evelýny komentáře u knih

Psychiatrie a tajemný hlas. Přelud nebo fakt? Fantazie alkoholika rozhodně není utlumena.
,, Pane bože, ať přežiju do rána. Aspoň do rána..."
Kolik dní ještě zbývá...?
Kdo je oběť a kdo vrah?
Profláknutý motiv, přesto originální zpracování s velkou dávkou napětí a překvapivým koncem. Parádní detektivka a mně opravdu nevadila chybějící brutalita.
Poslouchána audionahrávka. Alkoholiku Petrovi Dulluthovi propůjčil svůj hlas Vladimír Dlouhý.

,,Vraždou ke zdraví. Skvělý druh léčby."

P.S.: Léčba šokem je ta nejlepší terapie...

57 17.10.2020

Mám ráda postavu Hercula Poirota a před logičností jeho šedých buněk mozkových se skláním. Pravidelně se s nimi utkávám prostřednictvím televizní obrazovky. A pravidelně tento boj prohrávám, i když miluji analýzy a logické úvahy :-)))
Ne jinak tomu bylo i u této detektivky, kterou jsem poslouchala jako audioknihu. Přestože bylo pro mě konečné rozuzlení opět překvapením, vyšetřování šestnáct let staré vraždy se všemi detailními popisy mi prišlo nekonečné, zdlouhavé, i když velmi propracované.
Spojení dětské říkanky s vyšetřováním vraždy mi připadá opravdu skoro geniální.
První s pěti prasátek se na trh směle vydalo
A to druhé prasátko zase doma zůstalo ...
Pět prasátek - pět svědků vraždy
Které z těch pěti prasátek ví víc, než přiznalo?

57 18.03.2018

Rozhodně první kniha, kterou jsem - jako ostatně všichni - ,,přelouskala" osobně :-)
Díky několikerému stěhování a čím dál více stísněnějšímu prostoru v mojí knihovně, jsem o tuto knihu byla nucena přijít.
A tak mně nezbývá než s nostalgií vzpomínat..
Máma mele maso... Ema má mísu ... Ó, my se máme... :-)
P.S: A navždy bude tento slabikář spojen se jménem mojí první učitelky, která s nesmírnou trpělivostí mě dyslektika nezatratila a zasela tím v mém srdci lásku k literatuře, touhu po příbězích. Učitelka, která mě zkrátka naučila číst.
Děkuji vám, paní Ireno Kabátová.

57 06.01.2018

I když jsem tuto knihu četla již hodně dávno, pamatuji si, že jsem se nad ní smála často a všude - nezastavilo mě ani ,,nacpané" pražské metro.
Nad některými příhodami jsem však kroutila pochybovačně hlavou, ale jenom do té doby, než jsem si pořídila vlastního psa (viď Yoriku) :-)
Zajímavost: Přestože jsem se nad knihou velmi dobře bavila, nikdy jsem se k ní nevrátila. Nechápu a zkusím to napravit.
P.S. V metru již nečtu, ale kdyby jo, tak nad touto knihou bych se opět smála nahlas. Aspoň doufám. Zkusím se vrátit o pár desítek let dozadu a pak dám vědět :-)

57 30.07.2016

Této knize tleskám. Český autor, české prostředí, moderní styl psaní. Mě pohltila a musím říci, že přehlušila i moji střevní chřipku a fakt mi bylo líto, že jsem ji dočetla. Rozhodně si pořídím i druhou knihu tohoto autora.

57 06.11.2015

Příběh o lásce, která nepřišla jako blesk z čistého nebe. Kdo si však počká, ten se dočká. Penelope o tom ví své.

Laskavé, škádlivé, chvílemi pikantní, přesto něžné čtení pro romantické duše. Lehce předvídatelné, ale chtěli bychom to jinak?

I v takovémto příběhu se mohou najít podněty k přemýšlení:

,,Když jsou lidé přesvědčení, že mají problémy, rozhodně nechtějí slyšet prosté přímočaré řešení."

