Gordonlord komentáře u knih

Z dnešního soudného pohledu je Antigona samozřejmě naprosto podřadný brak.

Příběh dvou mrtvých bratrů, kdy jeden se provinil vůdči obci a na rozkaz krále mu byl zapovězen pohřeb, o který se přesto postarala jeho sestra.

Vcelku prostá zápletka a krátký příběh. Mimo jednoduchou, až směšně divadelní linku zde nic moc není. K dobru díla mluví antickou epičností opentlená vzletná mluva, kterou je příběh napsaný. I přes svoji kostrbatost přidává hodně na atmosféře a dokáže navodit pocit velké myšlenky i přes malomyslnost vyprávění .

Jako plus by se dal počítat náhled do pokrouceného smýšlení morálky a logiky tehdejší doby, ale tenhle klad bych připsal spíš historii, než autorově obratnosti.

1 03.07.2020

Totálně zmatečná, demagogická a psychedelická blbost s děravým scénářem, kde si autor stopy a návaznosti vycucává z prstu bez špetky logiky a kde neví co dál, vypomůže si trapnou "deus-ex machinou".

Morrison se snaží o zásadní příběh, o velkou osudovost, ale nemá na to. Pokusy dodat tomu všemu komplikovanou, intelektuální hloubku mění příběh v nečitelný miš maš diaglogů a panelů bez hlavy a paty, bez souvislosti a velmi často bez logiky, které tříští ve své podstatě stokrát omletý a nenápaditý Batmanovský příběh na cucky.

Poslední příběh "Co viděl komorník", nebo jak se to jmenovalo, zase jen těží ze všech zásadních okamžiků Batmanovy minulosti a opět - dělá z nich dadaistický nesmyslný slepenec.

Jedna hvězdička za kresbu, která byla opravdu povedená a patři k tomu lepšímu, co se dá v Batmanovských řadách nalézt.

Tohle byla vážně ztráta peněz.

1 29.05.2020

Druhý díl nastavované kaše. Není o tom co napsat, protože se tu vůbec nic nedělo ani nestalo.

Pročítáte si zrovna komentáře, abyste zjistili, jestli je tahle série pro vás a máte ji začít číst? Tak zde je pro vás pár upřímných faktů :

Celé ty roky, ještě než jsem cyklus "Kolo Času" začal číst, jsem žil v přesvědčení, že když obsahuje tolik knih, tak je to jistě rozsáhlý a epický příběh, kde se stane moře věcí, zvratů a kde prožijeme stovky zápletek propletených do obřího dějového celku. No - pravda je taková, že normální spisovatel, který není takový ultra-grafomanský idiot jako Jordan, by jednoduchý, a ve své podstatě strašně krátký příběh, jenž se zde táhne už přes !šest! tlustých bichlí, dokázal pohodlně odvyprávět na ploše poloviny jediné útlé knížečky.

Rovněž se zde asi nejvíce projevuje, že Jordan je přešitá ženská - je to feministické na každém rohu a kanonáda statí o tom, jaké šatičky kdo nosí, jaká je tady a tam móda, a jací jsou chlapi blbci, je nekonečná.

Navíc se zde stále opakuje všechno už stokrát popsané - pořad se tu chodí po hospodách, hostinští mají tlusté břicho a vždy hledají větší postel pro Ogiera. Aes Sedai jsou pořad chytré jako rádio a stále dokola přežvýkávaji proroctví o základní zápletce.

Snový svět, na kterém se tu Jordan snaží stavět to málo, co se zde má dít, je otravný a nic nikam v žádném směru neposouvá. Je pouze ekvivalentem již mnohokrát přemletých - v odstaci výše zmíněných - proroctví.

Být v Jordanově kůži, tak po dopsání tohoto dílu bych se hluboce zastyděl nad tím, jaký paskvil jsem stvořil, rukopis hodil do kamen a začal znovu a pořádně. Není zde totiž nic, co dělá dobrý příběh dobrým příběhem. Jednotlivosti pro potvrzení tohoto faktu se mi nechce znovu vypisovat.

Je fakt masakr, když si uvědomíme, že tenhle člověk obětoval tomuto cyklu zbytek života a dokonce zemřel aniž ho dokončil...a zemřel jen proto, aby ho nafoukl tunama a tunama prázdné vaty, která jeho čtenáře jen otrávila. To je smutnější než cokoliv, co jsem ve světé fantasy dosud viděl.

