gretl74 komentáře u knih
Těšila jsem se na ni, ale docela zklamání, mne ani dítko nezaujala, přečetly jsme jen jednou.
Kniha je sice naprosto pravdivá, ale to, že každé dítě je jiné a musím mít cit a intuici, abych vše vždy správně pořešila, na to si nemusím kupovat knihy o rodičovství a psychologii - to je tak nějak jasné samo o sobě, ne.
Kniha mi nic nového nepřinesla a "praktické" recepty a návody jsou dle mého velmi nepraktické. Už se vidím, jak ráno v šest s rodinou za zadkem kuchtím na pánvičce kedlubny k snídani. Teorie a praxe jsou prostě o něčem jiném.
Druhé setkání s autorem, ujeté, originální, ale můj styl to úplně není a vracet se k ní asi nebudu.
Pár let jsem s Japonci pracovala a některé situace jsou popsány velice přesně, některé samozřejmě s nadsázkou. Líbilo se mi mnohem víc než Strach a chvění, tam mi hrdinka přišla lehce vyšinutá.
Také jsem nějak mimo, nechápu, proč slaví kniha takový úspěch. A ženská, hovořící jako dlaždič, ode mne víc jak dvě hvězdy očekávat nemůže...
Jedna z mých nejoblíbenějších, pár povídek je sice trochu slabších, ale ty ostatní to bohatě vyváží na plný počet hvězdiček. Na Smolíka McFiggina si vzpomenu každé Vánoce .)
Nadsázka, poetika, zvláštní lidé, nádherná místa. Bylo to něco úplně jineho, možná bych jindy a v jiném rozpoložení odložila, ale tentokrát mi to prostě sedlo. A na Krétu bych vyrazila hned ...
Požádala jsem knihkupce o něco vtipného, ale v tomto případě se absolutně nezadařilo, mně to přišlo spíš hloupé než vtipné. A představa, že si něco podobného nasadim dobrovolně do baráku a ona mi tam o.... vše, co se hýbe - můj styl humoru to věru není. Po pravdě mě hlavní hrdinka tak pila krev, že jestli se nad tím ještě jednou zamyslím, sundam to na jednu hvězdu...
Ano, je to staré, ale kdysi dávno jsem u babičky v knihovně ukořistila první díl, který se mi moc líbil, takže jsem pak dlouho sháněla po antikvariátech díl druhý, abych zjistila, jak to dopadlo. Dobová červená knihovna z prostředí luxusního hotelu (a hotely já prostě miluju ...).
Jedna z knížek, které mne provázely dětstvím - milovala jsem hlavní hrdiny, prožívala jejich cestu i dobrodružství. Nádherně napsáno.
Přečteno na gymnáziu, při jedné z angín mi knihovnice vyhrabala vyřazenou knihu, kde chybělo prvních pár stránek, takže mi to začalo rovnou nervákem ... Klasika žánru.
Doporučená povinná četba, kterou jsem si zamilovala a pro jistotu několikrát zopakovala ,)
Prostě Mikuláš - tady není co dodat. Pro malé i velké.
Tuhle knížku miluju, stačí otevřít na jakékoli stránce a začíst se a hned je mi o poznání líp. Psí příhody jsou fajn (i když dotažené ad absurdum), ale i vztahy v rodině, dialogy, ironie - mě to prostě bavilo a baví.
Četla jsem už kdysi dávno, tenkrát mi politické zákulisní intriky tolik neříkaly, ale královský dvůr jsem milovala ,) Každopádně skvělé čtení.
Četla jsem už kdysi dávno, povídky si moc nepamatuji, ale divadelní hry byly velice silné.
Mikuláš prostě nikdy nezklame - co slovo, to perla, k tomu dokonalé obrázky. Dcerka se dokonce měla jmenovat Marie-Hedvika (ale nakonec je to jinak ,)
Knížky s válečnou tematikou nevyhledávám a pokud možno nečtu, ale tady jsem udělala výjimku a byla odměněna skvělým příběhem.