Gustik5 komentáře u knih

Marta spí je výborným, byť čtenářsky poněkud nekomfortním dílem, kterému je potřeba věnovat zvýšenou pozornost i v počátku, kdy může působit trochu nudně a tedy být i trochu zklamáním pro ty, kteří očekávali přímočařejší a drsnější thriller. Zde se nám dostává vpravdě naplnění definice psychologický thriller, kde nikdo není stoprocentně kladnou postavou, veškeré události, zvraty a motivace pak rovněž nejsou černobílé. Tak trochu jako v reálném životě, což knize přidává na uvěřitelnosti a ačkoli kýžené obrátky příběh nabere prakticky až někde v druhé polovině, je vše natolik promyšlené do posledního detailu a žádná z dějových odboček zde není navíc, že se jedná o nejvíc překvapující čtenářský zážitek letoška. Sice docela jiný než byla autorčina předchozí kniha, ale o nic méně poutavý a přesvědčivý ve vykreslení postav, s nimiž se při čtení sžijete a budete s nimi místy až dech beroucí zážitky prožívat.

I přes pozvolnější a lehce zmatený začátek nemohu jinak, než tento thriller doporučit všem, kteří rádi velice zamotané čtení. Nehledě na to, že vás tento titul na konci dost možná i docela dojme a vedle toho i poskytne potřebné zadostiučinění vzhledem k osudům některých postav…

4 09.10.2021

Zápisky ze Severní Koreje rozhodně nejsou nějakým uceleným pohledem na jednu z nejděsivějších, a zároveň z nejvíce fascinujících zemí světa. Jak autor sám na přebalu uvádí, jde jen o pouze letmý pohled, který je navíc silně subjektivní. Palin ve svých zápiscích a poznámkách z dvoutýdenní cesty rozhodně nešetří pochybnostmi a kritikou, na druhou stranu nepřehlíží ani případná pozitiva. Michael Palin je navíc natolik zcestovalým a zkušeným vypravěčem, že tenkou knížku plnou fotek přečtete na jedno či dvě posezení. Země, která by chtěla zůstat izolovaná a zároveň se otevřít světu. Země plná protikladů, hrůz, ale i krás a milých lidí, kteří dokáží žít vzdor všudypřítomné chudobě a tvrdému režimu. Tak nám Severní Koreu předkládá tento krátký, ale krásně napsaný a vyvedený titul, který rozhodně stojí za přečtení.

4 23.10.2020

Batman: Zatracení je vizuálně naprosto pohlcující a nádherný komiks, který ovšem dojíždí na naprosto plytký scénář. Jde o přehlídku vizuálně podmanivých obrazů, které slepuje dohromady sice atmosférická, sice místy zajímavými nápady proložená, ale pořád – dějová vata. V momentě, kdy otočíte na poslední stránku bude nutně následovat povzdech a otázka, co je vlastně pointou celého příběhu (tedy ono příslovečné „Co tím chtěl básník říci?“), nebo jeho jedinečným, neviděným poselstvím.

Na rozdíl od Jokera či Luthora od stejné autorské dvojice nenabízí Zatracení nic nového ani neotřelého, Azzarello píše (jakkoli mu ne úplně kladný Batman scénáristicky sedí) s poněkud nabubřelou intelektuální přezíravostí – jako by se po celou dobu čtení schylovalo k něčemu velkolepému, co vás posadí na zadek, jen aby celý příběh ve finále vyšuměl do ztracena a došlo k pro mainstreamové komiksy tolik typickému návratu do statutu quo, pro který je milujeme a nenávidíme zároveň. V ději pochopitelně potěší účast postav z dospělejšího ranku známého pod názvem DC Black Label, jako Swamp Thing, John Constantine a dalších, ale jde vlastně jen o stafáž pro úchvatnou atmosférou prodchnuté kulisy, v nichž se ve výsledku nic převratného neodehraje. Revoluce se nekoná. Nakonec jde o úžasně nakreslené zklamání.

