vin_hanna
komentáře u knih
Nouzové osvětlení
Michael Ondaatje
Iritují mě ty romány, které vedou čtenáře od nikud nikam. Nic nevysvětlí, nic se nepropojí v zázračné objevení a člověk jen čte hordu textu o ničem. Tohle dílo navíc neobsahuje téměř žádnou přímou řeč, takže mi čtení vůbec neutíkalo. V poděkování autor zmínil čerpání z mnoha zdrojů, takže za mě by takhle rozhodně neměl vypadat román na motivy skutečných událostí. S autorem jsem se setkal ve filmové podobě Anglického pacienta, který mě taky příliš nenadchnul a proto asi od autora už nic nezkusím. 20%
Pohár zlata
John Steinbeck
Tak první přečtená kniha od velikána americké beletrie mě vůbec nechytla. Ačkoliv byl námět velice poutavý, tak výsledek je za mě pouze slabý vývárek možného potenciálu. Bohužel captain Morgan, tvář známého rumu, řeší více své vnitřní problémy než aby si užíval pořádnou řež a pirátský život. Asi jsem na to koukal moc klukovskýma očima a očekával něco ve stylu Pirátů z Karibiku a kapitána Jacka Sparowa. Bohužel no ... Příště zkusím známější Steinbeckovy tituly a uvidíme. Nyní, protože mě čtení moc nebavilo uděluji jen 45%
Václav Nedomanský - Můj nejslavnější únik
Karel Knap
Krásné vyprávění jednoho z top českých/československých hráčů. Big Nedo je legenda, kterou bohužel víc doceňují za mořem než u nás (práce u několika týmu NHL na pozici skauta, vybrání do HHoF - jen Dominátor je jediný další člen této vybrané společnosti)! Komančové ho vyhnali z naší země a na základě toho mu odebrali občanství, vymazali ho ze všech historických análů, v Rusku ho prohlásili za mrtvého pro jistotu. Naštěstí nyní dochází k mírnému revanši.
Jde vidět, že Nedomanský je neuvěřitelně sečtělý, moudrý a citově založený člověk. Historky z jeho života se čtou velice dobře (některé jsou smutné, jiné zase vtipné). Ocení je hlavně lidé, co zažili tu divnou dobu.
Nedovi přeji do života pevné zdravíčko a spoustu dalších pěkných zážitků! 95%
PS: pro sportovce povinnost
Casino: Láska a čest v Las Vegas
Nicholas Pileggi
Scorseseho filmové Casino je monumentem v jeho rejstříku filmů, ale já mám od něj radši jiné filmy a musím říci, že jsem byl z Casina tenkrát zklamán. No a kniha je trochu podobný příběh ...
Příběh holt netáhne klasická mafošská rodina a to je asi trochu kámen úrazu, že ten námět není tak uchopitelný. Zároveň tři hlavní postavy nejsou tak výrazné, aby si je člověk zamiloval. V tomhle je film určitě lepší (hlavně Joe Pesci září a krásna Sharon je bohyně). Kladem knížky je, že jsem lépe pochopil fungování okrádání kasina, kdy všichni mysleli především na své dobro. Pokud si budu chtít tento příběh z hlavního města Hříchu připomenout zvolím filmové zpracování. 55%
PS: nicméně od autora chci zkusit i Mafiána v budoucnu
Hry bez hranic
Michal Kašpárek
Za mě absolutní spokojenost. Dílo je vtipné, lehce nekorektní, těžce ironické a řekl bych, že současné. I když v dnešní době, kde se všechno rychle mění už ani jazyk, kterým je kniha napsána není užíván mezi tou nejmladší generací ... Nicméně mě to bavilo a mnohdy jsem se smál. Krásný rozbor mysli cynika nejhrubšího zrna, kancelářských pracantů, hráčů Euro Truck simulátoru a uživatelů Tinderu! 90%
Kdo neskáče, je taky Čech!
