InaSeLoki komentáře u knih

Na Narutovi jsem vyrostla. Začalo to sledováním anime na Jetixu. Když jsem byla starší, dostala jsem se i k manze, ale nečetla jsem ji od začátku. Teď jsem se konečně k tomu začátku dokopala.

Anime základní série jsem viděla tisíckrát, tudíž to znám jako svoje boty, ale i přesto mě to pořád rozesměje. K oficiálnímu překladu mám své výhrady. Líbí se mi, že mezi jednotlivé kapitoly jsou vkládány různé zajímavosti (některé z nich pro mě za ty roky nebyli novinkou). Naruto má krásnou kresbu, zajímavý příběh, který má hlubší myšlenky. Dále má celou plejádu postav, které mají, co říct a které dovedou i něco naučit. Začátek je seznamování se s postavami, prostředím a životem shinobi. Má to své mouchy, ale nic není naprosto dokonalé.

Těžko uvěřit, že už je to nějaký pátek, co tento příběh skončil. Je to jiné, když už znáte konec. Manga skončila v r. 2014 a anime minulý rok. Má to i pokračování jménem Boruto, ale to už je jiný příběh.
Děkuji Masashi Kishimoto!

8 08.04.2018

Knihu jsem přečetla jedním dechem a líbila se mi více než předchozí. Opravdu hezky se čte.

Je možné, že následující řádky mohou obsahovat nějaký ten spoiler.
Jakmile jsem dočetla první, vrhla jsem se na tento díl, který mi přišel zajímavější. Je sice pravda, že se tu samozřejmě hodně řeší komplikovaný vztah mezi Jacem a Clary. Přiznávám se, že jsem to nevydržela a přečetla si spoiler, protože mě nevadí je číst (to jest stav dávno minulý), tudíš jsem se jim trošku zlomislně "křenila". A když jsem u svého přiznání, narazila jsem náhodou na rodokmen, takže jakmile padla správná jména, podívala jsem se do něj...
Velmi mě potěšil Naruto. Pasáž, kde vysvětluje Clary Maxovi, jak se čte manga, jsem si naprosto užívala. Ano, mám ráda mangu a anime, k tomu jsem vyrostla na Narutovi.
Scéna na Zakletém dvoře nebyla pro naši skupinu příjemná, ale pro mě byla skoro osudná. Situace, kde se navzájem dohadovali, kdo má koho políbit, mě natolik rozesmála, že jsem se potom následně málem ukašlala k smrti a to ještě na své jmeniny. Toužím jednou použít větu: "Toho civila, já, líbat nebudu." Nevím proč, ale toužím po tom.
Z Inkvizitorky mě běhal mráz po zádech, o to víc, že jsem věděla, kdo je kdo (díky své zvědavosti).
Zde jsem si oblíbila Luka a Magnuse (pořád ignoruji Krasomila Pohoromu). Maia je nová sympatická postava.
Jaceovo uklízení mi posloužilo jako impuls, říct bratrovi, že nehodlám již akceptovat ten nepořádek na jeho parepetu. Pevně doufám, že si tohle nikdy nepřečte.
V knize je dost momentů a hlášek, které mě rozesmáli (o život mi už opravdu nešlo), například scéna, kdy se Alec málem přiznal.
Je tu dost démonů na soutěž krásy. Působivý byl způsob, jak byli přemoženi Mlčenliví bratři (ne, že by se mi to líbilo).
Závěr byl lehoučce brutální, nemyslím to, že se jeden rozhodl, že tedy ano a ten druhý mu, obrazně řečeno, zavřel dveře před obličejem, ale poslední slova o tom, že někdo ví něco důležitého a konec knihy. Pokračování příště.

Je to příjemná kniha pro odpočinek. Doporučuji.

