irskádívka komentáře u knih

Děj knihy se odehrává v Londýně a v Paříži (ona "dvě města"), v době francouzské revoluce. Oceňuji Dickensův popis revoluce, který ukazuje krutost, nespravedlivost a pomstychtivost, která ji jistě doprovázela. Pro mě zajímavý nový pohled. Na druhou stranu postavy, které se v příběhu objevují jsou pro mě těžko uvěřitelné, děj je již tradičně překombinovaný a bohužel i v nejnapínavějších částech málo poutavý. Byla jsem ráda za odjezd rodiny zpět do Londýna se kterým kniha končí.
Jistě, jedná se o klasiku a výborný příběh a text první strany je legendární a učí se nazpaměť...ale celkově se nejedná o tak dobrý příběh, abych ho chtěla číst znovu.

20.02.2019

První příběh Hercula Poirtota. Již jsem ho četla a určitě ještě přečtu. V této knize dává paní Christie základ své Poirotovské linii. Anglický venkov, rodina rozdělená vnitřními třenicemi, Hastigs - zamilován do každé dívky a vždy zkratkovitě myslící, vražda a Hercule Poirot se vším dobrým i zlým. Krásný začátek mnoha krásných literárních setkání.

Backman mě ještě nikdy nezklamal a to ani touto knihou. Vylíčení postav je výborné, dobře proprapracované, ukazuje z nich zajímavé kousky vlastností, minulosti, postupně odkrývá jednotlivé charaktery a vše do sebe zapadá.
V knize jsem našla poutavý příběh, životné postavy vedené skvělým Backmanový vyprávěcím stylem.

9 20.02.2019

Spíše než o přesný návod na výchovu se jedná o knihu esejů a zážitků, které popisují střet americké matky s francouzskou výchovou.
Spisek mohu popsat několika přídavnými jmény: veselé, milé a osvobozující. Rozhodně pomůže maminkám dívat se na výchovu a dítě z jiného pohledu.

1 20.02.2019

Pro tuto knihu mám jen definice: Krásná kniha, hluboký příběh a půvabná obálka. Příběh něžný, radostný i dojemný, šťastný i melancholický konec. Nádherný zážitek.

12 18.02.2019

Ani nevím, jestli se mi kniha líbila. Odehrává se v ní mnoho malých příběhů pospojovaných do prostor jedné taneční školy. Příběhy se odvíjejí jako vedlejší produkt vyprávění o tanci a tangu zejména. Muži jsou jaksi nanicovatí a ženy neporazitelné. Můžu jen říct, udělejte si svůj názor.

3 18.02.2019

Kniha mě překvapila. Je sice zařazená mezi literaturu pro mládež, či snad ještě hůře - mezi romány pro dívky, ale rozhodně se nejedná o zjednodušený, přeslazený příběh, jak by se dalo čekat. Ano, hlavní hrdinka je trochu naivní a slepě věří všemu, co jí její sestra povídá, což by vzhledem ke svému věku neměla, i tak je její chování uvěřitelné. A přesto, nebo právě proto, mě kniha nesmírně zaujala a potěšila.
Román je psaný v dopisech, které hlavní hrdinka, Laurel, píše slavným mrtvým lidem.
Dopisy se vyrovnává se se smrtí blízké osoby, odkrývá minulost, rodinné vztahy i popisuje hledání nové životní cesty.

Příběh o hledání něhy a blízkosti, o vděku za chvilky štěstí a umění radovat se z nich, ať jsou delší nebo spíš vlastně kratší, což je krásná vlastnost. Také o nepochopení, tvrdosti v rodině a také o tom, jak lidé umí druhým život ztrpčovat.

2 13.01.2019

Pročítala jsem si hodnocení ostatních a přemýšlela, co chci napsat. Obvykle to nedělám, nerada si nechám ovliňovat svůj dojem z četby dojmy ostatních, ale tentokrát jsem si prostě nebyla jistá.
Čtenář této knihy má s doktorem Simonem touhu dostat se až na konec příběhu, hledat pravdu, najít rozluštění a když knihu odkládá, má stejně jako doktor Simon dojem, že nechce přestat a je na vyprávění Grace (hlavní postavy) závislý...ale po dočtení se dostaví pocit jiný....neúplnosti příběhu a pak mu také dojdou jisté drobné nesrovnalosti.
Nikdy se nedozvíme, jaká hlavní hrdinka je, jaký byl její příběh ve skutečnosti a vlastní zjištění doktora Simona jsou nedostatečné. Většina lékařů v 19. století přistupovala k duševně nemocným pacientům s velkým odstupem a kritičností, která našemu knižnímu doktorovi úplně chybí. Grace se někdy vyjadřuje až se spisovatelkou nadsázkou, jindy jako nevzdělaný dělník.
Chybí závěr a rozluštění příběhu a rozhodně se přidávám k názoru, že šťastný konec příběhu je jaksi nepatřičný a křečovitý.
Takže výsledek je takový: četbu knihy jsem si užívala nadmíru. Ale knihu po přečtení hodnotím jako lepší průměr.

