Habrovan
komentáře u knih

Tato kniha byla první, která popsala vše podstatné o tématice. Ty ostatní už trpěly balastem politiky, kultu, nadčlověčenstvím. Také vede k zamyšlení, proč se v Praze třeba po Jindřišce Novákové nejmenuje žádná ulice, za což se to jen hemží ukrajinskými bajkami.


Co napsat o prorežimním historikovi, který bude konformní s tím, co je právě za okny? Nezdržovat se u něj.

V knize se odráží popis doby. Co retribučnímu soudnictví předcházelo, až po jeho obludnost. A to i za skutky, které ani v poválečném Československu neměly skončit na provaze.


Knížku jsem asi v polovině čtení hodil do popelnice. Od historika bych nečekal stále se opakující slova jako blbství, aniž by napsal, koho a proč. Tohle nestojí za pozornost a věnovaný čas.

Určitě by si tuto knihu měli přečíst všichni ti, kteří vykřikují o Mnichovských zradách, o o nás bez nás, a podobné pololži.


Velmi dobrý vhled do meziválečného vojenství. Další zajímavostí je, jak se pohybovaly autorovy názory na Beneše.


Knihu mám podepsanou od autorky, kardinála Meisnera a arcibiskupa Graubnera. Je to čtivá publikace, s mnoha temnými místy naší historie.


Velice fundovaný popis, o čem čtenář ani neví, že existuje.


Jeden by nevěřil, čeho byli (jsou) Češi schopní. A pan Pasák se tohoto popisu chopil velmi podrobně.


Kniha je o nedoceněm a neprávem opomíjeném člověku, o prezidentovi, který zachránil tisíce životů před jistou smrtí. A to se nedá říci ani o jednom z jeho předchůdců, natož následovníků.


Vynikající publikace pro toho, kdož se zajímá o Apoštolský stolec.


Vyčerpávající informace z dění, která formovala katolickou církev. Ačkoli se kniha obtížně shání, rozhodně za tu námahu a peníze stojí.


Kniha je vhodná jako dárek pro nenáročného čtenáře. Jde spíš o encyklopedii, nikoli o zdroj poznání.


Tato kniha nechává nahlédnout do ohybů diplomacie. Ale je i současně pozoruhodná tím, že jsou připomenuty (ne)dávné děje, které ovlivnily naši přítomnost.


Pokud si odmyslíme ismy odvislé od doby vzniku knihy, dostane čtenář pocit, že čte týden staré noviny. A jak moc se historie opakuje.

V knize jsem nalezl řadu opomíjených zmínek, které dosti ovlivnily vznik Československa. A věru, zdaleka není vše, čím bychom se mohli pyšnit.


Za zmínku rovněž stojí, jak hezky používal Moravec český jazyk.


Útlá knížka, která pozve čtenáře do podrobností, které by nečekal. Pokud si uvědomíme, kdy byla kniha vydána a vezmeme v potaz pamětnictví, máme z první ruky popisky dějů období Marie Terezie a Josefa II.
