Hanny komentáře u knih

!!! SPOILERY!!! číst až po přečtení knihy :)
Průměrná kniha, pro mě zatím průměrné autorky. Přečetla jsem si knihu, která ve mně prakticky nic nezanechala, ale byla napsaná čtivě (což je rozhodně důležitý aspekt - pro mě, nebaví mě přelouskávat větu po větě násilím a hledat mezi slovy souvislost).
Četla jsem asi týden, došla jsem k tomu tzv. "zvratu" a odjela na dovolenou na 3 týdny bez této knihy. Smutné je, že když jsem se vrátila, stále jsem se neměla k tomu těch několik málo stran na konci dočíst, navíc jsem si vlastně moc nepamatovala, o čem kniha byla. Když jsem se k tomu dokopala, tak jsem si tedy příběh vybavila.... ale už tohle svědčí o tom, že můj zápal asi nebyl na 5 hvězdiček.
Hypnóza, hypnoterapie a alternativní medicína - za mě NE. Není to můj šálek čaje, mám vůči tomu předsudky (nejsem na to hrdá) a kroutěj se mi oči všemi směry, když někdo vysloví "alternativní". Hlavní hrdinka mi k srdci příliš nepřirostla nejen kvůli své profesi, ale tak celkově.
Hlavní téma se stalkerkou nijak zvlášť negradovalo, vlastně se téměř nic nestalo, Saskia mi až na tuhle svoji "úchylku", byla vlastně sympatičtější. Tohle téma nebylo podle mě zpracováno dobře, i to, jak to na konci jen tak přestalo. Ze dne na den. Asi že měla s kým plést svetry.... :)
A to "jupí, jsem těhotná ve tříměsičním vztahu (protože jsme nepoužili tenkrát ochranu), kdy můj vyvolený má dítě a stalkerku... ale asi to cítí stejně, protože mě po tak krátké době žádá o ruku a představuje mě rodičům své mrtvé manželky"... nebudu komentovat :)
Manželovo tajemství se mi asi líbilo víc, i když taky mělo své vrtochy.
Co nelze knihám autorky upřít jsou krásné obálky knih.

7 01.08.2016

Jsem na rozpacích v hodnocení mezi 3 a 4*. Můj příspěvek bude nejspíše obsahovat !!SPOILERY!!.
Slyšela jsem o knize jen samou chválu a že prý si to musím přečíst. Tak jsem tedy udělala, nelituji toho, příběhy mě přivedly k rozličným úvahám, nicméně jsem čekala víc, o dost. Nejvíce mě bavila Stepforská panička Cecilia Fitzpatricková a to jak zvládá milion věcí za den (ten stejný den, který u mě má jen 24 hodin :)) (to nemyslím ironicky, představuje můlj nesplnitelný ideál)
Ano, všechny pravdy jsou dány úhlem pohledu a ano, svět je velikánská spletitá změť křižovatek a my se musíme co chvíli rozhodnout, jestli se vydáme tudy nebo jinudy... jak se říká - delší, ale zato horší cestou :) A někdy to holt něco rozhodne za nás. To ale není žádná novinka. Zde tolik opěvovaný epilog se mi na jednu stranu líbil, že znovu tuto skutečnost připomněl.... ale prostě nemám ráda, když si autor vymýšlí, co by Jannie dělala, kdyby nezemřela a že byl Polly byla tenistka, kdyby nepřišla o ruku. Vím, že celá kniha je vymyšlená, ale nejsem zastáncem vymyšlených alternativních životů, na které autor poukazuje jen čistě pro waw efekt, aby lehce dojatý čtenář tu slzu fakt ukápl.... nebo aby ta spadlá brada vyryla ďolík do podlahy ještě hlouběji.
Že by Jannie nikdo nediagnostikoval Marfana do 17... OK, budiž (a to navzdory neustále připomínaným dlouhým hubeným končetinám snad při každé vzpomínce na ni) ... ale že by u vraždy mladé dívky soudní patolog odfláknul tak pitvu, že by si nevšiml, že neumřela na uškrcení, ale na prasklý aneurysma??? To už je na mě moc.
A uzavření kruhu ála dcera za dceru mi taky připadá přitažené za vlasy a až moc uměle vytvořené.
Manželovo tajemství je celkem zjevné minimálně nekolik desítek stránek před odhalením....
Nejvíce na mě zapůsobil moment, kdy Cecilia, již vědoucí, sedí s tchýní v kuchyni a zjistí, že nejen ona je vědoucí... z toho mi šel mráz po zádech.
Jinak souhlasím, že ženskost reakcí je prosáklá celou knihou, nejednou jsem se se tam viděla :)
Psaná je čtivě, ideální na dovolenou na hory, kdy po lyžovačce zalehnu do postele a nechám se s ní příjemně kolíbat :) Za ten týden se přečte anjc cvaj :)
Když tak čtu ty svoje výhrady, dávám 3*....

