Haloon komentáře u knih
Jestli druhý díl Metra byl spíše zklamáním, závěrečný díl trilogie znovu nasadil laťku na úroveň prvního dílu. Svět se tu poněkud záhadným a nelogickým způsobem změnil a mnohem více se odehrává na povrchu. Oproti předchozím dvěma knihám se mi zdál ješte temnější a mnohonásobně depresivnější, až jsem ji málem zaklapl, abych si nekazil letní prázdniny. Putování Arťoma bylo znovu drsné a nebezpečné, plné slepých uliček a všech možných forem padlého světa až po nejskrytější tajemství Moskevského metra. Konec byl s jasným poselstvím a stál za to. Hodnotím to jako velmi důstojný závěr této trilogie.
Druhý díl Metra se mi líbil méně než první. Na změnu hlavních postav jsem si zvykl rychle, ale dost často mi nesedly jejich motivace a činy. Zvláštní a nadsazený mi přišel také kult Huntera. Občas jsem měl pocit, že s ním bylo jednáno, jako by to byl samotný Árés, což na mě působilo neuvěřitelně. Kniha nebyla špatná a náhlý konec se mi líbil stejně jako mě překvapil.
Absolvování pouti do Jeruzaléma je velmi obdivuhodný, leč nepříliš originální nápad. Napsat poté o své cestě knihu taktéž. Psát to však s humorem a odlehčením, na to jsem narazil prvně. Cesta i historky se mi líbily a stejně tak autorova strategie vetřít se k cizím rodinám na jídlo. Jen mě trochu mrzelo, že se autor vyhýbal památkám a jiným hmotným kulturním aspektům a spíše upřednostňoval lidi a jejich vztahy. Rozumím ale, že to byl jeho záměr a jeho volba. Autor si za svou cestu a odvahu zaslouží obdiv.
Druhý díl Tří mušketýrů už neměl takovou dávku odlečeného humoru jako první, ale o to byl zas vážnější. Moc se mi líbil konec a stejně tak kapitoly Milady na Britských ostrovech.
Klasická literatura, která se skvěle čte. Co víc si může maturant přát. Dílo je místy zábavné, místy dobrodružné a vlastně má tak trochu od všeho. Především je to klasika, která čtenáři umožní nahlédnout do Francie v období Ludvíka XIII. a pochopit běh oné doby.
Druhý díl HP se mi zdál temnější, napínavější a ještě lepší než Kámen mudrců. Ukázkově budované napětí a strach z neznámeho, které autorka odhalila až téměř na konci. Stále se však jedná o spíše dětskou knihu, která ale stejně dobře osloví i dospělého. Tajemná komnata je znovu otevřena a čtenáře hned tak nepustí.
Přestože jde o zvláštní mix naší historie, fantasie a dokonce prvků typických až pro naši moderní dobu, samotný příběh je jak dělaný pro uchvácení dětských čtenářů.
Velmi zábavná kniha, obvzláště v její prostřední části. Čtyři věkem stíhaní kamarádi, kteří si přiznají, že nežijí podle svých mladistvých představ. Nevzdají se však a celkem komickým způsobem se pokusí svou životní cestu zvrátit. Jako oddychovka to funguje skvěle.
Oko světa mě draplo už během prvních stránek a velmi brzy jsem pochopil, že fantasy svět Jordana a jeho mytologie je až příliš rozsáhlý a složitý na takového malého človíčka jako jsem já. Vzhledem k tomu, že jde o první díl předpokládám lepší vhled do dějin světa s každou další přečtenou knihou, ale prozatím to byl celkem oříšek. Oko světa se mi moc líbilo. Na můj vkus je zde příliš magie a mám raději postavy, které nejsou ani dobré ani zlé, ale já nejsem autor a Jordan to zvládl moc dobře. Svět a jeho problémy jsem si dokázal rychle představit, přestože v něm mám ještě co objevovat a na ne uplně tradiční nelidské tvory a potvory jsem si také zvykl rychle. Už teď jsem zvědav na pokračování.
První co bych rád pochválil je skvělý a originální nápad postapokaliptického světa. Ihned ve mě bouřila fantazie a zvědavost, co čtenáře na Arťomově výpravě čeká. Metro my však poskytlo něco jiného, než jaká byla moje představa. Hlavní dějová linka mi přišla prostá a jednoduchá a spíše než ucelený děj, to působilo jako jednotlivé obrazy toho, jak by naše společnost vypadala v bídě, strachu a neustálém ohrožení. Co mi naopak nepřišlo jednoduché ani trochu, byly dialogy a filozofování postav, ve kterém jsem se, přiznávám, občas trochu ztrácel. Přesto mohu říci, že se mi kniha líbila a to především její konec, který obsahoval dostatek emocí, jenž mi v průběhu děje chyběly. Metro 2033 po přečtení stálo za zamyšlení a to mi přijde nejdůležitější.
Kámen mudrců byla vůbec první kniha, kterou jsem přečetl, když jsem se naučil číst. Dodnes mi přijde neuvěřitelné, jak kouzelnou atmosféru autorka vytvořila. Přestože je první díl HP spíše dětskou knihou, tajemné chodby a pozemky Bradavic mohou uchvátit skutečně každého.