Gagarin komentáře u knih

Mimořádně nesympatická hlavní postava. Autorku podezírám z inklinace k severskému pojetí feminismu, podobně nesympatickému. Horší z těch severských krimi, co jsem četl.

1 25.02.2015

Dost rozporuplný dojem. V některých momentech mi ten úsporný styl přišel skoro jako odfláknutost, taky se občas různě mění osoby, možná to není úplně špičkový překlad. Asi to souvisí s tím, že původně měla kniha (v polovině třicátých let) sloužit v podstatě jen k tomu, aby ze z výdělku zaplatila Loosovi hrobka. Na druhou stranu pár zajímavých myšlenek zprostředkovává, líp se po ní dá pochopit, jak to AL se svou koncepcí architektury myslel. A Pražáka potěší, že téměř v každé druhé kapitole je aspoň zmíněna Müllerova vila ve Střešovicích - je to z toho zřejmé, že hlavně Loos sám ji považoval za svoje vrcholné dílo. K dokreslení dojmů je třeba tuto vilu navštívit.

Nenáročná vtipná knížka. Jako by vám ty historky vyprávěla teta, vyhlášená pamětnice a šprýmařka. Nebo zábavný společník v jedné ze žižkovských naléváren. Přidanou hodnotou budiž taky historická sonda do duše této svérázné čtvrti z dob normlizace. Normálně bych dal asi čtyři hvězdy, ale protože jsem knihu po letech znovu vytáhl a samotného mě překvapilo, jak mě četba bavila, dávám pět.

20.08.2017

Krátká, ale poměrně rozvláčné romaneto, kterému dost chybí i tajemná nebo tísnivá atmosféra tohoto žánru. K samotné zápletce - příběhu Joba - se dostaneme až ve druhé polovině knížky, pointu pak není už těžké odhadnout. Zajímavé pro Pražany, kteří znají a navštěvují Kinského zahradu, kde se většina děje odehrává.

Za přečtení stojí zejména některé pikanterie, které kniha odhaluje - prodej masa v masných krámech, pouliční "fast-food" přelomu 19. a 20. století, staropražské špeluňky a život v nich, apod.

12.04.2017

Pro mě opravdu hodně rozporuplná kniha. Nedá se říct, že by se to četlo špatně, ale v těch několika rovinách vyprávění, kdy ještě není jasné, jestli jsou hlavní postavy dvě, nebo je vlastně jenom jedna a především v tom ohromném množství postav jsem se prostě ztrácel. Je vidět, že kniha byla šitá horkou jehlou - ne snad, že by byla nepovedená, ale prostě chrlí hned několik námětů a i literárních stylů najednou, asi to odráželo tu divokou dobu kolem roku 1968. V několika momentech je velmi zábavná a vtipná, ale bylo mi trošku jedno, jak to dopadne, což asi není moc dobře...

Velmi zajímavá záležitost, čtivá jak nejpovedenější detektivka, přitom je příběh docela propracovaný a komplikovaný. Souhlasím s výtkou, že na konci to už autora asi trochu přestávalo bavit a záverečné epizory v Kazachstánu a Amesterodamu už jsou tam snad i trochu navíc. Rozhodně ale doporučuji!

09.03.2016

Spíš než detektivka je to, řekněme, minipsychologická novela. Rozuzlení se mi ale zdá dost postavené na vodě a nakonec ani nějak k ničemu nedojde. Moc mě to neto...

29.02.2016

Je mi sympatické, jak čtivě autor vykresluje postavy - zejména ty kladné, tj. komisaře a jeho syrského pomocníka. Na druhou stranu se příběh nijak dlouho pamatovat nebude, závěrečné drama je jen těžko uvěřitelné a poněkud překombinované (divná náhoda, že se po pětadvacetileté historii všichni sejdou na jednom místě zrovna v jeden okamžik a to včetně vyšetřovatelů, ne?).

