icewind komentáře u knih

Doporučuji přečíst v kombinaci s knihou Nacisté v Tibetu (pokud v ní tedy překousnete abnormální množství překlepů). Nedoporučuji těm, kteří s tématem holokaustu teprve začínají nebo se k této knize dostali nějakou shodou náhod "něco si o tom konečně přečtu", budete akorát zklamaní a znudění. Jedná se v podstatě o mikropříběhy v rámci nacistického programu na smrt pod zástěrkou pseudovědy a zvrácených osobních ambicí vrahů v bílých pláštích. Dozvíte se jaký obrat a konec vzal život konkrétních lidí, kteří věřili v právo a spravedlnost....a dozvíte se kolik energie a úmorné práce si autor dal s tím, aby aktérům těchto mikropříběhů dal jméno a sdělil aspoň rámcově jejich příběh všem, kteří o to mají zájem a kteří se i v současné době snaží pochopit proč se tohle všechno mohlo stát.

10.08.2019

Live and let die..... jedna z prvních věcí co mě napadla po přečtení tohoto příběhu s vlčím nádechem i výdechem aneb jak by řekl Borat jedná se o takové "Nakůkanie do vlčej kultúry". Pocity při četbě se u mě odehrávaly v jakýchsi vlnách kdy k největšímu odlivu došlo zhruba uprostřed, kde jsem nejspíš přišel na to, co mě celou dobu jaksi lezlo na nervy..... překlad a celkově způsob vyjadřování postav , to je oč tu běží! Působilo to uměle jako mix Káji Maříka s výkladem Gutha-Jarkovského, proloženo nějakou tou nadávkou "zemři, ty hajzle!". Když pominu, že 17-ti letá holka běžně rozjímá v termínech jako "altruismus" a její bratr zhruba ve stejných letech trávil večery četbou Dantovy Božské komedie a konverzoval při tom s otcem v jakém kruhu pekla se zrovna nachází, hvězdičky z hodnocení se začaly rozpadat jak vlčí smečky bez alfy i bety. Nu což, příběh byl celkem zajímavý, občas jsem si i popřemýšlel nad rozdílem mezi tlupou a smečkou, ale víc jak průměr za mě zkrátka ne.

03.07.2019

Příběh zde zmiňovaného udání dnes (10.6.2019) odvysílán v pořadu Reportéři ČT.

Příjemné čtení, putování po místech z nichž některá znám a přitom o nich toho tolik nevím. Výborná inspirace pro (nejen) letní výletování.

10.05.2019

Moc mě těší, že se mi podařilo tuhle záležitost sehnat do sbírky, ale historicky ověřená fakta hledejte jinde....

21.02.2019

Základní kámen "atentátovské" literatury, velice autentické líčení událostí, některé z nich a role osob byly během následujících let bádání upřesněny, ale i tak je naprosto zásadní, že autor měl nejen přístup ke klíčovým materiálům, ale zejména měl možnost mluvit s přímými přeživšími svědky a účastníky oněch událostí. Tato kniha má čestné místo v mé knihotéce.

18.02.2019

Útlá knížka o to víc silná svým obsahem....

12.02.2019

Tak jsem to po velice dlouhé době dočetl, nic těžkopádnějšího jsem v ruce už dlouho neměl, jestli vůbec. Osud ponorky a její posádky je samozřejmě nadmíru tragická záležitost, ovšem ještě tragičtější snad je jakým způsobem je stvořeno toto dílo..... naprosto suchopárná a veskrze vojenská dikce jakým jsou okolnosti vyšetřování popsány mě několikrát doslova nutila přečíst si něco hodnotnějšího např. nějakou knihu o bezlepkové dietě.
V.V. Ustinov se toho evidentně nebojí a mezi údernými perlami typu "vcelku jsem charakterově pevný člověk" a nějakými pseudofilozofickými bláboly, ke kterým dobrý knihkupec přihodí i lahev vodky, protože za střízliva se to fakt nedá, se dostaneme až k pojednání o duši ruského člověka a neotřelým myšlenkám jako "Přišel čas vypracovat obecné optimální normy chování a udělat vše možné pro to, aby byly realizovány" a "lidstvo musí nutně najít novou mravnost a nové hodnoty".
Citace označeny jako "z tisku" bez jakéhokoliv uvedení zdroje - tedy pardon, několikrát nechyběla zmínka, že to psali na internetu....prostě hrůza.
Jednu hvězdu dávám za jakousi sumární zprávu o příčině katastrofy, popis průzkumu vraku lodi (samozřejmě opět s patřičným hrdinským patosem o neutuchajícím nasazení všech vyšetřovatelů a zejména V.V. Ustinova) a výčet jmen v přehledu obětí, ovšem k tomu bohatě stačilo asi 10 stránek...Nevylepšila to ani fotografická příloha kde opět dominuje se sveřepým výrazem a placatou čepicí V.V. Ustinov. Ještě podumám jestli by se to aspoň nehodilo do čtenářské výzvy v kategorii Kniha s oxymórem v názvu.

06.02.2019

Viděl jsem asi před čtyřmi lety film, teď s odstupem času je knižní podoba dějově hodně jednoduchá a přináší poměrně zásadní morální dilema - nepokradeš vs. zemřeš a setkáme se i s primitivní hrubou silou rozhořčených sedláků, kteří kvůli lišce neváhají nasadit veškerou dostupnou mechanizaci včetně nonstop nočních i denních hlídek. Když jsem o tom debatoval po přečtení s potomkem, bylo z dětského pohledu zásadní zjištění, že je lišák mazaný, úžasně oblafnul ty hamouny a nemusel chudák hladovět....nevím proč, ale nějak se mi vybavila kolektivizace venkova :-D

27.01.2019

Vypůjčil jsem si jednu oddechovku z vánoční nadílky mého potomka a určitě nezklamalo. Vzpomněl jsem si na svoje různá a naprosto zásadní dětská spiknutí, takže slovo "Velké" v názvu je jistě namístě :-)

26.12.2018

Je to jiné než první dva díly, až teprve zhruba v poslední třetině děj najede na rychlejší tempo prvních dvou Zeměploch a doslova zjistíte kde nechal mág hůl. Klidnější a nebál bych se říct místy až komornější způsob vyprávění na mě působil celkem příjemně a ke konci jsem si oživil i moje oblíbené vícenásobné čtení některých pasáží při pocitu, že se trochu ztrácím :-) Ovšem z prvních tří dílů mi tenhle kousek vyšel jako nejslabší a sice jen o špičku odřeného klobouku, ale v rámci hodnocení této série to na čtvrtou hvězdu nebylo.

08.09.2018

Nu, nebylo to vůbec špatné Leonarde Peacocku, trochu mi to místy dokonce evokovalo Tajný deník Adriana Molea, nicméně působilo to na mě dojmem, že všechny Vaše problémy, Leonarde Peacocku, jaksi zůstaly viset ve vzduchu, jestli mi dobře rozumíte Leonarde. Tak jen doufám, že při dalším pokusu jste nezaměnil P-38 za spolehlivějšího Glocka případně si nedal jedno Magnum, Leonarde Peacocku......

27.07.2018