HerrEtik komentáře u knih

V prvé řadě musím opravdu ocenit Wellsovo zamyšlení nad tím, co by obyčejný člověk dělal, kdyby se stal neviditelným. Tedy co pro člověka znamená "neviditelnost". Zde Wells uhodil hřebíček na hlavičku - svobodu, odproštění od ostatních lidí a od následků svých činů. Zároveň tato moc ale působí jako klec - potřebujete jíst, potřebujete někde spát, potřebujete šaty, abyste v zimě neumrzli. A v té chvíli máte dvě možnosti, jak si dané věci obstarat - krádeží, vloupáním, nebo tím, že se odhalíte jinému člověku a požádáte ho o pomoc. Tím ale kýžená svoboda mizí...
Toto morální zamyšlení a psychologický vývoj hlavního "hrdiny" z ambiciózního vědce v šílenou zrůdu jsou dvě nejlepší vlastnosti této knihy. Příběh má několik zajímavých a napínavých částí (začátek v hostinci, vyprávění Griffina o jeho začátcích a závěrečná konfronatce), bohužel je ten zbytek vyplněn takovým poněkud nudným balastem. Někdo tady v komentářích knížku označil za "pohádku pro dospělé" a myslím si, že je to naprosto výstižné - ať už stylem psaní, nebo strukturou děje.

5 08.06.2021

Ihned po dočtení jsem si říkal, proč jsem se sakra k Hlídce dostal až teď. Ale kdybych Hlídku četl jako mladší, asi bych ji tehdy nedokázal pořádně docenit. Městskou fantasy obyčejně nečtu, a Young Adult už vůbec ne, nicméně Hlídka má jakousi specifickou naturalistickou atmosféru, kterou lze najít v literatuře postsovětských zemí.
Imponovala mi kombinace magie, byrokracie a intrik, které připomínaly hrátky tajných služeb za Studené války.
Pokud hledáte příběh Dobra proti Zlu... tady to nenajdete. Tohle je šachová partie Světla a Tmy, ve které jsou všichni pěšáky. A příliš ostré světlo dokáže být stejně oslepující, jako černočerná tma.

5 21.05.2021

Neviděl jsem muzikál ani film, ke knížce jsem přistupoval zcela naslepo. Přesto jsem ale od knížky, která se těší tak velké popularitě čekal mnohem, mnohem víc. Styl psaní mi vůbec nesedl, po třech kapitolách jsem tedy knížku odložil s tím, že lepší už to asi nebude. Knížky čtu, abych prožíval *příběhy*. Ne aby mě autor hned na prvních několika stránkách zahltil hromadou nezajímavých postav se sáhodlouhým popisem jejich historie a vzájemných vztahů.
Asi jsem čekal mysteriózní téměř hororový příběh s dobrým spádem a napínavou atmosférou, ne nasládlou vlečící se romanci. To, co jsem hledal, jsem nakonec našel u Neviditelného od H.G. Wellse. Jedna hvězdička za kultovní status.

2 21.05.2021

Na knížce se mi jednoznačně líbil námět - temnou fantasy o nájemném vrahovi jsem zrovna hledal, a Cesta Stínů mě v tomto ohledu zcela uspokojila. Nutno ale říct, že ta "temnota" mi mnohdy přišla až příliš nasílu... Neříkám to snad proto, že by se mi při čtení dělalo zle, byl jsem znechucen nebo tak. Ale spíše jsem místy obracel oči v sloup, protože daná pasáž neměla skoro žádný jiný účel, než se pokusit čtenáře šokovat. Když použiju internetový slang, prostě mi to přišlo tak trochu moc "edgy". Výsledné situace mi pak přišly spíše úsměvné, což určitě nebyl autorův záměr.

Když k tomu přičtu nepřehledné skákání z postavy na postavu a přehršel zvratů v překombinovaném zakončení, nemůžu dát více než tři hvězdičky. Druhému dílu ještě určitě šanci dám, ale o to bude mé očekávání větší.

1 08.01.2022

Druhý díl Hlídky mě zaujal krapánek více, než díl první. Podle názvu by člověk řekl, že kniha se bude tentokrát zaměřovat výhradně na Temné, ale není tomu tak. Těm je tu sice dán větší prostor, a čtenář se toho dozví více o jejich filozofii a vnitřním fungování, postupně se ale dostáváme opět do hlavy našemu známému Antonu Goroděckijmu a jeho příběh pokračuje.
Český čtenář nepochybně ocení to, že se třetina knihy odehrává v Praze, takže protagonisté knihy vymění filozofování u vodky za debaty nad českým pivem.

1 08.06.2021

Výborný psychologický román. Hlavní postavy jsou (pravděpodobně záměrně) napsány takovým způsobem, že lidem s funkčním morálním kompasem se budou nejspíše hnusit. Zhruba v polovině příběhu jsem byl ale setsakra zvědavý, jak to s nimi dopadne, a přistihl jsem se, že jim dokonce snad i fandím. Konec byl tak silný, že jsem ještě dlouho musel hledat, kam mi spadla brada.

Podle dnešních měřítek násilí a sexuality je to sice možná průměr, ale pokud povídku zařadíme do historického a sociálního kontextu prudentní Ameriky raného 20. století, jedná se vskutku o průlomové dílo.

25.10.2020