IVANA0123 komentáře u knih

Nádhera. Konečně mám černé na bílém, že v tom nejedu sama a že jsem naprosto normální, i když tuhle mou vášeň řada lidí nechápe. Jak důvěrně většinu popsaných situací znám. Nad knížkou jsem se musela usmívat, jak přesně se autorka do lidí s touhle báječnou úchylkou trefila. Asi taky ví o čem píše. A jsem moc ráda, že do tohoto klubu patřím i já. Z knížky jsem nadšená, je krásná. Vřele doporučuji.
(8/20)

43 01.08.2020

Opět velká spokojenost. Rozjezd byl trošku pomalejší, ale postupně vše nabíralo na obrátkách a v závěru jsem knihu již neodložila. Nejde jen o skvělý detektivní příběh, ale autorka jde u svých postav do hloubky a tím jsou pro mě její knihy tak poutavé. Cítíte a myslíte spolu s postavami a příběh vidíte jejich očima. Těším se na další. 4,5*
(1/20)

43 04.01.2020

Pro mě je knížka skvělá, když se od ní při čtení nemůžu odtrhnout a když jsem na konci, tak nechci, aby skončila. Tahle knížka je skvělá.

A Britt-Marie? Na tu budu ještě dlouho s úsměvem vzpomínat. Třeba když otevřu šuplík s příbory, když se ke mně náhodou dokutálí fotbalový míč a nebo když někde nad dveřmi vesele cinkne zvonek, protože to prostě jinak neumí....
(9/18)

43 22.09.2018

(SPOILER) Tentokrát jen krátce. Kniha se četla dobře, ale proti předešlému dílu - i přes nadějný námět - mi přišla slabší a trochu překombinovaná. Erika se bohužel vrátila ke svému starému já, takže její snesitelnost opět výrazně poklesla. Na další díl se ale i přes výtky chystám a těším se. 3,8*
(7/24)

42 18.07.2024

Styl Adler-Olsena mám moc ráda. Tyto povídky byly ale trochu jiné, i když nemůžu říct, že špatné. Možná mi nesedly tolik, protože mi postavy nebyly nijak sympatické a celé mi to přišlo takové zlé a ironické. Přesto musím ocenit, že náměty byly neotřelé a celkově se kniha četla rychle. První povídka byla trochu zdlouhavější 3*, ta druhá byla akční a živější a hodně nápaditá 4,5*. Celkově 3,5*
(10/23)

42 30.10.2023

Naprosto kouzelný strašidelný příběh. Po knížce jsem sáhla původně jen kvůli krásné ilustraci na obálce od Dreadky Kruté - přesné jméno pro strašidelnou knihu - ale líbila se mi nakonec celá. Vtipný napínavý příběh kamarádů o strašidlech v "začarovaném" domě a záchraně víly Šťovinky mě moc pobavil. Strejda David byl pěkný "kulišák". 5*
(7/23)

42 14.07.2023

Tuto autorku mám moc ráda, přestože se její knihy nečtou zrovna lehce. Často mě nutí k zamyšlení a občas musím číst některé odstavce opakovaně, abych pochopila, co měla vlastně na mysli. Ale to mi vůbec nevadí. V této knize se formou sloupků vyjadřuje k určitým tématům a mně se moc líbí její přímočarost, s jakou své názory sděluje. Žádné nálepky nebo líbivé uhýbání. Netvrdím, že souhlasím se vším, co se v knize objeví - s některými názory naprosto, s jinými méně a v některých jsme každá úplně jinde. A možná právě to se mi líbí, vidět věci i z jiného úhlu pohledu než je ta moje pravda.. (vzhledem k autorce jen dvě tečky.., já je naopak mám ráda). A nesmím zapomenout pochválit kresby od Andrei Ucini, které předchází každé kapitole. Jsou skvělé. 4,5*
(6/23)

42 29.06.2023

Krásné ilustrace v příběhu, který připomíná pohádku o ošklivém káčátku v říši stromů. Autorka tak nenásilně ukazuje dětem rozdíly mezi jednotlivými druhy stromů. Knížka je krásná, jen je příliš velká na výpravy za poznáním. Do batůžků by byla lepší její menší verze. 5*
(3/23)

