Gordonlord přečtené 696
Oběť - svazek 1
2003,
Kristine Kathryn Rusch
Kroniky Fey se rozjíždějí úplně stejně, jako každá obří, ikonická, epická fantasy sága, která s v dějinách žánru slavila úspěch. Na scénu vnáší zajímavé postavy, osudový děj obyvatelů Modrého ostrova, který po léta zůstává skrytý zrakům okolního světa až do dne, kdy ho objeví dobyvační Feyové a v přesvědčení, že ostrované se neumí bránit, ostrov napadnou. Ovšem okamžitě narazí na problém. Mniši na ostrově totiž zjistili, že Feye zabijí pouhý kontakt s jejich svěcenou vodou a začínaní toho ve válce využívat. Tohle je premisa celé první knihy, která rozjede několik slibných dějových linek, plných ikonických postav formátu velké fantasy. Nastíní i několik zajímavých nápadů, jako třeba měniče, kteří se mohou proměnit v podobu jiného člověka (neoriginální, ale s dějem to jednoduše a funkčně zamíchá), nebo dlaky, kteří se mohou převtělovat do zvířat. Co už je horší, je množství postav. Musel jsem si psát na papír kdo je kdo, jinak bych je začal zapomínat. Je jich tu víc jak na hlavním nádraží a žádná nedostane dostačující prostor, takže tady máme rovněž klasikou chybu 99% veškerých ambiciozních fantasy "ever written". A to děj dost zabržďovalo a bohužel přinášelo častý pocit nudy. Ale tak dobře, je to první díl a je velice slibný, jdu na další a budu doufat, že se z toho vyklube vážně taková skrytá perla epické fantasy, na kterou to opravdu vypadá...... celý text
Písek
2020,
Hugh Howey
Začátek knihy mne chytl. Zápletka o dvou potápěčích, kteří se místo do vody potápí do písku, aby nalezly poklady dávno ztraceného světa, po apokalypse zasypaného dunami a vrstvami písku byla nejen originální, ale v první kapitole i napínavá. Po objevení dávno ztraceného, zasypaného města a problému, jak se s nedostatečnými zásobami vzduchu vydat na cestu zpět na povrch, to byly okamžiky, od kterých jsem se nemohl odtrhnout. Poté ale na nějakou dobu hrdinu, s kterým příběh začal, opustíme a kniha začala sledovat osudy dalších postav, které mi už přišly trochu nemastné, neslané. Takhle se to střídalo až do konce knihy, která nechává otevřený závěr. Můj dojem je, že sem tam jsem si to užíval, sem tam se nudil. Ale celkově to špatné nebylo.... celý text
Vládci z nebes
1993,
John Brosnan
Chvíli to vypadalo jako typická romanťárna, akorát v béčkových sci-fi kulisách. Hlavní hrdinka je neschopná, potká totálního alfa samce, který ji vláčí zleva do prava, ona ho nesnáší a vy jen čekáte, kdy se do něj zamiluje. Naštěstí se v jednom bodě knihy všechno otočí, hrdinka vezme otěže osudu do vlastních rukou a začne boj proti Nebeským Lordům, vzducholodím, které terorizují a vykořisťují svět. Ve snaze pomstít takto stiženou Minervu - zemi, ve které se hrdinka Jana narodila, potkává samuraje, roboty, lesby, kyborgy, mluvící pantery a opice, nechává se osouložit kdekým a vůbec prožívá spoustu aspektů typicky zábavného osmdesátkového sci fi béčka, jehož druhý díl si teď s radostí půjdu přečíst.... celý text
Mise na planetě
2021,
Michael Mammay
Sice je to normální detektivka, jenom ve sci-fi prostředí, ale je hrozně zábavná. Vyšetřování zmizení poručíka Mallotta na planetě obývané Kappany se zvrhne poutavým způsobem. Úplně se tu nedějí žádné překvapivé nebo nečekané věci, ale kniha se mi četla lehce, jako když nůž proniká teplým máslem a bavil mne každý řádek. Poslední dobou mám na povedené knížky docela štěstí.... celý text
Řeka ztracených duší
2024,
Václav Votruba
