evelýny komentáře u knih
Sladké dětství máme v sobě pevně vrostlé, jako kořeny dubu do země."
Hluboká psychologická sonda nejenom do duše psychopatické zrůdy a jejích obětí.
Příběh příčiny a důsledku nebo příběh zvrácenosti, která je zakořeněna v DNA?
Postava sériového vraha zřejmě vypadla ze severských detektivek, přesto se jí nedá upřít určitá originalita v počínání.
Některé popisy brutality mi svojí podmanivostí způsobovaly zástavu dechu.
Naštěstí se nejednalo o nadechnutí poslední.
Nemohu říci, že by v příběhu něco chybělo, spíš naopak. Příběh svými detailními popisy rozhodně prověřil moji trpělivost.
Nad tímto příběhem jsem svoji trpělivost ztratila.
P.S.: Jediné, co nebylo popsáno, bylo množství molybdenu v slzách...
Motýli – Lepidoptera – Šupinokřídlí
Kniha nabízí základní přehled našich motýlů (fotografie + stručná charakteristika)
Vajíčko-housenka – kukla – motýl: metamorfóza, zázrak přírody. Umělecké dílo, vyvážená hra barev, vzorů a kreseb.
Nejběžnějším motýlem u nás je Okáč poháňkový. Potkáte ho i na Václavském náměstí v Praze, když máte štěstí…
Přesto motýlů v přírodě kriticky ubývá…
P.S: Netrhejte motýlům křídla, vždyť oni pak pláčou … John Lennon
P.P.S: Netrhejte motýlům křídla, vždyť jsou tak krásní…evelýny
Píseň písní – Píseň Šalamounova – Velepíseň lásky
Lyrické milostné biblické verše, doléhající k nám ze vzdálených časů…
Můj milý je můj, já jeho jsem,
toho, kdo trhá lilie na svých pastvinách.
Dívky, jež jste krásnější než gazely a laně v polích,
nebuďte a neburcujte lásku, dokud sama nebude chtít.
Láska je vinice a nelze ji pronajmout
Láska je zahrada a nelze ji koupit
Láska je hojnost a nelze se o ni dělit
Poslouchána audiokniha.
Přiznám se, že k teologickému vnímání těchto veršů jsem ještě nedospěla, ale i tak byl poslech audioknihy pro mě silným zážitkem - povznášejícím, uklidňujícím, laskavým, naplňujícím…
P.S: Láska je ochota naslouchat svému srdci. Láska je volba …
Audiokniha, dárek
Snažila jsem se zaposlouchat, ale stále se nade mnou vznášela představa zubařského křesla a kolem lítaly pohlavky.
Pan Macek odvedl celkem slušnou práci, ale já mám ráda originalitu a opakovaný vtip není pro mě vtipem.
Co mám dělat s tímto fantem, na který teď právě myslím?
Odkaz…
P.S: Audioknihu tedy odkazuji ostatním spoluobčanům. Najdete ji ve veřejné knihovně.
,...ona se na Nuselák dívá poprvé jinak. Probouzí v ní naději, příslib, pocit, že když se Praha naučila žít s tímhle zkamenělým šrámem, i ona se naučí žít s těmi svými, živými."
Vzletná čeština, přesto tíživá atmosféra. Emotivně vyšroubované situace, pravidelně gradující v měsíci srpnu. Situace plné nátlaku, úzkosti, strachu, hněvu, beznaděje, zoufalství...
Tento příběh čtenáře rozhodně neprovede příjemnou atmosférou. Naopak jej vláčí temnotou, balancující na rozhraní pravdy a fikce.
Je to příběh niterný o komplikovaném vztahu dcery a matky, gradující matčinou smrtí, líně se plazící ke komplikovanému vztahu se všemi.
Je to příběh bolavé duše.
Příběh o gaslightingu, tedy o skryté formě psychického násilí.