42 19.03.2023

Přiznám, že jsem po knize sáhla kvůli obálce a názvu. Nemohla jsem se dočkat, až se začtu, bohužel po pár stránkách mé nadšení vyprchalo. Námět knížky není špatný, ale autorův styl mi nesedl. Řekla bych, že pro děti je moc složitá a pro dospělé zase taková bez šťávy a zdlouhavá. Je to škoda, knížka je plná zajímavých a inspirujících myšlenek, které donutí k zamyšlení a musí je ocenit každý kdo má rád knihy, bohužel cesta k nim je dlouhá a občas až nudná. Vyzdvihla bych kapitolu s Beethovenem, tady mě kniha konečně zaujala, bohužel u dalších kapitol jsem se už do čtení opět nutila. Celkově ale kniha má co říct, což oceňuji, a tak dávám s přímhouřenýma očima 3*
(12/22)

42 12.12.2022

Zajímavá knížka. Všechny povídky donutí člověka k přemýšlení a možná i něco začít dělat jinak. Víc se rozhlížet a víc vnímat svět kolem sebe. Nutí koukat pod povrch, protože nic není jen černé nebo bílé, a právě proto je občas tak těžké se rozhodnout, co je vlastně správné.... Některé pasáže mi přišly maličko krkolomné, ale vzhledem k obsahu to autorovi ráda odpustím a určitě si některou další jeho knihu přečtu. 4,5*
(12/21)

42 16.12.2021

Celkově kniha špatná nebyla. Námět i zápletka byly zajímavé a celkově knížka, hlavně druhá půlka, byla hodně napínavá. Co se týká postav, ty nesympatické - a že jich nebylo málo - mi plně vynahradily obě policistky. Co mi vadilo, bylo velké množství linií, které se začaly splétat až od půlky a přišlo mi, že některé se nakonec nespojily vůbec. Trochu zmatená jsem byla i tím, že až během čtení mi došlo, že tento "druhý díl" je vlastně časově první a nesedl mi ani závěr. Při rozsahu knihy si myslím, že už pár stránek navíc s podrobnějším dořešením by čtenář ještě zvládl a vlastně uvítal. Trochu mě to mrzí, protože autor psát umí, ale tentokrát jsem se s knihou trápila. Rozhodně, ale v dalších dílech pokračovat budu. 3,5*
(10/21)

42 13.10.2021

(SPOILER) Adler-Olsena jsem si musela přidat mezi oblíbené autory. Druhá kniha od něj a opět velmi originální, netuctová a mrazivá zápletka. Tyhle knihy se vám dostanou pod kůži, skvěle se čtou a i když se zdá na začátku vše jasné..SPOILER postupně zjistíte, že zdánlivá oběť sama nese obří část viny. Nedokázala jsem si až do konce sama pro sebe srovnat, jestli si zaslouží pouze odsouzení, a nebo je vlastně na vině i okolí a vše je jen důsledek věcí minulých... A k celému příběhu jako bonus skvělý vyšetřovací tým, nyní obohacený o ženský element, který kazí detektivu Morckovi spánek. Mně osobně ale Rose velice sedla a hlavně pobavila. Ale i když se líbilo, dávám tentokrát jen 4*, protože Žena v kleci se mi líbila přece jen malinko víc.
(10/20)

42 05.10.2020

Tak dočteno a spokojenost. Kniha je hodně čtivá a dvojice detektivů dostatečně sympatická, aby se zařadila mezi mé oblíbené. Příběh je trochu drsnější a začátek pomalejší, ale celkově je knížka natolik napínavá, že ji rozhodně neodložíte v půlce a vydržíte až do konce a tím koncem myslím až do poslední stránky. Za mě 4,5*.
(4/20)

42 06.04.2020

Opět jedna z povedených Dánovek. Kdo ještě nezačal s knihami od tohoto autora, tak bych rozhodně doporučila číst podle seznamu v komentářích o autorovi od uživatele mi-380, kde knihy logicky a časově navazují, a ne podle toho, jaké má kniha číslo v sérii. Několik prvních knih jsem četla náhodně a občas v tom mám zmatek.
Tentokrát se kniha odehrává v krátce porevolučním období. Richard Krauz již není na oddělení vražd nováčkem a stává se hlavním vyšetřovatelem série sadistických vražd. A tak se začíná odvíjet zdlouhavé až nekonečné vyšetřování, kdy policisté vědí vše a vlastně nic... obdivuhodné, při tak úmorné a bezvýsledné práci, najít ještě motivaci a duševní sílu a pokračovat. Jako bonus jsou zde popsány první zkušenosti s analýzou DNA. Byla jsem překvapená, jak vlastně teprve nedávno se začala tato metoda používat v praxi. A aby toho příjemného nebylo málo, tak získalo osazenstvo oddělení nové členy a na scénu přibyli Kuky, Chosé a Cannis. Kdo má knihy DD rád, tak si tuto knížku určitě užije. 4,5*
(1/20)

