fauziya komentáře u knih
disertační práce je prej něco, za co se člověk po zbytek života stydí. myslim, že pro durkheima to platí. po napsání společenské dělby práce mu bude trvat ještě několik let, než plněji zformuje svoji revoluční teorii o tom, že člověka ve skutečnosti donucuje společnost nikoliv zvnějšku, ale jako zvnitřněná, vtělená - součást jeho samého. pro seznámení se s durkheimem je určitě lepší třeba moral education.
Doporučuju číst s Patočkovou sekundárkou (Nejstarší řecká filosofie) :-)
nejlepší sekundárka k presokratikům, jakou jsem měla! hodně mi pomohla, skutečně super.
Tak, aby tu nechyběla sociologie, tak i pro tenhle obor zásadní dílo. Nenechat se ovlivnit stářím, sice jje tam značná porce etnocentrismu, ale když se nad to člověk povznese, může tam najít velmi inspirativné věci. Bez ohledu na to, že každý tak nějak ví, o čem to je, stojí za to skutečně přečíst.
V rozporu s předchozími komentáři si nemyslím, že by byla kniha zmatená nebo špatně vysvětlovala. (Překlad fyzikálních termínů ovšem nedovedu posoudit.) Za mě je to rozhodně mezi společenskovědními knihami jedna z těch velmi příjemně čitelných. Jsou v ní dost zásadní myšlenky formulované sručně a jednoduše.
tahle knížka je podle mě úplně k ničemu! sbírka akademickým žargonem napsaných banalit.
Kniha zklamala.
Moc zajímavé byly všechny příběhy, které autor v rámci knihy nabídl. Představivost umím ocenit!
Taky snaha o složitější kompozici. Která podle mě bohužel moc nevyšla. Líbilo se mi postupné odhalování příběhu kolem Aliciny rodiny. Ale proč cukrář a ty ostatní srandičky? Jaký význam to tam mělo?
Jazyk mě taky moc nedojal. Zajímavější než nějaký plytký bestseller, snaha každopádně byla, ale některé formulace byly prostě tak neobratné (a často i nelogické), že jsem se musela pozastavit... Pořád to nebylo dostatečně "inteligentní", pořád to při čtení dovolovalo přeskakovat řádky.
Proč jsou pořád naši čeští autoři tak zaseknutí v minulém režimu? Jako "teď budeme vzpomínat, jak těžké to bylo za komunistů". Dnešní doba taky ničí životy. Proč někdo nepíše o tom?
Ale neříkám, třeba taková moje mamka by z tohohle románu byla nadšená :-)
Čekala jsem, že to bude trochu popularističtější (není to zas tak snadné čtivo), ale musím říct, že je to skvělá kniha, bezvadné kompaktní myšlenky a v žádném případě suchá, díky spoustě příkladů z reálného života, jimiž autor své myšlenky dokládá...skoro jsem brečela, že už jsem na konci. Potěší každého milovníka sociologie.
Myslím, že i pro neknihovníky... Za obsahem Cejpkova díla prosvítají jeho názory na společnost, morální hodnoty a postoje... Zajímavé je oboje.
Zvláště pasáže od Cejpka jsou fakt super, líbí se mi jeho styl myšlení a tak vůbec.
U mého vydání (z roku 76) textu knihy bohužel předcházela Fuksem napsaná dosti trapná předmluva, v níž autor udělal pokorný ústupek režimu. Kniha samotná je možná dobrá. Možná dokonce skvělá, ale já jsem po pár desítkách stran zjistila, že nejsem schopna číst knihu, v níž autor kritizuje jeden totalitní (fašistický) režim, zatím co před druhým couvá.
Skvělé, řekla bych, Conrád samozřejmě není jednoduché čtení, ale pro mě jsou jeho knížky vrcholem všeho. Psychologie postav! zvlášť postava Profesora (vedlejší charakter) mě dost děsila "sním o tom, že svět bude jako jatka, kde slabé nemine úplná likvidace". Pokud v Srdci temnoty předpověděl existenci charismatických vůdců 20. století (jako Hitler, Lenin, Mao...), tenhle chlap se svojí zvrácenou filosofií je pro mě předobraz nacisty. Závěrečná scéna, ve které prochází ulicí "jako netušené smrtelné nebezpečí, jako mor v ulici plné lidí" mi nahání strach.
A pak ty jímavé obrazy jako "tikot" krve pana Verloca...
Bezvadné.
Ano, geniální kniha. Kniha, která evokuje komiks, zajímavý a zdařilý experiment! (A i méně pokročilý čtenář, který se na z tohoto úhlu dívat nebude, ocení spád, dějovost a atraktivní zápletky.)
Tuto knihu jsem přečetla omylem. Spletla jsem si Miloslava Urbana s Milošem. Párkrát jsem se sice smála nahlas, ale jinak naprosto žádný zázrak.
Podle mě přeceňovaná kniha s jednoduchým prvoplánovým poselstvím. Mnohé možná dojme, mnohé bohužel odradí od čtení dalšího Hemingwaye. Což je škoda. Jiná jeho tvorba je výborná.
Jedna z nejlepších vůbec, Hemingway je mistr jazyka. Někdo tu psal o překladu, já mám překlad Škvoreckého, a to je docela trefa :-)
Oceňuji, že autorka vycházela z faktů, o fenoménu bohyní z jižní Moravy jsem předtím neměla tušení. Kompozice díla byla moc zajímavá. Autorčin styl psaní byl (je) ale slabý, plytký... V určitých momentech toho říká (vysvětluje) příliš.
Nedočetla bych, kdybych nemusela (četla jsem to do školy :-) ).
Mě tyhle jeho krátké "entertainements" hrozně baví. Autor si šel odpočinout ke zdánlivě podřadnějšímu žánru, ale mistr zůstává mistrem.
(Vyzdvihla bych groteskní scény v plynových maskách. :-D :-D)
Samozřejmě velká klasika. Nemohu se ubránit dojmu, že autorův styl trochu pokulhává v dějových pasážích. Což ale tisíckrát dohání v neskutečně propracované psychologii postav - hluboké průniky do hrdinů románu, v tomhle směru výjimečná věc, navíc na tu dobu - velká moderna, abych tak řekla :-)
To tak kouzelně připomíná Sbohem, armádo!
(Jen ten překlad mi to trochu pokazil, nezdál se mi dobrý, ačkoliv obyčejně mě ani nenapadne nad překladem přemýšlet...)