ivca7818
komentáře u knih
Proroctví
Josephine Angelini
Jedno velké zklamání a kniha, s níž jsem pouze mařila drahocenný čas. Nedokázala jsem ji ani dočíst, jedna velká nuda, nuda, nuda a nuda. Tohle že má být poutavý a napínavý příběh? Během četby této knihy jsem si krátila čas ještě čtyřmi dalšími, které jsem ale tentokrát dočetla do konce. A navíc je kniha psána podle až modelového scénáře, jak upoutat dnešní teenagery (nejlépe mladé dívky). Šestnáctiletá holka (téměř pokaždé jí je šestnáct, což je taky zvláštní - vše důležité proběhne v šestnácti?) prostě ví, že je jiná. Je moc vysoká, moc hubená, moc velká srágora a moc velký outsider, která má pochopitelně jenom jednu nejlepší kamarádku a kluka, kterej je do ní zamilovanej už děsně dlouhou dobu. A pak se najednou všechno změní. Zčista jasna pochopitelně. Přijede na ostrov rodina Délosových. Jsou strašně nádherný, strašně záhadný a strašně asi nebezpečný nebo co (jak vystřižené ze Stmívání - Cullenovi :D). Kniha není ani trochu čtivá - bez urážky, ale knih, které jsou psány podobným stylem, mají podobnou zápletku a téměř totožnou šestnáctiletou hrdinku jsem přečetla už na několik desítek a vždy probíhaly podle stejného modelového scénáře. Musím si jít spravit chuť - nejlépe Patricií Briggs, to je pro mě teprve to pořádné napětí a akce. Asi je to tím, že už mi není šestnáct a tak mě podobné příběhy fakt neberou :D
Dívky z Montmartru
Cathy Marie Buchanan
"Baletky i pradleny, modelky i kokety, milenky i oběti...tím vším byly tanečnice ze slavných Degasových obrazů."
Kniha mě uchvátila. Francie druhé poloviny 19. století nám v příběhu nastavuje odvrácenou tvář společnosti - tvář chudoby a bídy, z níž není úniku, a která vypovídá o tom, že je možné tvrdou a poctivou prací vystoupat vzhůru, ale musíme na to mít dost sil. Marie má našlápnuto na dráhu úspěšné baletky, ale následuje tvrdý pád, s nímž se těžko srovnává. Antoinette se zaplete s pochybným Émilem, který je později odsouzen za vraždu. Je pro ni jako droga, která jí stahuje dolů. Nejmladší Charlotte se v celé knize objevuje jen minimálně, leč také s velkými sny o úspěšné dráze baletky, zda se jí její sny splní zde nebudu prozrazovat =o).
Líbilo se mi autorčino propojení se skutečnými historickými událostmi - sestry van Goethemovy jsou reálné postavy a Marie skutečně stála modelem Edgaru Degasovi.. Knihu mohu vřele doporučit, obzvlášť těm, kteří milují příběhy staré Francie.
Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Je to svěží a vtipné čtení, perfektní na léto. U knihy jsem se náramně bavila, zatím je první, kterou jsem od tohoto autora přečetla, takže nemohu soudit, zda je "horší" než Stoletý stařík, jak mnozí naznačují. Hranice mezi vtipnou, absurdní a nesmyslnou scénou podle mne zvládl bravurně. Vždyť kniha nemá být nějakou "nudnou, vážnou a smysluplnou věcí", ale rošťáckým nesmyslem, což autor dle mého názoru zvládl bravurně :)
Letní zahrada
Paullina Simons
Nejslabší díl celé trilogie, který snad ani nemusel být napsaný jako pokračování. Kniha je nesnesitelně a zbytečně dlouhá a bohužel chvílemi se čtenáře pokouší udusit, že nemá chuť pokračovat dál. Mohla klidně mít i o dvě stě stran méně a mě by to bohatě stačilo. Erotických scén bylo v knize jak šafránu a už to působilo jako laciné porno za zavřenými dveřmi s pedantským manžílkem, co se vrátil z války. Taťána mi už pak dost často s tím, že se chvílemi chová jako děvka a chvílemi jako dokonalá a hlavně ve všem manželovi poslušná hospodyňka bez vlastního názoru lezla dost na nervy, Alexandr byl neuvěřitelný pedantský a vzteklý sobec, s nímž bych nevydržela ani polovinu z toho, co ona. Shoduji se pak i s ostatními, že nejzajímavější pasáže přinesl paradoxně až skoro ke konci knihy Vietnam, kdy se Alexandr pokoušel zachránit svého syna. Za mě ale naprosto zbytečný závěr, takže tři hvězdy.
Just Kids – Jsou to jen děti
Patti Smith
Stojí za to si přečíst. Perfektně vykreslená umělecká atmosféra New Yorku. Mezi nesmrtelné hudební a umělecké dvojice patří Sid a Nancy (Sex Pistols), Jim Morrison a Pamela a stejně tak i Patti a Robert. Slyšela jsem na knihu pět samou chválu a skutečně stála za to :)
Jestli zůstanu
Gayle Forman
Kniha je po právu přirovnávána k neméně citlivě napsanému příběhu Hvězdy nám nepřály. Podobný citový náboj mají rovněž knihy Nicholase Sparkse. Měla jsem ji přečtenou během jednoho dne a nemohla se odtrhnout. Celou nití příběhu se line jedna zásadní otázka: odejít nebo zůstat? Mohu vřele doporučit.
