Ennie komentáře u knih
Ještě při zhruba 70% přečtené knihy jsem měla chuť to odložit. Fakt jsem dlouho nic horšího nečetla. Ale ke konci knihy se autorka nějak zlepšila a najednou to bylo docela čtivé i zábavné. A však úplný konec byl tak neuvěřitelný a přesládlý a i nečtivý, přišlo mi to jak výčet něčeho...jako kdyby se držela i šablony a chtěla splnit a vyšperkovat klasická klišé...
Chvíli jsem přemýšlela i o dvou hvězdách, ale když jsem si uvědomila, kolika knihám, co mě bavily jsem dala jen tři…a při pohledu na docela vysoké celkové hodnocení knihy... (to musí být omyl, ne? :-O :().
A to jsem ještě nezmínila fakt, že to bylo děsně urychlené "celý ten vztah" a to, že najednou z "nenávisti" (která mi tam docela chyběla, stejně jako chemie) se najednou vytřískal sex na několik kapitol :D
Hodnotila bych knihu 2,5 hvězdičkami. (Přikláním se k menšímu číslu vzhledem k vysokému hodnocení na databázi.)
Pozitivním přístupem ke zdraví aneb tak by se dala shrnout myšlenka knihy. Ale proč to rozebírat na tolika stránkách? A pořád dokola opakovat stejné věci. Ano, je to základ plus jak zmiňuje autor - naše zdraví ovlivňuje strava, spánek a pohyb.
Některé myšlenky mi jdou dokonce proti srsti. Např. že nemáme jíst, pokud nemáme hlad i kdybychom neměli hlad několik dní. Jezte jen, když máte hlad. Vím, že u mě hlad nepropukne i když nejím - prošla jsem si i pár půsty. Proti kterým nic nemám - jen se musí dělat s ohledem na ženský cyklus (protože nevhodné půstování rozhodí hormony etc.). Člověk by měl jíst podle svého rozumu a těla (vím, že mě například nevyhovuje jíst v noci, ale kdybych čekala na opravdový hlad, tak by se mohl ozvat klidně o 22 hodinách a pro moje tělo a spánek by to nebylo to pravé).
Naopak, co se týče přímo rozumné míry jídla, skladby jídla a vychutnávání může být kniha pro někoho přínosná.
K mému hodnocení ano, některé myšlenky tam jsou správné a důležité pro (zdravý) život. Ale styl psaní už je horší. Hodně by to šlo zkrátit, napsat jednodušeji, nepsat pořád to stejné dokola. A něco mi fakt drásá nervy. Pijte když máte žízeň? Pro spoustu lidí by to znamenalo vypít 1-2 sklenky denně. Znám takový lidi a rozhodně to zdravé není. Proto aby bylo zdravé pít, když člověk bude mít žízeň je potřeba se dostat do určitého stavu a to u některých lidí je dlouhá cesta. (Cesta, která mi v knize chyběla.)
Nutno podotknout, že napsání knihy je staršího data a v té době nejspíše nebyly tak velké problémy s poznáním pravých lidských potřeb (lidé nebyly tak moc ovlivněni cukrem, náhražky jídel) a rozhodně autor neměl vhled do tajů ženského těla. Na svojí dobu dobrý počin, ale v dnešní době by knize neuškodily nějaké poznámky editora.
Na tuhle povídkovou knížku jsem se těšila téměř rok a musím říct, že jsem zklamaná. Povídky byly podprůměrné a svůj čas jsem mohla raději věnovat jiné knize. (Pokud máte rádi detektivky, tak vážně doporučuji sáhnout po něčem jiné. Tuším, že se takhle kniha může líbit jen nečtenářům detektivek nebo někomu, kdo hledá vážně něco hodně jednoduchého a oddechového. Nápady má P. D. James fajn, ale potřebovalo by to více rozvinout…jít více do hloubky.)
