Suttree přehled
Cormac McCarthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/138988/bmid_suttree-B0R-138988.jpg
4
187
187
McCarthyho opus magnum, román Suttree, je situován do tennesseeského Knoxvillu 50. let dvacátého století. Jeho hrdinou je Cornelius Suttree, mladík v Kristových letech, jenž sešel z pravé životní cesty jako kdysi Dante a nyní v černé komedii hledá sám sebe i vlastní spásu. Na živobytí si vydělává rybařením na řece Tennessee a protlouká se knoxvillským peklem plným odpadlíků, vyděděnců a zatracenců – bez spolehlivého průvodce, zato s mnoha svéráznými souputníky. Autobiografické dílo, na němž McCarthy pracoval více než dvě desetiletí, se vyznačuje mnohovrstevnatým vyprávěním, jazykovou invencí, myšlenkovou hloubkou a v neposlední řadě netypickým svébytným humorem. Suttree završuje rané tenneeseeské období autorovy tvorby a spolu s Krvavým poledníkem (1985) a Cestou (2006) představuje její naprostý vrchol.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Suttree. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (35)
Po výtečném Krvavém poledníku jsem zkusil tento také velice chválený román. Musím říct, že westernové prostředí mi u McCarthyho sedělo daleko více. Sice je v Knoxwillu jako ryba ve vodě a zná každý záhyb a ohyb řeky, která jakoby snad z Pekla vytékala. Už samotný úvod knihy, který je epicky vybroušeným popisem této řeky nám dá ochutnati jakým stylem je toto dílo napsáno. Košatost jazyka je neuvěřitelná (OBROVSKÁ poklona překladateli!). Dlouhé popisy jsou někdy až ubíjející. Každá kapitola je příběh ze života hlavní postavy Suttreeho. Soubor vtipných, smutných až otřesných událostí, které na sebe víceméně nijak nenavazují. Nejvíce sympatií si ode mne ovšem získal Harrogate, městská krysa, přežívající na samém okraji městské aglomerace. Na McCarthym miluji tu bezobalovost, drsnotu, černý humor, surovost, syrovost, cyničnost, totální grotesknost v kombinaci s tragikou a brutalitou. Přesto jsem z tohoto románu mírně rozpačitý. Prostě mi to nesedlo tolik jako Poledník. Nicméně jedná se o tuze silný čtenářský zážitek, nad kterým budete dumat i delší dobu po dočtení. Těším se na další setkání s Cormacem! 80%
McCarthyho velké dílo, které po přečtení vnímám, jako podmanivou cestu skrz ponuré prostředí Knoxvillské čtvrti odpadlíků, za snahou poznat hloubku Suttreeho charakteru.
Autorovi metafory a básnická přirovnáni, jeho drsný, ale poetický styl, to vše se mi již z jeho předchozích knih pevně vrylo pod kůži a to vše je i v tomto jeho románu přítomné a spolu se skvěle vystavěnými dialogy a drsným smyslem pro humor tvoří zážitek, který jen tak z hlavy nedostanu.
Chápu, že Suttree není kniha pro každého (i mnozí autorovi věrní fanoušci s ní mají pro její městské prostředí problém), McCarthyho styl musí člověku v mnoha ohledech prostě "sednout". Pro někoho může být problém už jen se začíst, ale bude-li čtenář trochu trpělivý a přístupný, zvykne si a pak se jen těžko odtrhne.
Související novinky (1)
Knižní novinky (5. - 10. 11.)
03.11.2012
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Suttree v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 230x |
| ve Čtenářské výzvě | 5x |
| v Doporučených | 24x |
| v Knihotéce | 104x |
| v Chystám se číst | 104x |
| v Chci si koupit | 29x |
Autorovy další knížky
| 2008 |  Cesta |
| 2007 | Tahle země není pro starý |
| 2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
| 2009 |  Dítě boží |
| 1995 | Všichni krásní koně |
Po Dítěti božím (jež je nejkratší knihou autora) přišel mistr McCarthy se Suttreem (jednou ze svých nejdelších knih). Poetika dostala více prostoru (oproti zmíněnému Dítěti) a je košatější, ale nikoli na úkor pořádného děje. Jinými slovy, není to tak náročné čtení jako Strážce sadu a autor zde podle mě dosáhl (minimálně do té doby) naprosto dokonalého balancu mezi onou zasněnou, silně popisnou poetikou a věcným vyprávěním. Vyprávěním, které je tradičně velmi komorní a přitom tentokrát až nečekaně velkolepé. Suttreeho jsem četl více dní po relativně krátkých úsecích a můžu říct že takto dávkované mi to skvěle sedlo. Zkraje jsem nějakou dobu trochu tápal, ale po čase jsem příhodám Buddyho a množství úžasných vedlejších postav propadl natolik, až jsem si přál aby to nikdy neskončilo. Někteří knihu označují jako humornou a komickou, s tím osobně nemůžu souhlasit. Chci říct, autorovo šibalské pomrkávání jsem samozřejmě zaznamenával a občas to bylo úsměvné, ale... Je to takový ten smutný, často až bolestný úsměv. Se závěrem děje jsem byl spokojen a český doslov opět nastínil pár zajímavostí (byť byl spíše zbytečný). Obvykle se mi během čtení knih v hlavě rýsuje nějaké to zhodnocení, věci o které opřu komentář. Tentokrát nic. Byl jsem tím vším natolik okouzlen, že jsem ani po poslední stránce netušil co k tomu napsat. Mohu jen opět smeknout. x)