A protože v jednoduchosti je síla, tak tedy čtěte.
A jestli váháte, zda kniha nebo seriál na Netflixu, já říkám oboje.

Audiokniha: Lucie Pernetová čte v modifikaci zábavně, empaticky,

56 04.08.2024

,, Lidé důvěřují nejpodivnější věcem. Věcem které nevidí na vlastní oči a odmítají věřit tomu, co mají přímo před nosem.

Perfektní thriller o tom, že zamilovaný chlap bývá slepý a příležitost dělá z lidí zloděje a chamtivost vrahy.

Napínavé, občas loudavé, tak lehce uvěřitelné, ve své podstatě jednoduché a proto děsivé.
Konec pro mě hodně překvapivý.

,,Staré klasické klevety plus Facebook je vražedná kombinace."

Opravdu o nás Facebook ví všechno a kdyby chtěl, může vědět ještě více? Nevěříte? Přečtěte si tento příběh.

P.S.: Pokud máte co říct, mlčení je lež.“ (Jordan Peters)

Audiokniha: férově přesvědčivě čte Martin Preiss

56 03.06.2024

První setkání s Josefínou, učitelkou výtvarné výchovy a malířkou, hrající si na detektiva.

Vtipné, možná až lehce podbízivé. Rozverné, místy sarkastické.
Přestože jsem se občas pobavila, tak za mě až moc hystericky nadnesené, bláznivé, naivní.

Přesto zkusím dát autorce druhou šanci.

Audiokniha: artikulovaně, trochu nadneseně, teatrálně proměnlivě čte Zdeňka Žádníková -Volencová

56 05.02.2024

,,Po nebi přelétla padající hvězda. Zanechala za sebou dlouhý jasně oranžový ohon. I ona však na konci své nebeské pouti uhasla.
Na nekonečnou poušť se snášela hvězdná noc."

Příběhy, krátké povídky, bajky. Poutavě poetické, magické, povznášející, krásné i smutné zároveň, naplňující.
Na chvíli se pro mě zastavil čas, aby moje duše,jako bájný Fénix, mohla vzlétnout ke hvězdám.

,,Země se točí dál, planety se sunou po svých drahách. Vesmírný výdech. Vše ostatní se stále donekonečna mění. Zůstává jen láska."

Čtěte, poslouchejte a nechte se na chvíli unést do kouzelného světa tisíce a jedné noci. Možná i vy, tak jako já, ucítíte moc přítomného okamžiku, závorku v čase, magické vždy v nikdy...

P.S.: Krásu na světě....

Audiokniha: Josef Somr a Viktor Preiss čtou mistrovsky,magicky, dechberoucně, poeticky.

56 17.11.2021

Jsem z toho zmatená.
Přestože zřetelně nevyprávíš, snad chápu vše správně.
Tu syrovost žalozpěvu, přímočarost žaloby..

opilost působí rámus
i v noci
i v uspaném domě
opilost působí
vzruch

kdykoliv matka
přijde z flámu později

zarytě důstojně
a jistě právem.

Co k tomu dodat? Já musela dvakrát číst.
Snad jsem správně pochopila, i když vlastně nechápu.
Intimní zpověď koho, čeho, čí?
Obdiv, respekt, úcta.

P.S.: Holčičko, našla jsi k životu ten správný klíč?

56 09.07.2021

Čtyřicet čtyři karet s rozmanitými, složitými, geometrickými tvary s nejjemnějšími detaily. Svojí barevností připomínají krasohled. Magickou silou splývají s naším podvědomím, prosvítí naši duši, abychom mohli pod víčky najít přesně to, co v danou chvíli potřebujeme.
Používám tyto karty k doplnění základního výkladu. Ale variabilitě použití se meze nekladou.

Pohleďme tedy prostřednictvím těchto karet do kaleidoskopu svého světelného zdroje. Vnořme se do svojí duše, abychom objevili něco nepoznaného, skrytého, kouzelného, magického.