Tento příběh nastavil zrcadla mojí duši. Mihotavý záblesk poznání. Ještě dlouho se bude na mé sítnici třpytit záblesk pravdy, v kterém někdy příběh Daniely splývá i s mými zkušenostmi. Těžké čtení, aspoň pro mě.
V tomto příběhu jsem já naději necítila, ale doufám, že stále platí, že umírá poslední.
P.S.: „Počátkem poznání je objev něčeho, čemu nerozumíme.“ Frank Herbert
Audiokniha: čte Veronika Lazorčáková, obsažně, stroze, přesto magicky
,Osud zase nebývá tak krutý, aby to člověk neunesl. A vždycky, když něco vezme, něco za to i dá."
Historie Brna a jeho obyvatel pod drobnohledem.
Z brněnských nevěstek jsou počestné měštky, bylinkářky, vědmy i lazebnice.
Z brněnských měštěk jsou vdovy i obchodnice.
Z jeptišky je nevěsta pro markraběte.
Moravský markrabě Jan Jindřich stále dokazuje svoji mužnou sílu a pro novou ženu si tentokrát přijel do kláštera. Vedla ho láska, marnivost nebo jen nuda v Brně?
Bratr Karel se diví a papež?
Možná závidí...
Brněnský kat má stále plné ruce práce.
Krásně mi paní spisovatelka ozřejmila sňatkovou politiku mocných, jejich směnárnu lásky: kdo s kým a za kolik?
Tolik se snažili ve své mužné síle, šlechetní Lucemburkové...
Vítejte na českém trůně, Habsburkové...
Epilog tentokrát s patinou hořkosti.
Audiokniha: chronicky stabilně, po čtvrté čte Dušan Urban
,... drobné detaily utváří a mění náš život. Maličkosti, které se na první pohled ani nezdají důležité, ale přitom zvládnou obrátit život vzhůru nohama."
Výstřel!
A kdo je oběť a kdo vrah?
Je viníkem zloba, náhoda či strach?
Naděje se rozplynula v prach.
Zaznamenala policie krach?
V tomto příběhu jsem asi největší podíl viny zaznamenala já. Čekala jsem skvělou českou detektivku. Dostala jsem podrobnou psychologickou sondu do života několika kriminalistů.
Zdlouhavé, místy alkoholické,díky kapitánce Haně hysterické.
Přesto zápletka s vraždou kluka od sousedů celkem podmanivá. Otázka kdo a jak byla jasná od začátku příběhu.
Ve vzduchu zůstala viset otázka PROČ?
Konec příběhu se však rozplynul v další sebemrskačské zpovědi ,,úžasné" kriminalistky.
Naštěstí epilog vše objasnil a tím konečně uspokojil moji zvědavost.
Žádný zázrak literatury to není.
Česká autorka se cení, ale...
P.S.: Stokrát nic umořilo osla.
Audiokniha: Teatrálně hystericky, odpudivě afektovaně čtou Lucie Kožinová, Anna Kratochvílová, paběrkuje Zbyšek Horák.
Kdo čeká původní českou detektivku, zapomeňte, i když zde dva poručíci vyšetřují ztrátu bezcenného obrazu.
Kdo se chcete něco dozvědět o esoterice, šamanismu, výkladu karet, zapomeňte, i když se tato tématika v knize dost probírá.
Možná nás autorka chtěla navnadit k návštěvě Brna, možná Mariazellské baziliky v Rakousku.
A možná nás čtenáře chtěla autorka pouze pobavit lehkým, jednoduchým, trochu frivolním humorem pod heslem: Vtipnost za každou cenu.
,,Cecky, prdel, břuch - chlapi juch, juch, juch."
Zkrátka letem světem, ale čím vlastně? Možná Brnem.
P.S.: ,,V humoru se blbost nedá schovat. Zatímco vážně řečená blbost může vypadat dokonce jako důvod k zamyšlení." (Vladimír Menšík)
Audiokniha: Aleš Slanina čte otráveně srdnatě.
Poznámka: jsem milovnicí historie, esoteriky, výtvarného umění, šperkařství. Ale tohle, to fakt ne. Sorry...