Četlo se to vážně dobře, celou dobu by to bylo tak na 4 slabší hvězdičky, přece jen první díl byl lepší - originálně napsaný, víc hudební tématiky (tady byla jen na okraj, aby se neřeklo). Příběh byl vážně dobrý, ale ten konec…chtělo by to jinou koncovku. Rozuzlení záhady by mě dostalo. Ale část by se hodila vymazat, tohle bylo příliš a vůbec by to tam nemuselo býti a příběh by akorát získal (což je trochu ironie a trochu víc smutný).
Děj byl velmi zajímavý a poutavý. Avšak velkým mínusem byla zbytečná vata okolo. Chtělo by to hodně hodně vyškrtat. Zajímalo by mě, jak se to bude vyvíjet dále ale skrze ty nudné části se do dalšího dílu pouštět nebudu - stačilo by mi nějaké shrnutí...
Po knize jsem sáhla s tím, že si chci rozšířit obzory ohledně stravy/potravin. Kniha je čtivě napsaná. Nemůžu však hodnotit hubnoucí/stravovací plány, poněvadž jsem si už našla své stravovací návyky, které mi jakžtakž vyhovují a průběžně se tak nějak ještě vystříbřují. Ale věřím, že člověk zde nalezne dost tipů :)
Kniha mi přišla slabší než ostatní autorčiny knihy. Příběh byl milý, ale něco tomu chybělo a nebo přebývalo - jako povídka by to bylo bezva.
(Čteno v AJ.) Musím říct, že jsem byla hodně zklamaná. Je to slabý průměr. Nalákalo mě prostředí, v kterém se příběh odehrával. Postavy jsem si oblíbila (především Gaby, Masona, Eliho), ale krom Gaby tam žádná z postav ani Saša neměly moc prostoru. Na to, že to byla kniha zaměřena hlavně na romantickou linku, tak tam nějak chybělo i to jiskření. Ubrat část turné a víc rozepsat do hloubky určité části by prospělo. Potenciál by to mělo. Upřímně bych byla radši, kdyby Gaby skončila s někým jiným - tam náznak chemie byl .
Oddechová knížka, která neurazí ani nenadchne.
Ze začátku knihy jsem si tedy říkala, že tohle nepůjde. Hlavní hrdinka mi byla nesympatická a působila jako hloupá husička. Ale pak se buď uklidnila a nebo si člověk zvykl (na konci zmoudřela). Příběh utíkal rychle a byl fakt oddechový. Ale Alexandra má rozhodně knihy i na vyšší úrovni .
Je to všechno trošku hloupoučké. Chybí chemie. Jediné poutavé je to programování a JerkAlert. No a čekání na rozuzlení, jestli je to kre*én nebo ne, ale i tak tam prostě není ta chemie, takže podle mě ten pravý není tak či tak. Docela mi chybí i upřímnost. S upřímností by bylo super to holčičí přátelství. Ale pokud hledáte něco, čím zaplácnete čekání - tak se to čte lehce a svižně. Můžete u toho i poslouchat přednášku, není třeba se na to soustředit. Asi poslední dvě, možná dokonce tři kapitoly byly fakt dobré.
Krásný, milý, velmi krátký příběh, který zaujme především milovníky psů. A doporučila bych ho dát přečíst i dětem. Moc oceňuji odkazy na stránky, kde můžeme pomoci psům :). A abych nezapomněla - ilustrace jsou moc kouzelný.
Ale pozor, pokud jako dospělí doufáte, že vám tahle kniha otevře oči, tak bych s tím úplně nepočítala.
Možná kdybych si přečetla prvně první díl, tak bych hodnotila trochu jinak. Mírněji? Ale víc než tři hvězdy by to nebylo. Kniha mi přišla až moc překombinovaná, některé věci byly už docela přitažené za vlasy. Chyběla mi chemie.
Mělo to dobrou, zajímavou kostru. Některé "scénky" byly fakt dobré a zanechaly pozitivní pocity (i ty neradostné momenty v knize). Je mi fakt líto, že nemůžu hodnotit lépe... Mělo to takový potenciál.
