Estudiante436 komentáře u knih
Podle mě zatím nejlepší kniha, kterou Houellebecq napsal. Je to pátá kniha, kterou jsem od něj přečetla, a musím říct, že mi přišla zatím nejtěžší. Jeho úvahy a zamýšlení se nad životem jednotlivce, jeho postavením ve společnosti i nad tím, zda existuje a co je štěstí, co je podstata života, kam to spějeme a co vlastně chceme...... Najde hlavní hrdina nakonec štěstí, i když dosáhl všeho, co chtěl, třeba nesmrtelnosti? Tak tuto knihu si rozhodně přečtu ještě jednou.
Jednoduchý příběh, ale těžké téma. Tentokrát se Michel Houellebecq podíval na zemědělce v Normandii a musím uznat, že jejich situaci vykreslil skvěle, až z toho jde mráz po zádech. Čtenář se však ani tohoto tématu nemusí bát, nakonec dostane přesně to, co od autora čeká. V knize nechybí úvahy o současné době, popisy krajin, sex a zvrácenosti, prostě všechno, na co jsme u Houellebecqa zvyklí. Všechny tyto věci jsou navíc podány autorovým typicky úžasným stylem, kdy máte pocit, že ani jedna věta není navíc. Další skvělá kniha!
Tak do půlky knihy jsem si říkala jak je ta kniha skvělá, daleko lepší než Trhlina a Tma. Ale ten závěr! Ten veškeré mé nadšení doslova zabil.
Kniha mi vyrazila dech. Je skvěle napsaná! Děj není nijak hluboký, ale to vůbec nevadí. Kniha nastavuje zrcadlo dnešní době a nutí k zamyšlení nejen nad hlavním tématem knihy, ale i nad dalšími neduhy dnešní doby. A i přes tak vážná témata je kniha psaná lehce, s jemným humorem a velkým nadhledem. A velká pochvala patří i překladateli.
Knihu jsem si koupila na základě anotace. Píše se tam, že si autorka omotala čtenáře kolem prstu… a že nás bude od smíchu bolet břicho!….
No…, mně se nestalo ani jedno! Ani si mě autorka neomotala kolem prstu a ani mě od smíchu nebolelo břicho, vlastně jsem se ani jednou nezasmála. Zklamání.
Je to moje druhá kniha od M. Pecha a musím říct, že autor si mě získal svým stylem psaní. Možná by mohl některé scény víc přibarvit (tím by kniha získala na větší popularitě), ale to on asi nechtěl. Z knihy je cítit otevřenost, upřímnost až nahota, s jakou se otevírá světu, a ať je vše pravdivé nebo ne, věřila jsme mu každé slovo. Už se těším na jeho další, i když pro změnu hororovou knihu - Mainstream.
To bylo pohlazeni po duši - čtivé, zajímavé, pěkně napsané. Více takových knížek!
Kniha mě zklamala, prostě Agatha je jen jedna a nikdo ji neni schopen nahradit. Není to ten Poirot, jak ho znám z původních knih, a zápletka je taky dost slabá. Byla to moje první kniha od této autorky, ale taky poslední.
Knihu jsme otevírala s velkým očekávání, ale moc jsem se u ni nebavila, za mě zklamání. Rozsahem velká kniha, ale pro mě zvláštně bezobsažná.
Skvěle napsaná knížka. S vtipem a nadhledem i o vážných věcech. U čtení této knihy jsem si vzpomněla na knihu Tři muži ve člunu od Jeroma Klapky Jeroma a mám pocit, že kdyby žil Jerome v naší době, tak by psal nějak podobně.
Kdybych měla vybrat z knihy tři nejlepší povídky, tak za mě je to Síť, Hřbitovní tanec a Román o holocaustu - zajímavý pohled na autora, na to, jak ho vnímá okolí a co se od něj očekává. V tomhle je hrůza jakoby až za dvěma zatáčkami, ale je tam, a zamrazilo mě.
Povídky jsou vskutku různorodé, ne vždycky čistokrevné horory, ale jako nerealistické čtení laděné do temna, kde netušíte, co vás čeká na další stránce (zvlášť u docela střeleného Kinga, který vystrkoval růžky;-), to funguje. Za sebe můžu doporučit, bavilo mě to a v letním vedru osvěžilo.
Jo a oceňuji i poznámkový aparát, doslovy, medailonky o autorech atd. Je vidět, že Lilja si dal se svým dítkem práci, česká redakce očividně taky a dohledávala kdejakou obskurnost viz třeba u Stewarta O'Nana.