Zdeněk Haník
Jako sportovce mě krátké fejetonky nebo sloupky zajímaly a rád jsem si pročítal názory na sportovní témata, která rezonují v české společnosti. Obzvláště ve volejbalovém prostředí nejsem tak zběhlý a tak byly autorovy historky velice zajímavé (kemp rakouských volejbalistů, míčový turnaj hvězd, letní volejbalové turnaje). Nicméně sportovci, kteří se po kariéře stanou trenéry mají mnohdy pocit, že snědli Šalamounovo hovno, protože jsou zvyklí, že v jejich profesi maj hlavní slovo a jejich názor je prostě ten správný. Neztotožňuji se s mnoha názory bývalého reprezentanta a reprezentačního trenéra. Přestože v epilogu autor vysvětluje, že si mnohdy protiřečí, tak si to vlastně jen obhajuje .. Každopádně doporučuji všem sportovním fandům. Hezké a často vtipné ilustrace. 70%
Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
Začátek mě navnadil a říkal jsem si, že by to mohlo být zajímavý počin, ale obsah knihy na mě potom začal být krapet prvoplánový. Stále pokusy o navození pocitů lítostí nad osudem hlavní postavy. Zajímavý prvky jako postava Alohy a mluvící kočky nedostaly moc prostoru. Kniha je dobrá jako uvědomění toho, že rodina je jen jedna a je dobré mít v ní hezké vztahy. Zajímavě napsáno, kdy téměř každá věta má vlastní odstavec (trošku jsem si zapřehánel). Řekl bych, že se z toho dalo vytěžit víc. 55%
Příběh inženýra lidských duší
Josef Škvorecký
Rozsahově i obsahově enormní román o strastech života Dannyho Smiřického. Jelikož nemám načteno tolik, tak mnoho rozborů literních děl a popisů tehdejší literatury pro mě bylo těžko stravitelných. Takže rozhodně doporučuji spíše lidem, kteří dokáží ocenit i tuto stránku díla. Já si užíval všechny ostatní části. Dobrodružství v Protektorátu, odboj, torontské etudy, dobývání prvních lásek a všelijaké historky a báchorky. Hlavním pozitivem pro mě bylo, že Škvorecký prezentuje své zážitky neuvěřitelně vtipnou formou, nebudete se za břicho popadat, ale po každé vám to vyloudí úsměv na rtu. A přestože román vypovídá o velkých zvěrstvech a zločinech proti lidskosti, tak je vše servírováno tak, aby si čtenář uvědomil tragikomiku tehdejšího, ale i nynějšího života. Vůbec mi nevadilo, že kapitoly skáčou na přeskáčku tam a zase zpět. Supr čtení, které časem docením ještě víc. 80%
PS: ještě nemohu nezmínit geniální czenglish mixlej s němčinou
Zpátky do boje
Phil Klay
Poprvé jsem se dostal k válečným povídkám a musím říct, že mě autorovo podání války v Iráku úplně nepřesvědčilo .. Přestože byl autor přímým účastníkem bojů a zná tamější podmínky a i byrokracii u mariňáků, tak jsem mu nedokázal uvěřit autentičnost jednotlivých příběhů. Asi kvůli tomu, že se jedná o 12 povídek a vypravěč střídá role (jednou je knězem podruhé studentem v armádě, poté se objevují povídky již z USA vypovídající o těžkostech návratu veteránů do běžného života, samozřejmě nechybí i náhled do válečné vřavy a pocitů vojáků přímo z bojiště) nedokázal autor u mě nastolit to, co by možná zvládl kdyby se na zaměřil jeden příběh a ten pořádně vybudoval a rozpracoval. Zároveň mi povídky přišly trochu bez pointy, ale krásně ukázaly syrovost a bezcitnost válečných konfliktů. Nesmyslnost dobývání cizích území a totální zmatenost vojáků jestli jejich činy jsou správné nebo špatné jsou ingredience využité v každé povídce. Jsem rád, že jsem si přečetl o válce ani ne tolik dávné a můžu doporučit všem fanouškům válečných příběhů svou kvalitu povídky mají. 60%
Zářivá světla velkoměsta
Jay McInerney