Nicméně neházím flintu do žita - závěr druhého dílu předchozí knihy byl výborný a dokázal, že když Jordan opravdu chce, tak přemýšlí a dobrý příběh udělat dovede. Mě nezbývá než doufat, že v následujících dílech opět chtít bude.

1 14.04.2020

Po vynikajícím závěru druhého dílu, který celou sérii mohl klidně a pro čtenáře naprosto uspokojivě uzavřít, přichází totálně nastavovaná kaše bez chuti, bez gradace a bez nápadu.

Tohle je vážně vydechlý díl, kde se nestane vůbec nic a pokud ho přeskočíte, tak v příběhu téměř o nic nepřijdete. A to je děsivé.

Nadto z toho mám pocit, že tohle snad psala žena ? Neustálé úvahy nad tím, jaké šatičky si obléct, jaký je ten a ten chlap fešák a podobně....WTF ?

1 12.04.2020

Brutální přepis Pána Prstenů je i tady více než zřetelný. Avšak na rozdíl od Tolkiena, Jordanův svět dýchá, žije, má logiku a někdy i napětí. Příběh se zde sice pořád ještě rozjíždí pomalu jako tejden zdechlá krysa, ale v okamžiku kdy do děje vstoupí Seléna, o které člověk neví co si myslet a pořád čeká, jak se to s ní vyvine, to všechno najednou získá šmrnc. Navíc oproti Tolkienově díle už je zde cítit potenciál skutečně velkých věcí příštích a rozměrů, které tomu všemu dříve nebo později dají smysl, hloubku a využijí potenciál propracovanosti světa i příběhu jako celku.

Btw - všiml si někdo, že prvky, které Jordan neokopčil od Tolkiena, ale které sám vymyslel, od něj později více či méně okopíroval Brandon Sanderson ve svém Archivu Bouřné Záře ? :-) tomu říkám "Kolo inspirace" :-)

1 06.04.2020

Můj první Western.

Samotný příběh předchází několikastránková nelejvárna o pozadí hlavních postav, dost detailně a podrobně rozebraná. Což vzhledem k tomu, kolik prostoru je některým těmto postavám v samotném (a velmi krátkém - cca 30 stran!) příběhu věnováno, dost zbytečné. Ale na druhou stranu, zplastiční vám to pohled na jejich charaktery a víc vás to dostane do děje.

Příběh je celý dost černobílý - jsou zde ti dobří a ti zlí a pak i zcela progresivně ti napravení zlí. Na to, jak se příběh rozjíždí a epicky rozmachuje a na to, jak je zde plno postav postupně velmi dobře vykresleno, se všechno hrozně rychle a náhle utne během jediného lovu na medvěda, aniž by zde spousta postav s dobrým potenciálem dostala očekávaný a zasloužený prostor.

Jinak je to docela zábavné westernové klišé.

1 17.03.2020

Hrozně nudná a generická detektivka, kterou nezachrání ani exotické prostředí a exotixcká doba, v které je děj zasazený. Některé postavy mají potenciál, ale dokonale nevyužitý. Dočetl jsem to předevčírem, a nějak ani nevím, co o tom napsat. Protože kde nic není, ani smrt nebere. Kdyby se detektivky sekali ve velkovýrobním provozu někde ve fabrice, tak tahle bude mít pořadové číslo 1 254 459.

1 11.03.2020

Tahle kniha opět bourá mé zažité předstvy o nadbožskosti Kinga jakožto spisovatele. Rozhodně svého času vytvořil velkou spoustu opravdu originálních a neskutečně poutavých knih, které jsem měl tu čest číst, ale stvořil i pár neskutečně nudných, zmatených blábolů zcela bez nápadu, mezi něž se dá bez pochyby počítat o Prokletí Salemu.

Vím že je nefér to srovnávat, ale nějak se to nabízí.
William King se vrátil do světa Warhammeru a dvojice hrdinů Teclis a Tyrion rozhodně není Gotek a Felix. Není mezi nimi žádná magie. V téhle knize ani nečekejte typický suchý humor, kterým byla série Zabíječ vyhlášená. Dokonce ani elfí dvojčata nejsou tak zajímavé postavy - jsou obyčejní, fádní a nudní. Ani akce tady není tolik, co v Zabíječské sérii - vlastně krom úplného začátku a úplného konce tady není vůbec žádná.