Jak postupoval při studiu astrologie?
Tak jako paní Miroslava Holoubková.
Přímočaře, logicky, důsledně.
Na konci knihy se z nás jistě nestanou astrologové. K tomu, bohužel, jedna kniha od této autorky nestačí.
Ale možná lépe poznáme sami sebe.
Může nám astrologie dát odpověď na otázku PROČ?
A můžeme v našem horoskopu objevit JAK?
P.S.: Všechno je ve hvězdách... :-)
Deset krátkých příběhů, ve kterých se mnohdy zobrazí celý život.
Deset českých autorů, jedno společné téma: vzájemný vyrovnaný vztah dvou nebo více osob, smysl pro povinnost a solidaritu, kdy slabost jednoho je vyrovnána přednostmi těch druhých.
,,Existuje okamžik v čase, kdy takové kamarádství může existovat a pak už ne."
Nostalgické, vzpomínkové, k přemýšlení, laskavé, však lehce pomíjivé.
,,Měsíčním svitem se vine smích šestice žen, vůně růží a flétnové tóny,kloktání a tlukot slavičího zpěvu. A tak spolu ještě chvíli zůstanou. Užívají teplého večera, společného smíchu a ještě něčeho hlubšího, v co se samy zdráhají věřit.
Přátelství.
P.S.: Jeden za všechny, všichni za jednoho. A neplatí to pouze za vlády Ludvíka XIII.
Povídka Loučení se Šabachem Josefa Moníka mě neoslovila.
Anna Bolavá se v povídce Můj spolužák Daniel Gabiš ocitala opět na psychiatrii, pro mě tentokrát neuchopitelné.
Byla jednou jedna prostitutka. Nechala osud, aby za ní zvolil směr, nechala život, aby rozhodl za ni.
Svět se točí okolo něčeho, co trvá pouze jedenáct minut.
Paulo Coelho nás vyzval k pouti, abychom na jejím konci zjistili, že pouze jedno slovo je důležitější než jedenáct minut, abychom si osvojili umění milovat a být milováni, abychom objevili posvátnou stránku sexu.
Každý v sobě máme jakési hodiny a k milování je potřeba, aby ručičky obou ukazovaly stejný čas.
Tak tedy srovnejme ty svoje ručičky na našich hodinách s těmi Paulovými. Milujme, ale nesnažme se vlastnit. Každý je odpovědný za to, co cítí a někdy chyba není v nás.
Když se naše hodiny zpozdí, nevadí, Paulo na nás počká. A nezoufejme, když se úplně zastaví. Potom si najděme dobrého hodináře..
Příběh o sexu, lásce, vášni, ale hlavně příběh osobního zrání.
Byla jednou jedna prostitutka, která měla sen o vůni a ta vůně všechno zaplavila...
A ta vůně prostoupila až do mých snů...
P.S.: Kolik máte hodin, Paulo? Myslela jsem si to...
Touha mojí malé dcery po psu mě v minulosti donutila zakoupit tento atlas „domácích mazlíčků.“
Hezké kresby psích plemen, doprovázené stručnými charakteristikami jejich povah. Společně s dcerou jsme listovaly knihou velmi často.
Vždy jsem si myslela, že pes patří k boudě a do městského bytu se nehodí. Ani tato kniha mě nepřesvědčila o opaku.
Až moje dilema vyřešila sestra. Darovala nám psa – středního knírače.
Yorik byl hyperaktivní erotoman, ale přesvědčil mě, že pes patří k lidem.
P.S: Yoriku, můj první pse, nikdy na tebe nezapomenu…
P.P.S: Já knihou listuji stále. Momentálně se mi líbí Čínský naháč. Již vybírám jméno... :-)
Že půlnoc jest, zní od hodin,
leč v světle lampy zřím čís stín
Kdo navštívil můj skromný byt
a nyní ruší noční klid?
Jej poslal Ďas či Hospodin?