Byl jsem hodně překvapený. Knihu jsem koupil tak trochu naslepo na letošním HorrorConu. Od Votruby jsem již četl Krev Černých Vran, která mě hodně bavila a doufal jsem, že Řeka bude aspoň podobně kvalitní. No - a je možná ještě lepší. Kniha strašně rychle odsejpá, neobsahuje naprosto žádnou grafomanskou vatu (na rozdíl od drtivé většiny zaběhnutějších kolegů spisovatelů) aniž by se dostavil pocit uspěchanosti. Snoubí se zde humor, tvrdá životní realita, zajímavé a nápadité situace a postavy, ale má to i dobrý další rozměr v podobě určitého sociálního vhledu a hlubšího poselství. Nenudil jsem se ani jediný řádek. Nenašel jsem na ničem jediné slabé místo. Pečlivost, nápady a zápal byl znát po celou dobu četby a dlouho se mi nestalo, že bych u knížky se smutkem hleděl na ubývající počet stran čtenářské radosti, které mám ještě před sebou.... celý text
Brány Thorbardinu
2009,
Dan Parkinson
Opět klasické dobrodružství ze světa Dragonlance, kterému nechybí nic. Máme tu proroctví, vyvoleného, souboje, finále v kterém jako obvykle vyeskalují všechny načaté příběhové linky během tří stránek, máme tu "vtipného" šotka, který všem všechno krade (už zase ...), draky, magický artefakt, je tu všechno, včetně té devadesátkové, bezstarostné atmosféry. Prostě všechno, co od klasického dobrodružství Dragonlance očekáváte. Nic víc, a nic míň.... celý text
Vlčí krev
2006,
Loren L. Coleman
Čtení téhle knihy v mých očích opsalo velký oblouk. Začalo to jako velice nápaditá Conanovka, ovšem s novým hrdinou. Napsané to bylo evidentně s chutí, zápalem a hlavně velkou porcí úcty k původní atmosféře a mytologii Howardových příběhů. Máme tady drsné Cimmeřany, všudypřítomný krutý život v nesmiřitelné zimě a stěžejní příběhovou linku, kterou táhne boj proti Vanirům, snažícím se Cimmerii dobýt. Příběh Kerna Vlčího Oka mě ze začátku strašně bavil, byl opravdu mnohem lepší než drtivá většina post-Howardových Conanovek. Bylo to nabité zajímavým dějem, dramatem a fakt mě zajímalo, jak se celkově vyvine jeho vztah k Maevě, jak se vyřeší jeho vyhnanství z jeho kmene neschopným náčelníkem Culem a další, dost poutavé dějové linky. Všechno bylo navíc přehledně a čtivě napsané, děj neškobrtal v žádných nudných popisech. Jenže jak to sklouzne do bodu, kdy se s Kernovými přáteli spojí vícero Cimmerských kmenů a začne pronásledování Vanirských dobyvatelů, dýchla na mě tak předvídatelná a úmorná nuda, že mě to nebavilo číst až do samého konce. A ani na konci se žádná z původně zajímavých dějových linek nedořešila. Škoda a docela studená sprcha.... celý text
Vzkříšení
2004,
Carol Berg
Pryč je přehlednost a poutavá gradace prvního dílu, kde bylo vše originální a zajímavé. Od přeměny Seyonneho, jakožto otroka bez nejmenšího práva na cokoliv, až po Seyonneho, přemožitele démonů a rovnocenného partnera svého dřívějšího pána. Tady už autorka navrstvila tolik linek, postav a děje, že jsem se v tom ztrácel a celkově mě už mnohem méně zajímavý děj vůbec nebavil. Po částech jsem se do čtení nutil až do samého konce. Ona osa zajímavého děje a nápadů tam pod tím nánosem nezvládnutých kilogramů nudného bahna stále bublala, ale nebylo snadné se k ní dostat.... celý text
Odhalení
2004,
Carol Berg
Ve druhém díle se mnohem více odhaluje backstory démonů, jejich světa a taky se dozvíme, jak se to vlastně celé má s tím, když démon posedne člověka. Všechno se to celé zamotává, ať už vztah Seyonneho s jeho ženou Yasminne, s jeho bývalým pánem, princem Alexanderem a také s jeho partnerkou ve vyhánění démonů Fionnou. Všechno se zde nečekaně zamotá, všechny postavy si projdou docela zajímavou proměnou a také nás čeká velký kopec zvratů. To je všechno vážně super a v kombinaci s čtivostí a zajímavým pnutím, kterým byl nabitý první díl, to slibuje velký zážitek, který se z větší části také dostavil. Ale bohužel, částečně to ztratilo dech v okamžiku, kdy se Seyonne dobrovolně vypraví do světa démonů, aby našel pravdu a něco se dozvěděl o tom, jak to tenkrát mezi démony a lidmi bylo a jak se celá ta situace, že démoni musí vždycky někoho posednout semlela. Přijde zde řada nových postav, začne se nám odhalovat netušená pravda a fungování světa démonů,. ale nebyla to moc zábava trochu jsem se v tom ztrácel. Ale jinak celkově zase super čtení.... celý text
