hapac komentáře u knih
Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. Ale nenechte se zmást. Kniha je to skvělá, příjemná, laskavá, dojemná a Britt-Marii jsem si zkrátka oblíbila - takový Ove v sukni. Závidím vzorně srovnané příbory, dostatek jedné sody a Faxin mi tedy rozhodně chybí. Obdivuji, co Britt-Marie dokázala - změnit život, udělat hodně dobrého i pro jiné a že se ukázalo, že za maskou nerudné báby je soucit, laskavost, poctivost a dobrota. Jak už tu bylo napsáno - po přečtení mi bylo dobře na duši.
Tak z téhle knížky jsem smutná. Ivanku Devátou mám moc ráda a její knížky si beru do čekáren k lékaři nebo když mi není zrovna do zpěvu, ale tato její zatím poslední knížka se mi opravdu dobře nečetla.
Autorku mám ráda a obdivuji její povahu, neustálý optimismus a neskutečnou energii. Ráda cestuji a tak mi její putování bylo příjemné, obzvláště pak Šumava, kterou mám moc ráda. Při čtení zároveň koukám na mapu a cestujeme spolu.....Takže za mne ano za 3,5.
Knížka, která se mi líbila od p. Moyesové nejvíc.
Moje oblíbena kniha - vtipná, milá a Helenka v podání B.Hrzánové byla prostě úžasná.
Knížka se mi líbila, čtivá, pohodová - příběh ze života. Určitě pěkná kniha, kterou především ocení čtenářky 50+.
Mám ráda takové knížky. Setkání rodiny během vánoc spolu se vzpomínáním bylo pro mne opravdu milé čtení.
Neměla jsem nějak velké očekávání, ale čekalo mne docela milé překvapení v pohodové knížce.
Tak předchozí díl byl opravdu hodně, hodně romatický, ale i přesto se mi pokračovaní četlo dobře.
Já a štrúdl se mi líbil o trochu víc, ale ano na Madeiru jsem se s nimi těšila a čím víc se blížím k 55+, tak tomu rozumím.
Za mne ano. Čtivá, emotivní kniha, kdy Smrt jako vypravěčka spolu s Liesel je opravdu originální nápad. Prozrazení děje mi nijak nevadilo, naopak jsem si čtení užívala. Zlodějka knih spolu s Osvětimskou knihovnicí, Zvukem slunečních hodin či Slavíkem a Hanou patří určitě pro mne k tomu nejlepšímu, co jsem o tomto období v poslední době četla. Každá z těchto knih je tak jiná a zároveň tak stejná - plná emocí, bolestí...
Dobrá kniha. Nářečí mě bavilo a k příběhům se šiklo (vulgarismy už se mi líbily méně). Ano, tak to na vesnici chodí, ale lidé tam nejsou o nic lepší nebo horší než ve městě. Jsou jen trochu jiní. Já jsem prožila první čtvrtinu života na vesnici, druhou ve městě, třetí jsem opět na vesnici a tu poslední kdo ví.....
Vzhledem k tomu, že jsem měla knížku půjčenou z knihovny, tak jsem se k mapě nedostala (prozkoumám dodatečně v nějakém knihkupectví).
Tak tahle kniha mne docela zasáhla (myslím v pozitivním slova smyslu). Kniha, která zdaleka není o hokeji, ale o lidech, jejich vzájemných vztazích, touhách a taky o osudu. Prásk!
Přečteno po Švédských holínkách, takže jsem věděla do čeho jdu a zklámána jsem rozhodně nebyla. Trochu ponuré, syrové, ale přesto čtivé.
Za mne ano. Krásná poetická knížka, ač já povahou poeta určitě nejsem. Krásný jazyk, zajímavé téma. Doporučuji si na knihu udělat čas a klid a pak si ji třeba taky vychutnáte. Začala jsem číst i Dcery a ty mi tedy nějak nejdou (asi na nějakou dobu odložím). Nedoporučuji je číst za sebou a je jedno v jakém pořadí, každá je jiná.
Skvělá knížka, jiná než Ove, ale fakt taky dobrá. Jenom si ji v brzké době musím přečíst znovu, protože ty pohádky na začátku jsem trochu lajdala a pak se v tom ztrácela.
Opravdu hezký příběh dvou sester, kdy každá z nich se v tak těžké době zachovala neskutečně statečně. Zase trošku jiný pohled na válku. Knížka, která je pro mne srovnatelná s Hanou či Zlodějkou knih nebo Zvukem slunečních hodin. Každá z těch knih je jiná, ale čtivá a zajímavá.