holatko77 komentáře u knih
Už dlouho ve mně žádná kniha nerozehrála takový orchestr emocí a myšlenek. Přestože autor začíná vtipnou rozcvičkou na rozehřátí, čtenář brzy pochopí, že humor tu tvoří jen (skvělé) kulisy, a že hra bude o úplně něčem jiném (a že dojde i na slzy, aspoň v mém případě). Kniha mě tak chytla za srdce, že jsem se zase po letech přihlásila do databáze knih, abych se s ostatními (potenciálními) čtenáři o ty dojmy podělila.
Jedním z mnoha pozitiv knihy je to, že dle mého názoru osloví velkou část čtenářů. Mladý, starý, ženy, muže, s dětmi (ty obzvlášť) i bezdětné.... A přinese jim pár krásných a osvobozujících poselství. Děkujeme, pane Backmane.
Kniha se mi moc libila, je dobre napsana a cte se na jeden zatah... prerusovany obcas nejakou tou slzou. V urcitem ohledu tam vsak z jinak glorifikovanych Indianu dela pitomce, asi ten ocistec autora predchazejicii napsani teto knihy nebyl dostatecny, jeho osobnost byla podle dostupnych informaci dosti opovrzenihodna. Navic bych rada videla petileteho chlapce "sotva nad kolena", ktery by mentalne i fyzicky zvladal vse tak, jak to podava kniha. I tak ale knihu pro radu zajimavych a poucnych myslenek doporucuji.
Uzasna kniha, nemohla jsem se od ni odtrhnout. Jedna se o velmi poutavy pribeh jedne dobrodruzne cesty skupiny lidi, kterou vede charizmaticky francky hrdina nazyvany Vallon...doprovazen predevsim sicilskym ucencem a jednim Anglosasem, ktereho jsem si obzvlast zamilovala.
Poutavý příběh, jen pointa byla zjevná dost brzy. Následný obrat mě nepotěšil, čekala jsem, že hlavní hrdina bude silnější osobnost. Místy trochu moc překombinované, ale i tak rozhodně doporučuji, je to velmi strhující a dobře napsané.
Velmi dobře napsaná kniha na velmi smutné téma. Preferuji optimističtější tvorbu, na depku si stačí přečíst noviny ;-)
Velmi hezká kniha, pobrečela jsem si. Pointu zápletky jsem tedy příliš často objevila moc brzy, tak jsem se chvilkami malinko nudila, ale celkový dojem - moc hezké počtení!
Na tento román se prostě nedá zapomenout. Četla jsem ho sice už před více než dvaceti lety, ale stále mi při myšlence na některé pasáže naskakuje husí kůže. Velmi působivé, brilantně napsané, strhující - typ knihy, co "nelze odložit".
Kniha je zajímavá, i když je na první počtení jasné, že autorka má neblahé zkušenosti se snobismem a problém s boháči - automaticky jim přisuzuje v knize ty nejhorší vlastnosti a chování (s výjimkou favorita hlavní hrdinky, který je naopak jak vystřižený z červené knihovny). Idea domovnice - intelektuálky na mě ale překvapivě nepůsobila nijak nereálně. Autorka z ní ale paradoxně na řadě míst v knize dělá intelektuální snobku, což na mě působilo rušivě. Knihu ale i tak doporučuji!