• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Šumavský Děs: Paměti upírské - Václav Votruba

Šumavský Děs je zpátky! Tentokrát nám odhaluje příběhy upírů, kteří po staletí procházejí stíny našeho světa. Tato bájná bytost, jež se vyhýbá lidem, našla před... detail knihy

Populární knihy

/ všech 18 knih

Nové komentáře u knih Václav Votruba

Řeka ztracených duší

„Skvělá jednohubka o lidech na okraji společnosti a jejich životních strastech. Jedná se o velice trpký a syrový čtenářský zážitek, ale z tohoto prostředí by to snad ani jinak nešlo. Příběh je napsán vulgárním jazykem, který zde sedí jak prdel na hrnec. Přestože se jedná o kratičkou knížku s přímočarým, nekompromisním směrem vyprávění autor sdělí čtenáři mnoho příběhů bezďáků. Všechny postavy se postupně proměňující ve stále větší trosky a jsou opravdu realisticky vykresleny. Člověk si někdy ani neuvědomuje, jak těžké je se vymanit z proudu Řeky ztracených duší ... Supr novinka, kterou jsem pořídil absolutní náhodou. Musím si sehnat od autora další tituly, páč tohle mělo koule. Při čtení vám často nebude dobře po těle. Závěrem se jen dá říci: v ČB by chtěl žít každý. 95%“... celý text
— vin_hanna

---

Řeka ztracených duší

„Byl jsem hodně překvapený. Knihu jsem koupil tak trochu naslepo na letošním HorrorConu. Od Votruby jsem již četl Krev Černých Vran, která mě hodně bavila a doufal jsem, že Řeka bude aspoň podobně kvalitní. No - a je možná ještě lepší. Kniha strašně rychle odsejpá, neobsahuje naprosto žádnou grafomanskou vatu (na rozdíl od drtivé většiny zaběhnutějších kolegů spisovatelů) aniž by se dostavil pocit uspěchanosti. Snoubí se zde humor, tvrdá životní realita, zajímavé a nápadité situace a postavy, ale má to i dobrý další rozměr v podobě určitého sociálního vhledu a hlubšího poselství. Nenudil jsem se ani jediný řádek. Nenašel jsem na ničem jediné slabé místo. Pečlivost, nápady a zápal byl znát po celou dobu četby a dlouho se mi nestalo, že bych u knížky se smutkem hleděl na ubývající počet stran čtenářské radosti, které mám ještě před sebou.“... celý text
— Gordonlord

---

Řeka ztracených duší

„Život umí být pes. A pro lidi bez domova a střechy nad hlavou to platí dvojnásob. Po hororově laděném Šumavském Děsu: Paměti okultní (2022) přichází Václav Votruba s knihou, ve které se do popředí dostávají českobudějovičtí bezdomovci. Na světě je jen málo měst, kde bychom nenarazili alespoň na jednoho bezdomovce. České Budějovice nejsou výjimkou. Na lavičkách zachmuřeně sedí malá skupinka. Předávají si mezi sebou flašku a mlsně se olizují nad pálivou chutí jejího obsahu. Strhané tváře, jejichž věk by si jen málokdo troufal odhadovat, a ušmudlané potrhané oblečení visící na nich jako na věšáku. Karel. Arnošt. Míla. Bezzubáč. (...) Řeka ztracených duší je příjemná svižná oddechovka na jedno odpoledne, která však v některých chvílích může přimět k zamyšlení. Životní styl bezdomovcům asi nikdo nezávidí, ale v jednom má autor pravdu: v jistých ohledech vedou svobodnější a bezstarostnější život než kdokoliv z nás. Celá recenze: https://www.fantasyplanet.cz/literatura/reka-ztracenych-dusi/“... celý text
— kniznistranky

---

---

Řeka ztracených duší

„Pekné. Pekné - a drsné. Pekné a pekne drsné. Václav Votruba má dar písať skvelé, realistické dialógy. Toto v našich zemepisných podmienkach dokáže len prekvapivo malý počet spisovateľov. Prostredie českých bezdomovcov je neopozeraná, zaujímavá, istým tragickým spôsobom originálna téma. Chodíme okolo nich, niektorým sa hnusia, iní s nimi súcitia, pohodia im dve eurá a majú čisté svedomie, iní im pomáhajú prostredníctvom rôznych sociálnych programov, ale možno len málo z nás si naplno uvedomuje, ako málo stačí, možno jedna chyba, a ste na ulici spolu s nimi. Sám som o bezdomovcoch kedysi chcel napísať, ale ja by som išiel viac do hororu. Václav do hororu nejde vôbec. Z toho dôvodu by som skritizoval dve posledné vety anotácie na zadnej obálke, ktoré podľa mňa u niektorých čitateľov teoreticky môžu vzbudzovať dojem, že ich čaká horor. Samozrejme, toto je subjektívne, „temné stíny“ a „vnitřní démoni“ nemusia mať vždy podobu skutočných príšer. Niekedy je najväčšou príšerou sám život. A práve s touto myšlienkou Václav veľmi dobre, mrazivo a výstižne pracuje bez toho, aby moralizoval, vynášať rozsudky. Ešte by som skritizoval záver, kedy som mal pocit, že tu niekto jemne vykráda starého Pichandu z Tisícročnej včely, vrátane magického konca jeho psa Zanzibara. Inak ale skvelá, skvelá kniha.“... celý text
— Ivan Kučera

---

Řeka ztracených duší

„Řeka ztracených duší je útlá kniha o partě bezdomovců. Chlastají, vedou hluboké filosofické disputace, chlastají a pak zase chlastají. Občas se o slovo přihlásí kus minulosti a ukáže nám je jako lidi, kteří měli své životy a své touhy. Podle mého názoru autor poměrně dobře vystihl některé typické problémy bezdomovců. Jedné z postav se například podaří vrátit do normálního života a pak přijde znovu strmý pád na dno. Snaha o změnu a nedůvěra okolních lidí apod. Takových situací je v knize několik. I přes to, že se jedná o příběh bez světla na konci tunelu, obsahuje text i řadu vtipných a přiléhavých přirovnání. Například, když jeden z bezdomovců jde pít, tak je to vylíčeno slovy "vdechl do sebe láhev vína". Celkem dobře to odlehčuje tíživou atmosféru. Řeka ztracených duší pro mne byla zajímavým překvapením. Autorovi se podle mne podařilo ukázal, že i lidé bez doma jsou také jenom lidé, kteří mají své touhy a občas někde i zbytky rodiny. Dávám čtyři hvězdy, protože podle mne se jedná o knihu, která vybočuje z průměru.“... celý text
— parxel