7 27.03.2018

Kniha se mi četla dobře, i přes to že mi to chvíli trvalo, než jsem se do ní začetla, ale závěr byla pořádná jízda a k tomu povídka Dlouhý rozhovor. Jsem spokojena. Původně jsem se do téhle série vůbec nechtěla pouštět, ale vlastně původně jsem chtěla přečíst jen první tři knihy ze série Nástroje smrti, ale plány se změnily. Lovci stínů se mi za těch několik měsíců dostali pod kůži.

Varování, tato pasáž se nevyhýbá spoilerům.
Opět oceňuji změnu prostředí.
Kniha má detektivní zápletku, jejíž velkou otázkou je, kdo zabil Eminy rodiče? Tahle otázka mě zaujala již v poslední knize Nástrojů smrti.
Kniha se neobešla bez popkulturních odkazů, které mám já tak ráda. Zmínka
o rivalitě Star Wars a Star Treku byla řečena v pěkný moment. (Mimochodem já fandím oběma, ale Star Wars mají mé srdce.) Avengers jsem opravdu nečekala. Jasně, děj se odehrává v roce, kdy měli premiéru a jsme v L.A., ale nečekala jsem to. Proč se o tom rozepisuji? Protože jejich třetí díl měl na konci dubna premiéru a já jsem fanda MCU. Bylo to záludné. Cassandra Clare mi ve svých knihách dává odkazy na věci, které mám tak ráda, až mi to přijde někdy zvláštní.
Během čtení mě velmi zajímalo, co znamená název knihy. Pohádku pro malé lovce stínů bych nečekala. Použití díla Poa také ne.
Kniha mě rozesmála i jednou rozbrečela u vzpomínkové scény, kterou jsem znala, ale nějak jsem se tentokrát neubránila pár slzám. (Teď to vypadá, že u skoro každé knihy brečím. Ne, to nedělám.)
Autorka mě znovu donutila uvěřit někomu, kdo nebyl takový, za jakého jsem ho považovala. Podezření jsem pojala ve chvíli, kdy bylo jasné, že tam mají někoho, kdo vynáší informace. Doufala jsem, že se to nějak vysvětlí, ale byla to pravda. Prý je neškodný, to určitě.
Blackthornovic děti i s Emou jsem si oblíbila již v Městě nebeského ohně. Jsme ráda, že tu je Mark. Oblíbila jsem si i posily z Mexika, ale o nikom z nich zatím nemohu říci, že patří k mým nejoblíbenějším postavám.
Autorka umí dobře pracovat s postavami.
Na začátku jsem okamžitě rozpoznala z popisu svou milovanou dvojici a čekala jsem, kdy zasáhnou do děje. Potěšil mě i výstup mých dalších oblíbených starých známých.

Dlouhý rozhovor:
Nečekala jsem povídku na konci knihy, ale jsem za ní ráda. Bylo krásné se přenést na chvilku za známými tvářemi. Magnus je prostě třída, úplně mě „rozsekal“ svojí průpovídkou o předcích.

Závěrem dodávám, že se moc těším na sérii Poslední hodiny a jdu se vrhnout
na Pána stínů.

5 21.05.2018

Vyřazovací souboje pokračují. Není radno podceňovat soupeře. Oproti anime je tu zkrácený souboj Temari a...
Kishimoto a další historky z dětství.
Konečně se dočká souboje Naruto a předvede se jako pěkný nezmar. To není nic neobvyklého. Ukáže, že je silnější a lepší každým soubojem. Má přece svůj velký sen.
Naruto je hlavní postava, jak všichni víme, ale tenhle díl patří souboji mezi Nejim a Hinatou. Sebejistý a silný Neji, který věří, že svůj osud ani sebe nejde změnit. Pohrdá Hinatou, která zrovna mezi sebevědomé lidi nepatří. Hinata věří, že se může změnit. Velkou oporou ji bude právě Naruto, který ji i svou týmovou kolegyni povzbuzuje. Hinata si Narutova povzbuzování nesmírně váží a nechce zklamat jeho a hlavně sebe. Udělá velký krok...
To je přesně ono, charaktery, které nás inspirují. Takhle nás autoři ovlivňují. Netvrdím, že je to nějaké filozofické dílo, ale má to svou hloubku a je jen na čtenáři, jestli ji najde.
Dodávám, že Hinata je má druhá nejoblíbenější postava.

