haWranka
komentáře u knih

První polovina byla dobrá, určitě lepší než předchozí díl. Hlavní postavy byly celkem sympatické, neprokoukla jsem vše hned do detailů. Konec se ale zase zvrhnul v naprosto přeslazenou a průhlednou slátaninu. Je to škoda. Autorka nemá špatné nápady, ale podle mě prostě z příběhu neumí vytěžit nic víc, než plochý děj bez významnějších zvratů. Je to vlastně taková natahovaná harlekýnka. Ale odpočívá se u toho dobře, to ne že ne


Bylo to jako na vlnách - chvíli mě to opravdu bavilo, chvílemi jsem se nudila a někdy jsem si říkala, co je to za paskvil (hlavně ke konci se ten cukr už opravdu nedal). Mohlo by to být dobré a originální čtení, ale autorka to zabila dvěma věcmi - pro mě nesympatickou hlavní hrdinkou a právě tou přeslazenou poslední cca čtvrtinou, to bylo utrpení.


Stejně jednoduchoučké jako první díl, jen tady byly postavy a jejich vztah trochu propracovanější. Četlo se to dobře a navnadilo mě to na Hazel. Víc nečekejte.


Taková opravdu oddechovka. Děj nijak náročný, bylo to čtivé a krátké. Jen mě trochu mrzelo, že vlastně postavy nebyly nijak moc vykreslené a celý jejich vztah byl popsaný jen stylem a tak spolu trávili krásné dny (kromě erotických scén, samozřejmě), prakticky chyběly jejich rozhovory. Takže člověk měl trochu problém pochopit, proč se do sebe tak děsně rychle zamilovali. A konec byl ale šíleně přeslazený :)


Asi jako spousta dalších čtenářů jsem nejdřív viděla seriál. Ten je výborný. A kniha je stejně drobet lepší! Beth mi byla sympatičtější, nebyla tak tvrdá jako ta seriálová, celou dobu jsem jí fandila a držela jí palce, i když konec jsem už znala. A rozhodně v knize nejde jen o šachy. Příliš doslovné konce v knihách úplně nemusím, ale tady by mě moc zajímalo, jak to bude s Beth dál.


Tak já asi četla něco jiného než všichni ostatní Tohle bylo bizarní. Nezasmála jsem se ani jednou, jen jsem nevěřícně četla a bylo mi trapně. Nedokázala jsem objevit ani jednu alespoň trochu sympatickou postavu. Všichni byli lháři, podvádějící svoje partnery nebo zlí intrikáni, nevěry jsou v knížce považované za něco naprosto normálního a v pořádku. Bylo mi z toho blbě. A aby toho nebylo málo, styl psaní byl nepřehledný, chaotický. Opravdu jsem tento skvost dočetla jen silou vůle a paní Poledňákovou už nikdy více.


Je to takový romantický vánoční film z dílny Netflixu, jenže na papíře. Atmosféru to má milou, postavy si člověk časem taky tak nějak oblíbil, ale je to hrozně předvídatelné. Stane se vždycky přesně to, co si myslíte, že se stane, překvapení se nekoná ani s tím velkým tajemstvím. Tak nějak to prostě plyne, není to nepříjemné, pak to tak nějak skončí. I když jsem se vyloženě nenudila (první třetina mě nijak nezaujala), jsem zklamaná. Miluji Skotsko a doufala jsem, že ho z toho pocítím trochu víc. Ale popisy jídla byly super a velmi zákeřné, sbíhaly se mi sliny!


Pro malé milovníky knížek je to povinnost, já ji milovala a moje mrně taky. Jen si až teď jako dospělá všímám drobných chybek v ilustracích a nějak to na mě působí depresivně, netuším proč :D


Opravdu povedená romantika. Asi jsem i byla při čtení v té správné náladě, ale přišla mi mnohem lepší než napoprvé (před x lety). Je trochu nezvyklé, aby takováto romantická kniha byla spíš z pohledu muže a on byl vlastně hlavní postavou, ale sem to pasovalo pěkně.


