escritor komentáře u knih
Takové lidsky popsané opilectví a lopotění pro poštovní úřad. Četl jsem anglický originál a styl na mě působí jako český cynismus.
Nejvíc jsem na knížce ocenil tu odvahu, kterou dokáže člověku dodat k činnům. Jestli někdo bádá po smyslu svého života, může mu být kniha inspirací.
Jestli někdo začíná od nuly a má pocit, že je v tom sám, tahle kniha je rozhodně pro něho. Dokáže vám, že v těch denodenních průšvihách nejste sami, dokáže pohladit a dá vám sílu bojovat za to, co je pro vás nejcennější, i kdyby tomu ostatní lidé nerozuměli.
Pěkné zamyšlení nad ustrnutostí v životě, ze začátku mě nadchnula kritika měšťáctví, ke konci zase objevování skrytých výzev života, mladé lásky, radosti. Žádná velká filozofie, prostě jen tak.
A ještě citát z knihy, který mě oslovil:
Měšťák je tedy bytostně stvoření s chabou životní hybnou silou, stvoření úzkostlivé, bojící se sebeobětování, snadno ovladatelné. Na místo moci dosadilo raději většinu, na místo odpovědnosti hlasování.
Kniha dokáže hlavně nakopnout. Zvláště pak lenochy, jako jsem já. Při čtení jsem měl pocit, že tohle všechno už přeci vím a přesně takhle jsem to dělal jako dítě. Takže další krok kupředu!
Jde sice o fikci, ale mnohý "hledající" se v knize jistě najde. Drama jak se z člověka hledajícího pokoj stává praktikující tantrik mi trochu připomnělo to, co žiju já. Kniha nezapře inspiraci Castanedovým Donem Juanem a dává praktické rady jak přistupovat k životu. Děj zasazený do oblasti Ladakhu ubývá rychle a chvílemi i překvapivě. Rozhodně to není nudná kniha a doporučuju jí.
Příběh o drsném kraji a zkušenostech mladého doktora, který objevvuje hlavně to, co už v tehdejší době společnost ztratila.
Pokud má někdo zrovna krizi středního věku, doporučuju přečíst. Taky pokud v životě stále tápate, běháte odezdi ke zdi a nevíte, jestli to, co děláte, má smysl nebo cestuje do dálek, abyste utekli nepovedené realitě. V tomhle myslím Martin Ryšavý může hodně podpořit, protože kniha hlavně popisuje to, jak tohle období prožíval on.
Obdivuju, že napsal své niterné pocity a přiznal se ke své rozervanosti, a taky že příběh je alespoň pravdivý narozdíl od příběhů českých etnologů popisující stejné téma :-)
Je dobré si vpomenout, že uprchlíkem se může stát každý. Pak i jediná noc strávená v teple, jediný kontakt na známého někde v dálce, může být jistota k nezaplacení. Osudy lidí, kteří nejsou v mocenském uvažování elit bráni v potaz ukazuje kniha jako boj o důstojné přežití.
Pěkná hra s fantazií a novými tajemnými světy. Jenom logika toho zkorumpovaného kluka mě dost vytáčela :-)
Dost bizardní příběh, o to horší, že je založený na skutečné události. Dokonale ztvárněná odlištěnost světa zajatců koncentráku.
Když mi bylo 12, tak jsem chtěl po přečtení téhle knížky někam na moře. Kniha je hodně motivační a může ukázat, jak se z kluka stane chlap.
Vojáci jsou jenom lidé, každý má svůj sen co bude dělat až se vrátí domů, svůj strach při noční hlídce a poslouchání "Yank, jdeme si pro tebe" v zákopech, svoje slabosti, když se blíží vylodění a svírá se mu žaludek, svoje posrané kalhoty, když vedle bouchne granát a utrhne kamarádovi nohu, vzpomínky, jaké bylo milování se ženou. O tom všem je román "Nazí a mrtví".
Velice propracovaný román. I když 800 stran je poněkud mnoho, kniha měla stále spád, tím, jak se obrazy děje střídaly - cela, život před zločinem, zločin, vyšetřování. Kniha je o tom, že mohou být spáchany dva zločiny. Ten druhý lidé páchají sami na sobě.
Taková obyčejná knížka, řekl jsem si nejříve. No jo, jenže je plná laskavého humoru. Dal mi jí kamarád, když jsem nebyl zrovna nejveselejší a říkal jsem si, že ty vtipy jsou docela trapný. Po pár stránkách jsem jí ale přišel na chuť, objevil úplně jemný humor, který se dnes už nenosí a našel v ní i pár praktických rad, jak si udělat den veselejší a lepší. Doporučuju místo večerních zpráv.
V něčem je kniha původně ze 30. let nepřekonaná. Ctibor Bezděk jako první u nás upozornil na souvislosti mezi lidským chováním (mravností) a vznikem nemocí. Popisuje několik desítek chorob a možné příčiny jejich vzniku: lenost, roztroušená skleroza, psychozy, a další...
Oproti prvnímu dílu, je v knize uvedeno více příkladů vzniku choroby v souvislosti se zásadní změnou v životě pacienta. Kniha jde více do hloubky, nikomu nic nenalhává, ale dává naději.
Osobní příběh chirurga, který objevil, že podstata nemoci je někde jinde, než tvrdí současná medicína. Jeho vnitřní boj a ukázka souvislostí příčiny a nemoci je poněkud neučesaná, ale jako motivační kniha pro ty co řeší zdravotní trable, je nedocenitelná.
Dostojevský musel někoho zabít, protože jinak by tak dokonale nepopsal pocity vraha při vraždě i horečnatý stav po ní. Příběh je hodně propracovaný a situace, kdy je vrah už už odhalený, hrají na nervy dokonale. V začátcích má kniha spád, ale později už je rozvláčnější. Ačkoliv jsem se ke konci do čtení trochu nutil (už jsem věděl jak dopadne), tak přesto je to jedna z těch lepších knih co jsem četl. Rád bych věřil, že na konci 19. století lidé žili tak opravdově.
Tuhle knihu jsem objevil asi v šestnácti letech a byla mojí tajnou berličkou. Za pár let se z ní stal fenomén a v tu chvíli pro mě její moc vyprchala..
V knížce jsou pěkné animace, ale snad ještě víc doporučuju kanadský animovaný film:
http://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