7 25.03.2015

Jako sloupky jednou za čas - proč ne, ale jako celek prostě NE. Je to stále to samé dokola, dočítala jsem to už jen z nutnosti, abych to měla za sebou. Krásné ilustrace - kniha by stoupla na kvalitě, kdyby tam byly jen ty obrázky.
Bohužel.

5 01.11.2019

Dočetla jsem další z řad dobrodružství hraničářova učně Willa a jsem spokojená. Kniha se čte úplně sama, je psaná lehce a svižně, čas ani člověk nevnímá. Nicméně je to poněkud pohádkovější, než bych čekala. Je pravda, že hlavními hrdiny jsou vlastně větší děti a s nimi už se mi tolik nedaří ztotožnit :) Ale už se těším na další díl!

5 06.07.2011

!!!SPOILERY!!!
Třeštíková má pěkný styl psaní. To je na této knize to jediné pěkné. Forma nad obsahem.
Je těžké psát za druhé pohlaví, nechápu, že se do toho vrhla ve své prvotině. Aspoň tedy doufám, že muži ve skutečnosti takto nepřemýšlejí, že v nich je trochu víc než jen nízké pudy.
Zamotání příběhu do telenovely pro děj jako takový zbytečné.
Smrt jedné z postav mi přišla jako nehoda. Celá ta situace byla divná. Dospělý muž, který přefikne kdeco, zareaguje na svlečenou dívku, po které půl knihy touží, útěkem??? Vážně? A ta dívka se bleskově obleče a běží za ním??? Proč? Jaký k tomu má důvod? A když ji při tom běhu srazí tramvaj, proč mu to dávají za vinu?
Bohužel, nelíbilo se mi to.

4 01.11.2019

Knížku jsem přečetla. Tím se asi tak dá vyjádřit veškerý můj pocitový vjem z knihy. Protože jsem ve škole občas i dávala pozor, věděla jsem, jak kniha dopadne, takže (nejspíš jako u většiny lidí) žádné překvapení na konci, z něhož by mi klesla brada, se nekoná. Příběh se zezačátku loudá, loudá, před koncem mírně graduje a pak skončí. Naprosto chápu, že někdo knihu odloží, protože ty doslovně se opakující pasáže s růžolíci dívkou v černých šatech a další mě otravovaly úplně stejně, nicméně pomáhaly vykreslit hlavní postavu, tak budiž...
Připadá mi zajímavé, jak si tak pročítám komentáře níže, že se čtenáři dají dělit na dvě skupiny - ty dle nichž se postava p. Kopfrkingla charakterově výrazně promění, a ty, kteří si myslí, že zůstává nadále stejně emočně plochý, ne příliš inteligentní a snadno manipulovatelný. Já se ztotožňuji s druhou skupinou a s příspěvkem Gimliho....
Film jsem zatím neviděla, ale je tak legendární, že když už jsem konečně přečetla knížku, dovolím si se na něj také podívat :)

4 23.02.2015

Dokonalé. Dětská část mojí duše je konečně po 22 letech uspokojena :) Když jsem byla malá, chtěla jsem, aby mi naši tuhle knížku koupili na dovolené v J Čechách. Místo toho mě vyfotili, jak brečím před Hlubokou. Od té doby jsem na Heidi dávno zapomněla, jen při prohlížení starých fotek z dovolené se nad tím usmíváme. Nu a letos jsem ji k mému velkému překvapení našla pod stromečkem.... :)