Přátelé, můj byt navštívil Kamil Princ. Ten chlap se nezdá – tak poetické jméno, a jeho verše mě absolutně paralyzovaly. Ale nutno podotknout, že jsem na začátku byla varovaná:
Nuž do číše si nalij krev a líh a o půlnoci čti ty kleté řádky,
jež vedou v tmu, z níž není cesty zpátky
A tak jsem četla, navzdory nulté hodině a pomalu jsem se plížila přes básně Sudičky,Květy pekla, Modlitba pohanova, Zahrada rozkoší, Cesta vlka…
Chvilku jsem setrvala u básně Styk, kde počáteční písmena každého verše skládají slovo KOPULACE - působivé
A přes básně Mrzák, Nepohřbený, Evangelium pohlaví jsem se dostala na str. 51.
A tam mě Kamil Princ šokoval, odboural básní Horký sníh. Přečetla jsem ji aspoň 5x, abych si byla jistá. Přiznám se, že já nad touto básní zcepeněla ...
Poezie břitkosti, prokletých básníků, která podává ruku rozervanosti, někdy s biblickým pohledem. Přiznám se, že na druhý pohled musím ocenit originalitu i odvahu básníka…
U této harfy však struny zrezivěly poněkud více, než unesl můj duch.
P.S: Někdy i léčba šokem je však potřebná.
P.P.S. Za denního světla si užívám rezavé harfy hlas, možná té Orfeovy. Za deního světla měním hodnocení... :-)
Ach, lidská hlouposti! – Ty v prach mne srazíš přec.
Však bít se budu, bít, a bít až na konec!
Ach, vše mi berete, můj vavřín i mou růži!
Jen berte, jedno přec vždy zůstane tu muži,
co s sebou odnesu, co večer vrátím Bohu,
až s dvorným pozdravem se vznesu nad oblohu,
co nemá trhliny, ni skvrny v triumf jistý,
na vzdor to odnesu…
To je...
Co?
Štít svůj čistý!
Nemám slov...
Cyrano de Bergerac je moje velká láska - na první pohled, na první poslech, napořád…
Opět jsem neodolala! Přesně tohle je kniha pro mě, protože miluji tajemství a miluji Prahu.
Kniha si mě podmanila již svými fotografiemi při letmém listování v knihkupectví. A což teprve obsah.
Nejstarší dochovaná pražská dopravní značka? Tak tuto informaci jsem prověřila okamžitě po zaplacení. Byla jsem kousek od paláce Platýz....)
Kam vyrazím příště? Spočítat ledňáčky na mostecké věži nebo pozdravit úhoře Pepíka? Projít se nejužší uličkou, podívat se na nejmenší pražský dům nebo přeměřit nejužší hotel...? Samá voda..
Já vyrazím na Karlův most k soše sv. Jana Nepomuckého. Tam se totiž plní tajná přání. Nesmím zapomenout rituál, popsaný v této knize: Levou ruku položte na pětiramenný kříž...
,,...zázraky se v naší milované Praze dějí každý den."
P.S: Fotografie pohřební tramvaje jako by vypadla z knih pana J.H. Krchovského, stejně jako fotky hřbitova bláznů V Bohnicích...
,Co on? Vzpomněl si vůbec za celou tu dobu? Nebo jen udělal tlustou čáru a začal znova. Kdo ví? Třeba mě vůbec nemiloval. Třeba jsem byla jenom jakýsi prostředek na překlenutí mezičasu."
Brutálně pravdivý příběh lásky, zrady, ale i odpuštění, odehrávající se v 70. a 80. letech minulého století.
Tvrdá realita totality sovětského typu, svázaná morálkou a strachem, kde se nevyplácí vyčnívat, spíš držet hubu a krok.
Poutavě a tak pravdivě napsáno. Přesto, a možná právě proto pro mě docela smutné čtení.
Jedna věta mě ale fakt dostala:
,,Dokud žiješ pod mojí střechou, budeš poslouchat, holčičko!"
