Hyacint komentáře u knih

Když jsem to četl někdy na gymplu, říkal jsem si, že to je teda fakt bomba, a nic na tom nezměnil ani frustrující fakt, že v knize chybělo asi čtyřicet posledních stran. Tehdy pět hvězd. Teď jsem to přečetl znovu a je to pořád dobré, akorát mi hrozně, ale fakt hrozně lezl na nervy hlavní hrdina, s tím svým manipulátorstvím a pseudodemokracií a taky tím, že to je Francouz. Takové ty technické detaily typu "opravdu by to po výbuchu bomby vypadalo takhle" neřeším, ostatně Merle zjevně taky ne. Ovšem když o tom tak přemýšlím, nejvíc se mi stejně líbila část před výbuchem. Tak to mohlo pokračovat ještě několik set stran a byl bych happy. Potom je to takové nevyrovnané. Některé vztahy a zápletky jsou moc dobré, jiné jen nahozené, některé celkem neuvěřitelné.
Jen tak na okraj, několika přeživším vymřely celé rodiny, ale oni se tím nijak zvlášť nezabývají a spíše řeší, jestli je lepší o věcech hlasovat a koho zvolí za abbého. A ještě, čekal jsem, kdy někdo z hrdinů konečně zemře, a ono, spoiler, skutečně k úmrtí dojde, a myslím, že onoho nešťastníka odhadnete sami velmi brzy.
Ale celkově ano, a chápu, proč je z toho řada lidí nadšená.

Moc se mi to líbilo. Živé postavy, tíživá atmosféra, pomalu plynoucí děj, laudánum, nespolehlivý vypravěč, to vše člověka ponouká, aby si konečně přečetl něco od Nenapodobitelného, ale i od Collinse.

1 18.08.2021

Nemůžu napsat nic moc nad to, co už řekli druzí. Hodně neotřelé a slibné prostředí, u kterého jsem si dlouho nebyl jist, zda je to "reál" nebo "fantasy", protože Miéville opět nic nevysvětluje, prostě vás hodí do děje a nechá vás tápat a snažit se chápat.
A je to právě to prostředí, které mě na tom bavilo, i když nebylo zdaleka tak dobře vystavěno jako jiné autorovy světy. Hlavní hrdina celkem ujde, ale ani on, ani ostatní postavy si asi dlouho pamatovat nebudete. To platí i pro detektivní zápletku, která opravdu není nic extra, ale aspoň je logická.
Mimochodem, to, že jsem se moc neorientoval v zákonitostech prolínajících se světů, patrně způsobilo, že jsem Trans-g považoval dlouho skoro za polobohy...
Miéville pro mě má svoje divné kouzlo, ale asi v něm nejsem schopen najít tu hloubku, kterou v něm nachází tolik ostatních čtenářů. Moje škoda.
Poznámka: Někdy jsem musel číst něco dvakrát, a ani potom jsem nechápal, co tím chtěl autor říct. Chyba překladatele to asi nebude, takže buď se místy trochu motá autor, anebo opět já.

1 09.01.2021

Skvělá věc. Oproti zmiňovanému Psu baskervillskému je tento příběh propracovanější, je vyprávěný typicky (bělo)ruským stylem a je zajímavý i svým sociálním laděním. Líčení chudoby a útlaku, života upadající šlechty, stejně jako pomsty mužiků, jakkoliv to autor jen lehce načrtává, je poměrně působivé. A kromě strašidelného příběhu bylo zajímavé i silné vlastenectví hlavního hrdiny (a nejspíše i autora samotného), který toho o své zemi, její historii a kultuře hodně ví, a přestože si nic z toho neidealizuje, nijak to jeho lásku k rodné hroudě nesnižuje. Matně si pamatuju i na film, který na mě kdysi dávno zapůsobil podobně, jako tato knižní předloha.

1 07.07.2020

Kdyby zůstal jen ten "sociální realismus" a zmizelo "nadpřirozeno", dal bych tři, možná tři a půl. Ačkoliv jinak proti zombies, upírům, ba dokonce ani zombieupírům nic nemám, calá ta krvavá část mě vůbec nebavila. Asi tak 200 stran jsem si říkal, že je to fakt dobré, a pak jsem se nestačil divit. Krev a nuda.

1 26.06.2020

Lepší spisovatel by z načrtnutého principu vytěžil víc. Občas dobrá atmosféra skleněného domu uprostřed lesů, který je "jevištěm pro okolí", postavy tak na střídačku, některé zajímavé, jiné až zbytečné (hlavní hrdinka patří tak trochu do té druhé kategorie, navíc jí nedochází zjevné věci, které čtenář pochopí dávno před tím, než to docvakne zmatené běžkyni). Zápletka... no, taková červenoknihovní a podle mě za vlasy přitažená. Celkově odpočinkové čtení, v mém případě poslouchání.

