evelýny komentáře u knih

Krásná kniha. Po jejím dočtení jsem cítila takovou lehkost, úlevu, svobodu... takovou závorku v čase ... krásu na světě ... takové vždy v nikdy

,,A dnes vím, že dávat lásku je smyslem MÉHO života na této zemi. Nechci být závislá. Nechci se ničeho a nikoho držet zuby nehty. Chci umět pouštět a nechat jít. Nechci se na nikoho zlobit, ani na sebe. Vždyť žádné rozhodnutí není špatné. Je to jen pohyb. Na té samé cestě..."

P.S: Děkuji, paní Vlastino Svátková, děkuji na stotisíckrát...

50 31.12.2019

Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem se nebavila. Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem se nenasmála.
Na druhou stranu opakování stále stejného mě někdy již nudilo. Přesto jsem dočetla.
Z mého pohledu jde o výjimečnou knihu spíše díky českému překladu - díky hrátkám s jazykem, které mě mnohdy skutečně oslňovaly. Pro mě v knize chyběl děj, ale u takového typu literatury to je celkem logické.

Mojí třešinkou na dortu bylo stejnojmenné divadelní představení - brilantní výkon herců. Královsky jsem se pobavila a díky tomu přidávám jednu hvězdu.

P.S: Poslech audioknihy možná ještě změní moje celkové hodnocení :-)

50 05.04.2018

Doposlouchala jsem, ale protože jsem dala slib mlčení, tak se více k tomuto paskvillu na krimi thriller vyjadřovat nebudu.

Jedna hvězda za komunitu amišů, jedna hvězda za dynamický styl a ironický humor.

Možná si poslechnu ještě jeden díl, abych objevila těch 90% v hodnocení... :-)
U tohoto dílu však tak vysoké hodnocení nechápu.

Kontrolní otázka: Kopali jste někdy něco v promrzlé zemi za třeskutého mrazu pomocí krumpáče a holých rukou? A to nemluvím o tom, že paní policistka ani nevěděla, kde má kopat.

P.S.: Sexuální sblížení obou hrdinů, to bylo psycho, aspoň pro mě. Sorry, přátelé.

Audiokniha: suchopárně, dynamicky, nekompromisně ironicky čte Barbora Goldmannová

49 10.07.2024

Dnes večer jsem úplně jiná. Zítra se všechno rozplyne."
,,Pak musíme protáhnout tuto noc, aby trvala celý život."

Zakázala jsem si přemýšlet, zakázala jsme si hodnotit. Prodloužila jsem si noc a nechala se vtáhnout do pohádky o Popelce à la Bridgertonovi.
Trochu pýchy, trochu předsudku. Sem tam se mihne rozum a cit s kapičkou Christiana Greye.

Jednoduché, prvoplánové, škádlivé, naivní, laskavé, vtipné, kratochvilné čtení pro paní a dívky.
Konec lehce předvídatelný. Proč?

Protože je to pohádka...

P.S.:Mlha přede mnou, mlha za mnou...

P.P.S.: Seriál na Netflixu mě obklíčil, zajal, spoutal. Jsem zamřížovaná :-)

Audiokniha: vesele, hravě, citu plně čte Lucie Pernetová

49 25.06.2024

,,Přečti si knihu, medituj s kartami a pak knihu odlož a postupuj podle svého uvážení."

Vydejte se na cestu sebepoznání.

Přijměte pozvání POUTNÍKA, sebedůvěru ŠAMANA, intuici VĚDMY a s velkorysostí ZELENÉHO MUŽE se ponořte do magie Tarotu divokého lesa..
S PAMĚTÍ PŘEDKŮ naslouchejte svým instinktům a své intuici.
S LUČIŠTNICÍ uchopte tu pravou chvíli a nechte svoji duši, aby se rozlétla.
S odvahou JELENA, tichým souhlasem MUŽE V KÁPI roztočte KOLO změny. STRÁŽCE LESA vám dodá sílu, ZRCADLO může osvětlit nové vidění CESTOU transformace.
HLÍDAČ vás vyzývá, hvězda osudu POLÁRKA udává směr.
S procitnutím VELKÉ MEDVĚDICE jste doputovali ke STROMU SVĚTLA.

Na první pohled zdá se tento tarot trochu jiný.
V kartách Malé arkány ŠÍPY vystřídaly meče, LUKY pro změnu hole, pentakly se změnily v KAMENY. Pro podstatu lesa celkem logické.
I karty Velké arkány jsou pojmenovány zcela netypicky.
Ale když se ponoříte do jejich významu, opravdu je tento tarot jiný?