P.S.: „Nepobývej v minulosti, nesni o budoucnosti, soustřeď mysl na přítomný okamžik." (Buddha)
Audiokniha: René Slováčková čte nadneseně, hystericky, afektovaně,
Má duše se ztrácela při korejském bloudění
Nenašla jsem úplné souznění
S básněmi
Promineš, tuláků králi?
Ke mně přicházíš z dáli...
Já četla jen
Ze zvědavosti.
Pár slov v několika řádcích, na první pohled nic složitého, přesto atmosféra sílí s každým dalším přečtením.
Vysvětlivky na konci knihy jsou potřebné pro pochopení básníkova záměru.
Kim Sakkat pro mě do svých básní ukryl magičnost okamžiku.
Kolik je vrcholků v letních mracích
Jeden dva tři čtyři
Pět šest sedm osm
V okamžiku milion vrcholků Zase se tvoří
Na nekonečném nebi jen a jen mraky
Pro pragocentričku je historie Brna velkou neznámou. Nedokážu posoudit, kde v tomto příběhu končí známá fakta a začíná fiktivní příběh.
Zpočátku se mi zdálo, že mi je servírovaná další ,,nuda v Brně", šmrncnutá středověkými zločiny a krutými tresty, nad kterými můj rozum zůstal na chvíli stát.
Přehršel nic neříkajících historických postav mě rozladil a tím hodnocení posouval k bodu mrazu.
Zdání však klame :-)
Postupně jsem byla vtažena do víru příběhů.
Intriky, spekulace, láska, nenávist, chamtivost, okrajově i nastíněna situace Židů.
Neměli to lehké, mocní i ubozí Markrabství moravského.
A co svět světem stojí, nemají to lehké příslušníci židovské rasy.
Přestože k označení detektivka, thriller má tento příběh opravdu daleko, mě si ziskal.
Bonusem je shrnutí historických faktů v epilogu.
Nashledanou tedy u Jeptišky pro markraběte...
Doporučuji tuto sérii číst postupně a s menší časovou prodlevou, neboť postavy se zde prolínají, žijí si vlastním životem a tím prověřují čtenářovu paměť. Moje paměť selhala :-)
P.S.: Tímto Praha zdraví zbytek světa :-)
Audiokniha: sériově informativně, široce artikulovaně čte Dušan Urban.
,,Někdy je třeba jednat a ne se bezhlavě vrhat do každého boje."
Královen nadpočet a kam se poděl český král?
Převlékání kabátů, přátel bych se bál.
Pach krve sílí, hlavy se stínají.
Co bude dál?
V tomto dílu na úkor historických faktů stoupá akčnost Wolframa z Olšové a nezničitelnost Beneše z Vřesové. Stále je nutností připomínat předešlý děj, neboť v chaosu jmen se zřejmě nevyzná už ani sám autor.
Přátelé snad odpustí, ale vrcholem trapnosti pro mě byly rádoby sexuální hrátky hlavních hrdinů.
Kontrolní otázka: Dočíst nebo nedočíst celou sérii Rytířů z Vřesova?
P.S.: „Svoboda v konkrétním slova smyslu spočívá v možnosti volby.“ Simone Weil
Vánoční úklid knihovny a já s nostalgií stírám prach z této brožurky , která vám nabízí doporučení, jak správně pěstovat andulku - papouška vlnkovaného.
Brožurka zakoupená před 20 lety pro moji dceru, která se s tvrdohlavostí sobě vlastní rozhodla rozmnožit tyto krásně zbarvené, společenské a velmi chytré opeřence, jejichž pravlastí je Austrálie.
V jednoduchosti je síla: vyčerpávající informace, umocněné kresbami a krásnými barevnými fotografiemi.
Ideální pro děti a nejenom pro ně.
Andulky v naší voliéře se rozmnožovaly geometrickou řadou.
A my se nestačili divit: kde se vzaly ty žlutozelené? Neměly by být modrobílé?
Australští prarodiče se nezapřou... )
P.S: Pan Gregor Johann Mendel by se zřejmě nedivil...