4 05.02.2015

Vraní dívku jsem tedy ani omylem nepřečetla jedním dechem - dokonce se nějak stalo, že asi na 70. straně jsem knížku na delší dobu odložila a pak jsem si těch 70 stran musela přečíst znovu, abych byla trochu v obraze. Kniha mě záměrně mátla přeskakováním v čase, místech i lidech (tři základní ukazatelé orientace člověka, mimochodem). Vadilo mi, že na začátku kapitoly (úseku knihy nazvané nějakým místem z děje) trvalo kolikrát na můj vkus velmi dlouho, než jsme zjistili, o které z těch žen se zrovna mluví, těžko se mi orientovalo v časové linii... a ty místa se švédským názvem mi to taky neulehčily :D Prostě jsem tím chtěla říct, že bych to nevyprávěla od začátku do konce, to by ztratilo z napětí, ale zkusila bych to lépe poslepovat.

Dál bych sundala tu nálepku o silných povahách, je zbytečná. Podle mě tam není nic tak naturalisticky vylíčeno, aby se mi zvedal žaludek, spíš je vše v náznacích, někdy větších, jindy více přímočarých. Milenium od Larssona mi přišlo podané drsnější formou. Jako jednoznačně je tohle tematicky pro silnější nátury, ale s tím se prostě počítá, většinou lidi vědí alespoň bazální motiv knihy, do které se pouštějí. Nechci se opakovat, ale taky mi to nedá - Severský knížky a filmy jsou prostě všeobecně pro silné povahy, pro mě z toho plyne ponaučení - Neber si za muže Seveřana, jsou tam samí úchylové :D Larsson, Nesbo, jestli neviděli film Zlo, tak se na něj nekoukejte :) - ten je pro nejsilnější povahy, po něm se mi chtělo zvracet ještě dva dny a nejsem si úplně jistá, jestli nelituju, že jsem ho viděla.... ale to jsem odbočila.

Čekala jsem asi něco jiného. Další díl si přečtu.

4 18.12.2014

Krásná knížka plná citu.
Jednoznačně originální způsob podání, kdy vypravěčkou je smrt sama.
Kontrast války a čistoty dětské duše, která mnohé nechápe a vnímá to po svém, až postupem času všemu přichází na kloub.
Líbí se mi, že čtení, slova a knihy mají v ději své opodstatnění, že díky nim dochází k důležitým zvratům a mění osudy. Stmelují důležité postavy.
Tak trochu jiný pohled na 2. světovou válku.
Nádherné slovní obraty a věty, které by vytrženy z kontextu dávaly pramalý význam, ale takhle dokonale vyjadřují děj i emocionální zabarvení situace. Kéž bych tak mistrně vládla slovům jako Markus Zusak.
Mrzí mě, že jsem si během čtení některé krásné věty nepřepsala. Asi si to budu muset jednou celé přečíst znovu :)

4 02.11.2014

Dobrý. Dobrý je za tři. Prokousávala jsem se 1. polovinou asi tak celé léto, abych potom sfoukla 2. polovinu za cca 3 dny. Začátek pro měl byl nezábavný, nedokázala jsem u něj udržet pozornost.... tak nějak nemastné, neslané... nutila jsem samu sebe to dočíst.... když jsme se přehoupli přes tu polovinu, četla jsem rychleji a s větším zaujetím a úplně poslední stránky jsem zhltla coby dup. Tohle mě jednoznačně nepřesvědčilo, abych se hned vrhala na dalšího "Holyho". Četla jsem Sněhuláka a ten mě zajímal celkově víc, určitě jsem se do něj nemusela nutit. Takže si teď dám od Nesba pauzu a pak zkusím, co budu říkat na Doktora Proktora :)

4 02.09.2014

Wow!
Pro mě trochu pomalejší rozjezd, ale pak to jelo jako drak! Těším na další díly Milenia, ačkoliv mi připadá tahle kniha svým způsobem docela ukončená... vůbec netuším, o čem další knihy jsou (ani u téhle jsem toho moc o ději nevěděla). Paráda.