42 29.01.2020

Jsem příjemně překvapená, že knížka je naplno srovnatelná s filmem i bez veškerých efektů. A je v ní i něco navíc, co ve filmu nebylo. Se synem jsme si s ní zpříjemnili několik večerů a bylo to moc fajn.
(6/18)

42 02.06.2018

Milá kniha, možná zbytečně opomíjená. I já jsem na ni narazila jen náhodou. Celkově je to jen obyčejný příběh obyčejné rodiny, vyprávěný ovšem neobyčejným způsobem. Pohledem malé Marjánky. Svýma dětskýma očima vidí svět jinak než dospělí a každou událost, ať už rodinnou nebo společenskou komentuje a vysvětluje s dětskou naivitou, často s úsměvným a odlehčeným rozřešením. Je škoda, že my už ten dětský nezkažený pohled na svět nemáme. Svět by byl určitě kouzelnějším a hezčím místem.. Děkuji autorce za milou, odpočinkovou knihu. 5*
(10/23)

41 31.10.2023

Vím, že se budu opakovat, ale knížky pana Čecha mě vždy dostanou. To množství emocí, které do svých kreseb dokáže dostat je neskutečné. Vykreslit takto radost, smutek, naději, sny i lásku dokáže málokdo. Občas by mě zajímalo, jak tyto knihy působí na děti. Mě dostaly Lodičky a Třešně, jedny smutné, druhé šťastné. A nejkrásnější jsou jeho města... Prostě nádhera, která chytne za srdce. 5*
(2/23)

41 22.02.2023

Přestože jde o naučnou knihu plnou faktů a historických poznámek, četla se velmi dobře. Je poznat, že autor má ke Kopanicím velmi vřelý vztah i k celému kultu bohyní. Zajímavé je, že předkládá materiály, které schopnosti bohyní potvrzující i vyvrací. Závěr si každý musí udělat sám. Jisté je, že ať byly bohyně jakékoli, jejich vědomosti a schopnosti děděné ústně z generace na generaci, byly jedinečné a jako skvělé bylinkářky a "psycholožky", dokázaly pomoci a dodat naději velkému množství lidí a to má rozhodně velkou hodnotu. Je škoda, že tento fenomén byl často až násilně potlačen a nezůstal zachován.
První část knihy se mi líbila víc, druhá část se již více opakovala, ale i tak byla poměrně zajímavá. 4,5*
(2/23)

"... Odříkává to, co už nesčíselněkrát mnoho jejích rodových předchůdkyň. Zvuk slov plyne, oči vidí do daleka a mysl až do hlubin duše.... Horký vosk zasyčí ve studené vodě. Vytvoří roztodivné tvary vypovídající o tom, co umí přečíst jenom bohyně....."

41 19.02.2023

(SPOILER) I strašidlo může být strašpytel a bát se i vlastního jména. Zvlášť, když je to strašidlo ještě malé. Ale když jde o záchranu kamarádky překoná strach a vydá se na záchrannou výpravu. Se svými kamarády se stanou detektivy a případ vyřeší. Krásná knížka nejen o překonání strachu a kamarádství, která dětem vysvětlí navíc řadu pořekadel a pověr. A navíc krásné obrázky Galiny Miklínové, na to nesmím zapomenout. Povedená knížka pro děti a milé knižní oddechnutí pro mě. 4,5*
(1/23)

41 27.01.2023

Co říci o této knize? Pro mě je to tak napůl -
1- autorka je podle mě tak trochu posedlá uklízením
2 - přesto musím přiznat, že jsem získala řadu dobrých rad a za ně jsem vděčná
3- u části o skládání ponožek a hlavně vytrhávání listů z knih jsem dělala, že v knize vůbec nejsou
Takže závěrem - autorka má jistě v mnohém pravdu - řada z nás jsme křečci nepotřebných věcí, ale jako celek mi takový perfekcionismus přijde moc. Na druhou stranu, jak říká, je to na každém, pro co se rozhodne a nenařizuje, jen doporučuje. Proto jsem se rozhodla, že část rad si zkusím osvojit, ale dál si budu užívat trochu svého chaosu a hlavně knihovnu, ve které je více než jen malé množství doporučených knih. 3,5*
(11/22)

41 10.11.2022