Jediné, k čemu bych měla výhrady, je výtvarné zpracování. Ale za to může moje citlivá duše :-)
Originalita tohoto tarotu zvítězila.

49 24.04.2024

Celkový dojem z knihy: ROZPAČITOST
Nezpochybňuji odvahu českých parašutistů. Mně vadily vlastní úvahy spisovatelky, kdy rozvíjela teorii ,,co by, kdyby...“ V polovině knihy jsem již absolutně ztrácela přehled „kdo s kým, o čem, pro koho....“ Všechny životopisy mi splývaly v jeden a těch „nešťastných náhod“ bylo na můj vkus víc, než dost.
Moje uznání nepatří autorce. Patří všem těm stovkám bezejmenných, kteří bez speciálních výcviků, beze zbraní a kapslí s jedem, pod rouškou smrti pomáhali statečně a nezištně všem těm smělým hochům-parašutistům, co odpovědnost za svůj život častokrát vložili do rukou těch, kteří mnohdy neměli ani možnost volby.

Každý svého štěstí strůjce. Opravdu...?

P.S: Odvaha jenom nestačí. Vždy je důležité, kdo vám kryje záda.
P.P.S.: V této knize by mohla být směle uvedena i jména mého dědečka a otce

49 09.08.2020

Tato kniha mi pomohla pochopit a vcítit se do chování nejenom svého dítěte.
Teprve když pochopíte PROČ, můžete přijít na to JAK.
Teprve když pochopíte příčinu, můžete odstranit následek.
Výborná kniha, kterou mohu jenom doporučit.
A čtěte rychle, protože čas letí jako bláznivý...

P.S: Na výchovu dětí ale bývají vždy dva, někdy i tři ... Bohužel nebo bohudík...?

49 23.01.2020

Hele, hele, Helena
Honza honí jelena
Hanka křičí, hanbatá
Honí, honí housata

Knihu jsem mojí dceři zakoupila na doporučení logopedky, rok 1994. Díky vtipným jazykolamům a veselým obrázkům bavila celou rodinu.

P.S: Správně vyslovovat se podle knihy nenaučil pouze náš pes. Bohužel jeho podrobné studium kniha nepřežila. Velká škoda.
P.P.S: Snad jsem si verše zapamatovala správně, nemám je kde ověřit :-)))

49 22.01.2020

Svým obsahem a formou je to bezesporu dívčí román. A velmi poutavě napsaný. Okamžitě mě vtáhl do děje. Na krátkou dobu mi bylo 18, byla jsem v Paříži a přála jsem si potkat Étienna. Nemohu pochopit, že mě v ,,mém" věku tento druh literatury tak dostal. Ale dostal :-) O to víc, že jsem po knize sáhla omylem. Knize tleskám ve stoje.
Myslím si, že z knih, které mají jiskru, nenudí - třeba i dětských - nevyrostete nikdy.

49 14.09.2015

AUDIOKNIHA
Dvě ženy, minulost - přítomnost, Beatrice - Iris. Dvě časové přímky, jeden průsečík: budova opuštěné banky, mrtvé schránky, ale tolik klíčů pohromadě.

Dokáže Iris najít včas ten správný klíč k té správné schránce, aby se konečně uzavřela tajemná historie jedné opuštěné bankovní budovy, kde se na dvacet let zastavil čas?
Ale pozor!
,, Nekraď na hřbitově Iris, nebo probudíš duchy." Iris svou zvědavostí probudila tak akorát lidské démony nejenom minulosti - chamtivost, hamižnost, závist...
Autorka rozhodně prověřila mou trpělivost a postřeh. Občas jsem se ztrácela v bludišti neustále popisovaných kanceláří, chodeb, větracích šachet = NUDA
Několikrát jsem tápala v osobách = ZMATENOST.
Moje trpělivost byla zčásti odměněna napětím a zajímavým propletencem vztahů, klouzajícim však po povrchu. Ale co s tím, když konec se tak nějak rozplyznul...
Myslím, že osobnost Beatrice i čtenáři si zasloužili mnohem víc...
Minimálně ještě třetí přímku, budoucnost.

P.S.: Odpočinutí věčné dej zemřelým, pane...