4 17.05.2018

Po třetí a rozhodně ne naposled sděluji světu, že jsem to přelouskala jedním dechem a v jednom místě i bez dechu, ale ve stavu života ohrožujícího jsem se vážně neocitla. Jednoduše se mi kniha hezky četla a já chtěla vědět, co z toho vyleze (v detailech, protože jsem si trošku přečetla spoiler).

Varování, mám tušení, že v následujících řádcích napíšu nějaký ten spoiler.
Konečně jsme se podívali do Idrisu a poznali Město ze skla a další místa v této zemi. Tu změnu jsem si naprosto užívala.
Trošku záludná mi přišla eliminace postavy, kterou jsme poznali na konci minulého dílu, ale příběh se musí zkomplikovat...
S Clary jsem se uplně nesžila. V jednom okamžiku byla na facku a přišla mi trošku dětinská, ale nadruhou stranu je toho hodně nového a odehrávající se v krátkém časovém období. Vypadá to, že ji nemám ráda, ale mám. Ono to jenom chce poznat postavu blíže v dalších knihách. A jako plus u ní beru, že má ráda mangu...
Simona jsem si oblíbila až v tomto dílu, protože zde dostal více prostoru ukázat, že to není jen kluk, co se zamiloval do své nejlepší kamarádky. Mimochodem se mi líbí jeho geekovské komentáře a slovní přestřelky mezi ním a Jacem.
Také jsem si zde oblíbila Aleca, který umí překvapit, když to zrovna nečekáte (u mě to aspoň platí). Myslím, tu scénu plnou nebezpečí a on se zeptá, proč mu nezavolal zpátky, nebo tu, která končí Mainou otázkou - „A tohle taky musíme všichni?“
I Izzy jsem si oblíbila.
Zjistili jsme, že Valentýn je horkým kandidátem na cenu Otec roku a Lovec stínů roku 2007.
I nadále jsem ignorovala překlad - Krasomil a přidal se k němu i Močál (Ragnor Fell).

Nástroje smrti byly původně zamíšleny jako trilogie. I já původně zamýšlela, že to touto knihou zakončím. Jedním důvodem bylo, že jsem si říkala, že to stačí. A tím druhým, že jsem měla strach, že nakonci umře moje nejoblíbenější postava (již vím, jak to s ní dopadne).
Jinak mě Nástroje smrti odnaučily zlozvyku, dozvídat se spoilery, což mě ani ve snu nenapadlo, že je možné.

Závěrem knihu doporučuji. Na jednu stranu by bylo hezké, kdyby příběh takto končil, ale na tu druhou jsem ráda, že ne.

Komentář je stále ve fázi výroby.

4 29.03.2018

Vymazlená kniha pro fanoušky lovců stínů, která opět dokazuje propracovanost tohoto fiktivního světa. Konečně jsme se jí dočkali i v českém jazyce.

Je to příručka, taková stručná encyklopedie pro (budoucí) lovce stínů s přidanými hodnotami... Pro nás civili je vyzdobena krásnými ilustracemi a trefnými poznámkami Clary, Simona a Jace, které nás s dávkou vtipu a osobitosti těchto postav provází textem.

I přes to pění chvály, mám dvě drobné výtky.
První se týká opětovně křehké vazby knihy, která je sice nádherná, ale prostě křehká, nakladatelství.
Druhá může být, pro někoho kdo nečetl první tři knihy série Nástrojů smrti, spoiler. Dobrá, četli jste tedy. Nuže moje druhá výtka se týká Jaceova příjmení. Proč se podepisuje pod svou revizi tímto příjmením, když se ty poznámky řadí do časové osy někdy po prvních třech knihách Nástrojů smrti? To byl strašněj spoiler, co?