Naprosto mi sedl autorův trpký humor servírovaný v první osobě. Příběhově to není boh vie čo, ale hlavní hrdina krásně definuje trosky slavného amerického snu. Co se týče drog a mejdanů rozhodně to není žádná opulentní jázda, spíš takový jemný šňup bolivijského prášku. Kniha se mi četla dobře a pokud nebude hledat odpovědi na složitý otázky jako já, tak budete určitě spoko. 80%
Poklad Sierry Madre
Bruno Traven
Pořádně drsná kniha o lidech, co krom života nemohou nic jiného ztratit v tom mexickým chaosu ... Dílo je hodně popisné, což mi na začátku už lezlo trochu krkem, ale pak jsem si zvykl. Jde poznat, že autor vychází i ze svých zkušeností. Hlavní dějová linka je často prokládaná příběhy tradujícími mezi lidmi o pokladu v Sierra Madre. Líbilo se mi, že defakto hlavní postava je pořádnej hajzl, který neví nic o porozumění, lítosti či svědomí. A dva jeho parťáci ho skvěle doplňují. Hlavně starej, mazanej lišák Howard je boží. A musím říct, že mě ta brutalita 100 let staré knihy velice překvapila, ale pozitivně! Taková light verze Krvavého poledníku. Konec je zajímavě vygradovanej a vypointovanej. Čtení jsem si užil a těším se až si přečtu další dobrodružné příběhy z pera B. Travena. 90%
PS: filmové zpracování povedené, věrohodně popisuje děj a řekl bych, že úpravy oproti knize jsou zanedbatelné, natočeno již r. 1948 !
Magická čísla
Jurij Sergejevič Rytcheu
Skvostné čtení o poznávání a pochopení odlišných kultur. Jako fanoušek dobrodružných příběhů z exotických krajin jsem naprosto spokojen. Dalším pozitivem knihy je, že stojí na reálných základech. Dějištěm příběhu je ruská Čukotka, kde dojde k setkání světoznámého polárníka a objevitele Amundsena a jeho expedice s místními domorodými Čukči, kteří žijí v neuvěřitelné tvrdé krajině v dokonalé harmonii s přírodou. V průběhu příběhu dorazí do vesnice u pobřeží ještě ruská výprava bolševiků jakožto zástupců nové vlády po svrhnutí Slunečného vládce. Hlavním hrdinou je šaman Kagot, s kterým odhalujeme všechny náležitosti uctívání božstev a provádění tradičních rituálů. Na druhé straně se setkává s dosud nevídanými zázraky techniky a zvyky Evropanů, které jsou pro místní obyvatelstvo tuze nepochopitelné. Do tohoto guláše bolševici hlásají své teze a aplikují edukaci Čukčů a zmatení křehkého obyvatelstva je na světě. Kagot např. propadne naprosto fanatickému kouzlu (magických) čísel ..
Kniha se mi četla velice dobře. Jediné, co bych vytkl je absence nějakého zlomu i učitel Peršin se chová velice přátelsky a vychází Čukčům vstříc. Čekal jsem, že dojde ke srážce imperialistických námořníku s představiteli nové vlády a uprostřed budou stát nevinní domorodci, ale kniha postupně dojde ke svému konci, což by v realitě dle mého rozhodně tak nebylo, ale neva vše nemůže být, tak jak si myslím .. 95%
Dvacet tisíc zlodějů
Eric Lambert
Pohled z australských řad vojáků na stupiditu války a hierarchii v armádě potažmo ve společnosti (komunistická propaganda je bohužel docela silná). Přestože kniha pracuje s klasickými syndromy války a některé části mě velice bavily (otřesné poměry ve vězení, debata o příděl vánočního piva nebo válečná vřava), tak jako celek mi na tomto díle k úplné spokojenosti něco chybělo. Autor jako účastník 2WW předkládá pravděpodobně z velké míry mnoho zážitků, co prožil, což je rozhodně plusem knihy. Takže pokud vezmu znova knihu do ruky, třeba to potom bude stačit na více než současných 65%
Vražedná pole
Haing S. Ngor
Říká se, že: v životě není nikdy tak špatně, aby nemohlo být hůř ... při čtení tohoto díla si člověk několikrát myslí, že už snad nemůže existovat nic hroznějšího a krutějšího než kambodžská Vražedná pole. Kde se komunisté rozhodli poslat Kambodžu zpět do středověku ...