4 20.05.2020

Máme tu závěr série. Závěr, který přispěchal s asi nejlepší kresbou ze všech dílů. Doctor Stephen Strange a jeho boj za záchranu jeho přítele Wonga eskaluje v příjemně divném a drsném komiksu, který je rozhodně jedním z nejlepších dobrodružství Nejvyššího čaroděje. Jasonu Aaronovi se velmi dobře daří uchopit postavu, která se dost možná nejvíce vymyká nejen marvelovskému, ale obecně tradičnímu pojetí superhrdiny a ukazuje, jak je čarodějova dříve tak výsadní pozice v celém universu nyní nejistá a jeho práce se stává velmi špinavou, když magie jakou znal téměř zemřela a funguje z ní už jen pár zaklínadel. Vše funguje velmi dobře, jediným problémem je značná uspěchanost. Vše totiž skončí dříve, než to začalo (linka s Miserym finalizuje vlastně zhruba v polovině komiksu v rámci několika sešitů a zbytek je pak už jen jakýsi epilog) a my si postupně uvědomujeme, že je to vlastně finále celého runu. Což je škoda. Otevřený konec pak (nepřekvapivě) nechává volné pole působnosti dalším autorům a vcelku jasně vymezenou cestu, kterou by se postava měla ubírat. A tem směr není vůbec špatný. Doctor Strange je trochu obrozen, byť podstata zůstává. To ale na superhrdinský mainstream není zase tak málo…

4 22.11.2019

Není to vyložený průšvih. Tento komiks je, jak rád říkám – taková jednohubka. Tentokrát ale dosti na hraně podprůměru. Vůbec tak nepřekročí myslitelnou hranici zájmu, do které spadají pouze opravdu silní nadšenci a fanoušci seriálové předlohy. Já, ačkoli jsem si Stranger Things opravdu užil, jsem ale při čtení tohoto díla neměl pocit, že čtu něco nadprůměrného. Pouhá šeď, protkaná odkazy na seriál, která sama o sobě ani neodhaluje vůbec nic o světě “druhé strany,” je jen opravdu převyprávěním toho, co zde Will dělal. Komiks je tak jen tupým produktem. Těžko říci, zda tvůrci prostě jen postrádali ambice, nebo nepřišli do kontaktu se scénáristy série, či jim nebylo dovoleno nic, co by vybočovalo ze škatulky. Působí to jako dílo, které někdo prostě vytvořil na objednávku. Je to ploché. A ve své podstatě i tak trochu zbytečné. Kresba pak někdy je hodně detailní (jen co se ovšem týče postav, prostředí a pozadí je velmi jednoduše nakreslené, což je velká škoda), jak se tvůrce snaží zachytit herecké předobrazy, jindy působí dosti zjednodušeně. Snad bude pokračování lepší. Pokud si však chcete ukrátit čekání na další řadu seriálu, může vás tento komiks bavit. Přečtete jej rychle, ale nic zajímavého ve vás nezanechá.

4 05.07.2019

Mno, "indický Tolkien" tohle fakt není, ba přímo do něj má Amish Tripathi sakra daleko. A nejde jen o to, že zatímco Tolkien se známými mýty jen inspiroval, tak Amish je přepisuje a upravuje k obrazu svému. Jde i o celkovou stavbu příběhu, použitý (přespříliš moderní) jazyk, ale i samotné fantastické prvky, kterých je tu pomálu. Autor se rozhodl, že bohy zasadí do "reálného světa" a pojme vše uvěřitelně, jako by se Šiva bohem stal až později díky své karmě. Nakládá se vším dosti volně. Čekejte tedy oddychovou historickou fantasy z pro nás celkem exotického prostředí. Jako jednohubka na zabavení je to fajn, postavy jsou sympatické a všechny jejich úspěchy jim přejete, jakkoli někdy jednají naivně a jejich cesta je šablonovitá. Pokud máte rádi Bollywood a heroickou akci, jděte směle do toho. Pokud se v indické mytologii orientujete a vyznáte, buďte obezřetní...

4 04.06.2019

Velmi dobrá divadelní hra, kde mnohé z veršů pasují i na dnešní dobu, kritika společnosti z úst Alcesta nemůže nikoho nechat chladným a podává svědectví, že za ta století se lidské pokolení vůbec nezměnilo. Odejít žít někam do divočiny je zajímavé řešení, jak se zbavit vší přetvářky...

Hlavní hrdina je tak trochu můj idol... :-)

4 27.05.2019

Velmi kvalitní kniha, ve které se poprvé objevuje Bábi Zlopočasná. Jeden z prvních titulů, který se objevil v mé "zeměplošské" knihovničce.

4 27.05.2019

U téhle knihy musíte neustále dávat pozor a přemýšlet, hledat chyby a nesrovnalosti ve výpovědi, a tak podobně. Je to velká psychologická hra, kde se nepřímo stáváte také tak trochu detektivem. To se mi stává málokdy.