56 29.05.2021

,,Všechno rychle utíká, a přesto je to po sedmadvaceti letech pořád tady."

Stačí jenom nastoupit do jednoho vlaku v ten správný okamžik.

,,... podíváme se na sebe, poznáme se, těla ožijí, cesty naberou nový směr."

Jsou všechna setkání v našem životě náhodná?
Konečně dočteno! Ale dalo to fušku. Stále jsem se ztrácela v nekonečných úvahách o životě, mnohdy deprese, hodně komplikované, jako život sám.
Nakonec takové klišé. Přesto jsem si nic jiného nepřála.

P.S.: Káva určitě byla lahoda sama...

56 22.05.2021

Jedlová samota je opředena sítí domněnek, zahalena pláštěm tajemství a strachu.
Brutální krvavý zločin, vrah však chybí.
Nad Jedlovou samotou se vznáší stín černých lovců.
Fantazie německé spisovatelky nám nabídne rekonstrukci činu, její smysl pro dramatizaci duši čtenáře udržuje v neustálém napětí,
A pak přijde konec..

Pane, uslyš nás...
Pane, vyslyš nás...
Pane, smiluj se
Kriste, smiluj se
Pane, smiluj se nad námi
Kriste, smiluj se nad námi
Pane, vyslyš mou modlitbu a nech můj hlas dojít k tobě
Amen

P.S.: Černí lovci číhají na každého z nás...
P.P.S.: Audiokniha je luxusní záležitost.

56 17.08.2020

Opět kniha, která mně připomněla čas dětských her a malin nezralých. Nejdříve jsem viděla film a až po něm jsem dostala knihu. Za mého mládí pěkná kniha pro dospívající dívky, i když nevím, zda by je dnes - při tom množství vycházející literatury- ještě oslovila.
A protože mě v mém dětství knihami zásoboval tatínek, tak vlastně tak trochu přes knihu vzpomínám i na něj.
Snad mi pragmatici odpustí, ale já dávám plný počet bodů, i když nostalgie hraje hlavní roli.

P.S. I moje rána byla při vybíjené těžko chytatelná. Měla jsem však úplně jinou přezdívku :-)

56 11.07.2016

Babičku jsem ve svém životě četla celkem třikrát.
Poprvé pasivně v mých pěti letech, kdy nám ji četla maminkla před spaním. Strašně jsem tenkrát chtěla ochutnat pečené veverky, zaznamenala jsem, že na konci knihy babička umřela a byla jsem ráda, že to není moje babička. A ještě jsem zaznamenala, že kniha končí slovy: ,,Šťastná to žena!" Mimochodem, toto si pamatuji dodnes.
Podruhé jsem ji četla ve svých jedenácti letech jako povinnou četbu. Okouzlil mě příběh Viktorky a toužila jsem po škapulíři. Kluci z naší třídy zase na sebe chvilku pokřikovali:,,Sultáne!" ,,Tyrle!" A zažilo se u nás rčení: ,,To je radosti na Starém Bělidle!" a ,,Dobrá hospodyňka i přes plot pro pírko skočí".
Potřetí jsem knihu četla společně se svojí dcerou. To když mě poprosila, jestli bych jí s povinnou četbou nepomohla. Šťastná to žena jsem byla já, že jsem dočetla. Dcera nedočetla, ale prostřednictvím mě věděla o všech detailech knihy, takže ve škole sklidila úspěch. Dodatečně se omlouvám její češtinářce :-). A co zaujalo při třetím čtení mě? Každá žena, které umřelo dítě, by neměla konzumovat jahody před svatým Jánem.
O této knize říkají, že je národní poklad a protože já jsem patriot, nemohu zde rozebírat moje pocity. Nejsem ani odborník na povinnou literaturu ve školách, ale já již tuto knihu nikdy číst nebudu.
Omlouvám se vám, paní Boženo Němcová. A děkuji vám za pohádky. Na druhou stranu příběh babičky a potažmo tak trochu váš si budu pamatovat stále, ale nevím, zda bych četla bez přinucení. Opravdu nevím...

