irskádívka
komentáře u knih
Bajky barda Beedleho
J. K. Rowling (p)
Podle komentářů ostatních čtenářů jsem se na knihu moc těšila. Následovalo tedy nevyhnutelné - byla jsem trochu zklamaná.
Přesto můžu říct, že příběhy v knize jsou pěkné, zábavné, dobře se čtou a jsou opravdovými pohádkami.
Norimberský deník
Gustave Mark Gilbert
Kniha je výborná, jako psycholog dokázal Gilbert vystihnout povahy obžalovaných v Norimberském procesu, jejich vzájemné vztahy a přesně vykreslit proměny lidí, jejich přetvářky i ovzduší, ve kterém se celý proces nesl.
Kniha je nečekaně čtivá, poskytuje jiný pohled na muže, kteří patřili k vůdcům Německa před druhou světovou válkou.
Ke knize jsem se několikrát vrátila a myslím, že si ji ještě někdy v budoucnu přečtu.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Staře a moře nebyl mojí první knihou od Hemingwaye a zdálo by se, že jsem na ni byla připravena. Dlouho jsem ji odkládala a raději si vybírala jiná autorova díla.
Kniha je napsaná dobře, zvláště ze začátku se setkáváme s pěkným popisným stylem, pro Hamingwaye tak příznačným.
Bohužel, mě kniha v půlce příběhu ztratila, ztratila jsem zájem o pokračování a spíše jen sledovala, jak dlouhá cesta hlavního hrdinu ještě čeká, kdy už se dočkám cíle (konce knihy).
Teď si dovolím napsat názor, který je možná trohu kacířský, ale myslím, že Hemingwaye je obecně hodně přeceňován, jako mnoho amerických autorů. A tato kniha je toho příkladem.
Můj táta, velitel Osvětimi
Barbara U. Cherish
Souhlasím s ostatními v tom, že autorka popisuje hroznou dobu a nelehké situace. Naprosto nezpochybňuji obtíže se sběrem dat a ani autorčinu životní zkušenost.
Ale ráda bych hodnotila knihu, která by měla mít určité kvality a k tomu mám několik výhrad. Autorka nám představuje vybranou výseč svých dětských vzpomínek (často tak ranných, že si nejsem jistá jejich spolehlivostí. Téma, které by mohlo být velmi zajímavé, zdaleka nevyčerpává. Jde po povrchu, pomíjí mnohé otázky, například vztahu s druhou manželkou, naznačuje obtíže, ale nevysvětluje. V knize poskytuje povšechné informace o válce, o svém životě, o životě sester, popisuje svůj vlastní osud, ale vlastně člověka do svého příběhu nevtáhne.
Na knize je také velmi znát, že autorka není spisovatelka, jednotlivé části příběhů a knihy jsou spojeny pouze volně, nevykresluje charakter postav, jejich vývoj, zvláště proto, že ona je zná.
Autorčiným důvodem pro sepsání knihy je vyrovnání se s minulostí, se svým otcem, kterého ale vlastně nikdy neviděla (bohužel, i charakter otce je popsán pouze povrchně).
Myslím, že než knihu zveřejnila, měla využít pomoci nějakého spisovatele, který by jí z jejího vyprávění pomohl vytvořit zajímavější a poutavější vyprávění. Takto byl potenciál knihy a zajímavé téma promarněn.