Nicméně King dokáže psát jednoduše, srozumitelně a vyjímečně čtivě. Celý příběh spočívá jen v tom, že Starý démon se vrací na svět, aby se pomstil Aenarionovým potomkům a tak je začne vraždit. A na konci se utká s Tyrionem a Teclisem. A mezi tím se jen mluví a nic moc neděje. Fakt - to je vážně všechno. Navíc Tyrion ani Teclis mi k srdci moc nepřirostli - samý talent, všechno hned umí.... no....

Vypadá to, že na to dost kydám hnuj, ale tahle odpočinková kniha se čte vážně dobře. tohle napsat kdokoliv jiný, než velice šikovný Bill, tak by to byl odpad. Takhle je to zábavné béčko, které sice nemám jak obhájit, protože není čím, ale i tak mě vcelku bavilo. Nevysvětlím proč.

1 10.01.2020

Zatím nejslabší díl.

Chybí zde humorný, nebo alespoň odlehčující prvek. První kniha byla nabitá nápady, zajímavými okamžiky, postavami, napětím a neskutečnou gradací. Ve druhém díle byl vtipný císař Klaudius, a ve třetím Boudica a Prasotagus. Každý díl prostě něco ozvláštnilo.

Tady není nic. Kniha začíná i končí defakto uprostřed děje (dobývání Británie) aniž by se něco velkého či zásadního dořešilo, nebo aniž by došlo k velkému vyvrcholení alespoň nějaké dějové linky, která se táhne napříč knihami. Je tu jen Macro, Cato a popis jejich tažení.

Od čtenářského pocitu nudné statě z učebnice dějepisu mě dělily jen dobře napsané postavy hlavních hrdinů, zvědavost co bude dál, když už mám za sebou pár dílů dočtených a také nepopiratelná řemeslná zručnost pana spisovatele. Žel, mimo to, tentokrát podprůměr.

1 09.01.2020

První díl jsem dočetl již před lety, ale pamatuji si, že mě poměrně bavil.

"Spletité sítě" mají zajímavé postavy, docela zamotaný a komplikovaný děj, ale přesto jsem se do toho nedokázal ponořit. Možná proto, že příběhová linka neustále utíkala ke zbytečným postavám (ZASE!!! nekonečný problém snad všech knih ever - spousta postav že se v tom člověk ztrácí a většina z nich naprosto zbytečná) a slepým dějovým odbočkám. Postavy, které měly fakt velký potenciál, mě vůbec nebavily a bylo mi vážně jedno, jak to celé skončí a kdo umře. Nehledě na to, že v komplikovaném ději a nejasných zápletkách a slepých mini-dějových linkách jsem se dost ztrácel.

Možná jsme si jen s Elaine v tomhle případě nesedli (četl jsem v originále pár jejich knih a to byla mnohem vyšší liga, jako třeba "Elfsong" a pár dalších dílů s Arilyn Moonblade v hlavní roli)

Navíc je bohužel znát, že to píše žena a s jejími popisy emocí, rozhovorů a reakcí postav na citové podněty se nějak nedovedu sladit ani se do nich vžít.

1 31.12.2019

Horší průměr, ale budiž. Hned z kraje příběhu se na mě vyvalilo takové množství postav, že jsem nevěděl, kde mi hlava stojí. Děj se nikam moc neposouval a pomalu se sunul po velice předvídatelné přímce zhruba do poloviny knihy. Vlastně celá novela "Drachenfels" je totálně předvídatelná a nic se na tom nezmění až do konce, kde je nachystaný jeden drobný a pro někoho možná nečekaný zvrat.

Finální sesumírování toto, jak si postavy, které se v knize objevily vedly po skončení děje, mi přišlo zbytečné. A to hlavně proto, že jsem si polovinu zmíněných postav vůbec nepamatoval a to jsem knihu četl jen dva dny. Holt obvyklá spisovatelská chyba na kterou narážím všude a pořád dokola - narvat do knihy za každou cenu co nejvíc postav a pak jim nedat žádný prostor a čtenáři tak ve všem akorát udělat guláš.

