fojtikjirik
komentáře u knih

Mít, nebo být? obsahuje velkou zásobu zajímavých myšlenek. Je pravda, že některé vize hraničí s utopismem a ne se všemi názory se jde ztotožnit, ale přesto se stojí za to nad mnohými postřehy zamyslet. Nikoho nejspíš nepřekvapí autorův pesimistický pohled na současný stav západní civilizace. Vydělávání co největšího množství peněz se stalo hlavní náplní života pro velkou část lidstva.


Většině čtenářu bude příběh ze začátku připadat jako naprosto neuvěřitelný. Těžký život lidí de facto bez domova v podobě neustálého vyhošťování a utíkání z místa na místo. Něco takového si obyčejný člověk dokáže jen těžko představit.


Nádherná kniha plná krásných fotografií. Vzpomínám si, jak jsem si v ní v menším věku hodně listoval a snil o tom, že jednou některá ta místa navštívím i doopravdy. Třeba se mi to někdy skutečně podaří.


Dodnes v téměř každé obci stojí minimálně jeden památník posetý jmény občanů, kteří zahynuli v prvoválečných zákopech jen kvůli neschopnosti lidí dorozumět se normálně beze zbraní. Mnozí vojáci byli přitom mladí muži s věkem kolem dvaceti let. O těch právě vypráví román Na západní frontě klid. Autor si jistě zaslouží obdiv za to, že dokázal všechny ty hrůzy, co prožil, sepsat do formy knihy a se vším seznámit veřejnost.


Je neuvěřitelné, kolik toho stará sci-fi mohou říct i současnému člověku.
R.U.R. je knihou skutečně nadčasovou. Dala světu slovo robot, které se dnes užívá úplně běžně. Čtenáře z 21. staletí při četbě tohohle dramatu asi na samém začatku zarazí podoba samotných robotů, kteří zde kupodivu nejsou žádné ocelové stroje s hranatými hlavami a svítícíma očima, ale dokonalé kopie lidí. Přesto je představa, že před téměř sto lety někdo přemýšlel o umělé inteligenci, fascinující. Každopádně autor lidstvu představil, co se stane, pokud ta umělá inteligence bude v budoucnu přemýšlet sama o sobě a jednoho dne začne lidstvo vnímat jako nepřítele. Bude zle.


Po Tajném životě stromů jsem neodolal a musel jsem si přečíst i Citový život zvířat, autorovu druhou knihu.
Wohlleben opět nezklamal a stejně jako ve své první knize předkládá čtenáři další zajímavé informace. Znovu vychází ze svých vlastních zkušeností i z nejnovějších vědeckých studií. Snaží se nám ukázat, kolik toho vlastně máme se zvířaty společného. Jak už někdo psal níže, tohle by měla být povinná četba ve školách.


Děsivé a poutavé zároveň. Do knihy jsem se začetl už na samém začátku. Představte si, jak by vypadal svět, kdyby v důsledku katastrofy nepředstavitelných rozměrů najednou většina lidstva oslepla. Těch málo lidí, jejichž zrak zůstal ušetřen, bude postaveno před těžkou volbou. Mají se pokusit pooci nevidomým nešťastníkům, přestože tím jen dokáží naprostou beznadějnost celé situace? To ale není vše. Největší hrozbou se stanou chodící lidožravé rostliny, uměle vytvořené člověkem, které využijí oslabení lidského druhu a začnou postupně ovládat planetu.
Den trididů je kniha s varovným poselstvím. Zahrávání si s přírodou nás všechny může přijít draho.


Určitě jedno z nejznámějších literárních děl s dobrodružnou tématikou. Vyprávění o obrovské síle lidské vůle, s jejíž pomocí lze přežít i celá léta na opuštěném ostrově. Kdo by nechtěl mít stejnou vytrvalost jako Robinson?

Autorčin zvláštní a neobvyklý styl psaní mi dával pořádně zabrat, četba byla poměrně náročná, do třicáté stránky jsem si dokonce myslel, že kniha bude pouze souborem krátkých úvah. Nakonec ovšem z moře neustále se opakujících myšlenek přece jen vzešel složitý příběh z těžké doby.