56 14.04.2016

Laskavý, i když ve své podstatě smutný příběh sesterské soudržnosti a obětavosti v okamžiku, kdy křídla rodičovské lásky mávnou naopak.

Dojemné, citlivé, chvílemi nemilosrdné a zároveň opravdu krásné, plné bohaté fantazie a snů, které přináší naději i nám čtenářům, že tento neobvykle, pro mě i originálně napsaný příběh není jen další pohádkou z mnoha...

Příběh k zamyšlení.

P.S.: ,,Realitu lze porazit dostatečnou fantazií.“ (Mark Twain)

P.P.S.: Opravdu...? Snad... Jistě! (evelyny)

Audiokniha: minimalisticky, striktně, přesto poutavě čte Kristýna Skružná

55 07.11.2024

Možná se tyto verše houpají na vlnách melancholie. A možná v sobě skrývají i kapku naděje.
Někdy stačí jen počkat na ZNAMENÍ,
nechat se přesvědčit MAGICKOU NOCÍ, ukolébat DEŠTĚM, na chvíli schovat ŽIVOT V ULITĚ, zapálit svíčku ZA VŠECHNY NEMOCNÉ.
A někdy stačí jen vyslat VZKAZ DO NEBE...

Nevyřčená myšlenka,
z porcelánu panenka.
V zaprášeném koutě sedí,
nehybně před sebe hledí.

Z porcelánu panenka
jako v říši Alenka,
ztratila se v jiném světě,
snad i v cizí siluetě.
(Ztracená, str. 39)

Jednoduché veršování, které otevřelo i moji duši. Krásně smutné, nostalgické, přesto povznášející. Obálka knihy dokonale rezonuje s obsahem této básnické sbírky.

55 25.11.2023

,,Všechna pravidla vymýšlíme my lidé, ale jak se to dělá, když chce člověk změnit špatná pravidla a kdo určuje, co je špatné a co dobré."

Kdo určuje, že zrovna v tom našem životě bude něco přebývat. Něco, co způsobí disharmonii našeho organismu. Kdo určuje, že zrovna v tom našem životě bude přebývat jeden chromozom.

Downův syndrom

Příběh, který přiblíží soužití s těmi, kteří se narodí tak trochu jiní. Jejich každodenní starosti s krutostmi okolního světa.
Příběh o laskavosti, o dobru - zlu, pokoře - pýše, o lásce - nenávisti, o hlouposti.
Ale hlavně příběh o výjimečnosti.
Hrdinové tohoto příběhu mají moji úctu, byť jsou neznámí

P.S; Nešťastně nadbytečný 21. chromozom

55 06.10.2020

Této básnické sbírce, jejím veršům, jsem se nedokázala přiblížit. Je poslední sbírkou v životě této básnířky a tak je plná vzpomínání, bilancování, smíření se z minulostí, plná životní moudrosti.
Pro mě ji však Viola Fischerová zahalila aurou tajemna smrti, umírání, nevyhnutelnosti blízkosti konce.
Já k ní marně hledala ten správný úhel pohledu, aby mě neděsila.
A možná jsem se v této depresivní době koronavirové jenom bála nahlédnout pod povrch a smířit se ...
Viola snad promine…

P.S: Ale kdo hledá, vždy najde…

Tobě má lásko zanechám mušli
k slyšení
a těch pár duší
které tě taky znaly - ještě jsi nebyla
na zemi

Ubohá můra křídla popel
a prach
Už hodiny sní na bílé zdi
že dolétla do světla
jež nepálí

55 27.03.2020

Pro mě klasika, prověřená staletími. A to v knižní nebo filmové podobě. Poprvé jsem ji přečetla ve svých 17 letech o od té doby ještě několikrát. Z mého pohledu jde o knihu, která nikdy nezklame.

55 19.01.2016