EsoRimmer komentáře u knih

Velmi pěkné čtení a zároveň svědectví o době dávné. S něčím lze souhlasit, s něčím polemizovat. Pravdou však zůstává, že Cicero dokázal (nejen v Povinnostech) podat ucelený obraz antického myšlení. Velkou výhodou je také krásný jazyk v dobrém českém překladu s podrobným poznámkovým aparátem.

3 08.07.2020

Obrovská sága s mnoha postavami. Chvilku mi trvalo, než jsem se do knihy řádně začetl, ale pak mě začala opravdu bavit.

3 19.05.2020

Rozhodně se jedná o zajímavou publikaci, která nabízí vhled do doby Karla IV. Nemůžu se však ubránit pocitu, že deníková forma knize spíše škodí. Dost brzy mě císařovo rádoby osobní vyprávění přestalo bavit. Mimo jiné kvůli jeho kostrbatosti a modernímu jazyku, který v ústech středověkého panovníka vyznívá opravdu irelevantně. (Podobné pocity ve mně vyvolává i výskyt proroctví doby husitské, která působí opravdu až komicky.)
Příběh sám o sobě je trochu bulvárním, ale velmi zajímavým pohledem na Karla a nejdůležitější události jeho života. Vypráví se ve dvou časových rovinách a dokáže být velmi poučný.
Bohužel musím zmínit ještě jednu věc: Text působí trochu amatérsky, protože obsahuje až zarážející množství chyb (většinou v interpunkci). Chápu, že se jedná především o chybu vydavatele (Fortuna Libri, 2019), ale na můj čtenářský zážitek to bohužel mělo velký dopad. (Pokud si někdo myslí, že genitiv jména Cicero je „Cicera“, měl by se vrátit do školy.)

Jednoduchý, poměrně strohý příběh Vančura skrývá za svůj krásný, neuvěřitelně květnatý jazyk. Alespoň takový byl můj první dojem z Markéty Lazarové. Ale středověká atmosféra tady opravdu nechybí. To Vančura uměl mistrně. Člověk má opravdu pocit, že čte nějaký středověký spis.
Filmové zpracování Františka Vláčila jsem ještě neviděl, ale věřím, že může být ještě lepší než kniha...

3 31.08.2019

Kolonie je už několikátá kniha, kterou jsem od Roba Granta přečetl, a nemůžu se ubránit pocitu, že všechny jsou docela podobné. Koncept lodi hledající nový domov pro vymírající lidstvo připomíná nejen Červeného trpaslíka, ale i trpaslíkovskou knihu Poslední člověk, kterou napsal Grantův někdejší společník Doug Naylor.
Grant ve svých knihách exceluje se skvěle rozepsanými charaktery postav. Bohužel, v Kolonii je snad jedinou propracovanou postavou hlavní hrdina Eddie (který mi navíc nebyl zrovna sympatický). Ostatní charaktery jsou dost ploché, většinou stvořené z různých podivných vlastností a postavené jen kvůli humornému vyznění.
Humor spočívá v různých absurdních situacích, které hlavní hrdina zažívá (často konfrontace s ostatními divnými postavami), přičemž některé jsou skoro okopírované od Červeného trpaslíka. Postupem času to přestane být vtipné a další a další podivnosti, které Eddie ve svém zoufalém životě zažívá, začínají spíš nudit.
Závěr ve stylu deus ex machina dá všem absurdnostem skrytý význam, což bohužel působí dost kýčovitě.

2 02.07.2020

Patřím k těm čtenářům, kteří v literárním díle hledají především příběh. Ten Salingerův román téměř postrádá, ale přesto se mi velmi líbil.
Hloupoučký jazyk, kterým popisuje vzestupy a pády mladého Caulfielda v krátkém období několika dní, je velice čtivý, a zároveň dává čtenáři možnost zavrtat se do mysli hlavního hrdiny a všechny těžko pochopitelné problémy prožívat s ním.

2 27.12.2019

Kniha je velice zajímavá, přestože se nakonec věnuje trochu jinému problému, než jsem původně čekal. První dvě části jsou opravdu přínosné a člověk se při nich i dost poučí. V závěru se však autor pokouší o harmonizaci a jakýsi pozitivní konec , což je bohužel spíše kontraproduktivní.

2 25.10.2019

Nevím, nějakou historickou publikaci o Praze nečekejte, ale nějakou snůšku konspiračních teorií také ne. Česal vlastně uvádí soubor více či méně známých legend, které chronologicky váže na historii Prahy. Bohužel se ve všech těch pověstech snaží hledat nějaké souvislosti, takže prakticky pokaždé to všechno skončí u zednářů nebo magického energetického záření.
Jak už bylo uvedeno v jednom z předchozích komentářů, kniha se nečte zrovna dobře. Musím se přiznat, že občas jsem se do čtení musel nutit. Nepomáhala ani autorova snaha o humor. Věty typu „Bůh je vlastně čtverák, který to s námi myslí dobře“ působí spíš trapně než vtipně.

1 09.09.2019

Kniha slibuje pohled na historii SSSR a Ruska, ale ve skutečnosti se nejedná o nic jiného než (ne)obyčejný životopis kontroverzního ruského spisovatele Eduarda Limonova prokládaný osobní zkušeností a hodnocením autora a občas nějakou tou historickou souvislostí.
Bohužel kniha je mnohem víc o kontroverzním životě jejího hrdiny než o Rusku a jeho historii, takže nabízí poutavý dobrodružný příběh plný sexu a alkoholu, který čtenáře nutí věcně hodnotit hlavního hrdinu, avšak nic víc nepřináší.

1 17.08.2019