První půlka knihy byla prostě úžasná. To postupné poznávání, seznámení s rodinou, odhalení, Christopherovo utrpení. Pak trochu docházel dech a začalo se vařit z vody. Jediné drama bylo velmi rychle vyřešeno. Ale i tak se jednalo o milé čtení a hezké zakončení série.


Moc jsem se na Lea a Marksovou těšila, jejich špičkování mě v minulých dílech opravdu bavilo a také jsem byla zvědavá na to veliké tajemství. Určitě mě čtení bavilo, malinko mě mrzelo trochu klouzání po povrchu, brala bych hlubší sondu do duše hlavní hrdinky. Ale užívala jsem si tu větší dávku humoru.


Jako dítě jsem knihu neznala, ale pořídila jsem našemu prckovi a teď ji čteme tak 10x denně, mohl by jet stále dokola. Je to opravdu krásné seznámení s přírodou pro nejmenší děti. Jen tedy cenzuruji tu kostku cukru pro psa :D


Jako dítě jsem to milovala a četla pořád dokola. Teď převzalo štafetu moje dítko a čteme opět znovu a znovu. Nestárnoucí klasika!


Dlouho se mi nestalo, abych u červené knihovny musela číst dál a dál, dokud nedočtu. Skvěle jsem se bavila, zasmála jsem se i dojímala. Postavy byly moc sympatické, líbil se mi jejich vývoj. Harry je přesně ten typ chlapa, kterého si v knížce každá zamiluje, ale v reálu bych ho kopla :) Po dočtení série musím konstatovat, že tahle kniha to vyhrála!


Tenhle díl se mi líbil o něco víc než ten předchozí. Hlavní hrdinové mi byli většinou sympatičtí, děj taky rychle ubíhal a párkrát jsem se i zasmála. Také mě čtení navnadilo na další díl a to se mi na knížkách od Lisy Kleypas také líbí (chytrý obchodní tah:).


Je to milá knížka, ale působila na mě spíš jako úvod do série. Jako kdyby autorka potřebovala představit novou partu hrdinů, ale nevěděla, jak to uchopit, takže místy to bylo hrozně natahované. A to mě mrzí, protože Rohana jsem si oblíbila už dřív. Uvidíme, jak to bude dál :)


Klasický King. Takže skvělé počteníčko! Pomalejší rozjezd, pro mě těžko uchopitelná hlavní postava, kterou jsem si ale postupně opravdu oblíbila. Děj odsýpal, nenudila jsem se ani vteřinu a trnula, jak to ten King nakonec rozsekne. Ano, ty jeho konce


Nemůžu si pomoct, ale tohle je za mě celkem hrůza. Hlavní hrdinové mi byli nesympatičtí. Mnohem víc mě zajímaly vedlejší postavy (kvůli nim si asi přečtu další díl). Děj byl extrémně předvídatelný a primitivní, vše mezi tím byla jen zbytečná a nudná vata. Deníkové zápisy Anne byly zpočátku originálním zpestřením, postupně ale otravovaly víc a víc, neustále se všechny myšlenky opakovaly, nutilo mě to přeskakovat. A nejvíc mi vadily ty šíleně přeslazené řeči a velká spousta náboženství.


Dějově to bylo moc fajn, prostředí pěkné, hlavní postavy sympatické, detektivní zápletka velmi dobrá (byla jsem i překvapená a to je u těchto knih co říct). Jen mi fakt vadily erotické scény. Proti troše drsnosti nic nemám, ale tady to bylo skoro pokaždé na pomezí znásilnění…


První dvě třetiny mě vyloženě nebavily, konec knihy ano, byl napínavý a zajímalo mě, jak se to vyvrbí. Bohužel jsem si ale nedokázala najít vztah k žádné z postav. (Čtenářská výzva - vydání z roku 1978 má žlutou obálku.)
