vin_hanna
komentáře u knih
Cit slečny Smilly pro sníh
Peter Høeg
Těšil jsem na tuto knihu, všude jen samá chvála a bohužel bylo očekávání asi trochu vysoké a na konci nenaplněné. Nicméně jazykově a informativně naprosto neporovnatelné s ničím jiným, co jsem četl (možná jen s C. McCarthy, co se týče encyklopedické znalosti daného tématu). Grónská a dánská problematika a vývoj vztahu mezi Inuity a Evropany je velice jedinečným tématem, které mě naprosto chytlo. Pouť po moři k říši ledu byla pro mně asi nejlepší částí celé knihy.
Ačkoliv hlavní hrdinka byla odpadlice, které by bylo lehké fandit nedokázal jsem se s ní ztotožnit. Akčnější scény jsem jí také nebyl schopný uvěřit. Čekal jsem víceméně otevřený konec, ale ukončení příběhu mi přesto vyloženě nesedlo ...
Když to vezmu kolem a kolem, tak je to román s velice zajímavým námětem. Román střídá několik žánru, ale mně osobně samotná četba tolik nechutnala, jak bych si přál. 60%
PS: jsem zvědavý na filmové zpracování - jedná se o velice věrné převedení knižního díla a lidem, kterým se tolik nelíbila kniha jako mně vřele doporučuji
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Pokud se někdo chce stát z masožrouta veganem doporučuji toto hodně zajímavé čtení, které není pro lidi se slabším žaludkem. Pocity během četby jsem měl podobné jako u Mechanického Pomeranče, kde se akorát na paškál bralo supernásilí a tolčokování, zde čtenář uvažuje zda je ok pozřít člověka speciálně vychovaného k pozření. Zatímco příběh v Pomeranči doveden do dokonalosti i svébytným slovníkem z této knihy mám pocit, že jsem četl popis často velmi brutálních situací a stále čekal, kdy přijde zlom. Asi to u mně trošku nenaplnilo potenciál v tom, že to nemá takový společenský přesah, jako tolikrát mnou omílaný Pomeranč. Avšak konec je tedy opravdu syrový jako raw steak! 80%
Africká královna
C.S. Forester (p)
Krásný příběh z afrického prostředí během začínající Velké války. Mám strašně rád příběhy z exotických krajin a tento je skvělý, rychle odsýpající, prostě ničím nerušeným vyprávění. Popis putování úhlavního páru po proudu řeky je naprosto fantastický. Představoval jsem si obě postavy od úvodní, klidné a seznamovací části řeky přes divoké peřeje v soutěsce po strastiplné brodění se v bahně a mangrovech říční delty. Ani romantická linka mě nijak nerušila. U samotného vyvrcholení děje jsem rád, že autor zůstal v mezích reality. Přesto je konec pro mně asi nejslabším částí knihy, ale i tak pecka čtení! 85%
PS: jsem zvědavý na filmové zpracování - po zhlédnutí musím konstatovat, že ačkoliv je film staršího data (1951!), tak je zábava zaručena a filmový konec je krapet jiný než ten knižní, jinak se jedná o velice věrnou adaptaci
Toulavá země
Liou Cch'-sin
Věřím, že po epické trilogii Problém tří těles určitě mnoho ze čtenářů chce vyzkoušet i další autorovu tvorbu. Přestože nejsem skalní fanda Tří těles těšil jsem se, co dalšího autor vymyslel. Mnóó .... a že by se držel při Zemi, to nemůžu říct. Je to čistokrevná povídková sci-fi až fantasmagorická kniha nejtěžšího kalibru, proto rozhodně všechny povídky nesednou každému. Někdy jsem si říkal, že povídka by byla skvělým námětem pro céčkový sci-fi horor z osmdesátek. Nicméně pokud přistoupíte na autorovu hru, popustíte míru fantazie knihu si užijete. A pokud hledáte odpovědi na otázky typu: co se stane pokud budou bohové padat z nebe? nebo jak to dopadne, pakliže nás z vesmíru napadnou dinosauři? budete mlaskat blahem! 75%
PS: zajímavý pro fandy scifi je rozdílný náhled na vývoj světa na Eridani u Weira ve Spasiteli a tady v jedné z povídek
Pnin
Vladimir Nabokov
První střet s tímto velikánem. Bohužel mi Pnin nesedl, čekal jsem mnohem větší dávku humoru. Sice jsou vyprávění, příhod nebohého ruského uprchlíka, pozitivně laděna víc než malý úsměv na rtu mi to nevykouzlilo. Hodně mi to připomínalo opus magnum Suttree amerického autora McCarthyho, ať už autobiografickými prvky zakomponovaných do díla nebo laděním románu do náhodných příhod hlavní osoby, které na sebe spíš nenavazují, dále i košatost jazyka a délka souvětí je u obou děl na enormní úrovni. Dokonce samotný název obou děl je názvem obou hlavních protagonistů. Samozřejmě je mnoho prvku, ve kterých se oba romány liší (brutalita, surovost, totální groteska, ...) a právě to je ten rozdíl, proč se mi Suttree líbil více než Pnin. Nejvíce se mi líbila kapitola s dějem na ,,dače'' v přírodě, kde se scházeli ruští emigranti, ale od románu jsem čekal i více nástrah, se kterými se emigranti museli vypořádat (byrokracie, xenofobie) a krom sporu na vysoké škole k žádným zásadním nebo zlomovým peripetiím nedošlo. Nicméně neházim s Nabokovem flintu do žita a těším se na další literární zážitek! 45%
Rekviem za sen
Hubert Selby
