Mia věčně nadržená, cítila mravenčení když se na ni podíval jakýkoli chlap, i padesátiletý. A nejvíc mě fascinovalo, jak se bránila a vztekala, že není šlapka, když přesně to byla. Jak už tu někdo psal, s touto hrdinkou nejde sympatizovat.
Škoda, že kniha neskončila Wesem. Sice by to byla kýčovitá napodobenina Pretty woman, ale aspoň by z toho Mia vyšla důstojně... A Wes? Který chlap sklopí uši a čeká rok na ženskou, co se zatím "peleší" s jinýma?
Číst celou serii by pro mě bylo utrpení, dám však asi šanci poslednímu dílu - jsem zvědavá, jak tohle dopadne (i když se to dá lehce předvídat).
Děsivá představa, brrr. Kniha má opravdu pomalý rozjezd. Od začátku víte, k čemu se schyluje, ale stane se tak až kolem str. 200. Pak už mě děj konečně vtáhl a musím říct, že za mě dobrý - takový střed. Spojení umění, náboženství, vědy a supermoderní výpočetní techniky na mě udělalo dojem. Hlavně proto, že si taky kolikrát říkám, kam až ten nezastavitelně rychlý pokrok dospěje...
Jen mi přišlo vtipné, že v minulé knize (Inferno) se autor obává přelidnění a vyčerpatelnosti zdrojů a tady píše, jak bude skvělé, že v budoucnu budeme umět léčit všechny nemoci a dožijeme se vyššího věku.
Velmi věcný rádce, jak a co nechat v domácích podmínkách naklíčit. Plus 20 receptů, ze kterých vyzkouším max. 3... Bohužel je knížka hodně tenká a myslím, že při důkladnějším hledání bych se všechny informace dočetla i na internetu.
Po přečtení tohoto dílu jsem přemýšlela, PROČ se mi vlastně líbily předchozí díly a jestli vůbec. Na začátku knihy troška napětí a pak už se vše točilo kolem análu... Děj by se vešel na tři strany, jako doslov k předchozí knize.
Tahle love story psaná mužem z pohledu ženy mě fakt bavila. Babička, co se s nikým nemaže, Nataliin špatný vkus na muže a intriky od konkurence vás natolik vtáhnou, že se ani nenadějete a je konec. A vůbec nevadí, že je od začátku předvídatelný. Slovy Ryana- prostě kúlové:-)
Tak nevím... První část (Ztracená) mě nadchla, zejména kvůli uměleckému zaměření a taky proto, že miluju Řím, ale pokračování (Svedená) se strašně táhlo. Pořád dokola - chce ji, odstrčí ji, chce ji, odežene ji a ona se sebou nechá zametat. A nakonec se zázrakem vše vyřeší, Matteo se na počkání změní a Sophie se jen tak všeho vzdá, opustí nemocnou matku a přestěhuje se do jiného státu. Každopádně jsou dny, kdy potřebujeme věřit v happyend, a tehdy je dobré si knihu přečíst.