Sečteno a podtrženo, skvěle jsem se při čtení bavila.
Až si tu knihu pořídím domů, doplním si ji vlastními poznámkami, ale vlastní kresbu raději vynechám. :-)

3 10.12.2018

(SPOILER) Konoha se ocitla pod útokem spikleneckého plánu v čele se slizkým Orochimarem. Boj o budoucnost vesnice i jejich obyvatel započal. Orochimaru povolává "zpět" ty, kteří by měli mít už dávno klid. Třetí Hokage chtě nechtě musí bojovat proti svým dávným učitelům. Mezitím se Naruto a spol. snaží dohnat Sasukeho, ale někdo jim je v patách a Shikamaru se rozhodne obětovat. Dozvídáme se Orochimarovo tajemství (jedno z mnoha) a také něco o jeho zakázaných experimentech. Třetí Hokage je sice starý muž, ale pořád má pár triků v rukávu a odhodlání dostát svému zděděnému poslání, i kdyby měl obětovat svůj život nebo i svoji duši. Sasukemu se povedlo dostihnout Gaaru, ale netuší s kým nebo s čím má ve skutečnosti co do činění. Pokračování příště.

A Masashiho historky pokračují.

3 02.12.2018

Tuhle knihu mi doporučil bratr, který ví o mém současném zájmu o severskou mytologii a také to, že by mě mohl hlavní hrdina zaujmout.
Jedná se o soubor povídek, který je napsán velmi čtivě a není příliš popisný. Myslím, že jsem tu a tam zahlédla přechodník, mé srdce zaplesalo. Polská literatura mě opět nezklamala. (Moc jsem toho sice od nich nečetla, ale moje nejoblíbenější kniha je od polské autorky.) Obálka se téže zdařila.

Hlavním hrdinou je nordický bůh klamu, podvodu a v neposlední řadě lží, což mu vyneslo pojmenování Lhář. V rukávu má vždy připravený nějaký ten trik a nechybí mu ani důvtip.
Postava Lokiho je dnes vlivem marvelovského filmového vesmíru dost oblíbená. Ani mně se tato vlna nevyhnula a je to už nějaký pátek, kdy jsem byla obdarována přezdívkou Loki. Tvrdím, že jsem jiný Loki a tenhle knižní se od toho komiksové také liší.
Je to dlouhovlasý blonďák s vousy, kterého Odin pojal za svého adoptivního syna. (V severské mytologii je to jinak. Loki s Odinem tam uzavřou pokrevní bratrství.) Stejně jako v severské mytologii je Lhář potrestán za svoje zločiny, připoutáním ke skále vnitřnostmi vlastního… Tuhle pasáž raději přeskočím. Valhala padla a lstivý bůh byl osvobozen. Od té doby dělá špinavou práci pro archanděly. Řeší za ně náročné situace. Zadarmo ani z dobroty srdce to nedělá. Má svůj vlastní plán. (Ne jako Cyloni.) Bez párátka v puse se mu těžce pracuje. Střelné zbraně jsou jeho kamarádi. Má pěkné hlášky. Jeho iluze mohou být pro někoho velmi záludné.

Úvodní povídka byla trochu krátká, ale dobrý začátek. Ostatní mě bavili. Jen jedna mě trochu méně bavila, ale to nevadí.
Střetávají se tu různé mytologie. O svém vztahu k té severské jsem se již zmiňovala výše. Slovanská se tu objevuje skrze boha Svantovíta, kterého si vybavuji z hodin českého jazyka na prvním stupni základní školy. Tehdy mě slovanská mytologie neoslovila. Byla jsem dítě, třeba na ní ještě dojde. Egyptská byla součástí mého dětství, ale spíše okrajově. V křesťanské mám nějaké základní znalosti. Mám ráda symboliku andělů, ale nejsem žádný odborník na slovo vzaté. Michaelův planoucí meč mě potěšil. V průběhu čtení se setkáme i nějakým tím démonickým stvořením.
Překvapila mě bohyně Sigyn, svým jednání ne, ale tím že její jméno bylo napsáno jinak, než se píše – Sygin. Nejsem puntičkář, ale už jsem ho několikrát psala. Je to jen detail a myslím, že na to nezemřu.
Také se mi líbila Lokiho různá jména, která využíval.
Líbilo se mi i to, že se povídky neodehrávají na jednou místě, ale různě po světě. Navštívili jsme zde krátce Prahu, samozřejmě Polsko, Španělsko atd.
V tomhle literárním díle najdeme vážné, smutné, ale i vtipné scény, kterých není málo. Hlášky neobstarává jen hlavní hrdina, ale i andělé a další postavy.
Než jsem se do knihy pustila, měla jsem trochu pochyby, že mi to nemusí sednout, ale když Loki pronesl, že je „pokřesťanštěný nordický bůh“, pochyby se rozplynuly. Nevím proč, ale ty slova na mě zapůsobila přímo magicky.