Na druhou stranu, příběh byl díky své totální lineárnosti i přes výše zmíněné neduhy vcelku přehledný a dokonce jsem si z něho odnesl i pár zapamatovatelných momentů. A nakonec se to zas až tak špatně nečetlo. Čas u této oddychovky vcelku příjemně utekl. A to taky není úplně málo.

1 20.12.2019

Vtipného Císaře z předchozího dílu tentokráte nahrazuje dvojice Boudica a Prasotagus, kteří děj nejen oživují, ale dodávají mu i jiskrně suchý humor.

Postavy jsou opět napsány poutavě, jen mi v tomhle díle dost chyběl padouch Vitelius. Popisy některých bitev, přesun vojsk a tažení byli dost nudné a považuji je za nejslabší článek (nejen) tohoto dílu. Jinak s odřenýma ušima tentokráte fakt dobrý. Vážně jsem se bavil a mělo to i slušnou porci napětí.

1 17.12.2019

World of Warcraft nehraji a tak byl pro mne příběh nový. Dospívání a postupný pád do náruče zla hlavního hrdiny bylo vážně poutavé sledovat a já mu pořád držel palce, ať se vzpamatuje a vrátí se na stranu dobra. Reakce jeho okolí a přátel na jeho proměnu byly zajímavé a napětí stále pulzovalo. A hlavně děj dobře odsýpal. Ale v okamžiku, kdy už byl plně pohlcen zlem, tak nastala nuda. Arthas jen putuje světem, dělá to či ono, bojuje s tím nebo tamtím a všechno dělá pro nějakého dávno mrtvého obejdu. A hlavně už nepřemýšlí nad tím, jestli je to vlastně správně. Prostě najednou už jen dělá to co dělá a takhle celý příběh po dlouhé a únavné nudě skončí. Takže půl na půl, ale slušná zábava to byla.

1 19.11.2019

Před patnácti lety jsem Pratchetta hodně četl a bavil mě. Nevím co se za ty roky změnilo. Ani tehdy jsem se u jeho knih nesmál, ale ta veselá nálada jejich příběhů mě bavila. Když jsem ale po těch letech začal číst Magický Prazdroj, vyvalila se na mě totální kravina plná zoufale trapných pokusů o humor bez vtipu, valených kulometnou kadencí jeden za druhým tak, že jsem se totálně ztrácel. Poslouchal jsem to jako audioknihu a jsem vážně rád, že jsem měl sluchátka, protože při popisech toho, jak je na Zeměploše všechno zvláštní, nečekané, absurdní a jiné a tím pádem vlastně určitě "hrozně vtipné" , jsem byl rudej až na prdeli, jak jsem se za autora styděl. Podobné kokotiny jsem se spolužáky vymýšlel, když mi bylo 8 let. Nechci nikoho urazit, prostě to uzavřu tím, že tenhle humor fakt není pro mě a bohužel už mi není 15. A to se mi stále většina kulturních výtvorů, které jsem si v pubertě zamiloval, stále líbí. Pratchett ne.

Vidím, že je tenhle díl hodnocený docela nízko. Nevím proč, mě to hodně bavilo. Má to trochu jiný, ale poutavý příběh, který ke konci získá skvělé, zneklidňující napětí a hlavně je tu pár úhledných zvratů, které pěkně zamíchají příběhem a pohledem hlavního hrdiny na věc. Otevřený konec mi vzhledem k tomu, jak je série dlouhá a jednotlivé díly provázané nevadí, ba ani mě nepřekvapuje.

Navíc jsem tuhle knihu poslechl v audiu už vloni a zapomněl jsem ji ohodnotit. Dnes jsem si ji nevědomky pustil znovu a zase mě bavila tolik, že jsem ji doposlechl i podruhé až do konce.

1 10.10.2019

Název knihy brutálně spoileruje dvě třetiny celého příběhu. Hlavní hrdina je proklet starým cikánem a začne hubnout. A vlastně tohle je všechno. Mimo pár zbytečných keců mimo mísu a tuny vycpávkové vaty se tu vůbec nic neděje a všechno plyne lineárním, kily ubývajícím způsobem bez špetky vzruchu, zvratů, napětí, či nedejbože narušení stereotypu tentokráte dost nenápaditého vyprávění. Brutálně nevyužitý potenciál geniálního námětu.