48 10.07.2020

Z mého pohledu velmi zdařilá příručka k všestrannému využití astrologie již proto, že ještě dnes ji doporučují mnozí profesionální astrologové.
Byla napsána v minulém století r. 1939. Její jazyk je tudíž z pochopitelných důvodů zastaralý a tak pro mnohé z nás její studium není jednoduché, byť obsahově kvalitní. Pouhým prostudováním této knihy se z nás určitě nestanou astrologové, ale můžeme se aspoň na chvíli přiblížit tajemnu hvězd, když budeme chtít.

Jan Kefer-český astrolog, jehož celý život obklopovalo tajemno magie, okultismu, esoteriky, tajemno nekonečného Vesmíru.
A tak mě napadá, co asi pan Kefer viděl ve hvězdách, že raději volil jistou smrt v koncentračním táboře Flossenbürg…?

P.S: Každý máme možnost svobodné volby…

48 14.03.2020

Historická detektivka, která se počtem vraždících magorů může směle rovnat severským bestsellerům.
I když tak úžasně poeticky popsaný rigor mortis v nich zřejmě nenajdete.

,,Mojmír narovnal voskový prst pevně zaťatý do dlaně. Smrt už překonala odpor vůle a dovolila mu prsty pohnout. Potrvá to teď nějaký čas, kdy je tělo volné jako ve spánku, pak svaly ztuhnou jako kámen a dalších pár dní se budou pomalu uvolňovat a mířit k definitivnímu konci."

Pro mě dost chaotický, překombinovaný příběh, ve kterém jsem se ztrácela.
Spíše jsem si užívala neotřelé originální zpracování, krásu a bohatost českého jazyka.

P.S: Po celou dobu čtení mi hlavou vířila melodie Johanna Strausse ml. s textem K.M.Walló ... Noční motýl v lásce znamená - moje amygdala si prostě nemohla pomoci )

48 27.10.2019

Dodnes si pamatuji jedny zasněžené Vánoce roku 1972, kdy mi tuto knihu nadělil tatínkův Ježíšek.
Příběhy Starého zákona dětem a nám, co nečetli ,,knihu knih", příblížil komunista, člen ÚV KSČ. Mně se líbily a bylo mi jedno, zda je napsal Ivan Olbracht nebo Kamil Zeman.
Který že příběh mě oslovil nejvíce? Ten o králi Šalamounovi, snad i proto, že moudrost mě oslňovala od útlého věku :-)

Zajímavost: Věděli jste, že podle jedné povídky I.O. byl zfilmován Prstýnek s Otomarem Korbelářem v hlavní roli? Já ne.
A protože je to můj oblíbený film pro pamětníky a tomuto herci jsem se sestrou v dětství venčila jeho afgánské chrty, tak poslední hvězdička u této knihy je tak trochu protekční. Snad mi prominete :-)

48 12.10.2019

Láska. Lásky. Lásce. Lásku. Lásko! O lásce. S láskou.

Pokorná žačko má, mně se zdá,že změníš se mou výukou
v maturantku, jež poté v lásce zvládne i školu vysokou

Verše mnohdy provokující, mnohdy tesklivé, mnohdy žalující - ale vždy náladově bezprostřední a vždy plné lásky...

Byl tehdy krásný letní den. Samo slunce mi pomáhalo
ocenit vaše krásné tělo pod hedvábím a saténem.

Ani se mi nechce věřit, že ruce, které napsaly tyto verše dokázaly též stisknout kohoutek revolveru.
Prokletá láska - prokletý osud - prokletý básník - díky své poezii nesmrtelný.

Když nazdařbůh jsme včera hovořili, mé oči do vašich se vpily.
I vaše oči sledovaly mé během té rozmluvy, tak rozmarné...
A právě včera naděje mě zpila. Srdce se ptá, zda oprávněná byla,
či neuletí-li jak plachý pták.
Tomu tak není, že? Že tomu není tak?

Krásně strávené poetické odpoledne s jedním prokletým básníkem.

48 18.04.2018

Třista padesát sedm stran vtipného textu, který se snaží zakrýt hořkou pachuť nefunkční rodiny a z toho plynoucí velkou naivitu hlavní hrdinky, které osud nerozdal do začátku dobré karty.
,,Zákon pravděpodobnosti v kombinaci se zákonem velkých čísel praví, že někdy musíte akci opakovat vícekrát, abyste dosáhli kýženého výsledku.V zásadě jde o to, že někdy se prostě nesmíte vzdát."
A když velkou neznámou ,,náhodu" přesvědčíte, že konečně stojíte na správné straně barikády, vždy vám do té karetní hry přimíchá nějaké to eso :-).