Závěrem chci dodat, že jsem si zkrátka nemohla pomoci a vyplodila něco tak dlouhého, také to, že si rozhodně přečtu další díl. Doporučuji pro odpočinek.

3 11.06.2018

Je to nostaligie, pročítat důvěrně známý příběh, který znám z anime. Kakashiho moudro. První pořádná mise pro Tým 7 začíná. Po těch letech je pro mě tahle mise stále moje nejoblíběnější období příběhu. Naruto mi dokonce přijde roztomilý, když mluví o své snu. Ano, jsem strašně sentimentální tvor. Pořád mě to umí rozesmát.
Dalšímu dílu zdar!

3 09.04.2018

K přečtení této knihy mě přiměl film a k němu jsem se dotala, protože jsem se potřebovala podívat na nějaký fantasy film na odreagování. Před dvěma měsíci jsem o tomhle světě neměla nejmenší ponětí. Kamarádka mi mezi řečí sdělila, že jsou i knihy. To mě tehdy absolitně nezajímalo. Chtěla jsem vidět jednorázově nenáročný film a tím to haslo. Jak tušíte, mé plány se poněkud změnly. Film se mi neočekávaně líbil a ještě toho den jsem si sehnala i knižní předlohu. Tak to byl ve zkratce můj malý příběh.

Ještě než přejdu ke knize, chci říct, že je to pro mě zázrak, protože YA není můj šálek kávy i přes můj mladý věk. Nečetla jsem Twilight ani Hunger Games atd. Stačilo mi to bohatě jako filmy. Jinak fantasy mám moc ráda.

Je zde předpokládáno stopové monožství spoileru.
Kniha se hezky čte, sice si autorka opakovaně libuje v popisu, jak je, kdo spocený, jak voní, v pachuti krve atd., ale za chybu to nepokládám. V dalších knihách už to tolik nepoužívá.
K překladu bych poznamenala, že mě Krasomil Pohroma natolik iritoval, že jsem ho ignorovala a četla jsem originál - Magnus Bane.
Jsou zde pěkné hlášky, které pobaví, ale i pár jich je klišé. Oceňuji odkazy na Dračí doupě.
Co se týče příběhu, je to postaveno na stereotypní kostře, která vyústí v dramatickou jobovku.
Není překvapením, že mojí nejoblíbenější postavou se stal Jace s jeho odzbrojujícím sarkasmem. Překvapením pro mě bylo, že s ním shledávam jistou charakterovou podobnost (úrověn sarkasmu a arogance to ní).
Líbil se mi způsob představení tohoto světa, i když víly tu moc prostoru neměly...
Potkan byl pro mě ze začátku moc, ale po vysvětlení kamarádky, že to není nic neobvyklého, jsem to přijala. I ty motorky mi nejdříve přišly přehnané, ale potom vtípku se svěcenou vodou, jsem to také vstřebala.


Překvapilo mě při čtení, že se jedná obestseller. Opravdu jsem netušila, že je to tolik oblíbené.
Mě osobně oslovil svět Lovců stínů a pokračovala jsem na další díl.
Podle mě je filmová podoba povedená, i když k ním mám dnes, již po přečtení celé série, více výhrad, zato seriál shledávám jemně "řečeno" jako nedůstojný výtvor (je to horší než noční můra).
Knihu jsem přečetla jedním dechem a doporučuji ji.