Tohle byl neskutečně drsný příběh. Že nepůjde o žádnou odpočinkovou četbou plnou optimismu, jsem samozřejmě věděl již ve chvíli, kdy jsem si knihu půjčoval z knihovny (díky fotce na přední straně obalu), ale něco tak drsného jsem nečekal. Podrobný a realistický (až naturalistický) popis každodenního života narkomana, drogami zotročeného a nuceného v lepším případě k prostituci, v horším případě k páchání trestných činů, činí z My děti ze stanice ZOO děsivé varování před nebezpečím skrytým v omamných látkách. Proč si lidé jen proto, aby vypadali drsně, dobrovolně ničí zdraví? A dýlerům hanba není? Tyhle dvě otázky si někdy určitě položil každý.


Jedinečná kniha, s jejíž pomocí se změní váš pohled na stromy.
Více v mě recenzi:
http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/jak-si-ziji-stromy-8369


Soubor kvalitních článků, které pojednávají o stavu krajiny a životního prostředí v České republice. Jsou napsané tak, aby jim porozuměl i laik.


Četba knihy byla opravdu náročná. Velké množství těžko zapamatovatelných jmen lidí a míst mi zrovna neimponovalo. I přesto je Tajná kronika Mongolů (zvláště, když popisovala události v autorově době ještě nedávné) bezesporu cenným historickým pramenem, který poskytuje mnoho informací o dějinách Mongolska.


Asi budu jenom opakovat to, co napsali další uživatelé níže, ale přesto musím konstantovat, že i na tak krátkém příběhu autor dokázal dokonale demonstrovat svoji neuvěřitelně velkou fantazii.


Nikdy jsem se moc nezajímal o management ani výpočetní techniku. Životopis Steva Jobse jsem si přečetl, abych v těchto oborech přece jen nebyl úplným neználkem.
Kniha má opravdu velký rozsah, takže mi četba zabrala hodně času. Přesto stála za to. Dozvěděl jsem se mnoho věcí o Jobsovi, který byl na jedné straně géniální vizionář, ale na straně druhé i psychicky labilní člověk a cholerický nadřízený.


Četbu Květů zla jsem si téměř vůbec neužil, činila mi velké obtíže. Většinu básní jsem vůbec nebyl s to pochopit, ke každému dalšímu otočení stránky byla potřeba silná vůle. Zatím uděluji 2* a někdy zkusím dát knize druhou šanci, třeba na ni změním názor.


Slovník spisovné češtiny je bezpochyby užitečnou příručkou (nejen) pro žáky a studenty. Hodí se i všem, kteří mají zájem o český jazyk nebo lingvistiku obecně.


Po knize 1984 jsem musel sáhnout i po autorově dalším slavném díle.
Nejdříve musím říct, že mi těch zvířat bylo vyloženě líto. Chtěla získat svobodu, vyhnala proto své lidské pány z farmy. Bohužel příliš věřila prasatům, takže stav před vyhnáním lidí se stejně nakonec vrátil zpět.
Farma zvířat skvěle popisuje, jak končí snahy o nastolení společenských změn, když se iniciativy chopí jen úzká skupina lidí.
K závěru musím ovšem zmínit, že dpor zvířat k lidem rozhodně nebyl bezdůvodný. To nemusím zdůrazňovat. Dělejme vše, aby k povstání celé živočišné říše proto člověku jednou nedošlo i v realitě.


Vcelku krátká divadelní. Na četbu je velmi jednoduchá. Ponoříte se do období vlády Karla IV., poznáte středověkou společnost a trochu si oddychnete. A historických nepřesností si pravděpodobně všímat nebudete.


Kniha je sice určena spíše pro děti, ale jestli máte rádi zvířata a zajímáte-li se o exotické kraje, tak si ji klidně můžete přečíst v jakémkoliv věku.
