Isew komentáře u knih

Bridget táhne na padesátku, ale chová se stále jako třicátnice. Neřeší téměř nic jiného než sebe a svůj milostný život. Do toho se jí čas od času přimotají její dvě děti. Pětiletá dcera, která šišlá a nikdo se nad tím nepozastaví, natož aby to řešil. Proč to taky řešit, když maminka má plnou hlavu svého milostného života. Stejně jako v jedničce se i zde objevuje nepříjemný a otravný chlápek, kterého Bridget nesnáší a do kterého se nakonec zamiluje. Déjà vu. Proč nezopakovat koncept, který skvěle fungoval v prvním díle, že. První díl fungoval skvěle, protože obsahoval humor. Ve třetím díle humor chybí. A to podstatně. Pokud si autorka myslí, že opakováním slova prd vyvolá salvy smíchu, tak u mne to tedy nefungovalo. Číst tuto knihu je ztráta času.

2 16.02.2015

Útlá knížečka, která se dobře četla. Období vlády Pavla I. není, na rozdíl od období vlády jeho matky Kateřiny Veliké, až tak známé. Osudy Pavla I. jsou v knize pojaty jen jaksi na pozadí výstavby Michajlovského paláce, který si car nechává vybudovat, aby se cítil v bezpečí před nepřáteli. Nejlepší architekti a umělci se podílejí na výstavbě paláce, pokud je nevyzpytatelný car z práce nedovolá. Jsou loutkami v jeho rukou a pouhé figurky, kterými přesouvá podle nálady. Kniha přibližuje i postavení nevolníků, kteří mají mizivou možnost vykoupit se z nevolnictví a jsou jen loutkami v rukou těch, kterým osud dopřál být jejich pány.

2 28.07.2014

Při četbě této knihy jsem tajně doufala, aby mé dcery neokoukaly taktiku Kosprda, když přišel do školky a řval. Ve školce se jim líbí, tak to nenastalo. Když se Kosprd s Telecí spolu vydali s metrem hledat Kosprda 1, tak mi zatrnulo podruhé. Popisovat výlet takhle malých dětí mi přišlo nezodpovědné. Co kdyby je někdo chtěl napodobit? Ráda jsem se zase s nimi vrátila zpět do školky. A při netradiční žádosti Kosprda o ruku Telecí s tím, že když se za něj v budoucnu provdá, tak aspoň nebude mít tak blbé jméno, jsem vyprska smíchy a výše zmíněné výtky jsem částečně odpustila.

2 27.07.2014

Nahrála jsem si do iPodu několik nových audioknih a nevěděla jsem, kde začít. Andělé a démoni byli první v seznamu, tak volba padla na ně. Dojem z knihy byl rozpačitý už od začátku. Některé věci byly zajímavé, ale mnohokrát jsem se přistihla nad tím, jak se usmívám nad stejnými postupy, které Brown použil i v Šifře mistra Leonarda. Dalo se odvodit, co bude následovat. Bohužel. Moment překvapení se nekonal. Stejně tak jako tajemný muž stojící v pozadí. Že by to byl ten, který nám byl "předhozen" autorem? Jasně. Promítla jsem si podobné postupy a vyšlo mi jediné jméno. Jaké překvapení. Byl to on. V některých fázích knihy jsem si přála, aby Langdona zabili. Aspoň by to bylo originální. Při seskoku z vrtulníku jsem se už naplno smála. Langdon je pro mě antihrdina a upřímně řečeno nechápu tu vědkyni. Před pár hodinami ji zabijí brutálním způsobem otce, se kterým si byli velmi blízcí a ona se chová na konci takhle? Kam se na profesora Langdona hrabe James Bond 007. Počet hvězdiček dávám za to, že mě kniha rozesmála, což ale asi nebylo autorovým záměrem.

2 26.07.2014

Téma cestování časem je oblíbené a v této knize jsme se dostali do zajímavého úseku dějin na konec druhé světové války. Kniha je psaná čtivě a nebojí se zabrousit i do trochu temnějších zákoutí a čekají nás (nečekaně v dětské knize) i překvapivé zvraty. Mojí srdcovku Ztraceni v čase od Petry Braunové to nepřekonalo, ale kdo ví, s čím přijde autor v budoucnu. Mohu jen doporučit a těším se na další knihy.

1 30.11.2024

Viděla jsem ji ve zpracování v hlavní roli s Ondřejem Vetchým a slyšela v hlavní roli s Milošem Kopeckým. Obě zpracování byla výborná. Kdo s čím zachází, tím taky schází. Byla jsem překvapená, jak se autorovi podařilo vykreslit absurditu doby. Velmi povedené.

1 07.10.2024

Romantický příběh zabalený v žánru detektivky. Hrabě Valerián Choris má trable nejen s láskou, ale také s obrazy, tetičkou a přáteli. Ne každý je, čím se zdá být. Nebylo to špatné. Zpočátku mi trvalo se do příběhu dostat. Začínala jsem asi čtyřikrát, než jsem se dostala přes úvodní stránky. Ale pak příběh nikde nedrhnul a pěkně odsýpal. Jen ten obal knihy... To opravdu nikdo ve vydavatelství nemá trochu vkusu?

1 18.09.2024

Nemůžu říct, že by nahlédnutí do mysli mužů nebylo zajímavé. Vlastně si z celé té knihy odnáším pocit, že všechno, co muži činí je ovlivněno tím malým orgánem, kterým se odlišují od žen. Nemyslím si ale, že je to tak dané.. Samozřejmě, že jako terapeut se autor setkává zejména s lidmi, kteří potřebují jeho pomoc, tak měl takto zaměřených klientů asi nejvíc. Při pozorování svého okolí si myslím, že někteří muži myslí i mozkem, ale je to jen můj dojem. Nejsem terapeut a nepíšu o tom knížky.