Ze začátku jsem se trochu obávala, že už to nebude ono, že se tohle téma už trochu vyždímalo...ale jsem spokojená :). Dokonce bych si uměla představit i další díl. Prostě příjemná oddechovka, doporučuji i těm, kteří úplně nemusí romantické oddechovky..protože zde romantika téměř není. Je to příjemné a zábavné čtení, prim hrají přátelství a ztřeštěné příhody.
Jen mě zamrzlo, že konec nebyl víc rozvinutý...dalo by se přidat ještě pár zajímavých stran!
Základ děje je fajn. Milý příběh pro náctileté slečny. Zasloužilo by si to trochu zkrátit, má to pomalý rozjezd a je to takové zbytečně roztahané. Kdybych neviděla film, tak bych to možná ani nedočetla. Takže tentokrát rozhodně vyhrává film (po přečtení knihy mi tam pár scén chybělo, ale i tak je skvělý).
Po dlouhé době krimi, která mě nezklamala a ještě víc se divím, že je to kriminálka, která má nálepku bestseller (většinou podle mě krimi-bestsellery stojí za prd). Tohle je teprve moje druhá kniha od Lis, ale rozhodně né poslední. Pokud máte rádi krimi, tak vřele doporučuji :).
Tak tohle bylo pro mě zklamání. Knihu jsem si chtěla přečíst kvůli Tomášovi (oblíbila jsem si ho v Postel plná růží) a tady na mě zase působil jako frajírek. I příběhy jednotlivých postav mi nesedly, vůbec mě kniha nevtáhla do děje.
Básně Jana Buriana se četli s lehkostí, byly krásně veršované. Následující verše Ludvíka Štěpána mě vůbec nezaujaly. Verše Libuše Novákové jsou hodně o opakování slov, občas to až nudí a je trochu otravné, přitom myšlenky by nebyly špatné. Básně Zdeňka Rosenbauma mě také neoslovily. A konečně můj oblíbený Čejka, kvůli kterému jsem antologii veršů půjčovala. U něho některé básně mám ráda, některé ne. V téhle sbírce se mi výběr moc nelíbí. Václav Suchý, tak na něho rychle zapomenu - jediné co mi v hlavě delší dobu zůstane, že první část veršů byla věnovaná místům v Praze.
Sbírka dobrá, pokud chcete najít nové básníky :) - pro příště budu vědět, čí verše číst nemusím.
Kniha vhodná pro začátečníky i pro ostatní, kteří upřednostní málo informací v přehledné formě (a nechtějí být přehlcení). Mně osobně se líbí, že u každého esenciálního oleje jsou navrhované směsi (= s jakými dalšími bude krásně vonět/přinášet zajímavé účinky - můžete si vyrobit i svůj vlastní parfém :)).
Mám to tak s většinou bestsellerů, že se mi zdají jako podprůměr...s tímhle to není jinak. Jak už bylo vzpomenuto, má to nádech 50 odstínů šedi. Dům a pravidla vypadají jako super téma, chtěla bych takový dům aspoň navštívit. Minimálně jedna hlavní postava mi byla značně nesympatická (představuje přesně to, co na lidech nemám ráda a nechápu). I když vlastně nemůžu říct, že bych si nějakou postavu oblíbila. A žádnou větší akci od knihy nečekejte (krom té postelové).
Tak tohle se nepovedlo, snažilo se to být až moc moderní (nevěra, umělé oplodnění, transgender, ale nejen to, neseděly tam i jiné moderní vymoženosti - jak říkám až moc, nebýt tam všeho v tak velké míře...). Hlavně ze začátku knihy byly i ty postavy takové umělé a nesympatické. Ke konci děje jsem začala mít docela ráda Lizy (nebo aspoň mě trochu zajímala a zajímalo mě, jak se s Darcym "poperou") a i Jane mi nepřišla tak zlá. Závěrečná svatba byla docela zábavná (ale samozřejmě taktéž přitažená za vlasy, ale co už).