4 11.03.2014

Přečteno jedním dechem za dva dny. Klobouk dolů před Jillian, že dokázala takhle proniknout do tajů lidského metabolismu. Už sám o sobě fakt, že prakticky vše, co řekne, má podložené nějakou studií (viz rozsáhlý rejstřík vzadu), ukazuje, kolik tomu musela obětovat času a energie. Přiučila jsem se pár novým věcem (hormon Ghrelin? co to krucinál je? :D), dokázala ten metabolickej mišmaš zjednodušit a vypíchnout esenciální infromace pro běžného, průměrně inteligentního člověka. Píše krásně lidsky a všechno několikrát zopakuje, takže se to i dobře pamatuje. Nicméně můj plán je projít to ještě jednou kousek po kousku, pomaleji se štítky a u zajímavých věcí, která bych chtěla vyzkoušet nebo na které si mám dát pozor, si nalepit značku :) .... pro Jillian jedno velké "waw".

- Jillian stále opakuje "svinstvo" - docela by mě zajímalo, které slovo tam je v originále :)

4 20.01.2014

Nevím proč, ale neodeslal se mi komentář - a to jsem si s ním dala tolik práce :) Píšu znovu:

Knihu Sněhulák jsem byla nucena na chvíli odložit cca před půlkou (na dny až týdny), vrátit se k ní mi dalo trochu zabrat, splývaly mi starší oběti, norská jména tomu zmatku ještě přidala, ale po chvíli jsem se do děje opět dostala a hltala jsem každé slovo až do konce. Zloducha jsem odhalila o pár řádků rychleji než Hole, posledních sto stran byl finiš jak má být... Byl to můj první Nesbo a těším se na dalšího.

"Co je horší? Připravit o život člověka, který chce žít, nebo nedopřát smrt člověku, který chce zemřít?"

- puntíčkářská vložka: nemoc, která je zmíněna, není Berechtěvova (nebo co to bylo za zkomoleninu), ale Bechtěrevova ;)

4 12.01.2014

Čechov by měl Klusovi líbat ruce, jak to tady tak čtu :D
No jo, mě taky nalákal Klus :) Šla jsem na to jako detektiv... tak jsem ho poslouchala, říkala si, že to je podezřelý ty ruský jména v písničkách... pak jsem je googlila... a vyšel mi Racek od Čechova.... a pak! jsem si vzpomněla na verš "duše je racek, létá u jezera"....aha! aha!. .. a řekla jsem si, že jsem fakt dobrá, dočetla jsem se, že Tomáš Klus učinkoval dlouhou dobu v divadelní hře Racek - všecko to sedělo, prsy se mi dmuly pýchou.... a pak mi docvaklo, že celý album se jmenuje Racek a kdybych nebyla takovej trol, došlo by mi to dávno a o dost snadnější cestou :)))))))))))) Ono to žádné tajemství není :D
Jinak ta divadelní hra se mi líbí. Nikdy jsem ji neviděla, jen teď přečetla. Má zajímavý postavy, nad kterýma mě to nutí přemýšlet. Jsou tam velké city, propletené vztahy, alkohol, smrt, ale i znuděnost, nadhozené téma venkov vs. město, chudoba vs. bohatství... ale mně osobně se nejvíce líbí ta psychologie podivným způsobem smýšlejících lidí. No, já ještě budu asi chvíli přemýšlet. Nejvíc mi vadila Arkadinová, tý bych kolikrát jednu flákla. Některých mi bylo líto.... no, prostě vyvolalo to emoce a to je to, co tak od knih očekávám :)

3 26.11.2014

Úchvatné, jedním dechem, nešlo jinak než plynuje přejístna poslední díl.