22.12.2015

Jo, čte se to rychle a dobře, ale to je asi tak všechno. Nesmrtelnost hlavní hrdinky a to, že nemá snad vůbec nic, co by ji polidštilo, me už trochu unavovala. A o žádnou hlubokou sondu do struktur a postav náboženských sekt taky rozhodně nejde. Čtení na dovolenou.

03.12.2015

Některé povídky byly lepší, některé mě trochu nudily a v množství postav jsem se poněkud ztrácel. Nápad se střídáním uměleckých prostředků, pozic mluvčích, úhlů pohledu na několik desítek let jedné "party" je ale velmi originální a Pulitzerovu cenu si kniha zasloužila zřejmě oprávněně. Váhám mezi 3-4 hvězdami.

01.12.2015

Docela chápu, proč autor výběru zařadil na začátek právě povídku Oty Pavla, dnes už patřící k povinné četbě. Bohužel totiž značně převyšuje všechny ostatní kousky o několik tříd. Především svou nadčasovostí: ostatní povídky se více či méně věnují tehdy (70s) aktuálním společenským otázkám, tedy zejména takovým těm "drobným vadám" na kráse normalizační společnosti. Z historického pohledu je to tedy záležitost zajímavá, z dnešního hlediska literárního - z hlediska dnešního náhledu na zábavnost - už tenhle výběr ale moc neobstojí.

12.10.2015

V 60. letech to tady muselo působit jako zjevení, myslím, že málokdo chápal, v jakých kulisách se ta kniha odehrává (bowling, burza, apod.). Jde o letmou sondu do života jakési staré zlaté mládeže Francie té doby, trochu to zavání Kunderou. Mimořádně povedená je obálka, která přímo dýše bruselem, ta (a tenkost knihy) mě ostatně přiměla k tomu, si příběh přečíst. Dojem je ale takový...rozplizlý.

Vím, že je to ošemetné srovnávat, ale bylo to trochu šabachovsko-vieweghovské, taková Báječná leta po Polsku. Autor píše nesmírně sympaticky, furt jsem si říkal, že bych s ním zašel na pivo a že by určitě bylo o čem mluvit. Hlavně ta titulní povídka (moje první sebevražda) je velmi vtipná. Kniha Zlín navíc tradičně zajistila výborný překlad, takže pro milovníky středoevropského prostoru lze jedině doporučit!

17.05.2015

Za půl roku vůbec netušíte, že jste to četli.

Mimořádná kniha, Říčan umí napsat odbornou knihu čtivou skoro jako dobrodružný román. Pro lidi, které psychologie alespoň trochu zajímá, jde přímo o povinnost! Doporučuji ale nepřeskakovat a číst vše pečlivě.

14.03.2015

Nevím, proč bych měl vědět, kolik křížovek Wallander vyluští cestou ze Stockholmu do Ystadu, kam se šel projít se svým psem a co si ten který den dal k večeři. Pokud tyhle všechny odbočky měly čtenáře nějak s hlavní postavou spojit, tak se to /v mém případě/ opravdu nepovedlo. Mankell je placený od strany, jinak si to vysvětlit opravdu nedokážu. Kdyby ta kniha měla poloviční rozsah, dvojnásobné tempo a především lepší rozuzlení, tak by to byla fajn krimi, zápletka je rozhodně nápaditá. Když se kniha na posledních desítkách stránek začne trochu rozbíhat a už už to vypadá na nějaké fajn překvápko, tak...tak nic. Po téměř čtyř set stranách je to úplně žalostný výsledek. Je to rozhodně lepší kniha než ta druhá Wallanderovina (Wallandervolovina?) co jsem četl - Vrazi bez tváře - ale tím s tímto komisařem končím. Zatím mě bavil jenom Číňan.

10.03.2015

Nuda, obávám se, že tahle detektivka zestárla. Rozuzlení, dá-li se to tak vůbec nazvat, je velké zklamání.

25.02.2015