Hoshi komentáře u knih
Už víc jak týden přemýšlím, jak okomentovat toto leporelo. Nápad jako takový se mi líbí - ukázat dětem různá homonyma v jednom leporelu je hrozně fajnový nápad, ilustrace nápadité a děti baví hledat co vše se jmenuje stejně. Bohužel s básněmi to tak není. Starší mi po druhé přečtené básničce řekla, ať je nečtu, že si budeme prohlížet jen obrázky. Takže za nás leporelo ano, ale bez básní.
Krásný poklad z knihobudky. V této útlé knížce s krátkými kapitolami, přesně tak dlouhými pro předčítání před spaním, se seznámíme s bílým králíčkem, který měl na boku skvrnku jako pětihaléř - Pěťáčkem, který si jednoho letního dne z trochy větví, trávy a klacků postavil salaš. Jenomže by to chtělo i střechu. A zde začíná jeho letní dobrodružství. Spolu s králíčkem se setkáme se spoustou zvířátek - např. kozlíkem Trkálkem, kocoury Filkem a Barnabášem, veverkou Baruškou a jinými zvířátky. Příběh měl u nás velký úspěch a věřím, že se k němu vrátíme.
Krásné, velmi jednoduše a přitom celkem realisticky nakreslené leporelo pro nejmenší, které seznamujeme se zvířátky. Na každé straně najdeme jedno ze základních zvířat, které můžeme u nás najít, jako je kráva, pes, kůň, kočka, prase či krocan. Ilustrace jsou na bílém pozadí, takže nejmenší "neruší" žádné pozadí. Za nás fajn leporelo.
Tři krátké říkanky, které se vypráví těm nejmenším a známe je snad všichni, doprovázené ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Za nás paráda. Myšičky s bryndáčky, třešně jako tapeta na stěně. Ilustrace i text zaujmou snad každého, kdo se k tomuto leporelu dostane.
Pepa vyráží se svým červeným traktorem a pejskem Čikem každé ráno na pole. A na každé stránce zažijí něco nového.
Tohle leporelo se nám líbí. Příjemné obrázky, na každé straně jedna výstižná, jednoduchá věta. Ideální pro malé děti.
Časně ráno vyrazil Pavlík se svým bagrem na staveniště, kde se setkal se setkal se stavitelem a dělníky - budou stavět novou nemocnici. Ale při kopání narazí lžíce bagru na něco tvrdého. Co to může být? ....
Líbí se mi, že leporelo není klasické čtvercové/obdélníkové, ale je vyříznuté podle obrázku bagru, takže si s ním můžete "jezdit". Textu je v něm celkem dost a písmenka jsou malinká. Raději si prohlížíme jen obrázky.
Bylo to velmi čtivé, taková jednohubka, ale příjemné. Dozvídáme se něco málo navíc, než je uvedeno v knihách, ale i tak je to pořád málo a autorka mohla přidat ještě něco navíc, příběh o kousek prodloužit..
Tuhle knihu jsem si pořídila výhradně pro tu překrásnou obálku a ty ilustrace uvnitř... Až mi srdce zaplesalo, jak moc se mi líbí!
Asi jsem už moc zhýčkaná dnešními pohádkami, ale bohužel se mi tento Nebojsa moc nelíbil. Námět je to zajímavý, příběh jako takový je čtivý, má v sobě poselství, ale mně se to prostě nelíbilo.
Na knihu jsme s dcerou náhodou narazily v antikvariátu a dceru zaujal obrázek na obálce. Shodou okolností nedávno viděla i první díl stejnojmenného seriálu a kniha s námi putovala domů. Byla jsem skeptická, jestli přečteme celou knihu - přeci jen kapitoly jsou na její věk dlouhé a obrázků je tam pár. Ale jsem překvapená, jaký to příjemný příběh tato útlá kniha skrývá. Trvalo nám to sice dlouho, dcera však poslouchala, příběh jí bavil a kolikrát mi knihu podstrčila i přes den, že chce přečíst další kousek. Vyprávění o Mie a jejím dobrodružství v Centopii bavilo i mě, příběh je čtivý, jen mi dělalo problém vyslovit prapodivné panovo jméno, ale dceři ta komolenina nevadila :)
Tyhle knihy o W.I.T.C.H mají jednu velkou nevýhodu.... Jsou strašně krátké a rychle se čtou (ačkoliv když vezmu v potaz, že jsou to knihy pro děti, mají délku tak akorát). Na druhou stranu je to příjemný návrat ke starým známým a do jejich světa.