1 06.06.2020

Příběh zajímavý, prostředí dokonalé, konec mě ovsem moc nevzal. Kdo je vrah vás napadne dřív, než detektiva a nakonec se všechno v dobré obrátí a hrdinům kyne růžová budoucnost, asi. Ale jak říkám, hlavně atmosféra vás dostane, i když autor si k vyřešení celé zápletky pomohl trochu neferově, o tom žádná.

1 13.08.2017

Moje první setkání s Bondym, kterého jsem vždycky vnímal jako undergroundovou ikonu s temnými běsy v hlavě. A bylo to setkání zajímavé, donutilo mě sáhnout po dalším autorově dílku.
Napřed mě dostala atmosféra doby a místa, potom jednotlivé postavy. A nakonec, samozřejmě, nejdelší dialog v dějinách známého vesmíru, během kterého Bondy vysvětluje kousky ze své filosofie (patrně). No, nebyl jsem připraven, ale, ač buran, zvládl jsem to a nebylo to špatné. Jen depresivní, místy dlouhé, občas máte opravdu chuť si dělat poznámky, ale dobré.
Takřka v závěru se v ději stane taková lapálie, čímž je zmíněný dialog přerušen, aby se vzápětí znovu na něj navázalo. A konec je taky depka, takže, myslím, dobrá kniha.

1 24.04.2016

Tak se sérií končím. Zápletka nezajímavá, prostředí středověké Prahy naprosto nevyužité, Blasius ještě o něco více slizký a neschopnější. Rychtář je takový obecný sympaťák, ale nestačí to.
Pátrání obecně probíhá v cyklu vražda-pojďme se napít-vražda-pojďme se napít jinam-vražda-hospoda-hospoda-rychlé a nijaké řešení. Lehké děvy obcující s Blasiem se potom mohou objevit v jakémkoliv místě děje.
Škoda, těšil jsem se.

10.02.2021

Fiker umí psát jako málokdo. Z téhle knížky to ale nepoznáte. Nejlepší byl asi kousek ze sebevražedného lesa, pak už to šlo dolů vodou.

29.12.2020

Adam a Eva skvělí, Satanovy dopisy jakbysmet, plus ještě modlitby srdce a nejvyšší/nejnižší živočich, za to bych dal i pět z pěti. I proto, že text vyznívá hodně současně. Zbytek útlé knížky je spíše doplněn drobnostmi, které neurazí, ale já jsem se už moc nebavil. Takže tak tři a půl. Každopádně je škoda, že je Twain u nás trochu opomíjen, on to opravdu není jen Tom a Huck...

26.06.2020

Záleží, kolik toho o husitství víte. Pokud jste v problematice jako já spíše nováček, potom je to knížka pro vás, oceníte asi i závěrečnou charakteristiku "hlavních postav" a časovou osu. Pokud jste trochu dál, jděte do Čorneje, například.
Trochu mi vadilo, že se některé pasáže doslova opakovaly, stejně jako to, že text evidentně neprošel jazykovou korekturou, alespoň ne pečlivou.

02.03.2020

Staré, ale dobré, neotravuje tak, jak to činí podobné publikace.

10.05.2018

Nejvíc se mi líbil Tápač, často se k němu vracím. Atmosféra, poetika, dostalo mě to. Další dvě novelky taky skvělé, ale Tápač je jen jeden. Prostě, jedině poezie.

17.04.2016

Na čtyři to asi není, ale stejně, dobrý pokus a nadšení pro oba (všechny) propojené žánry, to se musí nechat. Plus ty ilustrace, měl jsem pocit, že zase držím v ruce nějaký rodokaps Boba Hurikána.

20.08.2015

Četl jsem už dávno, teď jsem nahlédl znovu, a přečtu podruhé. Podezřívám se, že jsem s třemi hvězdami podstřelil.

20.08.2015

Znal jsem stejnojmennou magnetofonovou kazetu a pak jsem si přečetl tohle a okouzlilo mě to. Voni sou hodnej chlapec, Hašku... Myslím, že může zaujmout i toho, kdo Ypsilonku naživo nikdy neviděl. Jako třeba mě...

20.08.2015

No, 3 nebo 4 hvězdy, jak kdy. Cigára, pivo, dřevěné obložení a šíp v hlavě. A hlavně, kokain a kalhoty do zvonu. A ještě Bee Gees, takže vlastně asi hodně dobré. A naživo by to muselo být skvělé.

18.08.2015