3 26.03.2018

Sasuke se postavil Gaarovi, který se pomalu mění... Kde jen je ten Naruto a spol.? Počkat. Tady jsou. Gaarův příběh a zjištění proč je takový jaký je. Gaara ohrožuje Narutovi přátele a ten to tak rozhodně nechce nechat. Nezlomný hyperaktivní blonďák vs. krvežíznivý tvor s tváří chlapce! Naruto si uvědomuje, co oba dva spojuje - podobné dětství, samota, stejné břemeno -, ale přesto jsou jako dvě strany jedné mince. Podaří se Narutovi zastavit Gaaru dříve, než bude příliš pozdě?

Krásná akce a neméně pěkná kresba
Další dávka Kishiho historek.
Jestli jsem napsala, že souboj mezi Narutem a Nejim byl významný, Narutův souboj s Gaarou je ještě významnější. Příběh, který má sílu (inspirovat) a chytne za srdce. Dobře, přiznávám se, jedu na nostalgické vlně, opět.

2 18.12.2018

(SPOILER) Finále chunninské zkoušky započalo a to soubojem Naruto vs. Neji. Blonďák s nezlomnou vůlí se nevzdávat, vzdoruje neměnnému osudu, který říká ,,nemáš na to", jak je přesvědčený Neji, nejlepší absolvent předchozího ročníku. Bijukagan v akci. Pravda o klanu Huyga odhalena. Dokáže Naruto Nejiho porazit? Náš titulní hrdina ani netuší, jak je tento souboj významný. Narutova výborná schopnost měnit lidi se opět projevuje. Zjišťujeme, že Shikamaru není jen líný, ale i... Finále plné nečekaných zvratů a v pozadí se pomalu uskutečňuje zlověstná budoucnost.

Pěkná kresba.
Opět jsem se místy pozastavila nad oficiálním překladem. Ano, já s tím nepřestanu.
Zde se odehrává jeden z těch silných okamžiků, které dokážou čtenáře ovlivnit.

2 27.11.2018

Jednohubka o jednom prolhaném, houževnatém, kreativním, vychytralém seveřanovi, kterému před dávnými časy kapal hadí jed do tváře. Hlavní postava by se dala popsat mnohými slovy, ale to bych z komentáře udělala několika stránkovou studii. (Což by mohlo být zajímavé...)

Tři povídky plus jedna speciálně pro české vydání díky kterým poznáváme více Lhářovu práci, jeho samého, ale i ostatní staré známé.
Povídka Machinomania je prostě úžasná, líbila se mi nejvíce ze všech povídek.
Konečně je Sigyn napsána správně.
Jak je autorovým zvykem je i zde dost popkulturních odkazů, ale tím nejlepším je postava jednoho herce, který v našem reálném světě ztvárnil právě Lokiho. Jistě už víte o kom je řeč. Ten popis, hercovi budoucí kariéry je opravdu zajímavý.
Humor tomu opět nescházel.

Děkuji. Bylo to výborné. Loki ani autor nezklamal.

2 02.08.2018

Je "dobalzamováno", tedy alespoň pro nás čtenáře. Tímto třetím dílem, kde se dozvídáme více o minulosti hlavního hrdiny a také, jak se dostal ke své profesi, se s námi balzamovač loučí.

K této manze jsem se dostala díky kamarádovi, který mi půjčil tehdy první díl a mě to oslovilo.

Ve všech třech dílech nás provázela pěkná kresba a zajímavé (většinou ne moc veselé) příběhy. Nejvíce mě zaujal příběh ze druhého dílu, s chlapcem jako panenkou. To asi nezapomenu nikdy. Má to emoce, ale vyvážené, což je v rámci tématu dobře. Je to důstojné a čtenář u toho může zapojit i svou mozkovnu. Jasně, téma smrti, ztráty a pomoci pozůstalým není pro každého. Abych nezapomněla, v průběhu čtení zjistíme o samotném balzamování dost věcí, tudíž je to i poučné.