Přiznám se, že jsem od knížky čekal víc. Mám rád knížky o drogách (např. Strach a hnus v Las Vegas je absolutní skvost). Ani mi nevadilo jakým stylem je napsaná. Sice to bylo méně přehledné, ale přišlo mi že to sedí k pořádnému drogovému šílenství. První minimálně polovina se docela vlekla a až pak se to pořádně odšpuntovalo. Obě příběhové linky poté gradují v neskutečném tempu. Příběh matky i Harryho a jeho přátel je neuvěřitelně tragickou událostí. Nicméně v tomto případě (řekl bych, že se jedná o výjimku) film daleko překonal knižní předlohu! Filmový závěr atmosféru graduje ještě na úplně jiný úrovni a dimenzi. Doslova je to utažený jak, předloktí feťáka čekající na všespásný vpich HÁČKA přímo do žíly. A přestože jsem nejdříve četl knihu, tak jsem na konci měl husinu. Proto knihu doporučuji jako doplnění k epochálnímu filmovému zážitku. Selbyho asi ještě někdy zkusím ... 55%
Suttree
Cormac McCarthy
Po výtečném Krvavém poledníku jsem zkusil tento také velice chválený román. Musím říct, že westernové prostředí mi u McCarthyho sedělo daleko více. Sice je v Knoxwillu jako ryba ve vodě a zná každý záhyb a ohyb řeky, která jakoby snad z Pekla vytékala. Už samotný úvod knihy, který je epicky vybroušeným popisem této řeky nám dá ochutnati jakým stylem je toto dílo napsáno. Košatost jazyka je neuvěřitelná (OBROVSKÁ poklona překladateli!). Dlouhé popisy jsou někdy až ubíjející. Každá kapitola je příběh ze života hlavní postavy Suttreeho. Soubor vtipných, smutných až otřesných událostí, které na sebe víceméně nijak nenavazují. Nejvíce sympatií si ode mne ovšem získal Harrogate, městská krysa, přežívající na samém okraji městské aglomerace. Na McCarthym miluji tu bezobalovost, drsnotu, černý humor, surovost, syrovost, cyničnost, totální grotesknost v kombinaci s tragikou a brutalitou. Přesto jsem z tohoto románu mírně rozpačitý. Prostě mi to nesedlo tolik jako Poledník. Nicméně jedná se o tuze silný čtenářský zážitek, nad kterým budete dumat i delší dobu po dočtení. Těším se na další setkání s Cormacem! 80%
L'Attaque
Eoghan Ó Tuairisc
Mám rád irskou tématiku ve filmech a divadelních představeních. Když, jsem v obchůdku u Letný viděl tuto útlou knížku zakoupil jsem jí i když jsem pořádně nevěděl o co půjde. Jedná se o zajímavý náhled do části irských dějin, kdy Francouzi řídící se heslem: nepřítel mého nepřítele je můj přítel, přijedou pomoci irským venkovanům, žijícím tvrdým způsobem správného protestanta, v boji proti katolíkům z Anglie. Všichni chlapi z vesnic vezmou své zbraně podobající se těm husitským a vyrazí na válečnou stezku. Kdo nešel je srab. Ve skupinách Irů panovala převážně dobrá atmosféra, protože se konečně dá Anglánům pořádně na budku. Na hlavní postavě se mi líbilo, že nepodlehla nacionalistickému cítění a stále viděla ve válce jen to špatné. Kvituji skvěle naturalisticky popsanou bojovou vřavu a trochu cynického humoru. Velkou pozitivem je i překlad irských názvů lokací a vlastních jmen umístěný na konci knihy, který nám pomůže nahlédnouti do složitosti irského jazyka. Doporučuji všem, kteří mají rádi historii nebo krásy Zeleného ostrova. 70%
Neštěstí těch druhých
Pierre Boulle
První knižní setkání s Boullem. Kniha je krátká, děj nijak nelení a posouvá se rychle vpřed. Některé části knihy byly vleklejší, ale chování Kaučukového krále a jeho neustálá honba za mamonem je stále velice aktuální tématem. Konec je lehce předvídatelný, ale stejně má na čtenáře zdrcující účinky. Mám rád příběhy z exotických krajin nebo s neortodoxním jádrem pudla, což román o kondomech rozhodně splňuje, proto jsem rád, že jsem si knihu přečetl. Těším se až si přečtu další romány od tohoto autora. 60%
Nelítostný souboj 2
Meg Gardiner
Režisér Mann natočil v devadesátkách skvělého Posledního Mohykána a následně jeden z nejlepších krimi filmů všech dob a pravděpodobně jeho opus magnun. Jako velký fanoušek filmového SOUBOJE (HEAT) mezi Al Pacinem a Robertem de Nirem jsem si nemohl nechat ujít toto knižní pokračování. Příběh je sequelem i prequelem zároveň. Kniha se četla sama. Všechny příběhové linky se mi líbily a velice poutavě se propletly. Kniha je napsána filmově najdeme v ní mnoho ,,střihů'' z jedné scény na scénu jinou, ale vůbec mi to nevadilo. Naopak Mann skvěle dokázal gradovat napětí a u vyvrcholení mexické linky jsem měl vyloženě husinu. K takto nadstandartnímu prožitku z knihy rozhodně pomohlo, že jsem celou dobu viděl herce hrát před sebou. Pacino jako nesmlouvavý, tvrdý a hláškující detektiv Hanna. De Niro jako milimetrově přesný vůdce zlodějské bandy McCauley. Kilmer jako chladnokrevný borec Shiherlis, který se snaží zachránit si krk v Paraguayi. Dalším plusem je hlavní záporák, který je bezcitný, krvelačný lump. Cením i malé zmínky o ČR. Jediné v co mohu doufat je, že se tímto skvostem pokochám za pár let v kinech! 110%
