Fitnes78 komentáře u knih
Úžasná kniha, děj vtáhne od první stránky. Trochu mě mrzí, jak to skončilo, ale válka a potažmo komunismus byl neúprosný. Doufala jsem, že autorka tomu dá pozitivnější tečku, ale bohužel nestalo se.
Krásně napsaná kniha, ale smutný děj. Konec trochu předvídatelný. Bylo mně moc líto Lilly. Kniha se čte dobře, ale víc takových příběhů už ne!!!
(SPOILER) Příběh byl strašně utahaný. Až ten konec se tedy jaksepatří "rozjel". Knihu jsem dočetla ze zvědavosti, jak ti zoufalci vlastně dopadnou. Igor mně byl strašně nesympatický a vypočítavý. Už jen fakt, že je to narkoman a jak sám řekl, hlavně potřeboval pro svůj blog příběh a nejlépe něco šokujícího. Důkazy o jejich průzkumu Tríbeče byly nechtěně zničeny. Pak měl Igor pocit, že ani není Igor, ale David. Jako asi tak, námět knihy je zajímavý a jako vymyšlený příběh to je super napínavý thriller.
Celou dobu mně u čtení nebylo dobře. Vyčerpávající rodinné vztahy. Chudák holka dostávala nařezáno za to, že matka byla neschopná a primitivní husa. Knihu jsem přečetla za odpoledne a už se těšila, jak skončí a zároveň doufala, že Barunka najde svůj klid, ale ne tímto způsobem. Ne, takovou knihu už nechci číst, to není nic pro mě.
Příběh byl zajímavý a jak k autorovi patří, tak i napínavý a propracovaný děj. Ale! Vadil mně otevřený konec. Myslím, že pár stránek by se ještě vešlo...
Krásně napsané tři příběhy. Líbilo se mně, jak autor popisoval, co se chlapcům odehrávalo v mysli. Jak přemýšleli nad životem, nad Bohem, nad rodiči. Autor krásně popisuje různé náboženství. Bylo to moc pěkné čtení a Noemovo dítě za mě bylo nejlepší. Doporučuji.
Kniha byla čtivá již od první stránky. Příběh tří studentek medicíny byl zajímavý a vyvíjel se skvěle. Jen ten konec jsem čekala, že bude více rozepsaný. Vlastně mně mrzelo, že kniha skončila. Byla to moje první kniha od Barbary Woodové a určitě si od ní ještě něco přečtu.
Kniha se velmi dobře četla. Je to vyprávění o holokaust očima němce a židovky. Začátek trochu pomalejší, ale sotva jsem se začetla, tak byl rychlý konec. To mě mrzí.