iLuciferie
komentáře u knih
Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění
Matthew Walker
Určitě je dobře, že takovéhle knihy vznikají i to, že jsou (soudím dle zdejšího hodnocení) překvapivě populární. Co mi na tomto počinu vadí je jeho absolutně přestřelený rozsah a v některých částech bych řekla až fanatismus autora.
První třetina knihy velmi pěkně přibližuje problematiku spánku a vysvětluje hlavní poselství. Zhruba druhá třetina je bohužel už jen stálým omíláním téhož a pro mě byla celkem nudná a vyčerpávající i co se do citovaných studií týče. Myslím, že zde byl veliký prostor pro odlehčení rozsahu a dodání větší stravitelnosti knihy. V poslední třetině jsem sice ještě pár zajímavých podnětů našla, ale závěr, zejména návrhy a výhled do budoucna, mi přišel až skoro fanaticky pojatý.
Ano, spánek je důležitý, ale který čtenář by toto nepochopil na dejme tomu 200 stranách? Opravdu jich muselo být dvakrát tolik?...
Povídání o pejskovi a kočičce
Josef Čapek
Mimo notoricky zmáných a totálně skvělých příběhů (Jak dělali dort, Jak myli podlahu,...) je zbytek vlastně celkem podprůměr, ale ty skvělé dělají knížku prostě jedinečnou a nezapomenutelnou!
Enderův stín
Orson Scott Card
Card píše opravdu skvěle, takže mě kniha asi tak do 4/5 bavila tak stejně jako Enderova hra. Konec mi bohužel tentokrát přišel nějaký uspěchaný a ničím novým nepřispívající.
Dokonalý zločin
Helen Fields
Kdy se nám z detektivky stala růžová knihovna?! První půlka knihy prakticky jen o vztazích, druhá půlka se sice už vrátila i k "detektivní práci", ale tentokrát byla hlavní zápletka tak jednoduše odhadnutelná... no asi proto, že jí nebylo věnováno moc času. Za mě tedy veliké zklamání.
(Audio zpracování pořád skvělé.)
Strach
Jozef Karika
Karikův styl psaní mi bohužel tak úplně nesedí, nicméně příběh nebyl špatný, měl silnější i slabší momenty. Tma se mi asi líbila víc. Za mě ve výsledku taková lepší trojka.
Relikvie
Lincoln Child
Ze začátku jsem byla spíše zklamaná, ale druhá půlka už byla celkem napínavá, takže za mě nakonec takový průměr. Každopádně mě to úplně nenalákalo na další díly, tak třeba někdy časem..
Upálené
C. J. Tudor
Knížky autorky se mi líbí, ano, opravdu velmi připomíná mého oblíbeného Kinga, ale zároveň má jaksi stravitelnější rozsahy, což beru jako veliké plus. Zde mi sice úplně nesedlo prostředí/hlavní hrdinka, ale i tak to pro mě byl příjemný, i když lehce předvídatelný, čtenářský zážitek.
V mém pomyslném žebříčku autorky zařazuji za Ty druhé a Kříďáka na třetí místo.
Hrob mé sestry
Robert Dugoni
Začátek mi moc nesedl, časté prostřihy do minulosti mi přišly rušivé a nešikovně zařazené. Tento element naštěstí s přibývajícími stránkami odpadl a pak už mě děj vtáhl a pěkně odsýpal. Škoda pak ještě zbytečně rozvleklého a do určité míry i přehnaného konce. Pointu jsem výjimečně uhádla (a to i velmi brzy), ale to mi ze čtenářského zážitku neubralo :)
První krev
Angela Marsons
Opravdu mile mě překvapuje, že si série i po více jak desítce drží pořád nastavenou úroveň. Tato knížka je pak takovou malou odměnou pro věrné fanoušky, protože nakouknutí “jak to všechno začalo” je snad muselo potěšit všechny..
Ender ve vyhnanství
Orson Scott Card
Četla jsem jako pátý díl v pořadí (po Dětech ducha), po pěti letech od přečtení od Enderovy hry a říkala jsem si, že je škoda, že jsem to nečetla "chronologicky". Nicméně po dočtení doslovu, který je podle mě škoda, že není předmluvou, jsem pochopila, že by člověk tento díl měl vlastně číst dokonce až po dočtení Stínové série, což mi vlastně ve výsledku dává smysl, jelikož předpokládám, že takto mám vyspoilerováno hodně z děje Stínové série, což je vlastně škoda. Takže opravdu doporučuji, pokud máte v plánu číst všechny díly a i zmíněnou Stínovou sérii, abyste knížky opravdu četli V POŘADÍ JAK VÝCHAZELY.