Jde o výborně propracovaný psychologický (a tak trochu i mysteriózní) thriller, který posloužil dle reakcí (neviděl jsem) rovněž povedenému stejnojmennému seriálu na Netflixu. Hříšnice sleduje vražedkyni - spokojenou maminku a manželku, která spáchá vraždu zdánlivě bez jakéhokoli motivu a poté vše bez skrupulí a navíc ještě s ulehčením přizná. Při výslechu se ovšem začíná poodhalovat její vlastní temná a traumatická minulost. Bohužel během toho všeho cíleně lže a do toho si ještě sama vše nepamatuje přesně a sama tak trochu blázní, jak se její traumatem zkroušená mysl snaží zrehabilitovat...

Ano, je to zmatené. Ale záměrně. Líbí se mi dvě vyprávěcí polohy, kdy jedna sleduje vyšetřovatele, druhá vražedkyni a jejich rozdílné myšlenkové pochody. Snad by jen mezi nimi autorka nemusela přeskakovat tak náhle a bez upozornění. Tam by si kniha zasloužila oddělit na kapitoly, protože občas se mi stávalo, že jsem chvilku nevěděl, o kom zrovna text je. Každopádně to jsou maličkosti. Jako celek je toto dílo výborné zejména pro to, že vše do sebe zapadne opravdu až v samém závěru knihy, kdy zmatení vystřídá pochopení...

4 22.05.2019

Batman: Můj temný princ se řadí mezi nejlépe nakreslené komiksy, co u nás vyšly. Příběh samotný za provedením lehce pokulhává, ale rozhodně není špatný. Jen zlehka ošoupaný. Přesto se dobře čte, není hloupý a neslouží jen jako prostředek pro umělcovu tvůrčí seberealizaci. I po stránce dějové se rozhodně řadí do nadprůměru, jen není dílem s kultovním potenciálem. Přesto jde o komiks vhodný jak pro naprosté nováčky, kteří mají rádi filmy a chtěli by si prostě přečíst dobrý uzavřený příběh s Batmanem, ale i pro ty, co mají načteno a rádi by výraznou oddychovku. Protože tohle dílo má vypravěčský říz a svěžest, jaké zatím novým řadám v rámci Znovuzrození chybí… Zkrátka a dobře, tuto knihu mohu jedině doporučit všemi deseti.

4 21.01.2019

Líbí se mi, že je v komiksu přítomna reakce na předchozí události. Protože totiž Gotham byl v uplynulých letech několikrát zdevastován, rozhodla se vláda zakročit. Právě ona nese zodpovědnost za příchod starého nového zlosyna, a tak přesto ačkoli Batman zrovna nechce, musí s ní navázat křehkou spolupráci. V ději přítomno i pár vtípků, kdy některé jsou více, některé méně vydařené. Minimálně ten, točící se okolo Batmanovy „superschopnosti“ nepozorovaně zmizet, působí hodně ohraně. Pak jsou tu až absurdní momenty, kdy kupříkladu Alfréd poslouží jako vějička a oblékne si Batmanovu zbroj.

Komiksová kniha Batman: Já jsem Gotham rozhodně není špatným rozjezdem nové řady. Přesto se nejedná o nic víc. Rozhodně vám při čtení nevyrazí dech jako už zmíněný Soví tribunál a je tu velmi patrný prostor ke zlepšování. Osobně jsem se při čtení bavil a opravdu se těším, jak se bude Kingův run dále vyvíjet. Dle chvály na jeho další komiksy v sérii se je opravdu na co těšit.

3 a půl *

4 02.06.2018

Perfektně to rozvíjí předešlý děj a zároveň přidává nové zajímavé zvraty a podrobnosti... U některých scén jsem napětím skoro nedýchal. Největší síla téhle série je podle mě vedle rozmanitého zasazení a příběhu hlavně v perfektně prokreslených (ve všech významech toho slova :) ) postavách. Všechny mají své zcela opodstatněné, pochopitelné motivace a nejsou ploší. Díky jejich trojrozměrnosti je tak snadné si najít oblíbence, u kterého vám skutečně bude záležet na tom, co se s ním stane. Za mě je Sága zatím jednou z vůbec nejlepších komiksových záležitostí, co se ke mně dostaly. Snad to tak bude pokračovat. :)

4 10.11.2017

Líbí se mi to. Byť jak na vyprávění, tak na "umělou" kresbu jsem si musel chvíli zvykat (teď už ji jen hltám). Ale je to rozjezd. A hodně pomalý. Ale ono je to svým způsobem dobře. Děj je nám dávkován po lžičkách a dostáváme tak možnost sžít se s různorodými postavami, u nichž se mi líbí především uvěřitelné a jasné motivace, které je ženou vpřed. Že je to směs nesourodých žánrových ingrediencí? Ano, a jak krásně funguje, panečku! Když se vám daří vytvořit takový žánrový Science fantasy mišmaš a ukočírovat ho, svědčí to o tom, že moc dobře víte co děláte. Já pak po první knize vím, že tady jsem správně a těším se na další...

