Evrill
komentáře u knih
Jeden kopeček šmoulový
Marie Doležalová
I když se jedná o příběhy o naprosto cizích lidech, zmiňované stereotypy doby a milé ilustrace vrací do vlastních vzpomínek a fungují tak trochu jako spouštěč nostalgie. Pro mne příjemné čtení a prohlížení, několik zajímavých myšlenek, ale hlavně impuls jít prohrabat stará alba a zajet za babičkou... a za to autorce děkuji.
Život podle Lucie
Lucie van Koten
Mám ráda autorčin blog, proto jsem v knihovně po knížce sáhla bez váhání, ale už po prvních stránkách jsem začala přemýšlet, proč to vlastně čtu. Stručný vypravěčský styl, jakkoliv zábavný, který mi vyhovuje na internetu se mi do knížky najednou nehodil, dětské příhody mi připadaly vlastně o ničem, často s přeskakováním tam a zpět nebo nečekaně zkráceným koncem - celkově vhodné spíš na zavzpomínání mezi kamarády z dětství než na sepsání pro neznámé čtenáře. I druhá část by se dala zkrátit do několika vět, které jsem navíc už četla v blogu, teprve "temnější" závěrečná třetina přinesla nějaké překvapení, snad i možnost vcítění nebo inspiraci. Zůstal ve mně dojem, že na knížku bylo ještě brzy, chtělo to "nasbírat" víc materiálu, ať už zážitků nebo myšlenek, aby nebyla knížka jen slepencem natažených blogových příspěvků.