Jinak ke knížce jako takové - za mě po slabší Xenocidě a Dětech ducha návrat ke starému dobrému Cardovi a starému dobrému Enderovi. Vlastně doteď přesně nevím, co mě přesně na těch knížkách tak baví, ale prostě mě velmi baví!!
Na dně
Jørn Lier Horst
Tuto sérii poslouchám jako audio k vaření a za tímto účelem mi maximálně vyhovuje. Tento díl mi přišel lehce slabší oproti jiným, ale i tak mě bavil.
Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Musím přiznat, že si knížku z dětství vůbec nepamatuji, ale pro malé děti je to pěkné čtení.
Poklad Černého delfína
Jaroslav Foglar
Pamatuji si, ze se mi knížka jako dítěti hrozně líbila, nicméně teď s odstupem asi 25 let (?) jsem zjistila, že si ji prakticky vůbec nepamatuji, takže pro mě příběh mohl být skoro stejně napínavý jako tenkrát. (Formu nehodnotím, ta mi jako dospělému celkem vadila, ale jako knížku pro děti ji velmi oceňuji i teď mimo “cílovku”.)
Infekce
Robin Cook
Mně prostě ty díly s Jackem a Laurií (nevím proč) nesedí. Vždy jim dám ještě jednu šanci, ale prostě to nějak není ono. Asi si budu muset dát zas nějakou Cookovu knížku mimo sérii...
Strašidelný hotel
Wilkie Collins
Věřím, že ve své době to mohl být úspěšný příběh, ale musím říct, že mně moc nesedl. Fajn, že se na konci vše vysvětlí, ale i samotné vysvětlování mi přišlo nudné a styl vyprávění mi dojem vyloženě zhoršoval.
Zaslepení
Jørn Lier Horst
Ano i tato série mě baví. Za mě další super audiokniha k vaření :-)
Světlo a stíny
Leigh Bardugo
Po knize jsem šáhla, jelikož jsem byla nadšena z Šesti vran a zajímalo mě něco víc o světě Grišů. Bohužel musím říct, že nemám pocit, že bych se zde dozvěděla něco víc, dokonce mi skoro přišlo, že je zde “prostředí” vlastně vykresleno mnohem méně a povrchněji než je tomu ve zmíněných Šesti vranách. Příběh jako takový je velmi naivní a moc mě nebavil. V sérii určitě pokračovat nebudu.
Řeky Londýna
Ben Aaronovitch
Tohle že je “jedna z nejúspěšnějších městských fantasy uplynulého desetiletí”?! No tak to bych nechtěla natrefit na ty méně úspěšné..
Styl vyprávění mi absolutně neseděl, hlavní hrdina není zrovna někdo, komu by člověk s nadšením fandil, “magický” svět je dost neuchopitelný, nijak moc vysvětlený a pro mě dost nepřitažlivý.
V půlce jsem vážně zvažovala, že knížku nedočtu, ale nakonec jsem se hecla a dočetla. V druhé půlce se děj konečně alespoň trošku rozjede, ale ani tak mi celkový dojem už nevylepšil.. Za mě opravdu velice slabé.
Anonymita
Arno Strobel
Po cizinci (kde se mi líbil styl střídání autorů, ale už ne příběh) jsem byla na Anonymitu upřímně zvědavá. Bohužel ani tento druhý společný počin mi nesedl. Nesympatické mi byly obě hlavní postavy a ani děj se mi nečetl ani zdaleka tak dobře, jak jsem u Ursuly zvyklá. Navíc po letošním přečtění (vyposlechnutí audioknihy) Dokonalé kořisti od Helen Fields (která je ovšem mnohem lépe napsaná - doporučuji), mi celý námět knihy přišel tak neskutečně podobný, že jsem v něm pro mě bohužel nenašla žádnou přidanou hodnotu.
Kořist
Darcy Coates
Za mě rozhodně mnohem lepší než Duch domu Ashburnů. Ze začátku se mi sice moc nelíbila postava Toda, ale zbytek knížky se četl skvěle.