Proměna
2004,
Carol Berg
Příběh otroka Seyonneho, který musí přesvědčit svého pána Alexandra, že v něm dlí démon a že on je ješdiný, kdo mu může pomoci, mě dostal na první dobrou. Takhle "juicy" zajímavá zápletka mojí pozornost držela od začátku do konce a navíc využila všechny možnosti ozvláštnění děje, které se přímo nabízejí. Přerod vztahu násilného a hovadského Alexandra v chápavého panovníka, který začne naslouchat a poníženého otroka Seyonneho v lovce a zabijáka démonů, kterým kdysi, před uvrhnutím do otroctví býval, je uvěřitelný, emotivní a fakt dobře napsaný. Postavy, styl psaní i příběh všechno tady má skvělou kvalitu současného fantasy a to včetně originálních prvků. Jsem hoooodně spokojen :-)... celý text
Shannarovy magické elfeíny
1997,
Terry Brooks
Mnohem lepší než první díl. Tady se jede sice opět podle dost klišovité šablony, nastavené Tolkienem, ale má to už spoustu zajímavého koření a svých vlastních nápadů. Nejlepší byl rozjezd, kdy se dozvídáme zápletku o umírajícím elfím stromu Elcrys, jehož životní síla držela na uzdě takzvanou hráz, které bránila démonům ve vstupu do našeho světa. A máme tu vyvoleného, který musí jeho semeno vhodit do posvátného ohně, aby umírající strom mohl být obnoven. Potom už jedeme zas klišé, stokrát omleté, ale zabalené do toho nejklasičtějšího fantasy kabátku ze staré školy, což mám osobně fakt rád. Velkým plusem je Brooksova neuvěřitelná čtivost. Píše velice jasně a přehledně, nikdy se v psaném textu neztratíte, ani když na chvíli vypnete mozek. Ale na tohle má samozřejmě dost vliv i totální předvídatelnost úplně všeho, co napíše, což bohužel do zážitku z knihy vnáší i ohromnou porci nudy, která čtenáře provází po většinu obsahu. Všechno se opět zvedne ke konci, kdy mě vyloženě překvapilo to správné, akční "over-the-top" finále, plné fantasy akce jak se patří, v tom nostalgickém, heroickém hávu, který se dnes už tolik nenosí. No celkově, číst tohle v 15-ti letech jako jedno ze svých prvních fantasy, asi by mě to odstřelilo až pod stůl. Takhle je to "jen" opravdu hodně upgradovaný Tolkien, který umí psát a dokonce dobře budovat dramatický oblouk a gradaci děje.... celý text
Válka s mnohozvířetem
1990,
Vladimír Páral
Na začátku skvělý nápad - smog a splodiny vytváří masitový mrak, který dusí svět a lidstvo s ním musí bojovat. Po každém vítězství se masit přizpůsobí a postupně získává určitou inteligenci. Tenhle dystopický boj proti ničivé formě splodinové inteligence měl obrovský potenciál. Ale Páral z něho nevytěžil naprosto nic. V okamžiku, kdy se masit začne zažírat lidem do těl a měnit jejich mentalitu, jde kniha ke dnu. Chování masitem zasažených lidí je úplně stejné, jako u drogově závislých. Takže po zbytek knihy už sledujeme jen drama partičky lidí, kteří v sobě potřebují masit krmit, aby se dostali do příjemného drogového rauše a jejich konflikt se společností, jenž se od masitu dokázala očistit. Odtud až do konce je to naprosto standartní, feťácké drama, bohužel bez jiskry a bez jediného nápadu. Navíc s postavami, které se chovají poměrně nereálně a docela směšně. Nepomáhá tomu ani Páralův styl, kdy každou svoji knihu naplní panelákovým dramatem, načichlým komoušskou dobou v Československu. A závěrečné morální ponaučení, které má působit jako neskutečná, nadčasově hluboká tečka, vyzní nečekaně směšně. - Ano - nepotřebujeme masitovou katastrofu k tomu, abychom toužili po rauši a tělesném uvolnění - to máme přece každý v sobě ! A musíme s tím bojovat každý den ! Achy tyvole....no to teda bylo hluboký. Tohle je moje třetí kniha od Párala a poslední. Všechny co jsem četl, píše se stejnými postavami, stejným způsobem i se stejným příběhem i stejnou pointou. Přečtete jednu - znáte všechny.... celý text