1 02.08.2024

Ze série mám přečtený Divoký západ a Starověký Řím. V rámci tématu to nebylo špatné, ale tento díl, to se opravdu nedá. Nejsem ani ve třetině a dočítat to už nebudu. Přehlídka zvráceností a nechutností v každé větě. V rámci duševního zdraví zavírám a nedočítám. Těšila jsem se na Aztéckou říši, která přinesla světu hodně zajímavého, ale autor se soustředil jen a jen na naprosté ohavnosti. Nerozporuji, že tomu tak bylo, ale číst to takto koncentrovaně je opravdu moc.

1 04.03.2024

Povídkám často chybí nějaká pointa, i tam, kde by se nabízela. Ale jako terapie k vypsání z běžných starostí běžného života, proč ne. Je znát, že Martina Preissová má ráda svého muže, svou rodinu a svou práci. Posloucháno jako audio načtené autorkou.

1 08.02.2024

Na malém prostoru přinesla kniha poměrně dost informací. Samozřejmě, že by se z tématu dalo vytěžit podstatně víc, ale podtitulem série jsou Temné dějiny. Hlavní zaměření tedy bylo dané a dověděli jsme se zejména to horší, co divoký západ přinesl. Jen mě trochu mrzelo, že ukončení této etapy nebylo věnováno víc prostoru.

1 04.01.2024

Rozhodně lepší než první díl - srdce. Víc ucelenějších informací podaných nenásilnou formou.

1 02.01.2024

Nevyužitý potenciál. Pro menší děti to bylo zmatené, pro starší, kteří se chtěli dozvědět něco o srdci a krevním oběhu, zase informačně nedostatečné. Možná to chtělo víc stránek a víc vysvětlení, takto je to takový paskvil na půl cesty. Vizuálně hezký, obsahově neuspokojivý.

1 26.12.2023

Hra snů není tak známá jako Slečna Julie, Tanec smrti nebo Věřitelé. Je také úplně jiná. Agnes, dcera boha Slunce, sestoupí na Zem, aby zjistila, jaký je pozemský život. Zjišťuje, že lidé nežijí šťastně a neustále touží po tom, co nemohou mít. Na rozdíl od hlavní postavy si nemyslím, že si lidé zaslouží politování. Oni sami mohou ovlivnit, to jak žijí. Dílo, které není tuctové, má přesah a nutí k přemýšlení.

1 25.10.2023

Čtyři příběhy: Záhada zamčené skříně, Zlatý skarabeus, Stopy vedou do cirkusu a Pátrání po Hubertovi. První dva příběhy byly docela dobré. Standardní. Hodnocení příběhu Stopy vedou do cirkusu je z velké části ovlivněno i tím, jak cirkusy nemám ráda. Příběh mě nezaujal a znovu bych ho nečetla. Pátrání po Hubertovi také docela šlo. Ani jeden příběh nebyl výjimečný tak, aby stál za zapamatování. Shrnula bych to tím, že neurazí, nenadchne.

1 25.10.2023

Tohle bylo slušné utrpení. Super námět, zpracování tragické. Ačkoli je to poměrně krátká kniha (tak 4 h četby), pocitově to byla věčnost. Tolik logických lapsů a naprosto nereálných situací. Knížek pro děti jsem přečetla opravdu dost a tohle je bezpochyby jedna z těch nejhorších. Líbivá skořápka obsahuje žluklé vejce. Do dalších dílů se určitě nepustím a pokusím se zapomenout.

1 25.07.2023

Čekala jsem od knihy trochu víc. Námět vůbec nebyl špatný, zasloužil by si lepší zpracování.

1 26.03.2023

Kvalita příběhů v tomto díle šla bohužel zase dolů. Z banálních a někdy trochu za vlasy přitažených příběhů v této knize vyčnívá snad jen příběh Brýle mámení. Škoda příběhu Perníkové mámení. Námět vůbec nebyl špatný, ale dalo by se to zpracovat zajímavěji.
Oceňuji knižní záložku.

1 12.02.2023

Jedna ze slabších věcí z pera velmi plodného italského dramatika. Goldoni je obdivuhodný v tom, jak jeden námět přetavit v mnoho divadelních her. Upovídané ženské rozšíří drby. Tentokrát si vezmou na paškál dívku a její nejasný původ. Jako vždy následují zmatky a stejně jako vždy i spokojené vyřešení problému a svatba. I když se to z těchto řádků nebude zdát, mám Goldoniho ráda. Za nejpovedenější jeho hry považuji Mirandolínu, Poprask na laguně a Sluhu dvou pánů. Ale i těchto povedenějších kouscích píše podle stejného mustru (snad jen Mirandolína se vymyká), jen k tomu přidává trochu víc děje. Ale pokud po tom byla poptávka, tak proč ne. Treperendy jsou slabým odvarem mnohokrát vyvařeného námětu. Jednoduchoučká jednoaktovka, která nenadchne.

1 07.02.2023

U této knihy se dá s klidem konstatovat, že forma vítězí nad obsahem. Kniha není silná ve svém příběhu. Ten je v podstatě jednoduchý a předvídatelný. Čekala jsem příběh mnohovrstevnější a propracovanější. Nedočkala jsem se. Čeho jsem se ale ve velkém dočkala byly popisy míst a duševních pochodů stárnoucího muže, zaslepeného nečekaným citem k mladičkému polskému chlapci. Neocením popisy míst téměř v žádné knize a ani tato nebyla výjimkou. Chápu, že je tato kniha ceněná právě pro svou formu, ale já ji ke svým oblíbeným nezařadím.

1 06.01.2023