evask komentáře u knih

Bohužel jsem nečetla předchozí díly, v knihovně je nemají, souvislosti možná chyběly, nemohla jsem se začíst. Měla jsem veliké očekávání a teď jsem trochu zklamaná, žádný trhák to nebyl.

2 17.07.2020

Velmi zdařilé, jsem nadšená. Obdivuji mladou autorku, znalost zpracovaných témat.

9 13.07.2020

Až konec vylepšil můj celkový dosti rozpačitý dojem z knihy. Nedařilo se mně zapamatovat si jména postav, těch všech agentů a vyšetřovatelů, nějak jsem se pořád nemohla začíst, zlepšilo se to až v druhé polovině. Zápletka, ten fígl, to bylo dobré, ale jinak se mně nečetla dobře.

1 09.07.2020

Děj mírně nudí, ke konci už dramatičtější, ale zase hůř uvěřitelný, v krajní nouzi pomohla Šedá. Zvláštní závěr - jak to dopadlo, to se dočteme v dalším dílu?
Knížka se mně celkem líbila, ale přece jen - hodnocení 93% - čekala jsem větší pecku.

5 30.06.2020

Náhled do uvažování lehce střelené Britt-Marie. Epizodami z pracovního úřadu jsem se bavila velmi, pak už to nebylo ono.

2 26.06.2020

Zajímavé čtení. Vzpomínky ženy ze střední či spíše vyšší společenské vrstvy. Příchod Němců, příchod Rusů, vše živě vykresleno, jenom mě mrzí, že se nevyjádřila k odsunu Němců z Brna, když hned po konci války žili Kaprálovi v Brně.

2 20.06.2020

Když jsem měla přečtených tak padesát stran, šla jsem se znovu kouknout sem, na databázi knih, co jsem si to vlastně v té knihovně půjčila. Pak jsem zrychleným tempem doskákala na konec. Jsem už stará, asi málo romantická, nejsem cílová skupina.

4 11.06.2020

Zaujala mě hned od první kapitoly. Každou kapitolu vypráví jiná osoba, někdy žena, někdy muž, spisovatelka používá ich formu. A to mně právě od ní připadá odvážné, že ač žena, mluví za muže. Promyšlené téma, talentovaná autorka.

7 09.06.2020

Na mě tahle knížka zapůsobila tak zvláštně, že nevím, jak ji hodnotit. První dvě třetiny jsem hltala, opravdu velmi čtivý děj. I když charakteristikou román pro ženy, s opravdovými útrapami v koncentrácích má společný jen název. Když se ale hrdinka znovu zabydlela v Londýně, najednou je zřejmé, co všechno je schopna udělat pro úspěšnou kariéru, a úplně mě ta postava zklamala. Autorka ji dostala někam jinam, než jak ji vykreslovala před tím. Tak by stačily 3*.

4 06.06.2020

Klasická detektivka, rozdělení děje po dnech a tím pádem dlouhé kapitoly, to mně trochu vadilo. Ale i tak už jsem si v knihovně zarezervovala další díl. Dala bych čtyři a půl *.

4 04.06.2020

Ani mně se knížka nečetla lehce, dělalo mně problémy se začíst, mysl odplouvala někam jinam a často jsem se musela vracet. Ale popsat problémy poválečného bídou a inflací sužovaného Německa, které tak usnadnily rozvoj nacismu, to se autorovi povedlo. A vykreslit charaktery svých hrdinů umí Remarque jako málokdo.

3 27.05.2020

Nebylo to špatný, dobře se to četlo, ale při srovnání s předchozí přečtenou knížkou - Ken Follett a jeho Na věky věků - dávám Hippokratově přísaze čtyři *. Přece jen určitá jiskra, větší šmrnc, no prostě něco tomu chybělo.
Ale o Ruth budu přemýšlet. Pořád se za něčím hnát. A proč?

3 14.05.2020

Celý román prostupuje jakási ponurost, napětí. Autorka velmi dobře vystihla jednání a pocity psychicky deptané Sáry. Závěr dává určitou naději, že snad bude líp, že se jí možná konečně podaří překročit vlastní stín.
Fandím Sáře, fandím i Viktorii. Taková mladá holka a takovou zajímavou knížku napsala!

10 07.05.2020

Kdejaký spisovatel vymyslí pár zápletek, doplní je “omáčkou”, aby dosáhl požadovaného počtu stránek, a už je román na světě. Ken Follett není ale obyčejný spisovatel, to je spisovatel geniální, protože ten omáčku žádnou nepotřebuje, v jeho knížkách zápletka stíhá zápletku. Čtenáře stále drží v napětí nečekanými zvraty, takže ten zhltne přes devět set stran, ani neví jak, jen ho mrzí, že se musí s hrdiny rozloučit. Takhle píše pan Follett. Obdivuhodné!

11 04.05.2020

Obdivuji autora, jeho znalosti. Ale dalo mně docela fušku se těmi téměř šesti sty stránkami prokousat. Občas byly i nudnější pasáže. Nejdřív jsem si vypisovala jména aktérů, jenže jich je strašně moc. Řekla bych, že značný rozsah knihy je až na úkor přehlednosti.

5 23.03.2020

Knížka je zajímavá a od zvlášť druhé poloviny hodně napínavá. Ovšem ten překlad reálií, to je tragikomedie. Litva a její hlavní město Riga, to mě úplně zmátlo, Danzig - nepřeloženo, naproti tomu Štýrský Hradec přeloženo (kdyby opačně, pochopím spíš) atd, v hodnostech se nevyznám, ale seržanty Němci určitě neměli.

5 10.03.2020

Klasická detektivka, příjemné odpočinkové čtení i bez potoků krve a sexuálních scén.

9 04.03.2020

Kdyby to nebylo napsané podle skutečné události, myslela bych, že nás autor trochu táhne mimo realitu. Odstranění prstů na nohách, tomu bych věřila, ale že třeba Jan na planině neumrzl. Zajímavá kniha, mimochodem i zajímavé informace o Laponcích.

2 29.02.2020

Pevná víra v Boha, odevzdanost jeho vůli - obdivuji a závidím.

2 24.02.2020

Nejdřív jsem z knížky byla nadšená, pak se to nadšení začalo vytrácet, protože z něj začala vylézat naivita, víc a víc. Jen jsem byla zvědavá, když už se všichni tři hrdinové sešli, a děj se vyvíjel dosti nevěrohodně, jak to autorka ukončí. A přišel románový konec, včetně dítěte a majetku. Ale čte se to opravdu dobře, hned od začátku má knížka spád. Hodně zvláštní, pro mě až rušivé, německý důstojník nemá německé jméno Wilhelm, ale Willem. Jeho berlínská teta se jmenuje Mary Anne, snad byla původem Australanka, jako autorka knihy. Takže by stačily hvězdičky tři.

1 21.02.2020