Jedná se o soubor povídek, některé byly trochu mimo můj vkus, některé opravdu skvělé. Často jsem v příběhu poznávala náčrty jiných knih a šablony pro postavy, které se objevily v jiných příbězích Agathy Christie. Moc mě bavilo hledat souvislosti mezi knihami, které už znám.
Přes moji počáteční stížnost, většina povídek byla milá, zábavná a já jsem měla radost z jejich přečtení.

3 03.01.2019

Krásné čtení, na které jsem se dlouho těšila. Zaujme dobře vykreslenými postavami, zajímavým prostředím a přestože "léčba rozhovorem" umí být v některých pasážích zdlouhavá, byla jsem lapená v příběhu, ve vyprávění a při přerušení četby jsem měla pocit, jako by byl přerušený můj příběh.
Filosofie Nietzcheho je zde maličko pozměněná, ale podle mě to příběhu jen pomáhá a Nietzcheho polidšťuje.

Je to milé a hezké čtení, stejně jako film je něžné, vtipné, romantické.

5 03.01.2019

Podle mého nejde ani tak o knihu jako o nádherné a vtipné výtvarné dílko. Čtení je to moc milé a mně o těchto Vánocích udělalo radost.

Náhodou se mi povedlo se dostat rovnou sedmému dílu Husitské epopeje, aniž bych četla předchozí a byla jsem překvapená.
Kniha je velmi zajímavá, děj na chvíli neusíná, postavy jsou životné, skutečné, historické události poutavě popsané. I bez přečtení předchozích dílů jsem se zvládla zorientovat v postavách a začala jsem doufat v jejich dobrý konec. Příběh mě strhl tak, že mi rozsah vůbec nevadil a sotva jsem se mohla od četby odtrhnout.

2 12.12.2018

Nemám ráda knižní - detektivní série a většinou je nečtu, ale série od pana Mastertona rozhodně nelituji.
Příběh běží bez zádrhele, hlavní postava je zajímavá a normální. Po všech těch vyšinutých, geniálních, duševně nemocných nebo na alkoholu závislých detektivech báječné osvěžení.

4 03.12.2018

Co shledávám na této knize nejzajímavější je, že ač pojednává téma holokaustu, je veskrze pozitivní.
Souhlasím s ostatními, téma je báječné, zejména začátek knihy je pak poutavý a výborně napsaný. Později je příběh najednou pložší a zjednodušený, což knize ubírá na působivosti. Příběh nepřetrvává v paměti a postavy s Vámi nežijí. Je to škoda, ale i přesto moc pěkné.

7 03.12.2018

Nebyla jsem si jistá, zda knihu číst, ale docela mile mě překvapila. Autorka se přidržela vlastního životopisu Agathy Christie a jemně dokořenila linkou o setkání tří žen ve vlaku, z nichž každá má své tajemnství, které nikomu nechce svěřit a přesto hledají někoho, s kým by se o ně podělit mohly.

2 08.10.2018

Vilu jsem navštívila několikrát, ale teprve s kniha jí vdechla život a moje vzpomínky na krásnou architekturu zabarvila nostalgickým odrazem životů, které se v ní odehrávaly. Krásné spisovatelské dílo v krásných kulisách a velký čtenářský zážitek.

Nejsem čtenářem fantasy, ale mohu bez váhání prohlásit, že rozhodně jsem čtenářem Terryho Pratchetta. Jeho knihy mám moc ráda a Čarodějky jsou moje nejoblíbenější postavy. A bábi Zlopočasá je moje favoritka, tvrdá, sebejistá, ostře inteligentní a vždy ví, kde je a kdo je, prostě můj vzor.

7 03.10.2018

Co bych na dovolených dělala, kdyby Agatha nebyla bývala spisovatelkou?
Bez jejích knih, lehkého humoru, inteligentních zápletek a tvořivých řešení nevím, jak by mohl svět detektivek vypadat.