Nechápu, jak to dokáže
Allison Pearson
Kniha měla pro mě na můj vkus hodně slabých míst, vtipná mi nepřišla ani trochu. Hlavní hrdinka příběhu stojí před dilematem, které dříve či později potká každou ženu: kariéra nebo rodina? Muž si nikdy nemusel volit, vždy měl a má vše, ale žena se vždycky musí obětovat, což je trochu smutné i na 21. století a ukazuje to na neustálou genderovou propast, která se mění jen po drobečcích a malých ústupcích pro ženy. Hlavní postava si pochopitelně zvolí rodinu. Jinak film, naprostá katastrofa a nedalo se na něj koukat.
Pod nekonečnou oblohou
Veronica Rossi
Autorčina prvotina budí rozpaky. Zejména pro náročnějšího čtenáře je to průšvih. První dvě kapitoly jsou tak příšerné, že si je snad autorka vycucala z prstu a stálo ji to ještě hodně sil (což byl důvod, proč jsem poprvé musela knihu odložit). Neuměla na začátku popsat ani vysvětlit základní dějovou linku příběhu, místo toho je čtenář doslova vhozen do děje, v němž se neorientuje. Pak přicházíte do styku s nejrůznější a opět nedostatečně vysvětlenou spletí nejrůznějších názvů, na něž byste potřebovali terminologický slovník. Tragédii završuje jejich překlad do češtiny jakožto prznění našeho krásného a zvučného jazyka. První knihu Rossi beru jako rozcvičku, která se příliš nepovedla a autorčina snaha místy působila hodně křečovitě. Chápu, že mladším čtenářům a čtenářkám se zalíbí, protože je zde milostná zápletka, já bohužel nebudu tak mírná jako jindy a hodnotím třemi hvězdičkami. Uvidíme, třeba mě druhým dílem autorka překvapí =o)
Poslední upír 2
Christopher Pike
Upíři mě baví a trilogie Christophera Pika obzvlášť, jelikož to není příběh, který brnká na romantickou strunu a představu o upírech. Je sexy, napínavý a ještě se navíc odlišuje tím, že v knize vidíme prvky hinduismu. Za mě plný počet hvězd.
Panika
Lauren Oliver
Navzdory negativním kritikám tady, kniha není zas tak hrozná. Průměrné hodnocení tří hvězdiček a průměrný děj. Od této autorky jsem ještě nic kromě Paniky nečetla a chtěla jsem si trochu orazit. Když si chci přečíst něco děsně intelektuálního, sáhnu po intelektuálním titulu. Když se mi u čtení nechce příliš přemýšlet nad dějem, sáhnu po něčem jako je zrovna Panika. Měla jsem ji přečtenou za dva dny, sice ve mě hlubší dojem nezanechala a už si ji asi nikdy nepřečtu, ale to neznamená, že se nemusí líbit někomu, kdo spíš preferuje oddechovou četbu =o)
Zlodějka knih
Markus Zusak
Jedna z nejlepších knih, jakou jsem za posledních pár měsíců četla. Nadchla mne a hltala jsem každé její slovo. Prolínají se v ní vlastně dvě vypravěčské linie - všudypřítomná Smrt, která je velmi neobvyklou, zato skvělou vypravěčkou a svým způsobem i malé Liesel a její postřehy, jenž později zvěční do své Zlodějky knih. Příběh se liší od jiných knih s válečnou tématikou. Válka není "pouhým" pozadím pro nějaký milostný příběh nebo nedoprovází katastrofy, uvědomíte si, že za války mohli lidé zažít i něco zcela výjimečného. Poznat sílu přátelství, smát se i plakat zároveň, krást knihy v domě starostovy ženy a najít novou rodinu. A po přečtení máte pocit, že se tento příběh, příběh Liesel Memingerové mohl skutečně odehrát.
Luciferovo evangelium
Christopher Hyde
Osobně jsem měla problém knihu přečíst. Zpočátku jako taková oddechovka dobrý, ale není to nic, co byste v lepší verzi nenašli u Dana Browna. Knihy s touto tématikou čtu ráda a často, ale přijde mi, že autor do ní nevložil všechno a někde ji sepsal narychlo na koleně. Dílo v sobě nemá ani potenciál ani tu správnou hitovost. Zápletku i děj si snadno můžete zaměnit s kteroukoli jinou knihou podobného žánru.
Svítání na poušti
Waris Dirie
První díl Květ pouště je větší pecka a to doslova. Ten příběh se zdá tak neuvěřitelný, až je pravdivý. Dostane Vás na kolena, vezme Vám dech a Vy se divíte, že v dnešním tzv. "civilizovaném" světě je něco takového ještě vůbec možné. Ale Waris uprchla ze starého světa plného zastaralých tradic. A teď, bezmála po dvaceti letech se do něj znovu vrací a popisuje nám zvyky svého národa. Somálského národa. Změnilo se toho hodně od doby, kdy uprchla, ale v postavení žen téměř nic. Žena má menší cenu než velbloud, nemůže se sama rozhodovat a hlavně je obětí té nejkrutější obřízky vůbec. A to je jeden z hlavních a naprosto klíčových problémů, na které autorka klade důraz stále. Nemyslím si, že je druhý díl zas až tak špatný. Autorka nabízí unikátní pohled na Somálsko, aby se čtenář snažil pochopit kořeny jeho problémů, což vystihla celkem slušně.
Řeč květů
Vanessa Diffenbaugh
Název knihy a její obálka mě mylně přesvědčily, že se jedná o nějakou fantasy, například s tématikou víl. Jakmile jsem knihu přečetla (a že jsem se k tomu musela už i nutit), utvrdila jsem se v tom, že už v životě si ji znovu nepřečtu. Jediné, co většinou každého čtenáře zaujme, je nápad s květomluvou, což je také to jediné, co může být na dané knize originální. Zbytek už prostě vyzní jako plytká a tuctová romance pro náctileté. Tři hvězdy za květomluvu, děj naprostá nuda, knih s podobným příběhem jsou tucty.