iiiccc komentáře u knih
Protože zbožňuji jakékoliv renovace a další úpravy, řekla jsem si, že tohle bude to pravé. Zklamalo mě, že rekonstrukce domu je v příběhu úplně okrajová a vlastně by tam ani být nemusela, pouze odlišuje jeden zamilovaný příběh od jiného. Zkrátka krok vedle, příští si půjčím něčí stavební deník :D Alespoň to bylo čtivé a celkem zábavné.
Kniha se dotýká velmi citlivé a ne zcela neexistující problematiky, která bývá velmi často neprávem opomíjena, a to sice dětský alkoholismus. Určitě doporučuji k přečtení spíše dospívajícím. Pouze mi přišlo, že je kniha psaná takovým neosobních stylem a v některých pasážích je zdlouhavá a vyloženě těžko čitelná.
Chtěla jsem znovu zažít ten pocit, který jsem zažívala při čtení prvního dílu, viz moje hodnocení. Ale tohle se dle mého názoru příliš nepovedlo, autorka měla příběh nechat tak, jak skončil v prvním díle.
Knihu bych charakterizovala takto: jaro, pátek večer a chalupa.
Na knihu jsem se těšila. A byla jsem zklamaná. Komu se líbil 1. díl, měl by se téhle knize vyhnout, protože mu to akorát zkazí pohled na celý příběh. Tak jako mně.
Příjemné překvapení. Zpočátku mi byla zápletka naprosto jasná, nicméně mě brzy autor vyvedl z omylu a příběhem, který se vyvinul mi vyrazil dech. Vadily mi akorát zdlouhavé popisy. A pak ještě ty zbytečné. Například analyzování kožených sandálů a khaki kalhot.
Příběh dvou odlišných lidí, muže a ženy, které svede dohromady napoleonské válčení a už se od sebe po zbytek života nedokáží odloučit - ač společný život nežijí. Rušivým prvkem v celé knize byla pouze jakási snaha o jakýsi magický realismus, který se zde do syrového válečného prostředí opravdu nehodí.