hs777
komentáře u knih

Chris Carter i Robert Hunter v obvyklé, to znamená vrcholné formě. A i když s některými situacemi by měl i Superman problém, po infarktově vyšponovaném závěru stejně nemohu dát míň než pět hvězd.


Také nejsem úplně objektivní a případy Kate Marshall nebo Eriky Foster doslova zhltnu nejdéle za dva dny, tentokrát mi stačil jen jeden. Každá je trochu jiná, každá se vyrovnává po svém s nelehkou minulostí, ale jedno mají společné - jejich autor píše geniálně.


Třetí díl, vynikající zakončení série a poslední stránky Hlídky neuvěřitelně vygradovaná jízda. Jenom King má u mne to privilegium, že mu toleruji výlety do paranormálních sfér a ještě mne to strašně baví.


Po dlouhé době jsem sáhla po Kingovi a nezbývá mi než opět smeknout před jeho schopností brilantně vyprávět. Oba příběhy dokonalé samy o sobě i bez nadpřirozena a s nástupem trojice Bill, Holly a Jerome napětí stouplo na maximum a mně ubyl kyslík. Navíc jsem začala pochybovat, jestli Bradyho Veselý pleskač opravdu vypnul. King mě prostě nezklame.


Strašně těžké hodnotit. Knih o nelidských podmínkách v Osvětimi a jinde, o nedůstojném zacházení a o zrůdnostech nacistů jsem četla už dost. Příběh Laleho a Gity je navíc podle skutečné události a přesto mě nešokoval, nezasáhl a vyzněl tak trochu jinak - jako romantický příběh o nedobrovolném pobytu v pracovním táboře s přísnějším režimem. Výrazněji tedy na mne zapůsobil vlastně jen doslov napsaný jejich synem.


(Audiokniha) Syrové, depresivní, hutné a nekonečné. Žena po nečekaném odchodu manžela se neustále sobecky rejpe jen v sobě samé, svých pocitech zrady, zoufalství, vzteku a analyzuje končící vztah bez ohledu na děti, okolí i chudáka psa. Pořád jsem přemýšlela, zda mám poslouchat dál, ale přetrpěla jsem až k poslední kapitole, kde zčistajasna přišel náznak nějaké katarze. S Geniální přítelkyní se bohužel srovnávat nedá.


Četla jsem od autora už Africkou zimu a Misi Haiti, takže na jeho styl jsem byla připravená a jadrný jazyk mi nevadí. Mise Afgánistán je dost podobná, každodenní zápisky z polní nemocnice, pro nás, zmlsané civilizovanou evropskou lékařskou péčí, neuvěřitelné a šokující. Tomáš Šebek je velký frajer a borec.


Nevědět to, tak nevěřím, že se odehrává v normalizačních sedmdesátkách ... děs.


Po prvních padesáti stranách jsem si říkala - dobrý, ale pětset stran mě to asi bavit nebude. Jakmile se děj přesunul na Aljašku, autorka mě svým nádherným vyprávěním, stejně jako u Slavíka, naprosto uchvátila. Téma stejně mrazivé a kruté jako příroda kolem. Bylo to nádherné a samozřejmých pět hvězd, i když konec bych brala střízlivější.


Tady není co dodat, prostě a jednoduše perfektní, Nůž převálcoval i doteď pro mne nejlepšího Sněhuláka.


Po delší době thriller, který mě přilepil ke čtečce do pozdních nočních hodin. Tempo honu za Opičákem bylo zběsilé a já četla jak o život, bych se konečně dozvěděla, jak skončí to, co začalo v prvním díle. Smůla .... pokračování příště ;-)


Naprosto senzační. Bez dlouhých úvodů, zbytečných vycpávek, našlapané dějem, k tomu spolupracující parta policistů a promyšlené a provázané tak, že jsem o opičákovi přemýšlela, i když jsem neměla knížku v ruce. Svých momentálních 90% procent si právem zaslouží a já se těším na druhý díl.


Komentáře nelhaly, Řetěz má odvážné a originální téma a svižné tempo, při kterém lehce zapomenete na spánek. Zpracované trochu americky, superhrdinsky (zvlášť poslední akční scéna), čímž trochu ztrácí na uvěřitelnosti, ale jako odpočinkový thriller - proč ne.


Paolo Giordano má úžasný talent vyprávět a stejně jako Osamělost prvočísel, Čerň a stříbro i Dobývání nebe mě dokonale polapilo. Tato rozsáhlá generační sága čtyř přátel mi připomněla jiné romány jako Malý život, Tajná historie nebo Domov na konci světa, které mi hodně dlouho zůstaly v paměti. Příběh vypráví Terese, která se seznamuje na letním bytě u babičky se čtyřmi chlapci z místního statku a zvlášť s jedním z nich - Bernem, naváže komplikovaný, silný, vášnivý, ale i zničující vztah, který je navždy spojí. Smutná, ale nádherná kniha.


Robert Bryndza prostě umí. Nová série s Kate není vedlejší produkt úspěšné Eriky, přestože má stejně zběsilé tempo, napětí a skvěle vystavěnou zápletku. Obrovský potenciál této sérii dává nezrušitelné a tím pádem doživotní spojení s hlavním padouchem, takže myslím, že se máme na co těšit.


Když autor umí, i osmset stran vám bude připadat málo. Větší prostor pro soukromí Cormarana a Robin pro mě znamenalo, že jsem nenašla jediné hluché místečko a celý úžasný a promyšlený příběh jsem si náležitě užila.


Je to neuvěřitelné - šestý díl a neméně strhující, takže stránky jen letí a za chvíli jsem byla na konci. A ten by mě nenapadl ani omylem. Doufám, že série s Erikou bude pokračovat.


Po polovině jsem si dala pauzu, vrátila se zpět, ale dojem se vůbec nezměnil. Moc mě to mrzí, ale zahlcená hromadou historických údajů a s pocitem, že čtu učebnici dějepisu, bohužel odkládám.


I třetí díl si udržel laťku hodně vysoko, bylo to napínavé, velmi dobře vystavěné a i když jsem Henryho tajemství začala tušit, bylo to až těsně před koncem. Dobré čtení.


Tak to byla síla - rozsahem i obsahem. Chvílemi mi připomínalo podrobnou učebnici dějin Číny, chvílemi jsem se mezi čínskými jmény trochu ztrácela, ale celkový dojem je konsternující a šílený. Kult osobnosti v čínském provedení předčil všechny moje nejhorší představy.