Skvěle napsaná kniha o naprosto nechutných zločinech Rudých Khmerů. Jde o velice těžké čtení, když víte, že autor je přímým účastníkem těchto zvěrstvech ... To ovšem dodává knize na autentičnosti.
Velice kvituji, že nejsme hozeni do děje uprostřed genocidy, ale čtenář si může udělat obrázek o dějinách Kambodži v širším měřítku. Postupný nástup komunistů a nastolení totality s následnou čistkou vlastního obyvatelstva je nesmírně brutálním zážitkem i s odstupem 50 let. Scény z vězení z džungle jsou ty nejohavnějšími skutky proti lidskosti, jaké kdy byly spáchány. Doopravdy nic pro slabé žaludky. (Autor chytře varuje před explicitní scénami a pokud čtenář má zhnusení již dost, může přeskočit na další kapitolu). Líbilo se mi i, že autor sám sebe nepopisoval jako nepřemožitelného hrdinu, ale jako chybující lidskou bytost.
Naprosto neuvěřitelný zvrat v životě hlavního protagonisty nastává po získání role ve filmu Vražedná pole. Hollywoodské závěry píše nejlepší sám život a KAMA a tím myslím včetně tragiky posledních autorových chvil na této planetě ..
Co se týče filmu Vražedná pole jedná se o příběh jiného přeživšího diktatury a to novináře Ditha Prana. Film je určitě kvalitním snímkem, ale úplně dobře jsem z něj nepochopil vývoj událostí v Kampučii a jsem rád, že kniha je mnohonásobně lepším svědectvím o osudu této země.
DOPORUČUJI NAPROSTO VŠEM! 110%
PS: filmové zpracování by si zasloužily i tyto velice smutné zážitky Hainga Ngora (dnešní publikum by sneslo i daleko explicitnější a zároveň opravdovější podání filmu, než je to v případě toho z r. 1985)
Popraviště
Čingiz Ajtmatov
Tak u této knihy její název dokonale přesně a jednoduše vystihuje samotnou její podstatu! Autor nás všechny přesvědčí o tom, že Zem je místo plné smrti a zabíjení. Jakákoliv doba naší historie je místo, kde naprosto není prostor pro idealisty a slabší jedince. Vždy platí právo silnějšího, krvelačnějšího, brutálnějšího, bezohlednějšího a podlejšího.
Naprosto dokonalá kombinace vlčího příběhu, biblických odkazů, ekologického poselství, kritiky komunismu a syrovosti celého drogového šílenství. Vlci objevující se téměř v každé části jsou dokonalým příkladem toho, že i samotná příroda je krutá, ale zároveň křišťálově čistá a spravedlivá. Dodržování zákona džungle: ,,zab nebo budeš zabit´´ je v kontrastu s vraždícím komandem jménem Lidstvo do očí bijící. Opravdu autenticky popsána neochota vidět věci v širším měřítku a totální zvrácenost a bezohlednost našich činů ..
Jedná se o velice složité čtení i díky skladbě díla, dlouhé popisy jsou občas vyšperkovány dialogy s přímou řečí, které jsou často přes celou stránku .. Spousta věcí mi utkví v paměti na furt (hromadný lov tajg ve stepi, rozhovor Piláta s Ježíšem, bitka ve vlaku, rozhovory kacířů a neznabohů s neoblomným zástupcem víry, samotné vyvrcholení knihy).