Pokušení A-ZZ
1982,
Vladimír Páral
Hodně poutavé sci-fi, s takovým nádechem sedmdesátkového komunistického filmu z ČR. Zápletka o tom, jak charakter člověka dokáže pokroutit neomezená moc a možnosti, v kombinaci s rostoucí závislostí na technologii, je nadčasová a ukazuje, že dostat všechno co si člověk přeje, jen tak zadarmo, není žádná výhra a cenu je nakonec potřeba zaplatit.... celý text
Mladý muž & bílá velryba
1973,
Vladimír Páral
Nejdřív se kniha docela táhla a napětí se nedostavovalo. Navíc mě rušilo střídání vyprávění z pohledu první osoby, které se bez varování měnilo na vyprávění z pohledu třetí osoby. To působilo dost zmatečně a zjistil jsem, že tohle Páral dělá běžně. Od poloviny knihy se šmodrchanice vztahů hlavních postav velice slibně rozjela a mě začalo zajímat, jak se to vyvine a jak to bude dál. Páral se vyhnul největším a nejočekávanějším klišé, co se týče vztahových oblouků děje, za to velké plus. Na to, že když to psal, byl teprve začátek osmdesátých let, je to super. Příběh směnového mistra Břéti, který touží žít naplno a něco dokázat, v kontrastu s jeho spolubydlícím Vikem, který již má svoji velkolepou kariéru za sebou a chce jen klid, pokládá koberec pro skvělý příběh o touze, vyhoření, pochopení a dalších životních kolotočích, které nikdy nezestárnou. Postavy se vzájemně konfrontují se svými odlišnými pohledy na jednu věc a tohle všechno je velice šikovně a poutavě skloubené. Jen je z toho trochu cítit ta komoušská agitka, ale to se nedá nic dělat.... celý text
Chrám hada
2016,
C. L. Werner
Typické fantasy dobrodružné čtení, psané bez valného zaujetí, vcelku mechanickým způsobem a evidentně na objednávku. Příběh dvou skupin, které z různých důvodů vyrážejí na jedno konkrétní místo do džungle, jdou si vzájemně po krku a navíc narazí na velké zlo, které je chce vyhubit. Standartní klišé, které jste již mnohokráte četli. Je tu dost akce, šablonovitý příběh docela ubíhá. Postavy nejsou nijak propracované, ani sympatické, ale akční děj vcelku průměrně udrží čtenářovu pozornost. Aby to nebyla jen rutině odvedená práce, jako když spisovatel ve fabrice seká šrouby, pokusil se Werner dát tomuhle dílku hlubší nadstavbu v podobě vysoké matematiky nějakého záhadného Lorda Tlaca, jehož úvahy zní hrozně intelektuálně, učeně a hluboce a tak čekáte na pointu, kam tohle celé vede. No - a ona žádná není. Pokus o něco většího, jen aby se neřeklo. A zameteme to rychle pod stůl, není čas to promýšlet. Obdoba připáleného, napůl studeného, mastného hamburgeru z fast foodu - jo, když na něj máte chuť, tak se ho najíte a ty ingredience, které chcete, tam jsou. Ale nijak zvlášť si fakt nepochutnáte a za 5 minut už nevíte, že jste ho jedli. Nicméně, lepší než první díl Thanquolovy trilogie.... celý text
Na plný koule
2023,
Petra Klabouchová
