gretl74 komentáře u knih
Procteno, zatim ne moc poctive procviceno, ale verim, ze pomaha a urcite se k ni budu vracet.
Miluju hory, miluju hotely, knížka měla vysoké hodnocení ... nebylo co řešit ,) ... a čekala tu v poličce už docela dlouho.
Prvních pár stránek přečteno trošku s rozpaky, ale pak se vše parádně rozjelo a nezastavilo se až do poslední stránky. Vtipné, plné postřehů. Autor si sice dělá legraci z domorodců, ale humor je to laskavý a plně tolerující naprosto odlišný způsob života. A neskutečná příroda všude kolem, to už je jen ta pověstná třešnička na dortu.
Přečteno s dcerkou jako první kniha do povinného školního čtení ve druhé třídě. Na můj vkus dost dlouhý úvod a pak zbylo na draka už jen pár stránek. Ale jinak docela hezký příběh.
Koupeno pro dcerku, začínající čtenářku - ale typ písma je pro děti naprosto nevhodný. Děj je velmi zjednodušeným převyprávěním filmů.
Velmi nadčasové ;) Štika nejsem a nikdy jsem nebyla, neumím to, ale ve svých dávných šestnácti letech, kdy mi knížku půjčila kamarádka, jsem ji hltala a nestačila se divit. Jeji precteni rozhodně rozšíří obzory a nezaškodí takto nahlédnout do tábora "nepritele". :)
Možná by na obálce mělo být natištěno "nedoporučuje se pro 40+".
Tahle knížka, moje druhá od autora, mi dala docela zabrat, na své poměry jsem ji četla hodně dlouho. Rozhodně to není čtení na jedno odpoledne. Celkové vyznění je dost depresivní (a bohužel pravdivé, o to víc depresivní to je ...). Houellebecq vážně umí, ale nejsem si jistá, jestli to já umím tak moc ocenit. Teď si jdu dát sklenku červeného jako poctu autorovi, ale další knížka bude nějaká super lehká letní oddechovka ...
Za mne 3,5 hvězdy, možná tu půlku časem ještě přihodím ,)
Přečteno jako příběh na dobrou noc, obrázky nádherné, dcerce se to líbilo. Příběh je dost zkrácený, takže občas návaznosti pokulhávají. A upřímně - z této verze nějak nechápu, za co byl ten malý hajzlík vlastně odměněn ...
Četly jsme s dcerkou na pokračování před spaním. Některé pasáže čtivější, některé trošku delší, ale při čtení poslední stránky jsme měly obě slzičku v oku.
Líbila se nám víc než Isadora jde do školy. Krásné třpytivé obrázky pro malé slečny.
Knížka tak nějak popisuje stav věci, ale že by mi dala něco nového... Zejména na rady typu na co vsechno si "mam udelat cas" a "netrapit se tim, co nemuzu, ale radovat se z toho, co muzu" jsem pomerne alergicka. Vzdycky mi prijde, že autoři píší o něčem, co sami nikdy neprozili, nezazivaji kazdy den ty ubijejici situace a kdyby tisíckrát chtěli, nemohou to prostě pochopit.
Na téma jsem se hodně těšila, ale víceméně zklamání, vyšel z toho takový romantický polotovar pro dámy.
Vtipné, moudré, jen jsem si myslela, že to bude trošičku víc z běžného života a méně z oboru psychiatrie.
Vše již napsali hodnotící přede mnou - autor si občas sám protiřečí, u některých vět zduraznenych vykřičníkem nevíte, jestli je to tak moc dobře nebo naopak tak moc špatně. Za ty dva recepty, které používám dodnes a které nám opravdu chutnají, jedna hvězdička navíc.
Opravdu pěkné ilustrace, zajímavé téma. Ale tím výčet kladů, bohužel, končí. Zcela jistě by to potřebovalo ještě jednu korekturu, nektere věty a návaznosti pak skoro nedavaji smysl. Za mne bod dolu za naznak sprosteho slova - to si jako mají děti domyslet? A nevím jistě, zda prckove tak úplně ocení "čokoládové obrázky", když se nedaji ani oliznout ;)
Čteme s dcerkou tak dva roky, pro deti moc pěkný příběh.
Neposoudím, nedočetla jsem (jako jednu z mála). Strašně nezáživné ...
Ne, zázrak nepokračuje, jde jen o to, jak z chudáků zkoušených rodičů s autistickými dětmi vytáhnout poslední zbytky sil a peněz.
Miluju od dětství, ale některým záhadám jsem na kloub nepřišla dodnes. Jinak perfektní, upíři, lháři, Tydlitáci ...
Téma knihovny lákavé, svět celkem propracovaný, ale nějak mi to prostě nesedlo, nepohltilo tak, jak by mělo ,)