Na úvod mě mrzí, že třetí díl má jinou obálku než předchozí dva. Na té poličce to vypadá zvláštně. Velká škoda.. Co však musím vyzdvihnout jsou ilustrace, skici a poznámky od herců a producenta. Čtení Brumbálova tajemství byl příjemný návrat do kouzelnického světa. Jelikož je to scénář, je to jednohubka na volné odpoledne. Snad nás Jo nebude moc dlouho napínat a dočkáme se pokračování.
Byla jedna mašinka a ta se jmenovala Stopětadvacítka. To je mašinka, která má pět párů kol a velkou sílu. .... Miluji večerníček o mašinkách a když jsem objevila toto leporelo, museli jsme ho mít (čirou náhodou v tu dobu chtěla dcera něco o mašinkách). Ani po tisícím přečtení se neomrzí a i když jej budete znát zpaměti, rádi se k němu budete vracet.
Doufám, že znovu vydají i druhé leporelo o mašinkách.
Tohle je snad jediná kniha z celé série (ne, že bychom ji měli celou), která alespoň trochu dává smysl, pointu a i v sobě ukrývá nějaké to poselství a i po stopadesátém čtení jí ochotně přečtu. Ilustrace jsou velmi líbivé a na první pohled zaujmou každého a lákají vás k přečtení.
Asi už jsem buď moc stará a nebo moc mladá na takovéto pohádky, ale to co je v knize napsáno je ... katastrofa, nesmyslný - co to má být? Dceři je text zatím ukradený, ale ilustrace jsou prý moc hezké - jediná pozitivní věc na této knize pro nejmenší, kterou můžeme vyzdvihnout.
Tato kniha je obdobou Velké knihy říkadel od stejného nakladatele, možná její menší verze a musím napsat, že za nás neměla valný úspěch.
Kniha má zaujmout hlavně ty nejmenší, tudíž stránky jsou různě barevné, na každé je jedna známá či méně známá říkanka doplněná ilustrací, která nezaujme každého. U nás mělo úspěch opravdu jen pár říkadel a jsou to většinou ty známé (např. Polámal se mraveneček, Šel zahradník do zahrady, Holka modrooká) jinak nic.. Třeba až budeme o něco málo starší... A nebo najdeme jinou knihu, která zaujme mnohem víc.
Osobně bych uvítala nějaké smysluplné řazení, třeba podle ročních období a hned by to vypadalo lépe. Dvě hvězdy za barevnost a ilustrace.
Pokračování příběhů z lesa Řáholce, tentokrát v hlavní roli s loupežnickým synkem Cipískem, kterého mám už od dětství ráda. Příběhy jsou čtivé, doplněné stejně krásnými ilustracemi, bohužel po těch letech už mě nebavil tolik, jako při čtení v mém dětství. Ale třeba se to jednou obrátí:)
Při čtení této mangy jsem se vrátila do dětství a byl to příjemný návrat. Příběh jsem si užila, ačkoliv český překlad, jak už bylo zmíněno v komentářích, mě zklamal. Každopádně kdo se chce vrátit o pár let zpět či si zavzpomínat, tohle je dobrá příležitost.
Na třetí díl jsem se těšila dlouho a trochu jsem se příběhu obávala, ale tohle jsem nečekala. Jak je již psáno v komentářích - jde do tuhého. Závěr mě příjemně překvapil a snad se brzy dočkáme pokračování.
Kniha na první pohled vypadá zajímavě, má i zajímavé ilustrace, ale text je jedna velká katastrofa. Tedy alespoň pro mě. Opravdu jsem se snažila knihu dočíst... Nedočteno.
Ačkoliv se kniha skládá z pohádek různých autorů, nezvládly jsme to dočíst. Vybrala bych tak 3 pohádky, které se mi opravdu líbily, ale zbytek ne. Možná jsem zhýčkaná jiným stylem psaní, a proto věřím, že si kniha své čtenáře najde.