Uff, doporučuji naprosto všem !! Pro mně opravdová dokonalost ! 110%
Nonstop
Brian Wilson Aldiss
Sci-fi mám rád, ale tohle mě prostě ňák nevtáhlo do děje ... Přestože Complain a hlavně kněz Marapper jsou velmi zajímavé postavy, tak mě jejich pouť za objevení nemilosrdné pravdy moc nebavila. Nicméně na malém prostoru vytvořil autor velice zajímavý svět a konec s odkrýváním reality byl hezky gradovaný. Stojí určitě za přečtení. 60%
PS: škoda, že krysí linka nebyla ještě více vyšperkovaná
Návrat do Killybegs
Sorj Chalandon
Tak toto je naprosto skvělý příběh o zrádci národa. Neuvěřitelně tvrdá a syrová sonda do jeho duše a pohnutek. V knize se objevuje spousta myšlenek a idejí o válce, pacifismu, odboji a hlavně nacionalismu a je jen na čtenáři, čemu chce věřit. Přestože je Tyron zrádcem a čtenář to hned od počátku ví, stejně ,,fandí´´ jeho odboji proti hnusnejm anglickejm Bobíkům a to i navzdory tomu, že kluci z IRY byli taky pěkná hovada. Holt válka je vůl a tento román to ukazuje v celé své kráse. Kniha krásně vykresluje brutalitu a zmatek, v kterém se Zelený ostrov zmítá snad od začátku věků. Doporučuji všem fans historie, alkoholu nebo Irska. 100%
PS: scény z věznice jsou jedny z nejdrsnějších, co jsem kdy četl, ještě teď mi je z nich blbě
Empusion
Olga Tokarczuk
Tak to mi bohužel vůbec nesedlo. Jako člověk, co si moc nezjišťuje o autorovi natož o samotné knížce něco dopředu jsem byl nachytán na poutavý popis obsahu knížky na samotném obalu. U M. V. Llosy a jeho naprosto skvělém detektivním příběhu Kdo zabil Palomina Molera? se mi tento postup vyplatil. Od Tokarczukové jsem zatím nic nečetl, tudíž jsem tedy byl velice překvapen, jak moc se román liší od mé představy získané z popisu knihu na obalu. Holt nesuď knihu dle obalu nebo jak se to říká ...
Na začátku jsem si říkal, že to je pecka a vytváří se pořádně tajemná atmosféra. Poté se ovšem na zlom čeká přes 200 stránek naplněných úvahami hlavní postavy, rozhovory vedlejších postav a poznávání ozdravného místa Görbesdorf. Věřím, že spousta lidí bude všemi filozofickými texty a myšlenkami nadšená, ale mně to vyloženě ubilo. Navíc kombinace mé neznalosti a složitosti filoz. textů mi připravila těžký čtenářský zážitek. Hlavní postava je navíc kvůli své zvláštnosti nemastná neslaná, pouze je pozorovatelem debat spolubydlících z penziónu, takže jsem si na ni nemohl pořádně vytvořit názor. Závěr supr. 40%
Arcižár
Eoin Colfer
Naprostá spokojenost. Pohádka pro dospělé v nejlepším provedení. Jako dítě jsem baštil Eragorna a celou dračí sérii, takže draci byli vždy oblíbeným námětem. Tato kniha mi sedla svým humorem, popkulturními odkazy i násilí bylo skvěle dávkováno. Prostě jsem se dobře bavil a to je hlavní. Samozřejmě poslední drak na naši Zemičce je celkem slabý odvar oproti třeba Šmakovi, ale i tak je to vrcholový predátor, s kterým si není radno zahrávat. Prostředí jsem si před sebou úplně představoval - louisiánské bažiny plné aligátorů. Skvělý záporák jen podtrhl celé Colferovo dílo. 90%
Rumový deník
Hunter Stockton Thompson
Tak, po absolutně výtečném Strachu a Hnusu, přišlo bohužel těžké vystřízlivění. Jakoby Lovec všechny své nejlepší zážitky prožil v Las Vegas během jednoho z nejšílenějších drogových dobrodružství, co znám. Naproti tomu v Portoriku už je to jen slabý čajíček ... Naprosto nudné vyprávění o strastech novináře na tomto ostrově. Holt Paul Kemp není Raoul Duke a bez drog pouze s rumem není evidentně taková prča. Škoda, čekal jsem větší divočinu. 20%