4 10.11.2017

Spolu s Tichými výkřiky důkaz, že Hulk má sakra dobré příběhy a když je ta postava správně uchopena, dokáže předvést mnohem víc, než jen brečet že ho nikdo nemá rád a následně, no... "Hulk smash!" Tahle kniha mě hodně překvapila a bavila, jen škoda takového nijakého konce, kterým ale trpí celá řada komiksů (ehm Word War Hulk ehm). Za mě zatím spolu s X-Meny vrchol "červeného UKK" (NHM mi prostě přes pusu ani klávesnici nejdou). Navíc je to slušný špalek, což vždycky potěší. A navíc mám rád tu diverzitu, když je přítomen víc, než jen jeden Hulk.

4 10.11.2017

S těmi co si tu stěžují na Louisovu ukňouranost si dovolím nesouhlasit. Trochu mi tvůrci oněch komentářů připomínají onoho mladého reportéra. Přečetli příběh, ale tak úplně nepochopili jeho poselství, nebo jej odmítají pochopit. Zvláště pak nesouhlasím s tím, že nedělá nic, aby svůj osud změnil. On ho právě změnit nemůže, o to jde. Věčný život bez naděje není nic příjemného... Jak román, tak film se mi líbily a zaujaly mne. Oproti filmu se mi však více líbilo podrobnější vykreslení nejen postav, ale i vztahů mezi nimi. Takhle má vypadat román o upírech...

4 10.11.2017

Mně osobně se to líbilo víc, než román "Na západní frontě klid." Tato kniha na mě měla větší emocionální dopad a zdála se mi čtivější. Remarque zachycuje hrůzy války bez příkras a celé se mi to zdálo smutnější právě díky "lovestory," který se na pozadí všech těch událostí odehrával.

4 10.11.2017

Úžasná komiksová série o naštvaném kanadském hrdinovi. A nejde o Wolverina! Po zhlédnutí zábavného filmu jsem neváhal a vrhl se na tuto předlohu. Autorův jedinečný styl, do značné míry inspirovaný mangou, nesoucí si rysy amerického stripu se zrovna každému nemusí trefit do vkusu. Stejně tak i místy překrásně absurdní humor (nejednou jsem se při čtení smál na celé kolo) i příběh. Chvílemi se v něm trošku obtížněji orientuje pro značné množství postav a narážek, z nichž mnohé na "první zátah" čtenář nepochytí. Tím spíš se k tomu všemu ale rád vrátím. Hlavní i vedlejší postavy mají odlišné charaktery a každá z nich je něčím zajímavá. Já si krom ústředního dua (Ramony a Scotta) asi nejvíc oblíbil Scottova homosexuálního spolubydlícího Wallace s jeho cynickými poznámkami. Podtrženo sečteno: zamilujete si to, nebo vám to nic neřekne. A já si to zamiloval. Je věčná škoda že se u nás nedočkáme barevného vydání, protože to musí být dokonalé!

4 10.11.2017

Kniha je to hezká, jen jsem si díky občasnému "spoilerování" Smrti říkal, že to opravdu není ta nejlepší vypravěčka... Zvláštní styl, jakým je kniha psaná si mě i přesto získal a čtení jsem si užil. Přesto si chvílemi už nemohu pomoci, téma té doby se mi zdá mírně vyždímané. To ovšem je jen můj subjektivní pocit.

4 10.11.2017

Noční hlídka je bezpochyby jednou z nejlepších knih od pana Pratchetta, no a... Já prostě žeru cokoli o Ankh- Morporkské Noční hlídce a cestování v čase, takže tady je to zkrátka jasné. Plných pět hvězd. Čtivé, originální, hezky nostalgické, prostě paráda!

4 10.11.2017

Je to čtivé, originální, vtipné. Bohužel jsem toho od Gaimana moc nečetl, zatímco Pratchetta jsem dříve četl prakticky pořád, a tak se mi zdálo, že na mne spíše víc pomrkával on, než Gaiman, to je nicméně věc názoru. Každopádně je to výborná kniha, která mne nejednou rozesmála. Vřele doporučuji.

4 10.11.2017