Hani77 komentáře u knih
Miluji tento Večerníček, proto jsme jej s dcerami přečetly i v knižní podobě.
Četla jsem v dětství a moc se mi líbila. Některé části se mi zdály moc zdlouhavé, ale celkový dojem byl super. Ráda bych si ji přečetla po letech znovu.
Zaujal mě název, jednou se to přečíst dalo, ale zjistila jsem, že tento žánr mě nechytá.
Super, mám ráda draky. Lída se mi zdála strašně rozmazlená, nechtěla bych takovou holku hlídat.
První polovina knihy se mi (až na několik malých připomínek) moc líbila, docela jsem se i poučila. Druhá polovina mi už přišla odbytá, jako by autorovi došel dech. Celkový dojem 4 *.
Literatura regionálního významu, už jsem četla zajímavější. Navíc psáno pidipísmenky na pozadí čb fotek, takže místy dost špatně čitelné. Zaujalo mě hlavně to, kolik bylo v Písku v roce 1896 restaurací-65 na 11 tis.obyvatel ☺. Za zajímavé fotografie přidávám 1 *.
Několik pověstí se mi moc líbilo, ale celkově mě kniha moc nenadchla.
Asi tak 3/4 knihy se mi děj vyloženě nelíbil. Jednotná společnost se mi zdála naprosto strašná. Zajímavé to začalo být v momentě, kdy Jonas prozřel. Za poslední čtvrtinu knihy vč. dodatku autorky bych dala určitě 4 *, ale vzhledem k tomu, že po většinu knihy jsem se musela do čtení nutit, tak dávám jen 3 *. Je to povinná četba mé dcery v 8. ročníku, ale myslím, že tato věková skupina ještě není dostatečně vyzrálá, aby pochopila smysl této knihy. Ale na rozdíl od některých čtenářů musím říci, že se mi konec moc líbil :-). Hned při čtení mě napadlo to vysvětlení, které autorka zmiňuje jako první ve svém komentáři, jaké rozuzlení příběhu vidí děti.
POZOR SPOILER!!!!
Začaly se mu přeci vracet vzpomínky na jeho rodinu, kterou opustil :-).
Není co dodat. Silný příběh. Měla jsem strach, aby 2.díl nebyl "slabší", ale je stejně skvělý jako 1. díl vyprávění, výborně doplnil vzpomínky paní Skleničkové. Určitě by si měl každý přečíst.
Četla jsem na zkoušku z dějin a líbilo se mi to ☺. Udělala jsem si hezký přehled o té době a nebylo to nudné.
S touto učebnicí jsou spojeny mé začátky s němčinou.
Moje favoritka byla pohádka O zlaté hlavě, tu jsem si četla hodněkrát ☺.
Měla jsem jiné favority ☺. Z tohoto dílu se mi líbil Třetí uzel.
Pamatuji si jen pohádku O chytrém vepříkovi, ale moc se mi líbila.
První dvě kapitoly mě vůbec nebavily, pořád jsem knihu odkládala. Ale když Olbracht popisoval příběhy spoluvězňů, tak to bylo docela zajímavé a najednou jsem byla na konci ☺.
Po přečtení 3-4 kapitol jsem to chtěla vzdát-trestná činnost lehčího typu, jako jsou krádeže, přepadení apod. Pak ale přišly 2 zajímavé případy a začalo mě to bavit. Humorné příběhy o místní galérce, výborně popsaný místopis, který velice dobře znám a uměla jsem se díky tomu krásně vžít do příběhu. Četla jsem mnohem lepší detektivky, ale toto dílo mě bavilo.
Jsem velká milovnice koček, proto jsem byla z této knihy NADŠENÁ!!
Knihu jsem četla proto, že jsem byla nadšená z "Černých baronů", a "dalo" se číst i druhé pokračování, ale tento díl se mi už nelíbil a další jsem ani nečetla-to se raději vracím k 1. dílu série :-).