P.S: I když já věřím na náhodu, tak v tomto příběhu jich i na mě bylo pohádkově "veľa" :-))

P.P.S: Nevzdávejte pomalý začátek knihy, protože Jojo nepíše pro edici pana Alzheimera. Příběh vás pobaví, místy dojme, i když já perličku na dně tentokrát nenašla. Ale vy ji třeba objevíte. Kdo ví ... ?

48 03.03.2018

Knihu jsem přelouskala ve svých ,,telecích letech" za hluboké totality. V dnešní době, kdy je svět přehlcen spoustou knih a již se asi nenajde téma, které by nebylo zpracováno, se kniha musí zákonitě jevit jako odpadová. Ani já se ke kníze již nikdy nevrátila, ale film podle ní natočený zkouknu vždy - ať verzi s Jaroslavou Tvrzníkovou nebo s Miroslavou Šafránkovou. A když si uvědomíme, v kterém roce byla kniha napsána...., Pro mě zlatá střední
A důležité: příběh Blaženky a jejího otce si pamatuji 40 let: pohárku kříšťálový, zítra ti vítr poví, o čem dnes mlčela má ústa nesmělá, a vítr praví - kdo ví.... kdo ví?

48 15.12.2015

,,Život je prostor pro křehkou duši."

A tak nám Vlastina Svátková obnažila tu svoji, aby tím nabídla prostor pro tu naši.

Tak tedy zkusme vyplnit i ten svůj život v rovnováze a v klidu.

P.S.: O život stojí za to bojovat.

47 11.08.2020

Knihu jsem zakoupila pod vlivem anestezie po dvouhodinovém pobytu v zubařském křesle.
Docela vtipná oddychovka o blondýně pro blondýny, možná...
S odeznívající anestezií jsem si však uvědomila, že je tato kniha pro mě moc...jednoduchá?
Ale i v těchto knihách se dají najít maličké poklady:
,,Naučit se milovat život, který máš zatímco budeš pracovat na životě, jaký chceš."
Konec mě tak překvapil, že zřejmě ještě budu muset navštívit očaře, neboť vidím dvojitě a rozmazaně. Tolik stupidity jsem nečekala. Epilog jsem dočítala ztěží.

P.S: Omlouvám se blondýnám...

47 29.01.2020

Povinná četba v mých sedmi letech. A tak tlustá kniha... :-) Čteno opravdu z donucení.
Ale kniha mně posloužila jako bezvadný nástroj odplaty za zamotané žvýkačky značky Pedro do mých krásných dlouhých vlasů.
Vysloužila jsem si tím poznámku: ,,Mlátí spolužáka Malým Bobšem do hlavy".
A když můj přísný otec uviděl důkaz pomsty v mých vlasech, bez mrknutí oka podepsal a šli jsme k Paukertovi na chlebíček... :-)) Před tím mi však odstřihl pramínek vlasů. Bohužel pod polštář si jej nedal. Snad proto, že nebyl ustřižen potají...:-)))

P.S: Dnes již lahůdkářství ,,Jan Paukert" navštěvuji bez mého otce, ale vždy mi přes rameno nahlíží malý Bobeš. Dnes bych se tak ráda s Bobšem o chlebíček rozdělila.
Možná bych si knihu Malý Bobeš měla konečně opravdu poctivě přečíst. Ale když na světě je tolik jiných krásných knížek, ctitelé Malého Bobše mi snad odpustí...

47 21.09.2019

Přestože miluji poezii, tato kniha u mě v knihovně čekala na přečtení 18 let. Darovala mi ji moje sestra, byla dárkem z lásky, čekala trpělivě. Až v okamžiku, kdy do mého srdce vstoupila nová láska, byl z jejího hřbetu setřen prach.
Reprezentativní výbor z poezie J.S., připraven pro samizdatové vydání k životnímu jubileu tohoto básníka (1981) - tolik přebal knihy. A já dodávám: Bravo!
Vy, kdož milujete poeziii a nečetli jste, čtěte!
Vy, kdož nemilujete poezii, čtěte též. Třeba do vašeho srdce vstoupí láska.

P.S: Děkuji ti, Mirko, že tak dobře znáš moji duši a omlouvám se, že jsem někdy pochybovala.

Líbal jsi mě na čelo či ústa,
nevím
- zaslechla jsem jenom sladký hlas
a tma hustá
obklopila úžas polekaných řas.

Nemám co dodat.

47 10.02.2018