Dva body dávám za poslední třetinu knihy, kde hrdinovi KONEČNĚ dojde, že má jít hledat cikána, co ho proklel a za pomoci svého mafiánského přítele ho donutit kletbu sejmout. Tady to konečně začne být zajímavé a na poslední chvíli dokonce zavane typické Kingovo mystično narvané zneklidňujícím napětím, na které po většinu románu marně čekáte. I když je i poslední třetina knihy totálně předvídatelná a to včetně závěru (což je u Kinga docela neobvyklé), tak tyhle drobnosti pro mě celý tenhle počin zachránili.

1 07.10.2019

Kdyby tohle napsal kdokoliv jiný, byl by to naprostý odpad.

Ale King tomu dal opět hlubokou a poutavou psychologii postav, otisk svého typického rukopisu a pár nadčasových drobností, na které člověk nikdy nezapomene ("Křapíci", "přeskalhotovka", a jiné obskuritky, které se vám navěky zaříznou z nějakého důvodu do hlavy) . Navíc průběh vztahu hlavního hrdiny k jeho vysněné lásce na začátku knihy patří k těm zajímavějším událostem příběhu.

Dál už je to vcelku o ničem. Nudná lunaparková šeď, kterou nevytrhne ani docela ploché vyšetřování staré vraždy ke konci knihy. Ale výše zmíněná pozitiva plus samozřejmě typická a dokonce i za těchto okolností nějakým způsobem poutavá Kingova spisovatelská patina to celé v mých očích posouvá na tři hvězdičky.

1 19.09.2019

O třídu horší než první dva díly.

Nevadilo by, že se v tomhle díle nesetkáme s žádnou z hlavních postav krom Harbingera, (který zde vystupuje v roli hlavního hrdiny) ale docela vadí, že nové vedlejší postavy po většinu děje nemají dostatečné charisma jako obsazení z prvních dvou knih.

Rovněž i děj je tentokráte méně "over-the-top", méně bombastický i akční a naopak více komorní. To by také nevadilo, kdyby odsýpal, překvapoval zvraty a kořenil děj trefnými vtipy tak, jak jsme byli zvyklí. A nebo kdyby alespoň byl trochu zajímavý - ale zde je to pouhá detektivka s vlkodlaky a předvídatelným mystickým pozadím.

Dalším mínusem (které ovšem do hodnocení nezapočítávám) je, že při poslechu z audioknihy je často velmi matoucí, jestli se zrovna odehrává dějová linka popisující Harbingerovu minulost, či jestli se odehrává ta v současnosti. To přidává otravný prvek do poměrně gulášovitého a šedého děje prvních dvou třetin knihy.

Každopádně ke konci se všechno zase rozjede - jak tempo děje, tak akce. Dokonce i z nových postav jako například Heather a ten agent, kterého vycvičil Franks (jehož jméno jsem teď pozapomněl, sorry...) kápne ke konci trocha charismatu a osobitosti, jako by se projasnily zakalené vody. A konec knihy je opět skutečně dojemný.

Suma sumárum, úroveň série jednoznačně klesla, ale úplný průser to ještě rozhodně zdaleka není !

1 02.09.2019

Je zvláštní, že zrovna tenhle díl trilogie má nejnižší hodnocení. Není zde tolik grafomanské vaty jako v předchozích dílech Dragonlance a navíc je zde mnohem více a podrobněji rozpracován bratrský vztah Karamon/Raistlin, který tento díl posouvá do mnohem silnější psychologické roviny než kdy dříve, což jsou věci, které zrovna u takto klasické fantasy nebývají zvykem.

Narozdíl od jiných knih z téhle série, zde jsem se nenudil ani jednu stránku a to je co říct. Do dokonalosti to má samozřejmě hodně daleko a stále to ještě trpí vadami kostrbaté béčkové fantasy a 4/5 dávám s odřenýma ušima...ale tohle bylo povedené.

A samozřejmě plusem je, že zde bylo méně otravného Tasslehoffa.

Úprava ...ne, tohle není na 4/5. Dávám 3. Sorry.

1 04.08.2019