2 08.06.2018

Cvičiště číslo 44, jinak známe jako Les smrti, svým názvem prozrazuje, že druhá část chuuninské zkoušky nebude žádný čajový dýchánek. Zvláště, když se na scéně objeví "nezvaný host". Rock Lee s veverkou a sílou mládí, zní to vesele, ale nepodceňte ho. A Sakura se rozhodne jít do sebe.
Má to akci ani na humor se nezapomnělo. Kishimoto nám představuje svůj tvůrčí tým.

2 16.05.2018

V tomhle díle se seznámíme se spoustou postav. Zjistíme plno nových informací o světě našich hrdinů a Naruto nám k některým postavám řekl své bystré postřehy. Konečně je tu Hinata. Chuuninská zkouška nebude taková sranda jako závěrečná zkouška na akademii. Písemný test se mi vryl do paměti. Hlavní energický blonďák neztrácí svého bojovného a nezlomného ducha ani ve chvílích, kdy se zdá vše ztraceno. Kdo projde první částí zkoušky, může zemřít v druhé části. Cvičiště číslo 44 čeká. Pokračování příště.
Překlady jmen bolí, já prostě na tu českou transkripci nejsem zvyklá.

2 19.04.2018

První pořádná mise Týmu 7 pokračuje a to nejtěžší májí teprve před sebou. Čeká je opětovné setkání se Zabuzou a s tajemným chlapcem jménem Haku, tentokráte se bojištěm stane nedokočený most. Jak jejich střet dopadne se dozvíte v dalším díle. Je to napínavé. Dobře, pro mě po těch letech, kdy to znám prakticky nazpaměť, už to tolik napínavé opravdu není, ale přesto mě to asi nikdy neomrzí.

Naruto zde ukazál svou schopnost probudit v lidech ztracenou odvahu a také udělat naprostou hloupost. Má to úsměvné scény (viz. Když si Naruto splete jednu postavu s holkou a on je to kluk.), ale i pasáže se smutným vyprávěním. Je to teprve začátek...

2 11.04.2018

Je to má nejoblíbenější knížka. Asi před dvěma roky jsem ji zpracovávala v rámci povinné četby, kdy jsme si mohli jednu knihu livolně vybrat a zpracovat.
Je to historický román odehrávající se v 18. století převážně ve Francii, kam hlavní hrdinka spolu se svým přítelem uprchnou.
Tento román si získal mé srdce tím, že je to historický román (ty já mám moc ráda), má napínavý příběh, hezkou romantickou zápletku (není to červená knihovna), je krásně napsán atd. Mimochodem se přiznávám, že hlavní hrdinka, Afra, je mi o to sympatičtější, že máme stejný den narození jako má maličkost. Tato shoda mi vykouzlila úsměv již na první stránce.
Kord na vějíři vřele doporučiji. Stojí to za to!

2 23.03.2018

Nádherná kniha pro fanoušky či čtenáře knih ze světa lovců stínů. Jednotlivé portréty charakterů, které jsou okořeněny květomluvou, která o dané postavě řekne své, jsou provázeny zajímavostmi a drobnými základními informacemi. Portréty jsou nádherné. Květomluva je hezky přeložená. Chybí mi tu Ithuriel a Lilith. A asi dvě postavy jsem nějak v Nástrojích smrti nezaznamenala, ale to je jen můj pocit.
Myslím, že v budoucnu přijde nové rozšířené vydání.

2 23.03.2018

Kniha je čtivá, smutná, o lásce dvou mladých lidí, kteří se do sebe nepřekvapivě zamilují v době války. Příběh končí tragicky. Upoutaly mě ty znamení něčeho špatného, co se má stát.
Ani se nedivím, že jsem ji na střední zařadila do mého maturitního seznamu.

2 03.02.2018