Strašně moc bych to Petře chtěl pochválit a strašně moc jsem se snažil, aby mě to bavilo. Ale nešlo to. Je to téma, na kterém při troše snahy přece nejde nic zkazit - divoký příběh rockové kapely. Jenže tady není žádný příběh, jsou to jen historky poslepované dohromady. Není tady žádný dějový oblouk, zápletka, děj, nic. Takže máme jen pár příběhů z rockového prostředí, propojených jmény hlavních postav, které nemají žádný charakter, všechny jsou totálně zaměnitelné (až na samotnou autorku), nemají žádný vývoj, nic. Všechny historky opisují takové to nejšílenější klišé věčně opilých, jednoduchých rockových dacanů, které zajímají jen holky, chlast a myšlení mají na úrovni pětiletého dítěte. Takže tu máme historky o tom, jak se muzikanti někde hrozně ožrali, nebo šlápli do hovna, nebo si neuměli poradit s něčím jednoduchým. Asi to má působit děsně cool. Žel, za těch téměř třicet let, co metalovou scénou žiju a dýchám, mi všechno tohle klišé přijde už neskutečně trapný. Celkově, pokud jste o rockovou scénu aspoň trochu zavadili, tak všechno, v téhle knize popsané, jste slyšeli/viděli milionkrát až do úmoru. Zachránil by to aspoň nějaký příběh, děj, rozmanitost postav, hloubka, cokoliv, klidně i jen minimální nadstavba....ale ono tu není nic, než jen pořád dokola storky o tom, jak se kdo ožral, nebo byl úplně blbej a šílenej a jak to bylo jakože hustý. Přitom je hrozná škoda, že autorka všechno vsadila na tuhle jednu jedinou přízemní kartu a o nic dalšího se nepokusila. Obzvlášť, když zvážím, s jakou péčí staví každou větu - až na sílu rve slovní vtípky snad na každý řádek a je vidět, že nad slohem a větnou akrobacií opravdu přemýšlela a dala si fakt záležet. Za tohle ta jedna hvězdička.... celý text
Arakain - History 40
2023,
Jiří Urban
Solidní ohlédnutí za 40 let trvající kariérou české legendy. Plus vidím v tom, že většinu knihy netvoří jen divoké počátky kapely s tím, že posledních třicet let by se projela jen tak aby se neřeklo, ale adekvátní prostor je zde věnován úplně celé kariéře a nenadržuje se žádnému období. Takže v plném rozsahu jsou zde popsány i nedávné roky. Samozřejmě je publikace zaměřena na fotografie na úkor textu, ale naštěstí tohle nepřesahuje do roviny laciného tahání peněz z fanouškovy kapsy bez větší snahy. Suma sumárum, slušné bio.... celý text
Bez oslav: Oficiální příběh Paradise Lost
2023,
David E. Gehlke
Paradise Lost nejsou typem kapely, která by jela sex a drogy. Proto se tady čtenář nedočká peprných a super vtipných příběhů. Je to spíš zaměřené na samotnou tvorbu kapely a všechno ostatní kolem a to vcelku hezky detailně. Co mi chybí, je trochu vhledu do soukromí členů kapely. Občas se tady na nějakou osobní záležitost, které má vliv na fungování PL narazí, ale pak už se nic bližšího nedozvíme. Tohle působilo dost odtažitě a nekompletně. Jinak dobrá práce a pro fanouška kapely (já je nějak zvlášť neposlouchám) to bude jistě ještě větší zážitek.... celý text
Maska válečníka
2003,
Michael A. Stackpole
No to se nedalo. Bylo to v pohodě čtivé, člověk se v tom neztrácel, ale jediná zajímavost celé knihy tkvěla v tom, že vyvolení válečníci nosí přes ksicht masku. Dál byl příběh a postavy a všechno tady tak suché, nezáživné a nudné, že jsem to prostě v polovině vzdal a ani se nedokázal násilím donutit to dočíst.... celý text
Měsíční zahrady
2008,
Steven Erikson (p)
"Vysoká škola dospělé high fantasy"? Za mě obří zklamání. Základní děj je naprosto fádní válečný konflikt. Spisovatel píše neskutečně nepřehledně a ještě k tomu v hádankách. Všechny postavy mluví v hádankách. Má to působit neskutečně chytře a komplexně, ale na mě to působí jen jako zmateně napsaná podprůměrná fantasy, která si hraje na přechytralé veledílo. Absolutně nelze pochopit žádné souvislosti děje, dokonce jsem nebyl schopen ani pořádně porozumět psanému textu. - autor se evidentně na každém řádku snaží čtenáře přesytit nevysvetlenými názvy, pojmy a událostmi, které bez kontextu nedávají smysl a nejspíše mají podnítit čtenářovu snahu proniknout do podstaty věci. To se tedy u mě vůbec nepovedlo. Jako jedna ze skutečně mála fantasy knih, zůstává Eriksonova nabubřelá spatlanina nedočtena.... celý text