3 19.04.2014

Tahle kniha mě bavila. Ano, je silně nepravděpodobné, že někdo bude vypadat na vlas stejně jako jiný člověk a že si záměny nikdo z "rodiny" nevšimne... a tak dále, ALE na druhoui stranu proč ne. Dějou se i divnější věci a o obyčejných věcech není tak zábavné číst a nejspíš ani psát. Styl psaní mi celkem vyhovuje, jen se autorka občas až moc rozkecává a děj natahuje - stejný problém jsem měla i u knihy V lesích. SPOILER: Také mi přišlo, že v závěr samotný je až moc zdlouhavý, když příběh vlastně skončil o desítky stran dřív než kniha, rozjímání na konci mi připadalo zbytečné a vynuceně hrající na city - otec, návštěva Abby, prstýnek od Sama? (neříkalo se tam někde, že spolu jsou asi 3 měsíce? nevypadalo to, že během operace Zrcadlo jim to spíš moc neklape? - to mi přišlo hodně přehnané. Ale Hlohovec sám mi učaroval, stejně tak to zvláštní propojení oněch postav (trochu mě mrzí, že o Danielově minulosti toho nakonec moc nevyšťourali), to, že každá postava byla charakterově odlišná, a přesto zapadla, celá atmosféra Hlohovce byla prostě tak dokonalá, jak bylo asi autorčiným záměrem. Takže knížku jsem si užila, ale dovedu si představit, že bych si ji mohla užít i víc :) Takhle za 3 a kousek hvězdy :)

3 01.06.2013

Trochu zklamání, ale zase že by to měla být 37. nejhorší kniha, to se mi taky až tak nezdá...pro mě lehce podprůměr. Docela mě zajímá, jak moc tomu ubral předklad, jak tady někteří zmiňují... Jinak četlo se to samo, stránky utíkaly jako nic, Anastasie mi teda nesedla, už začátku jsem si o ní myslela své, Christian mi přišel jako taková roztříštěná osobnost, na jednu stranu tajemný, že by i mě snad přitahoval, ale potom v jiných situacích až přehnaně normální... jakoby si autorka někoho vysnila a on reagoval podle toho, jak si přeje, ale aby to nebylo tak dokonalý a měl teda nějakou chybičku, tak bude posedlej dominancí.... nejsem moc přesvědčená... ale zvědavá jsem, to zase jo, tak zkusím příští knihu v originále, aspoň si pocvičím angličtinu :)

3 02.12.2012

Moje první přečtená knížka od Kathy Reichs. Když jsem zjistila, že Bones má něco jako svoji knižní předlohu, měla jsem ohromnou radost. Zpočátku čtení to bylo trochu zklamání, protože Temerance Brennanová nemá s Kůstkou nic společného kromě povolání. A je jedinou postavou ze seriálu, která je i v knize... A ty věty ve francouzštině a dlouhý názvy institucí - nejdřív francouzsky, pak anglicky, resp. česky.... No nějak jsem to překousla a začetla se. Byla jsem velmi zvědavá, jak to všechno dopadne, takže jsem to zhltla rychle :) Určitě to není nejlepší knížka, kterou jsem kdy četla, ale mám slabost pro soudní lékařství a kde je ho jen kousek, tam jsem spokojená... takže to uzavřu jako průměrný zážitek a ještě si od Kathy Reichs určitě někdy něco přečtu.

3 18.11.2012

Will nám roste přímo před očima :) Kniha pro mě má velice překvapivý moment na samém začátku, v průběhu příběhu narazí hrdinové na spousty překážek, nicméně spousta zvratů je očekávatelná (nemluvě o jejich rozřešení) a dost dobře očekávatelný je i konec :) To nemění nic na tom, že je to příjemné čtení a já si naprosto uvědomuji, že kdybych četla Hraničářova učně před lety, byla bych nadšená! Teď si dám asi pauzu, než si přečtu další díl (přece jen mám na seznamu i mnoho dalších knih).

3 15.07.2011

Po hodinách (dnech) ležení v učebnicích mi přišel vhod. Je pro mě těžké najít něco, co mi pomůže v odreagování. Často když otevřu novou knížku mám problém se začíst, občas se přistihnu, že se snažím daný text memorovat (zvyk je železná košile), což mi tu knížku znechutí a musím ji odložit na později... ale tohle mi sedlo, po pár odložených knihách to bylo to pravé a už se těším na další díl... ale mezitím to proložím jednou tou chudinkou odloženou :)

3 04.01.2011