Hovy komentáře u knih
Owen je takovej malej hajzlík, kterýho si ale zamilujete. Chvílema se dost řeší duchovno a víra, ale konec vám to rázem objasní.
Román je silně autobiografický a vyšel až po autorově smrti.
Chlapa to doma přestane bavit, má už všeho po krk, tak se prostě jednou sebere a odejde z domova. Navíc chlapa, který se umí více než obratně dvořit dámám, takže o "zábavu" má postaráno.
Líbil se mi popis doby a to, že autor používal skutečná jména lidí, kteří v té době něco znamenali. Navštěvoval restauraci 21 v New Yorku atd.
Název je symbolický a ten kdo ví, na jaké partie to roztomilé zvířátko útočí, může vytušit autorův konec.
Je to kniha, kterou neradi odkládáte. 940 stran rozhodně není žádný problém, čte se to samo. 2/3 knihy popisují, jak se k moci snaží dostat jeden vyčůraný radní s diktátorskými sklony, protože "je to jeho městečko a on se o něj musí postarat." Konec mě zklamal, ale námět bytí pod kupolí, je tak široký, že se nabízí spousta příběhů a konců. Kingovo zpracování je určitě hodně zajímavé.
My dneska asi těžko pochopíme, proč byla knížka po svém vydání v nekolika zemích a amerických školách zakázaná. Snad proto, že v ní mladý člověk nesouhlasí s falešným světem dospělých a používá nevhodnou / vulgární mluvu.
Je asi potřeba si uvědomit, jak vypadaly 50. léta v USA. Elvise taky považovali za "mravokazce" (nebo jak to nazvat), když vystupoval na pódiu. Dnešním mladým už to ale taky nic neřekne. Vy, co nechápete tak vysoké hodnocení, nic si z toho nedělejte. Třeba na to jednou přijdete.
A co se týká Chapmana. Když zastřelil Lennona, našli ho, jak si z téhle knížky čte. Když si přečtete na Wikipedii (AJ) odstavec o motivaci a mentálním zdraví, zjistíte, že Chapman neměl jednoduchý dětství - jeho rodiče se hádali, ostatní se k němu nechovali s úctou atd. - jako k Holdenovi. Informací je dost, stačí jen hledat a udělat si názor sám.
Válečný román z pohledu vojáka, kterému se do války skutečně nechce a po celou dobu to dává najevo.
S lehkostí a vtipem píše jednoduchý příběh ze života, který se ale nakonec trochu zamotá...
SPOILER: Musím se přiznat, že dokud neuškrtil tu kurvu, moc mě to nebavilo...
Pro člověka, kterého zajímá, jak to tady vypadalo v devadesátých letech, je knížka celkem zajímavá. Pan Drábek popisuje svoje místo velvyslance v Albánii, v Africe, později své místo jako šéfa protokolu Pražského hradu. Popisuje zkušenosti s tehdejšími politiky - V. Klaus, Zeman, Zieleniec, Lánský, V. Havel atd a také politikou jako takovou, kdy se většina starala o svoje volební preference a na chod státu zapomínala / kašlala.
Ani se mu nedivím, že se nakonec v roce ´98 sebral a odletěl zpět do Britské Kolumbie.
Je zajímavé sledovat boj anlických gentlemanů důstojníků s trochu omezeným japonským velitelem tábora s diktátorskými sklony. Konec vlastně ani moc nepřekvapí. Zajímavý příběh.
Velmi silný a zajímavý příběh. Po přečtení mě rozhodně nenechal chladným.